č. j. 11 A 7/2022‑ 34
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci
žalobce: JUDr. I. V.
bytem X
proti
žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy
sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1
za účasti: MUDr. J. D.
bytem X
zastoupena advokátem JUDr. Tomášem Bělinou
sídlem Pobřežní 370/4, 186 00 Praha 8
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2022, č. j. MHMP 123161/2022, sp. zn. S-MHMP 1697854/2021/STR
takto:
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a žalobní argumentace
1. Úřad městské části Praha 8 (dále jen „prvostupňový orgán“) vydal dne 16. 6. 2021 rozhodnutí, kterým dodatečně povolil na žádost osoby zúčastněné na řízení (dále jen „stavebník“) její stavbu nazvanou „Nástavba a stavební úpravy rodinného domu“. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 17. 9. 2021 odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl jako opožděné.
2. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, protože ho považuje za nezákonné.
3. Žalovaný vycházel ze zjištění ze správního spisu, že dodatečné povolení stavby bylo doručeno žalobci zveřejněním na úřední desce dne 2. 7. 2021. Žalobce namítá, že nemělo být doručováno veřejnou vyhláškou, ale jednotlivě, i pokud by počet účastníků přesáhl 30 osob. Prvostupňový orgán nezohlednil specifika věci, totiž, že v předchozích řízeních ve věci předmětné stavby bylo všem účastníkům doručováno jednotlivě a z tohoto důvodu všichni ostatní účastníci řízení oprávněně předpokládali, že jim bude po celou dobu doručováno stejným způsobem. Náhlá změna doručování ohrozila právní jistotu účastníků, postrádá racionalitu a legitimitu, neboť se nejednalo v žádném případě o řízení s velkým počtem účastníků.
4. Žalobce namítá, že počet účastníků byl prvostupňovým orgánem vyhodnocen nesprávně nebo účelově extenzivně. Z předchozích rozhodnutí je zřejmé, že účastníky řízení bez řádného odůvodnění nevymezuje vůbec nebo nesprávně, a proto se žalobce domníval, že tomu bude i v případě dodatečného povolení stavby stavebníka. Některým účastníkům mělo být doručováno do vlastních rukou, což žalobce odvozuje z písemností, které stavebník vyvěšoval v okně.
5. Další žalobní námitka pak spočívá ve zpochybnění fyzického vyvěšení po stanovenou dobu na úřední desce, tak zveřejnění umožňující dálkový přenos dat. V žádné databázi webových stránek prvostupňového orgánu se nenachází jakákoliv stopa o takovém zveřejnění.
6. Žalobce také namítá, že mu prvostupňový orgán odpírá nahlédnutí do spisu, resp. pořízení fotokopie spisové dokumentace od počátku problémů s předmětnou nepovolenou stavbou. Navíc žalobcův podnět ze dne 13. 4. 2021, týkající se stavebníkova neuposlechnutí rozhodnutí o zastavení stavby, měl být vnímán jako námitka účastníka řízení, protože musel být doručen v době, kdy již bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení.
II. Vyjádření žalovaného
7. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu zamítnout.
8. K námitce ohledně počtu účastníků odkázal na § 144 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a na přiložené výpisy z katastru nemovitostí.
9. Ke změně způsobu doručování uvedl, že v případě předchozích řízení se jednalo o řízení s jiným předmětem, kde rozsah účastníků byl menší, neboť i rozsah stavebních úprav byl menší. V řízení, ve kterém bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí, se jedná o nástavbu, v jejímž důsledku došlo ke změně tvaru střechy a ke vzniku pochozí terasy ze tří světových stran s výškou podlahy + 6,7 m od úrovně podlahy v přízemí. Vzhledem k tomu, že je taková stavba způsobilá ovlivnit vlastníky staveb v širším okolí, postup prvostupňového orgánu při vymezování účastníků byl správný.
10. Žalovaný uvedl, že z důvodu ochrany osobních údajů jsou písemnosti zveřejňovány na úředních deskách pouze po dobu stanovenou v zákoně a poté jsou znepřístupněny. Potvrzení o zveřejnění je součástí spisu. Server edesky.cz vyvěšení oznámení o zahájení řízení a rozhodnutí reflektuje, byť v rozostřené podobě. K prokázání tvrzení přiložil printscreen z webových stránek.
