[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. et Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci

žalobce:  J. B.

bytem X

zastoupený JUDr. Tomášem Hemelíkem, advokátem

sídlem Lipanská 331/7, Říčany

proti

žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 81/11, 251 01 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2022, č. j. 137968/2021/KUSK,

takto:

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Průběh správního řízení

1. Městský úřad Říčany (dále „městský úřad“) vydal dne 17. 9. 2020 příkaz č. j. 269484/2020‑MURI/OPE/610 (dále „příkaz“), kterým uznal žalobce vinným, že se z nedbalosti dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. i) bodu 2 a písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Podle skutkové věty (stručně řečeno) se žalobce dne 13. 4. 2020 plně nevěnoval řízení autobusu a jeho levou boční částí se střetl s dopravní značkou, čímž došlo k poškození této dopravní značky a výplně prostoru pro cestující, a tuto dopravní nehodu neoznámil policii. Žalobci byla uložena pokuta 2 500 Kč.
2. Podle městského úřadu byl následně příkaz žalobci doručen fikcí dne 1. 10. 2020 a žalobce proti příkazu nepodal v zákonné lhůtě 8 dní odpor. Městský úřad na příkazu vyznačil právní moc dnem 10. 10. 2020 a vykonatelnost dnem 10. 11. 2020.
3. Dle úředních záznamů ze dne 1. 2. 2021 a ze dne 12. 4. 2021 žalobce v těchto dnech nahlédl do přestupkového spisu.
4. Dne 14. 6. 2021 žalobce doručil městskému úřadu podání nadepsané jako odpor.
5. Městský úřad reagoval předložením přestupkového spisu žalovanému, který přípisem ze dne 13. 7. 2021 žalobci sdělil, že jeho odpor byl podán po právní moci příkazu, proto jej posoudil jako podnět k přezkumnému řízení. Žalovaný však neshledal důvody pro jeho zahájení, protože o zákonnosti vydaného příkazu neměl pochybnosti. 
6. Dne 21. 7. 2021 žalobce doručil městskému úřadu podání nadepsané jako žádost o znovuotevření případu dopravní nehody. V ní žádá o zproštění viny a vrácení pokuty 2 500 Kč a vyjadřuje se k průběhu nehody a jejímu šetření.
7. Toto podání městský úřad vyhodnotil jako žádost o povolení obnovy řízení ve věci zmíněného přestupku a rozhodnutím ze dne 13. 10. 2021, č. j. 431179/2021-MURI/OPE/00124 (dále „prvostupňové rozhodnutí“) jej zamítl. Městský úřad konstatoval, že příkaz nabyl právní moci dne 10. 10. 2021. Žádost o obnovu tedy byla podána v tříleté objektivní lhůtě. Pokud však jde o tříměsíční subjektivní lhůtu, žalobce nahlížel do spisu dne 1. 2. 2021 a dne 12. 4. 2021, a zjistil tak, z čeho je viněn, seznámil se s důkazy, takže městský úřad předpokládá, že se dozvěděl i o důvodech obnovy. Návrh na obnovu řízení však podal až 18. 7. 2021 po uplynutí tříměsíční subjektivní lhůty. I přesto se městský úřad vyjádřil k jednotlivým tvrzeným důvodům obnovy řízení. S odkazem na obsah spisu dovodil, že žalobcem předkládaná tvrzení nejsou novými skutečnostmi ani důkazy, které by žalobce bez svého zavinění nemohl uplatnit v původním řízení o přestupku. Pokud chtěl žalobce doručovat příkaz na jinou adresu, měl požádat o její evidenci v centrálním registru obyvatel nebo si zřídit u provozovatele poštovních služeb dosílku. Bylo na něm, aby sdělil správním orgánům takové kontaktní údaje, na nichž se o doručování zásilek dozví a bude mít možnost se s jejich obsahem seznámit. Dopravní nehoda byla oznámena až další den, 14. 4. 2020.
8. Žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí podal dne 27. 10. 2021 odvolání s odkazem na nesrovnalosti ve spisovém materiálu.  

