[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové a ve věci

o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 16. 9. 2022, č. j. MPO 78401/22/61100/01000,

takto:

1. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 16. 9. 2022, č. j. MPO 78401/22/61100/01000, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč, a to do rukou zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Tomáše Koukala.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo o námitkách žalobkyně coby příjemce dotace proti opatření dle § 14e rozpočtových pravidel, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto takto:

„Ministr průmyslu a obchodu rozhodl ve věci Námitek proti Opatření podle ustanovení § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „Opatření“) příjemce dotace z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, společnosti Stabilplastik, spol. s r.o. sídlem 5. května 457, 250 64 Měšice, IČO 25619578 (dále jen „Příjemce dotace“) podaných dne 13. 7. 2022 ve smyslu ustanovení § 14e odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů takto:

1. Námitkám se vyhovuje zčásti a Opatření se jako částečně oprávněné částečně potvrzuje a částečně ruší.

2. Příjemci dotace bude vyplacena částka dotace ve výši 1.673.290,80 Kč.“.

II. Obsah žaloby

2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že prvostupňový orgán ve svém opatření uvedl celkem šest důvodů krácení dotace pro žalobkyni. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uznal, že v jednom případě žalobkyně nepochybila, leč ve zbylých pěti případech krácení dotace potvrdil. Následně žalobkyně předestřela svou argumentaci brojící proti každému z důvodů pro krácení dotace, s výjimkou třetího důvodu, který byl napadeným rozhodnutím zrušen.

III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, přičemž se neztotožnil s argumentací žalobkyně obsaženou v žalobě a setrval na pěti důvodech krácení dotace pro žalobkyni.

IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

4. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
5. Soud rozhodl bez jednání, neboť zrušil napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
6. Předně se soud zabýval otázkou, zda napadené rozhodnutí, popřípadě správní řízení, není zatíženo vadou uvedenou v § 76 odst. 1 nebo 2 s. ř. s. K tomu uvedl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 15. 1. 2008, č. j. 2 As 34/2006-73, následující: „Ustanovení § 76 odst. 1 SŘS upravuje postup soudu v případech, kdy soud může rozhodnutí zrušit i bez nařízení jednání – z toho lze dovodit jen to, že případy tam uvedené jsou důvodem ke zrušení správního rozhodnutí. Výslovně předpokládá postup z moci úřední – tj. bez návrhu – pouze v případě nicotnosti rozhodnutí, kterou lze vyslovit podle odst. 2 cit. ustanovení. Z povahy vady pak postup z moci úřední přichází v úvahu i u vad spočívajících v nepřezkoumatelnosti podle § 76 odst. 1 písm. a) SŘS, a to proto, že nepřezkoumatelnost brání zpravidla věcnému přezkumu a posouzení důvodnosti žalobních námitek.“. Z uvedeného vyplývá, že soud je povinen přezkoumávat vady řízení (rozhodnutí) podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ex offo, tedy i kdyby nebyly v žalobě namítány, a shledá-li takové vady, zruší napadené rozhodnutí.
7. Soud konstatuje, že z napadeného rozhodnutí není zřejmé, které prvostupňové rozhodnutí bylo v námitkovém řízení přezkoumáváno. Ve výrokové části je uvedeno, že se rozhoduje o námitkách žalobce podaných dne 13. 7. 2022 proti opatření dle § 14e rozpočtových pravidel a že žalobce je příjemce dotace z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Tyto údaje jsou však nedostačující, jelikož námitkami napadené opatření není ve výrokové části napadeného rozhodnutí nijak identifikováno – chybí datum jeho vydání a číslo jednací, spisová značka či jiný jednoznačný identifikátor (nejde přitom o pouhou nesprávnou identifikaci, např. překlep v datu, srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2012, č. j. 3 Ads 14/2012-72). Absentuje též označení prvostupňového orgánu, k čemuž soud poznamenává, že při uvedení údajů zmíněných v předchozí větě by se patrně jednalo o nepodstatnou vadu, kterou by bylo možné překlenout výkladem na základě typu řízení a toho, kdo je orgánem rozhodujícím o námitkách. Jelikož tedy z výrokové části napadeného rozhodnutí není seznatelné, o čem ministr průmyslu a obchodu rozhodl, je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost.
8. Dále, podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003-75, lze za nepřezkoumatelné rozhodnutí považovat takové rozhodnutí, z jehož výroku nelze zjistit, jak bylo ve věci rozhodnuto. První výrok napadeného rozhodnutí zní: „Námitkám se vyhovuje zčásti a Opatření se jako částečně oprávněné částečně potvrzuje a částečně ruší.“. Z takto formulovaného výroku není možné dovodit, která část (nedostatečně identifikovaného) prvostupňového rozhodnutí byla potvrzena, a která byla naopak zrušena. Druhý výrok napadeného pak pouze stanoví výši žalobci vyplácené částky dotace. Ani při zohlednění dikce obou výroků a uvozující pasáže výrokové části napadeného rozhodnutí tak nelze dovodit, jak bylo napadeným rozhodnutím rozhodnuto.
9. Soud dodává, že výše uvedené vady nelze překlenout výkladem. Přezkoumatelnost správního rozhodnutí je objektivní kategorií a jeho výroková část musí obstát sama o sobě, aniž by bylo třeba zásadního a složitého domýšlení jejího obsahu z odůvodnění rozhodnutí či z jiných skutečností. Pouze výroková část napadeného rozhodnutí je závazná a vyvolává právní účinky, musí z ní tedy jednoznačně a pro každého (i pro subjekty stojící stranou správního řízení) vyplývat, o čem bylo rozhodováno a jak bylo rozhodnuto. I výrokovou část správního rozhodnutí samozřejmě lze vykládat a případně tím odstranit nedostatky spočívající v písařských chybách, formulační neobratnosti, vynechání určitých detailů apod. O takový případ však v projednávané věci nejde, když výroková část napadeného rozhodnutí vykazuje zcela zásadní deficity.
10. Na shora uvedeném nic nemění skutečnost, že žalobkyně v žalobě obsah výrokové části napadeného rozhodnutí fakticky domýšlí z odůvodnění. Jak již bylo uvedeno, nepřezkoumatelnost je kategorií objektivní, posuzovanou i bez žalobní námitky a soud výše popsal shledanou nepřezkoumatelnost výrokové části napadeného rozhodnutí.
11. S ohledem na nesrozumitelnost výrokové části napadeného rozhodnutí soud nepřikročil k meritornímu vypořádání žaloby.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

12. Soud podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušil napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost z důvodu nesrozumitelnosti jeho výrokové části a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s. ř. s. V dalším řízení je dle § 78 odst. 5 s. ř. s. žalovaný, resp. ministr průmyslu a obchodu vázán právním názorem soudu, je tedy povinen ve výrokové části svého rozhodnutí řádně označit rozhodnutí – opatření prvostupňového orgánu napadené námitkami žalobkyně a uvést, která část tohoto opatření se potvrzuje a která se ruší.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně, a soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit jí ve stanovené lhůtě náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady související s právním zastoupením žalobkyně advokátem. Ty jsou tvořeny odměnou za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a sepsání žaloby), přičemž sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle advokátního tarifu – vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 3 100 Kč [§ 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) cit. vyhlášky], a dvěma paušálními náhradami hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhlášky). Soud dále k nákladům řízení připočetl částku 1 428 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Celkem náklady řízení činí 11 228 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v této výši, a to ve stanovené lhůtě do rukou právního zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Tomáše Koukala.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 10. srpna 2023

Milan Taube v. r.

předseda senátu