11. K žalobcovu tvrzení ohledně nemožnosti nahlédnout do spisu žalovaný uvedl, že je toto tvrzení v rozporu s tvrzením, že žalobce nevěděl, že je řízení vedeno. Zároveň nemá oporu ve spise a ani to žalobce neprokázal. Žalovaný nemá za pravděpodobné, že by žalobce nepožadoval zpřístupnění spisu písemně. K domnělé námitce žalovaný uvedl, že v řízení, ve kterém bylo vydáno napadené rozhodnutí žalobce žádnou námitku nepodal. Již z podstaty řízení je zjevné, že se původně jednalo o stavbu z části nepovolenou, proto bylo řízení o žádosti o dodatečné povolení vedeno.
12. Na závěr žalovaný shrnul, že doručování veřejnou vyhláškou je zákonem aprobovaný způsob doručování, který předpokládá kontrolu úřední desky občany a bdělost adresátů. Na území hlavního města Prahy je tak doručováno denně několik desítek rozhodnutí a jiných písemností.
III. Obsah správního spisu
13. Ze správního spisu vyplývá, že stavebník požádal o dodatečné povolení stavby dne 31. 3. 2021. Dne 26. 4. 2021 bylo na úřední desce prvostupňového orgánu vyvěšeno oznámení o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání konanému na místě stavby dne 27. 5. 2021. Při místním šetření byli z účastníků přítomni pouze zmocněnec stavebníka, technický dozor stavebníka a zpracovatel plánovací dokumentace.
14. Dne 16. 6. 2021 vydal prvostupňový orgán rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, které bylo na úřední desce vyvěšeno dne 17. 6. 2021. V odůvodnění rozhodnutí prvostupňový orgán zdůvodnil, proč byl okruh účastníků oproti předchozím řízení vymezen šířeji, přičemž přihlížel zejm. k faktu, že původně povolená stavba byla menšího rozsahu a obsahovala pouze jednu terasu. Vzhledem k tomu, že nyní projednávaný návrh obsahoval další terasu ve více směrech, byl okruh účastníků, rozšířen.
15. Dne 17. 9. 2021 podal žalobce odvolání a s odkazem na § 84 odst. 1 správního řádu uvedl, že byl opomenutým účastníkem, k záměru má závažné připomínky, a proto v zákonné lhůtě podává odvolání a navrhuje, aby odvolací orgán napadené rozhodnutí zrušil.
16. Napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání zamítl jako opožděné.
IV. Posouzení věci soudem
17. Ve věci samé rozhodl soud bez nařízení jednání, s čímž oba účastníci souhlasili konkludentně [§ 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
18. V souladu s § 34 s. ř. s. soud přípisem ze dne 7. 4. 2022 vyrozuměl a poučil stavebníka, jako osobu zúčastněnou na řízení, o jeho právech. Stavebník sdělil, že bude uplatňovat svá práva osoby zúčastněné na řízení. K věci samé se nevyjádřil.
19. Žalobu podala včas osoba k tomu oprávněná.
20. Žaloba není důvodná.
21. Soud nejprve uvádí, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v odvolacím řízení vedeném k prvostupňovém spisu sp. zn. MCP8 104236/2021/OV.Be. Předmětem řízení před prvostupňovým orgánem byla žádost stavebníka o dodatečné povolení stavby. Žalobcem navrhované důkazy a námitky, které se vztahují k předchozím, již ukončeným řízením ve věci stavby, tak nejsou relevantní a soudu nepřísluší se jimi zabývat. Stejně tak soud nemá povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí [srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 29. 10. 2020, č. j. 1 Afs 68/2020-31, bod 11 a judikatura tam citovaná].
22. Podle ustálené judikatury NSS je soud v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu (srov. např. rozsudky NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 8 As 51/2006-112, ze dne 27. 11. 2008, č. j. 2 As 53/2007-111, a ze dne 5. 12. 2003, č. j. 5 A 14/2002-35, č. 287/2004 Sb. NSS). Proto se soud nezabývá posouzením zákonnosti prvostupňového územního rozhodnutí, ale výlučně tím, zda závěr žalovaného o opožděnosti odvolání, na němž je napadené rozhodnutí založeno, je v souladu se zákonem či nikoliv.
23. Pro posouzení věci je klíčové, kdy a zda vůbec bylo žalobci doručeno prvostupňové rozhodnutí a zda byly naplněny zákonné předpoklady pro doručování veřejnou vyhláškou.
24. Platí, že v případě řízení s velkým počtem účastníků lze doručovat písemnosti veřejnou vyhláškou (§ 144 odst. 2 a 6 správního řádu). Pokud nestanoví zvláštní zákon jinak, rozumí se jím řízení s více než 30 účastníky (§ 144 odst. 6 správního řádu), přičemž se sčítají jeho tzv. účastníci hlavní [§ 109 písm. a) až d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)] a vedlejší [§ 109 písm. e) a f) stavebního zákona].
25. Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona jsou účastníky řízení o dodatečném povolení stavby osoby uvedené v § 109 stavebního zákona, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85 stavebního zákona.
26. Ze správního spisu vyplývá, že prvostupňový orgán označil žalobce za účastníka řízení z titulu jeho vlastnického práva k pozemkům p. č. XA a XB, v k. ú. X, obec X, sousedícím s pozemky stavebníka, na kterých byla dodatečně povolována stavba. Společně s žalobcem bylo za účastníky řízení označeno dalších 30 osob, přičemž 27 z nich jako účastníci podle § 109 resp. § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, 2 účastníci podle § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona ve spojení s § 18 odst. 1 písm. h) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a konečně posledním účastníkem byl sám stavebník. Celkový počet účastníků řízení činil 31 osob. Soud tak konstatuje, že zákonný předpoklad řízení s velkým počtem účastníků je naplněn.
27. V odůvodnění prvostupňového rozhodnutí jsou uvedeny konkrétní aspekty stavby, které prvostupňový orgán vážil při vymezování okruhu účastníků v souvislosti s dotčením jejich práv. Uvedl taktéž důvody, pro které zahrnul mezi účastníky také vlastníky pozemků, kteří přímo nesousedí s pozemky stavebníka. Vzhledem k tomu, že se jedná o hustou zástavbu, může nástavba, resp. kolem ní zřízená pochozí terasa, která ční do určité výše, narušit práva širšího okruhu vlastníků. Námitka žalobce ohledně účelově vymezenému okruhu účastníků tak není důvodná.
28. K námitce žalobce ohledně předchozího způsobu doručování soud uvádí, že ve věci této konkrétní stavby bylo od roku 2015 vedeno několik různých řízení podle stavebního zákona. Platí, že v každém jednotlivém řízení rozhoduje správní orgán vždy individuálně podle rozhodného skutkového a právního stavu. Zároveň má povinnost stanovovat okruh účastníků pro každé jednotlivé řízení zvlášť a zkoumat a upřesňovat okruh účastníků řízení v průběhu celého řízení. Okruh účastníků v jednotlivých řízeních nemusí být shodný. V případě tohoto řízení o dodatečném povolení stavby se tak jednalo o nové řízení, pro které byl okruh účastníků stanoven v souladu s § 129 odst. 2 stavebního zákona. Judikatura NSS sice vyslovila názor, že pokud se v prvostupňovém rozhodnutí doručuje určitým způsobem, měl by být zachován i v odvolacím řízení, to však není tento případ, kdy se jedná o odlišná řízení, byť s podobnými subjekty a podobným předmětem.
29. V souladu s výše uvedeným soud konstatuje, že prvostupňový orgán mohl doručovat účastníkům veřejnou vyhláškou, protože se jednalo o řízení s velkým počtem účastníků.
30. Soud ověřil, že se ve správním spisu nachází vyhotovení prvostupňového rozhodnutí, na kterém je v záhlaví vyznačeno jeho vyvěšení úřední desce. Stejně tak je datum 17. 6. 2021 uvedeno na str. 7 rozhodnutí. Součástí je i potvrzení o vyvěšení z elektronického systému spisové služby, ze kterého je zřejmá elektronická manipulace s dokumentem, tj. jeho vyvěšení 17. 6. 2021 v 11:22:40 s termínem svěšení 5. 7. 2021. I přes absenci konkrétního data svěšení na stejnopisu rozhodnutí nemá soud pochybnost o tom, že by nedošlo k fyzickému vyvěšení rozhodnutí. Ostatně žalobce o fyzickém nevyvěšení uvedl pouze nekonkrétní domněnky, přičemž v tomto ohledu tíží právě jeho důkazní břemeno (srov. § 25 Doručování veřejnou vyhláškou. In. Potěšil, L., Hejč, D., Rigel, F., Marek, D.: Správní řád. Komentář. 2. vydání [Beck-online]). Teprve pokud by se mu podařilo relevantně zpochybnit zveřejnění rozhodnutí na úřední desce, měl by žalovaný povinnost uvést důkazy vyvracející tyto pochybnosti (srov. rozsudek NSS ze dne 8. 6. 2016, č. j. 2 As 47/2016-44, 3431/2016 Sb. NSS, bod 15).
31. O zveřejnění rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup tedy jednoznačně svědčí potvrzení, které je součástí správního spisu. Z toho důvodu soud nepovažoval za potřebné provádět důkaz printscreenem webové stránky edesky.cz, který přiložil žalovaný ke svému vyjádření. Obsah spisového materiálu je pro prokázání této skutečnosti dostatečný. Navíc webová stránka edesky.cz není oficiální elektronickou úřední deskou městské části a jedná se o projekt soukromoprávního subjektu.
32. Ani tato námitka proto není důvodná. Z informačního vyvěšení na úřední desce bylo zřejmé, jaký den se považuje za den vyvěšení, tudíž byla splněna i podmínka řádného poučení o tom, do kdy by měl nebo mohl být učiněn úkon adresáta doručované písemnosti (srov. rozsudek NSS ze dne 19. 1. 2007, č.j. 4 As 68/2005-105, č. 1153/2007 Sb. NSS). Žalobci bylo prvostupňové rozhodnutí řádně doručeno vyvěšením na úřední desce dne 2. 7. 2021, a lhůta pro podání odvolání mu tak uplynula dnem 19. 7. 2021. Odvolání podané 17. 9. 2021 bylo zjevně opožděné a bylo správně zamítnuto žalovaným.
33. Žalobce dále namítal, že měl být jeho podnět na neuposlechnutí rozhodnutí o zastavení stavby považován za námitku v řízení o dočasném povolení stavby. Soud zde opět zdůrazňuje, že tato námitka se týká odlišného řízení, s odlišným předmětem. Navíc není zřejmé, jaký vliv by dle žalobce měla mít tato námitka na posouzení včasnosti jeho odvolání.
34. To samé platí pro žalobcovu námitku, že mu žalovaný znemožnil nahlížet do spisu. Z žalobní argumentace je zřejmé, že se problém s nahlížením týká jiného řízení. To potvrzuje též správní spis, z něhož neplyne, že by žalobce v řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby o nahlížení do spisu požádal či že by mu nahlížení správní orgány odpíraly.
35. Na závěr soud uvádí, že doručování veřejnou vyhláškou je zákonný způsob doručování, který předpokládá, že občané pečlivě bdí nad svými právy. Smyslem doručování veřejnou vyhláškou není zamezit vedlejším účastníkům řízení v účinné procesní obraně – tato možnost zůstává zachována bez odchylek. Pouze se tak přenáší odpovědnost za seznámení se s rozhodnutím na vedlejšího účastníka řízení, který musí nejlépe vědět, jak se rozhodnutí týká jeho zájmů a zda je hodlá chránit (srov. rozsudek NSS ze dne 2. 12. 2022, č. j. 5 As 346/2021‑55, bod 19).
V. Závěr a náklady řízení
36. Soud z uvedených důvodů neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
37. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, avšak nevznikly mu žádné náklady řízení nad rámec běžného výkonu úřední činnosti.
38. Výrokem III. soud rozhodl o nákladech řízení osoby zúčastněné na řízení. Ta nemá v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s. právo na jejich náhradu, neboť jí soud v tomto řízení žádnou povinnost neuložil, pouze jí umožnil uplatnit svá práva.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 15. srpna 2023
Mgr. Marek Bedřich v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje X.