Napadené rozhodnutí

9. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím ze dne 10. 3. 2022 (dále „napadené rozhodnutí“) žalobcovo odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil, neboť se ztotožnil s úvahami městského úřadu. K poukazu žalobce na to, že byl od 22. 2. 2021 do 31. 5. 2021 v pracovní neschopnosti, žalovaný odvětil, že z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vyplynulo, že měl od 24. 2. 2021 povoleny vycházky, přičemž jednu z nich využil k tomu, aby dne 12. 4. 2021 opětovně nahlédl do správního spisu. Odpor pak podal až 14. 6. 2021 a samotnou žádost o obnovu řízení až dne 21. 7. 2021. V žalobcově věci přicházel v úvahu pouze důvod obnovy podle § 100 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále „správní řád“).  Proto se prvostupňový orgán zabýval tím, zda žalobce namítl dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení, v němž je žalobce nemohl uplatnit, nebo zda se provedené důkazy ukázaly být nepravdivými. Žalovaný se shodl s prvostupňovým orgánem, že takové skutečnosti či důkazy žalobce nepředložil.

Shrnutí žaloby

10. Proti napadenému rozhodnutí žalobce podal dne 28. 4. 2022 žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“).
11. Žalobce v ní popsal ze svého pohledu okolnosti předmětné dopravní nehody, k níž došlo 13. 4. 2020. Poté, co zjistil poškození autobusu, to oznámil. Na místo nehody nedorazili dopravní policisté, ale příslušníci obvodního oddělení, kteří s žalobcem nesepsali žádný záznam. Žalobce proto považoval samotné řízení za skončené. Úřední záznam ze dne 14. 4. 2020 nepodepsal. O tom všem se dozvěděl, až když byl nahlížet do spisu, na základě čehož podal žádost o znovuotevření případu. Příkaz vydaný dne 17. 9. 2020 nebyl žalobci nikdy doručen. Policii i prvostupňovému orgánu bylo známo, že se žalobce zdržuje na jiné než trvalé adrese. Když byl žalobce vyzván k zaplacení pokuty a mnohokrát se dostavil k městskému úřadu, nikdo mu nebyl schopen vysvětlit, jak mohla policie s městským úřadem dospět k závěru, že se dopustil dopravního přestupku, za který byl potrestán pokutou. Všechny tyto důvody nemohl uvést v době vydání původního rozhodnutí, protože nevěděl, že nějaké řízení vůbec probíhá.
12. Nesouhlasí s tím, že nejsou dány důvody pro obnovu řízení. Žalobce předložil v řádné lhůtě návrhy na provedení nových důkazů a správní orgány chybně vyhodnotily, co se stalo. Podle žalobce postrádá přestupkový spis oporu pro vydání příkazu. K poškození autobusu nedošlo při vyjíždění z parkoviště, ale již na místě, kde žalobce parkoval předtím. Pro dokreslení situace uvádí, že žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že žalobce nehodu policii neoznámil, přestože z protokolu o dopravní nehodě vyplývá, že žalobce se na policii dostavil dne 14. 4. 2020 v 11:40. Řízení předcházející vydání příkazu vykazuje značná pochybení, pro která by měl soud zrušit napadené i prvostupňové rozhodnutí a věc vrátit k novému řízení.

Vyjádření žalovaného

13. Žalovaný ve vyjádření ze dne 1. 8. 2022 navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Podle něj žalobce uplatňuje shodné námitky jako v odvolacím řízení, s nimiž se vypořádal jak městský úřad, tak žalovaný na str. 4 až 7 napadeného rozhodnutí.
14. Žalobce sám nespecifikoval, kdy přesně podle něj počala subjektivní lhůta k podání návrhu běžet. Podle žalovaného byl žalobce okamžikem prvního nahlížení dne 1. 2. 2021 seznámen se spisovou dokumentací, a tedy se skutečnostmi, které následně uplatnil v žádosti o obnovu.
15. K námitce nesprávného doručování žalovaný uvedl, že adresa, na kterou byl žalobci příkaz zaslán, odpovídala evidenční kartě řidiče i písemnostem žalobce. Teprve v odporu žalobce uvedl doručovací adresu. Bylo na jeho odpovědnosti, aby se postaral o výběr zásilek na adrese jeho trvalého pobytu a nesl následky z toho vyplývající.

