[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Bartošem ve věci

žalobce:   Z. K

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 6963

se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 1. 2023, č. j. X, ve věci invalidního důchodu,

takto:

1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 1. 2023, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Napadeným rozhodnutím rozhodla žalovaná o námitkách proti rozhodnutí ze dne 15. 9. 2022, č. j. X, kterým žalovaná jako správní orgán prvního stupně rozhodla o tom, že žalobci náleží od 24. 10. 2022 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně podle čl. II bodu 13 zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“). Rozhodla tak na podkladě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Pardubice ze dne 9. 5. 2022, podle jehož závěru žalobce není již invalidní pro invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) ZDP, ale je od 9. 5. 2022 invalidní pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) ZDP, přičemž jeho pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 45 %. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdila. Na základě nového posouzení zdravotního stavu žalobce (posudek ze dne 27. 12. 2022) setrvala na závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) ZDP. Míra poklesu jeho pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla posudkem o invaliditě v námitkovém řízení shodně určena ve výši 45 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo shledáno zdravotní postižení uvedené v kapitole X přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 20 – 35 %. Lékař České správy sociálního zabezpečení stanovil míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na horní hranici procentního rozmezí, tj. ve výši 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla ve smyslu § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 10 procentních bodů.

II. Žalobní argumentace

2. Žalobce se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí. Namítal, že bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nesprávného právního posouzení, když jeho zdravotní stav byl posouzen nedostatečně. Žalobce tvrdila, že hlavní příčina jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu má být podřazena pod zdravotní postižení uvedené v kapitole X přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity).

III. Vyjádření žalované

3. Žalovaná se k věci písemně nevyjádřila.

IV. Jednání soudu

4. Krajský soud konal jednání dne 11. 7. 2023 v nepřítomnosti žalobce (žalobce byl k jednání předvolán, doručení však nebylo vykázáno). Soud četl žalobu, konstatoval podstatný obsah napadeného rozhodnutí i správního spisu. Soud dále provedl důkaz posudkem věcně a místně příslušné (§ 4 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb.) Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové (dále jen „PK MPSV“) ze dne 20. 6. 2023, ev. č.: SZ/2023/498-HK-10. Jiné důkazy strany nenavrhovaly a soud nepovažoval provedení jiných důkazů za nutné. Jednání přítomná pověřená pracovnice žalované se k provedenému důkazu posudkem PK MPSV se vyjádřila tak, že jeho závěry akceptuje; rozhodnutí ponechala na úvaze soudu.

V. Posouzení věci krajským soudem

5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
6. Žaloba je důvodná.
7. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla
   1.                nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
   2.               nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
   3.                nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
8. Podle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění platí, že při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.
9. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou, a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám. Podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zák. č. 582/1991 Sb.“), posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise jsou oprávněny posoudit pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti (srov. § 16a zák. č. 582/1991 Sb.) spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění.
10. Na základě provedeného důkazu posudkem PK MPSV vzal krajský soud za prokázané, že rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je z posudkově medicínského hlediska postižení X, zejména X, aktuálně s nutností X, se zohledněním postižení X. Takto popsaný stav je srovnatelný s postižením uvedeným v kap. X, s funkčně těžkým postižením dvou a více X nebo s těžkým postižením X, se značným omezením X a celkové výkonnosti při středně těžkém zatížení, některé denní aktivity omezeny) Přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla určena – vzhledem k ostatním objektivně doloženým zdravotním obtížím a jeho pracovní kvalifikaci – na horní hranici, tj. 50 %. Takto určená míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá invaliditě druhého stupně podle § 39 odst. 1 písm. b) ZDP. Od předchozích posudků se PK MPSV odchýlila, neboť považovala dopad komorbidit u žalobce se základním vzděláním za nadále odpovídající II. stupni invalidity. Žalobcův stav i s ohledem na nutnost totální X nelze považovat z dlouhodobého hlediska za zlepšený, stabilizovaný, naopak byly doloženy další funkčně významné zdravotní obtíže.
11. Na základě právě uvedených skutečností, vycházeje podle § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí, krajský soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí se zakládá na nesprávně zjištěném skutkovém stavu a je tedy tak vydáno v rozporu se zákonem. Krajskému soudu tak nezbylo, než napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalované k dalšímu řízení.

VI. Závěr a náklady řízení

12. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že žaloba je důvodná a napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 a odst. 4 s. ř. s. zrušil a vrátil žalované k dalšímu řízení. Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).
13. Krajský soud neshledal důvod pro zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, neboť vady řízení lze zhojit v řízení námitkovém.
14. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, z obsahu spisu však nevyplývá, že by mu v souvislosti se soudním řízením vznikly nějaké náklady, a to ani na soudní poplatek, když věc je od soudních poplatků ze zákona osvobozena. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Krajský soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Pardubice 11. července 2023

Mgr. Ondřej Bartoš v. r.

soudce