13 Kss 1/2023 - 42
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a členů JUDr. Václava Dudy, JUDr. Petra Kulawiaka, Mgr. Ing. Michala Hanycha, JUDr. Petra Čápa a doc. Jana Kociny, Ph.D., ve věci kárného navrhovatele: předsedy Městského soudu v Brně, se sídlem Polní 39, Brno, proti kárně obviněné: Mgr. Juditě Fadrusové, soudkyni Městského soudu v Brně, o návrzích na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně ze dne 3. 1. 2023 a 4. 5. 2023,
t a k t o :
Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, na návrh kárného navrhovatele
se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření,
která byla uzavřena mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněnou dne 17. 7. 2023 v sídle Městského soudu v Brně, ve znění úpravy ze dne 9. 8. 2023 učiněné při veřejném zasedání kárného soudu, na základě níž
Mgr. Judita Fadrusová,
soudkyně Městského soudu v Brně,
nar. X,
bytem X,
se uznává vinnou
podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.
že
63 C 213/2021 od 27. 10. 2021 do 7. 2. 2023
63 C 117/2020 od 8. 10. 2021 do 28. 1. 2022
263 C 40/2020 od 7. 2. 2022 do 30. 12. 2022
63 C 192/2021 od 11. 10. 2021 do 8. 2. 2023
63 C 87/2022 od 3. 5. 2022 do 16. 1. 2023
63 C 137/2022 od 7. 6. 2022 do 9. 2. 2023
63 C 145/2022 od 16. 6. 2022 do 9. 3. 2023
63 C 173/2022 od 15. 8. 2022 do 9. 3. 2023
63 C 174/2022 od 12. 8. 2022 do 9. 3. 2023
63 C 176/2022 od 27. 7. 2022 do 9. 3. 2023
63 C 187/2022 od 12. 8. 2022 do 9. 3. 2023
63 C 206/2022 od 30. 8. 2022 do 9. 3. 2023
63 C 208/2022 od 30. 8. 2022 do 9. 3. 2023
63 C 209/2022 od 31. 8. 2022 do 9. 3. 2023
63 C 212/2022 od 7. 9. 2022 do 9. 3. 2023
63 C 213/2022 od 7. 9. 2022 do 9. 3. 2023
63 C 232/2022 od 26. 9. 2022 do 9. 3. 2023
tedy
zaviněně porušila povinnost soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů uvedenou v § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
čímž se dopustila
kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
a za to se jí ukládá
podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.
kárné opatření
snížení platu o 30 % na dobu 6 měsíců.
Odůvodnění:
I. Návrhy na zahájení kárného řízení
[1] Předseda Městského soudu v Brně Mgr. Jan Sedláček (dále jen „kárný navrhovatel“) podal k Nejvyššímu správnímu soudu (dále jen „kárný soud“ či „NSS“) podle § 8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kárný zákon“) dva návrhy na zahájení kárného řízení proti Mgr. Juditě Fadrusové, soudkyni Městského soudu v Brně (dále jen „kárně obviněná“).
[2] Prvním návrhem ze dne 3. 1. 2023 (od počátku vedeným pod sp. zn. 13 Kss 1/2023) ji obvinil ze zaviněného porušení povinnosti soudce a ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), kterého se měla dle formulace kárného návrhu dopustit tím, že „v době od 24. 9. 2022 do 6. 10. 2022 jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve čtyřech občanskoprávních věcech Městského soudu v Brně sp. zn. 263 C 31/2018, 63 C 47/2018, 63 C 155/2021 a 63 C 264/2021 postupovala v rozporu s ustanovením § 158 odst. 4 o. s. ř., když nedodržela lhůtu stanovenou k vyhotovení písemného odůvodnění rozsudku. Konkrétně ve věci sp. zn. 263 C 31/2018 nebyla dodržena lhůta o 13 dní, ve věci sp. zn. 63 C 47/2018 o 7 dní, ve věci sp. zn. 63 C 155/2021 o 6 dní a ve věci sp. zn. 63 C 264/2021 o 9 dní. Doba spáchání skutku, v němž je spatřováno kárné provinění, je vytýčena na straně jedné skončením lhůty (prodloužené) k vyhotovení rozsudku, tedy 23. 9. 2022 (63 C 47/2018 a 263 C 31/2018) a 24. 9. 2022 (63 C 264/2021 a 63 C 155/2021), na straně druhé vypravením rozhodnutí soudní kanceláří, tedy 30. 9. 2022 (63 C 47/2018 a 63 C 155/2021), 3. 10. 2022 (63 C 264/2021) a 6. 10. 2022 (263 C 31/2018). Mgr. Fadrusová nedokázala uspokojivě vysvětlit, z jakého důvodu k pochybení došlo, stejně tak neuvedla žádné závažné okolnosti, které by mohly mít vliv na její pracovní výkonnost.“
[3] Kárný navrhovatel v tomto návrhu uvádí, že při pravidelné kontrolní činnosti zaměřené na dodržování lhůt pro vypravení rozsudků zjistil, že na občanskoprávním úseku Městského soudu v Brně došlo k jejich překročení celkem ve čtyřech věcech, přičemž ve všech případech se jednalo o rozsudky vydané kárně obviněnou; vyzval ji proto k vysvětlení celé situace. Mgr. Fadrusová svá pochybení doznala, přičemž nedokázala najít žádné ospravedlnění svého postupu; nad překročením lhůt vyjádřila lítost. Kárný navrhovatel konstatuje, že výkonnost jakož i zůstatek neskončených věcí lze u dané soudkyně hodnotit jako průměrné. Poukazuje na to, že kárně obviněné byly uděleny dvě výtky; dne 10. 5. 2019 za zaviněnou nečinnost při vyřizování věci a dne 7. 10. 2021 za překročení lhůty k vypracování odůvodnění rozhodnutí. Navrhuje kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu 6 měsíců, neboť dle něj odpovídá závažnosti spáchaného provinění. Nejedná se totiž o první prohřešek kárně obviněné, neshledal žádné polehčující okolnosti a nadto akcentuje relativně blízkou časovou souslednost s výtkou ze dne 7. 10. 2021, z čehož dle něj vyplývá, že tato nesplnila svůj „výchovný“ účel.
[4] Ve druhém návrhu ze dne 4. 5. 2023 (původně vedeném pod sp. zn. 13 Kss 4/2023) kárný navrhovatel vytýká kárně obviněné taktéž zaviněné porušení povinnosti soudce a ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Toho se dle precizace kárného návrhu měla dopustit tím, že:
- v době od 27. 10. 2021 do 7. 2. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 213/2021 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když 27.10.2021 učinila přípis (žádost) Obvodnímu soudu pro Prahu 9 o zaslání návrhu ve věci sp. zn. 20 C 68/2019 za účelem posouzení návrhu na přerušení řízení obsaženém již v žalobě. Požadované bylo doručeno do spisu 3. 11. 2021. Další referát byl ve spise učiněn až 7. 2. 2023 a následně usnesením č.j. 63 C 213/2021-20 ze dne 17. 2. 2023 bylo teprve řízení přerušeno,
- v době od 7. 5. 2021 do 28. 1. 2022, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 117/2020 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když ve věci 7. 5. 2021 učinila úkon (referát k zaslání podání žalobkyně ze dne 5. 5. 2021 právnímu zástupce žalobce) a dalším úkonem bylo až dne 28. 1. 2022 nařízení jednání na 14. 3. 2022,
- v době od 7. 2. 2022 do 30. 12. 2022, jako předsedkyně senátu 263 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 263 C 40/2020 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když ve věci dne 7. 2. 2022 proběhlo jednání, které bylo odročeno na neurčito za účelem ustanovení znalce. Další úkon ve věci byl učiněn až 30. 12. 2022, kdy bylo vydáno usnesení o ustanovení znalce č.j. 263 C 40/2020-99,
- v době od 11. 10. 2021 do 8. 2. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 192/2021 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když usnesením ze dne 27. 8. 2021, č.j. 63 C 192/2021-11 vyzvala žalovanou k vyjádření k žalobě. Dne 11. 10. 2021 bylo soudu doručeno společné podání žalobce i žalovaného. Dalším úkonem ve věci bylo až nařízení jednání referátem ze dne 8.2.2023 na 9.3.2023,
- v době od 3. 5. 2022 do 16. 1. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 87/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když referátem ze dne 3. 5. 2022 byl dán pokyn k doručení zásilky a dalším úkonem ve věci byl až referát ze dne 16. 1. 2023, kterým bylo nařízeno jednání na 2. 3. 2023,
- v době od 7. 6. 2022 do 9. 2. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 137/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když usnesením č.j. 63 C 137/2022-9 ze dne 7. 6. 2022 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě ve lhůtě 15 dnů, přičemž na výzvu nereagoval. Dalším úkonem ve věci byl až referát ze dne 9. 3. 2023 o nařízení jednání na 27. 4. 2023, který však byl nevypraven, neboť bylo dne 21. 3. 2023 vydáno usnesení o vyrozumění účastníků o přerušení řízení, neboť usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2023, č.j. KSBR 40 INS 1923/2023-A-6 bylo rozhodnuto o úpadku žalovaného,
- v době od 16. 6. 2022 do 9. 3. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 145/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když usnesením č.j. 63 C 145/2022-12 ze dne 16. 6. 2022 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobnímu návrhu. Dalším úkonem byl až referát ze dne 9. 3. 2023, kterým bylo nařízeno jednání na 27. 4. 2023,
- v době od 15. 8. 2022 do 9. 3. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 173/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když ve věci 15. 8. 2022 učinila úkon (referát k zaslání žaloby žalovanému dle údajů v centrální evidenci obyvatel). Dalším úkonem byl až referát ze dne 9. 3. 2023, kterým bylo nařízeno jednání na 27. 4. 2023,