Posouzení věci soudem

16. Soud ověřil, že žaloby byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a obsahuje všechny požadované formální náležitosti. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel soud v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalovaného, které přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je dle § 75 odst. 2 vázán. Vady, k nimž by musel přihlédnout i bez námitky, soud neshledal.
17. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť s tím žalobce výslovně souhlasil a žalovaný soudu nesdělil, že by s takovým postupem nesouhlasil (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Dokazování ve věci nebylo třeba provádět, protože všechny rozhodné skutečnosti bylo možné zjistit z obsahu správního spisu.
18. Podle § 100 odst. 1 správního řádu se na žádost účastníka obnoví řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím, jestliže

a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo

b) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno,

pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.

19. Podle § 100 odst. 2 věty první a druhé správního řádu může účastník řízení podat žádost o obnovu řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení.
20. Obnova řízení na žádost účastníka dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu je v principu možná i v případě řízení o přestupku, o němž bylo pravomocně rozhodnuto v příkazním řízení, jako v tomto případě [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 25. 9. 2015, č. j. 8 As 193/2014-35, č. 3300/2015 Sb. NSS]
21. Aby však k obnově řízení  správní orgán přistoupil, musí být naplněny podmínky, jež jsou vyžadovány zákonem (rozsudek NSS ze dne 8. 2. 2023, č. j. 1 As 219/2022-47, odst. 17]. Jestliže by nebyla splněna některá z těchto podmínek, není správní orgán již povinen nic dalšího zkoumat a návrh na povolení obnovy řízení zamítne (rozsudek NSS ze dne 20. 5. 2010, č. j. 2 As 22/2009‑83).
22. V řízení o povolení obnovy řízení se nepřezkoumává zákonnost a odůvodněnost původního rozhodnutí, ale posuzuje se otázka, zda nové skutečnosti či důkazy dříve neznámé ve spojení s důkazy již provedenými mohou odůvodnit jiné, účastníkovi příznivější rozhodnutí, než které bylo dříve vydáno (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. III. ÚS 3386/09, odst. 13).
23. Žalobce však žádné takové nové skutečnosti netvrdí a ani nepředkládá dříve neznámé důkazy ve smyslu § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu. Obnovu žádá v zásadě z důvodů představujících polemiku s vydaným příkazem, resp. argumentaci, kterou mohl uplatnit v návaznosti na včas podaný odpor v přestupkovém řízení (nesprávné vyhodnocení skutkového děje v příkazu, nedostatečné podklady pro vydání příkazu, nemožnost vycházet z úředního záznamu, který nepodepsal, neúčast dopravních policistů na vyšetřování nehody apod.).
24. Stejně tak soud souhlasí se správními orgány, že i kdyby žalobcem předkládaná argumentace představovala důvody ve smyslu § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, žádost o obnovu řízení podaná dne 18. 7. 2021 by musela být zamítnuta z důvodu uplynutí tříměsíční subjektivní lhůty podle § 100 odst. 2 věty první správního řádu, neboť žalobcem tvrzené skutečnosti vyplývají z obsahu přestupkového spisu, s kterým se žalobce seznámil již dne 1. 2. 2021 (a poté znovu 12. 4. 2021, což by taktéž neodpovídalo dodržení tříměsíční subjektivní lhůty). Ostatně žalobce se závěrem správních orgánů o zmeškání této lhůty v žalobě ani nijak konkrétně nepolemizuje.
25. Pokud jde o námitku nesprávného doručení příkazu v původním řízení, ani to není důvodem pro obnovu řízení (viz např. rozsudek ze dne 8. 2. 2023, č. j. 1 As 219/2022-47, odst. 32). Ostatně obnova řízení je přípustná pouze ve vztahu k řízení pravomocně ukončenému a námitka nesprávného doručení zpravidla zpochybňuje právní moc rozhodnutí. Navíc žalobce se nepochybně s příkazem fakticky seznámil nejpozději při svých nahlíženích do přestupkového spisu 1. 2. 2021 a 12. 4. 2021.

Závěr a náklady řízení

26. Protože soud neshledal žalobní body důvodnými ani nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá, neboť neměl ve věci úspěch. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť vystupování před správními soudy spadá do jeho běžné úřední činnosti (viz např. rozsudek NSS ze dne 19. 10. 2022, č. j. 6 As 198/2022-16, odst. 12, a v něm citovanou judikaturu).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 29. června 2023

JUDr. Věra Šimůnková, v. r.

předsedkyně senátu