USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci

žalobce:  B. V.

bytem X

proti

žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje

  sídlem Zborovská 81, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2023, č. j. 053240/2023/KUSK,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 26. 6. 2023 domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Čáslav ze dne 27. 3. 2023, č. j. MěÚ/6634/2023/SEK, ve věci žádosti o poskytnutí informací.
2. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce podal žalobu včas.
3. Soud si od žalovaného vyžádal doručenku vztahující se k napadenému rozhodnutí, z níž zjistil, že rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 20. 4. 2023. Žalobce stvrdil převzetí písemnosti na doručence svým podpisem.
4. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Zmeškání lhůty pro podání žaloby přitom nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.).
5. Žalobce podal žalobu osobně dne 26. 6. 2023, tedy více než dva měsíce po doručení napadeného rozhodnutí (dne 20. 4. 2023). Žaloba je tedy opožděná, proto ji soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.
6. Soud doplňuje, že nepřehlédl, že žalobce v žalobě uvedl: „Ve věci je dána dle § 8 zák.č. 150/2002 podjatost senátu 54 A pod vedením zejména soudce Šuránka.“
7. Soud však neshledal důvod k předložení věci NSS za účelem rozhodnutí o námitce podjatosti, neboť její uplatnění vyhodnotil jako zneužití práva.
8. Podle § 8 odst. 1 věty první s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
9. Žalobce námitku podjatosti nijak neodůvodnil, neuvedl tedy ani žádné okolnosti, ze kterých by bylo možno usuzovat na poměr soudců senátu č. 54 zdejšího soudu k věci samé či k jejím účastníkům. Soudu, resp. soudcům senátu č. 54 nejsou žádné takové okolnosti známy. Lze se proto domnívat, že žalobce tímto způsobem pouze vyjádřil nespokojenost se zamítnutím jeho žádostí o osvobození od soudních poplatků v jiných věcech (viz usnesení ze dne 9. 6. 2023, č. j. 54 A 35/2023‑25, nebo ze dne 11. 5. 2023, č. j. 54 A 28/2023‑6). Podle § 8 odst. 1 poslední věty s. ř. s. však důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Takové okolnosti tedy podjatost soudce založit nemohou.
10. Z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) vyplývá, že vznáší-li účastník typově shodnou námitku podjatosti opakovaně, byť již o takových námitkách NSS samostatně rozhodoval, nemusí k takové námitce soud přihlížet, dospěje-li k závěru, že jde ze strany účastníka o zneužití práva (srov. usnesení NSS ze dne 26. 3. 2020, č. j. Nad 8/2019-65, body 27‑28).
11. Soudu je přitom z úřední činnosti známo, že žalobce opakovaně uplatňuje námitku podjatosti vůči soudcům zdejšího soudu, zpravidla ji přitom zdůvodňuje vágními, nepodloženými a ne zcela srozumitelnými tvrzeními o korupci, politické objednávce a spolčení. Zdejší soud již proto vyhodnotil uplatnění takových námitek podjatosti ze strany žalobce jako zneužití práva, a proto k nim nepřihlížel (viz např. usnesení ze dne 27. 6. 2023, č. j. 51 A 40/2023‑15, nebo ze dne 29. 6. 2023, č. j. 41 A 3/2023‑37).
12. Nejvyšší správní soud v nedávné době shledal žalobcovu námitku podjatosti vůči zdejšímu soudu nedůvodnou proto, že žalobce neuvedl žádné konkrétní okolnosti, ze kterých by bylo možné usuzovat na poměr soudců k věci samé nebo k účastníkům řízení (viz rozsudek NSS ze dne 29. 3. 2023, č. j. 6 As 19/2023-10, bod 19). Lze rovněž připomenout usnesení ze dne 15. 4. 2021, č. j. Nao 71/2021-49, v němž Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou námitku podjatosti uplatněnou (nynějším) žalobcem vůči soudcům Městského soudu v Praze s tím, že je patrné, že žalobce nesouhlasí zejména s odůvodněním rozhodnutí soudů ve vztahu k neosvobození od povinnosti zaplatit soudní poplatek.
13. Soud ani v nyní posuzované věci nepovažuje za účelné prodlužovat řízení a zatěžovat Nejvyšší správní soud z důvodu ryze formálně, opakovaně a zcela zjevně nedůvodně uplatněné námitky podjatosti. Žalobce má ostatně možnost uplatnit podjatost rozhodujících soudců jako důvod případné kasační stížnosti proti tomuto usnesení, jímž se řízení o jeho žalobě končí (srov. usnesení NSS ze dne 28. 3. 2017, č. j. Nao 122/2017-136, bod 14). Krom toho, s ohledem na nepochybnou opožděnost žaloby, nezbývá ani prostor pro věcnou úvahu a nutným procesním vyústěním je jen a pouze odmítnutí žaloby.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 17. července 2023

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu