31 A 47/2023 -22

USNESENÍ

 Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Václava Štencla, MA a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D. v právní věci              
 

žalobce:

J. B. A., narozený dne X

bytem X

zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Císařem

sídlem Vinohradská 22, 120 00 Praha 2

proti

žalovanému:

Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2023, č. j. OAM-12450-55/TP-2016,

takto:
 

  1. Žaloba se odmítá a věc se postupuje Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců k vyřízení opravného prostředku.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Brně do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo bankovního účtu, na nějž má být soudní poplatek vrácen.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobce podal dne 18. 5. 2023 ke Krajskému soudu v Brně žalobu, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2023, č. j. OAM-12450-55/TP-2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl žádost žalobce o povolení k trvalému pobytu dle § 87k odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 14. 8. 2017 (dále jen „zákon o pobytu cizinců účinný do 14. 8. 2017“). V napadeném rozhodnutí byl žalobce poučen o tom, že proti němu nelze podat odvolání a lze proti němu naopak podat žalobu k příslušnému krajskému soudu.
  2. Krajský soud dospěl k závěru, že žalobu nelze věcně projednat, neboť je nepřípustná. 
  3. Podle § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon.
  4. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.
  5. Je zcela nesporné, že žalobce proti napadenému rozhodnutí nebrojil žádným opravným prostředkem adresovaným správním orgánům. Klíčovou je tak otázka, zda zvláštní zákon připouští podání řádného opravného prostředku proti napadenému rozhodnutí. Pro zodpovězení této otázky je stěžejní určení rozhodné procesní právní úpravy pro nyní projednávanou věc.
  6. Nepřípustnost odvolání proti rozhodnutí vydanému z důvodu dle § 87k odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců byla zakotvena v § 168 odst. 3 tohoto zákona s účinností od 2. 8. 2021 novelou č. 274/2021 Sb. (čl. I, bod 118). Tato novela však v přechodných ustanoveních (čl. II, bod 1) zároveň stanovila, že řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti této novely a do tohoto dne pravomocně neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posoudí podle zákona o pobytu cizinců ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této novely.
  7. Jelikož v posuzované věci bylo řízení zahájeno na základě žádosti žalobce ze dne 9. 8. 2016, tedy před účinností novely č. 274/2021 Sb., vyloučení odvolání proti napadenému rozhodnutí zakotvené touto novelou se na posuzovanou věc nevztahuje. Proti napadenému rozhodnutí tak bylo možné podat odvolání na základě § 170b zákona o pobytu cizinců účinného do 14. 8. 2017 a § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
  8. Ostatně sám žalovaný v napadeném rozhodnutí výslovně uvádí, že žádost žalobce posuzoval podle zákona o pobytu cizinců účinného do 14. 8. 2017. Pro úplnost soud poznamenává, že v důsledku přechodných ustanovení se na posuzovanou věc nevztahuje například ani novela č. 176/2019 Sb., která zakotvila pravidlo, podle něhož nabývá rozhodnutí vydané dle § 87k odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců právní moci jeho oznámením.
  9. Protože je odvolání dle § 81 a násl. správního řádu řádným opravným prostředkem, jehož vyčerpáním je podmíněno podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, a žalobce tento opravný prostředek nevyčerpal, je žaloba nepřípustná [§ 68 písm. a) s. ř. s.], a soud proto musel přistoupit k jejímu odmítnutí [§ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s].
  10. Zároveň soud shledal, že je v posuzované věci na místě postup dle § 46 odst. 5 věty prvé s. ř. s., neboť žalobce nepodal proti napadenému opatření odvolání a brojil proti němu přímo žalobou z důvodu, že jej žalovaný v opatření nesprávně poučil o nepřípustnosti odvolání.
  11. Podle § 46 odst. 5 věty prvé s. ř. s. platí, že podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému.
  12. Orgánem příslušným k rozhodnutí o odvolání proti napadenému rozhodnutí je dle § 170b zákona o pobytu cizinců účinného do 14. 8. 2017 Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců.
  13. S ohledem na výše uvedené soud žalobu odmítl a věc postoupil k vyřízení opravného prostředku Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců.              
  14. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
  15. Podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle § 10 odst. 5 zákona o soudních poplatcích v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé. Protože k odmítnutí žaloby došlo před prvním jednáním (resp. vydáním rozhodnutím ve věci samé), rozhodl soud o vrácení žalobcem zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč.                 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno, 17. července 2023

Mgr. Petr Šebek v. r.
předseda senátu