USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: I. E., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2023, č. j. OAM‑756/LE‑BE01‑BE02‑PS‑2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. 7. 2023, č. j. 58 A 2/2023‑15,

takto:

Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

Odůvodnění:

[1]                Žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížností brojí proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného, jímž byl stěžovatel podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců, přičemž doba zajištění byla podle § 46a odst. 5 zákona o azylu stanovena do 5. 10. 2023.

[2]                Stěžovatel mimo jiné požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Upozornil, že nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by mu v případě vycestování z České republiky vznikla újma spočívající ve ztrátě možnosti vystupovat v řízení, tj. řádně uplatňovat své právo na spravedlivý proces. Vyjádřil přesvědčení o naplnění důvodů dle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, vznikla by stěžovateli nepoměrně větší újma, než jaká by vznikla jeho přiznáním, neboť by byl nucen vycestovat zpět do země původu, kde mu hrozí závažná újma. Přiznáním odkladného účinku nemůže dojít k zasažení práv třetích osob a ani nedojde k rozporu s veřejným zájmem.  

[3]                Žalovaný návrh žalobce označil za účelový. Jeho vyhověním by došlo k propuštění stěžovatele ze zařízení pro zajištění cizinců a v rozhodnutí konkretizovaný účel zajištění by byl ohrožen. Smysl následného soudního přezkumu by tak byl zpochybněn, neboť v případě stěžovatele nejsou dány důvody pro postup podle § 47 zákona o azylu, jehož se stěžovatel dovolával v žalobě. Stěžovatel navíc netvrdí žádné konkrétní důvody, které by jeho situaci činily výjimečnou a pro které by mu mělo být vyhověno. V této souvislosti žalovaný poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2022, č. j. 16 A 33/2022‑26.

[4]                Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž za tím účelem přiměřeně užije § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a současně přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]                Jak již Nejvyšší správní soud konstatoval v usnesení ze dne 19. 11. 2022, č. j. 9 As 130/2011‑71, z povahy institutu zajištění cizince za účelem správního vyhoštění dle ustanovení § 124 a násl. zákona o pobytu cizinců, nepřichází přiznání odkladného účinku v úvahu, neboť by zcela popíralo samotný smysl a účel zajištění, kterým je časově ohraničené omezení osobní svobody za účelem správního vyhoštění cizince.

[6]                    Výše uvedený závěr lze plně vztáhnout také na posuzovanou věc, v níž byl stěžovatel zajištěn podle 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, neboť stejně jako v případě zajištění cizince za účelem správního vyhoštění podle § 124 zákona o pobytu cizinců i zde platí, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by zpravidla znamenalo, že rozhodnutí ve věci samé by již bylo zbytečné. (Tím Nejvyšší správní soud nevylučuje možnost přiznání odkladného účinku v případě okolností hodných zvláštního zřetele, které však stěžovatel v posuzovaném případě v návrhu nepředestřel.) Pro rozhodnutí o kasační stížnosti platí dle § 56 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., tedy že Nejvyšší správní soud rozhodne přednostně.

[7]                    Nejvyšší správní soud proto podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. srpna 2023

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu