2 Azs 268/2023 - 36
USNESENÍ
takto:
I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne dne 20. 7. 2023, č. j. 6 A 11/2022-37, a rozhodnutí žalované ze dne 14. 1. 2022, č. j. MV‑197267-5/SO-2021.
II. Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
III. Soud vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč.
Odůvodnění:
I. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 24. 7. 2023 doručena kasační stížnost, kterou žalobkyně (stěžovatelka) brojí proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Tímto rozsudkem byla zamítnuta její žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalované, kterým byla zastavena žádost žalobkyně o udělení povolení k přechodnému pobytu a zároveň jím byla žalobkyni stanovena lhůta 60 dnů (od právní moci rozhodnutí) k vycestování z území České republiky.
[2] Stěžovatelka ve své žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedla, že bez přiznání odkladného účinku jí vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu hrozí v případě nuceného vycestování do V. neodkladná újma. Stěžovatelka pobývá na území České republiky s celou rodinou, konkrétně s dcerou, její rodinou a vnoučaty, synem a také snachou, které bylo uděleno české státní občanství a na jejíž neodkladné péči je v České republice závislá. Podle stěžovatelky je třeba přihlédnout i k jejímu věku.
[3] Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že městský soud žalobě stěžovatelky odkladný účinek přiznal, a proto ponechává rozhodnutí o návrhu stěžovatelky na uvážení Nejvyššího správního soudu.
[4] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně“.
[5] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem“.
[6] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] NSS nejdříve posuzoval možnost vzniku újmy. Odkladný účinek je preventivním nástrojem předběžného charakteru, proto postačuje osvědčit, že vznik újmy hrozí. Není třeba postavit najisto, že újma skutečně vznikne (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76). Taková újma zároveň nesmí být bagatelní, naopak musí být významná. Významná je spíše tehdy, pokud v případě nepřiznání odkladného účinku způsobí žadateli vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (usnesení NSS ze dne 24. 2. 2012, č. j. 9 As 6/2012-43, a ze dne 21. 2. 2013, č. j. 4 As 8/2013-19).
[8] NSS dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku byly v posuzované věci splněny.
[9] NSS nejdříve posuzoval možnost vzniku újmy. Stěžovatelka doložila svůj nepříznivý zdravotní stav lékařskou zprávou a čestným prohlášením snachy. Z lékařské zprávy vyplývá, že stěžovatelka má sníženou schopnost soběstačnosti, což vyžaduje kontinuální péči o pacientku a pravidelné kontroly u lékaře. Újmu, která stěžovatelce hrozí, je nutné hodnotit jako významnou, neboť jejím vycestováním by došlo k odloučení od rodinných příslušníků, na jejichž péči je však stěžovatelka závislá.
[10] V tomto řízení nejsou další osoby, kterých by se mohlo správní rozhodnutí bezprostředně dotknout. Vznik případné újmy pro jiné osoby proto NSS nezkoumal.
[11] NSS se dále zabýval tím, jestli přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Jak vyplývá z usnesení NSS ze dne 12. 10. 2022, č. j. 2 As 225/2022-25, odst. 13, povinnost tvrdit a prokazovat vznik nenahraditelné újmy stíhá žalobce. Žalovaná může zpochybnit návrh z důvodu, že přiznání odkladného účinku je v rozporu s veřejným zájmem. Pokud tak žalovaná neučiní, nepřizná soud odkladný účinek jen v případě, že nesplnění těchto předpokladů vyplyne z obsahu soudního a správního spisu.
[12] Žalovaná neuváděla, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s veřejným zájmem. V úvahu tak připadá pouze veřejný zájem na tom, aby se cizinci bez povolení k pobytu na území České republiky nevyskytovali. Přiznání odkladného účinku však „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalované po dobu, kdy je přezkoumávána jeho zákonnost (srov. usnesení NSS ze dne 25. 6. 2020, č. j. 4 Azs 134/2020-46, odst. [10], a ze dne 4. 11. 2020, č. j. 1 Azs 302/2020-39, odst. [13]). NSS zároveň konstatuje, že ani z obsahu soudního a správního spisu neplyne, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[13] Protože zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. byly splněny, NSS stěžovatelce vyhověl a přiznal odkladný účinek kasační stížnosti.
[14] Nejvyšší správní soud rovněž připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé. Ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly, může Nejvyšší správní soud toto usnesení i bez návrhu zrušit (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.).
II. Soudní poplatky
[15] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podléhá soudnímu poplatku ve výši 1000 Kč podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je tento poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
[16] V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti, jež činí, podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, částku 5000 Kč. Stěžovatelka však do dne vydání tohoto usnesení soudní poplatek neuhradila. Proto ji Nejvyšší správní soud vyzývá ke splnění poplatkové povinnosti a stanovuje jí k tomu přiměřenou lhůtu (výrok III.).
[17] Soudní poplatek lze zaplatit vylepením kolkových známek na přiloženém tiskopisu nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1020526823.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nebude-li poplatek za kasační stížnost ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. K poplatku zaplacenému po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží [§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.].
Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by stěžovatelce mohla vzniknout újma, a ta ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohla poplatek dosud zaplatit.
Má-li stěžovatelka za to, že splňuje podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, může ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku požádat soud o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.).
V případě placení kolkovými známkami je třeba nalepit vždy oba jejich díly (neznehodnocené) na tiskopis na vyznačeném místě, tiskopis podepsat a vrátit jej označenému soudu.
V Brně dne 5. záři 2023
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu
Nejvyšší správní soud
Moravské náměstí 6
Brno
sp. zn. 2 Azs 268/2023
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