USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Davida Hipšra a Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Z. K., zastoupen Mgr. Viktorem Klímou, advokátem se sídlem Melantrichova 477/20, Praha proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 As 248/2023.

Odůvodnění:

[1]               U Nejvyššího správního soudu je pod sp. zn. 4 As 248/2023 vedeno řízení o kasační stížnosti, kterou se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023, č. j. 15 A 37/2019‑145. Věc byla přidělena k vyřízení 4. senátu Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová. Stěžovatel namítl podjatost označených soudců, a to z toho důvodu, že v minulosti rozhodovali věc sp. zn. 4 As 119/2021. Podle stěžovatele rozsudek vydaný v uvedené věci (rozsudek ze dne 30. 3. 2023, č. j. 4 As 119/2021‑24) zasahuje do jeho práv, resp. trpí vadnou nepřezkoumatelnosti.

[2]               K námitce podjatosti se vyjádřili shodně označení soudci 4. senátu zdejšího soudu tak, že nemají žádný vztah k projednávané věci, jakož ani k účastníkům řízení a jejich zástupcům. Nejsou si vědomi ani žádných okolností, které by zpochybňovaly jejich nestrannost.

[3]               Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou.

[4]               Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) platí, že, soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[5]               Z dikce § 8 odst. 1 s. ř. s. tedy vyplývá, že důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci ve věcech správního soudnictví může být jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím správním či soudním řízení, a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti (viz § 8 odst. 1 věta první a druhá s. ř. s.). Podle výslovného znění zákona přitom důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech [§ 8 odst. 1 písm. a) poslední věta s. ř. s.].

[6]               V dané věci však stěžovatel spatřuje podjatost soudců 4. senátu právě v okolnostech, které nemohou vést k vyloučení soudce pro podjatost. Stěžovatel totiž námitku podjatosti dovozuje z jejich dřívějšího rozhodování v jiné věci (sp. zn. 4 As 119/2021). Jak již však bylo výše uvedeno, podle výslovné dikce zákona důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. § 8 odst. 1 in fine s. ř. s.). To akcentuje i konstantní judikatura Nejvyššího správního soudu. V rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s dřívějšími rozhodnutími je při hodnocení otázek podjatosti bezvýznamný (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2019, č. j. Nao 166/2019‑28, ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019‑56, ze dne 28. 11. 2019, č. j. Nao 201/2019‑39, ze dne 30. 1. 2020, č. j. Nao 235/2019‑41, ze dne 21. 5. 2020, č. j. Nao 54/2020‑53). Např. v usnesení ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019‑56, Nejvyšší správní soud uvedl, že: „Postup soudce v řízení o projednávané věci a rozhodování v jiných, souvisejících či nesouvisejících, věcech proto nemůže vést k jeho vyloučení […] Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. […] Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze, ale k tomu slouží opravné prostředky, jsou‑li přípustné, nikoliv námitka podjatosti.“

[7]               Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud nemohl shledat námitku podjatosti důvodnou. Rozhodl proto, že soudci JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 As 248/2023.

Poučení:  Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2023

Tomáš Foltas

předseda senátu