- v době od 12. 8. 2022 do 9. 3. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 174/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když ve věci 12. 8. 2022 učinila úkon (referát k zaslání žaloby žalovanému dle údajů v centrální evidenci obyvatel). Dalším úkonem byl až referát ze dne 9. 3. 2023, kterým bylo nařízeno jednání na 4. 5. 2023,
- v době od 27. 7. 2022 do 9. 3. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 176/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když usnesením č.j. 63 C 176/2022-10 ze dne 27. 7. 2022 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobnímu návrhu. Dalším úkonem byl až referát ze dne 9. 3. 2023, kterým bylo nařízeno jednání na 24. 4. 2023,
- v době od 12. 8. 2022 do 9. 3. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 187/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když usnesením č.j. 63 C 187/2022-10 ze dne 12. 8. 2022 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobnímu návrhu. Dalším úkonem byl až referát ze dne 9. 3. 2023, kterým bylo nařízeno jednání na 24. 4. 2023,
- v době od 30. 8. 2022 do 9. 3. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 206/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když usnesením č.j. 63 C 206/2022-9 ze dne 30. 8. 2022 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobnímu návrhu. Dalším úkonem byl až referát ze dne 9. 3. 2023, kterým bylo nařízeno jednání na 4. 5. 2023,
- v době od 30. 8. 2022 do 9. 3. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 208/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když usnesením č.j. 63 C 208/2022-12 ze dne 30. 8. 2022 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobnímu návrhu. Dalším úkonem byl až referát ze dne 9. 3. 2023, kterým bylo nařízeno jednání na 4. 5. 2023,
- v době od 31. 8. 2022 do 9. 3. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 209/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když usnesením č.j. 63 C 209/2022-12 ze dne 31. 8. 2022 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobnímu návrhu. Dalším úkonem byl až referát ze dne 9. 3. 2023, kterým bylo nařízeno jednání na 11. 5. 2023,
- v době od 7. 9. 2022 do 9. 3. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 212/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když usnesením č.j. 63 C 212/2022-10 ze dne 7. 9. 2022 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobnímu návrhu. Dalším úkonem byl až referát ze dne 9. 3. 2023, kterým bylo nařízeno jednání na 11. 5. 2023,
- v době od 7. 9. 2022 do 9. 3. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 213/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když usnesením č.j. 63 C 213/2022-14 ze dne 7. 9. 2022 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobnímu návrhu. Dalším úkonem byl až referát ze dne 9. 3. 2023, kterým bylo nařízeno jednání na 4. 5. 2023,
- v době od 26. 9. 2022 do 9. 3. 2023, jako předsedkyně senátu 63 C Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 63 C 232/2022 neučinila žádný procesní úkon a zůstala zcela nečinná, když usnesením č.j. 63 C 232/2022-13 ze dne 26. 9. 2022 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobnímu návrhu. Dalším úkonem byl až referát ze dne 9. 3. 2023, kterým bylo nařízeno jednání na 11. 5. 2023,
Mgr. Fadrusová nedokázala uspokojivě vysvětlit, z jakého důvodu k prodlevám došlo, stejně tak neuvedla žádné závažné okolnosti, které by mohly mít vliv na její pracovní výkonnost.“
[5] Kárný navrhovatel ve v pořadí druhém návrhu uvádí, že při vyřizování stížnosti na postup ve věci přidělené kárně obviněné zjistil zásadní a ničím neodůvodněný průtah; s ohledem na tuto skutečnost (a s přihlédnutím k prvnímu kárnému návrhu) provedl se soudkyní pohovor. Následnou prověrkou věcí mladších 3 let, jež byla zaměřena na plynulost řízení a efektivní práci se spisem, byly zjištěny i další průtahy. Kárně obviněná je doznala a vyjádřila nad nimi lítost; poukazovala přitom na důsledné dodržování časových řad. Kárný navrhovatel ovšem zdůrazňuje, že každá věc má splněny předpoklady pro nařízení jednání v různém časovém horizontu. Tento nevhodný postup soudcům dlouhodobě vytýká; na skutečnost, že nebude tolerován, byli soudci již upozorněni na několika poradách. Navrhovatel konstatuje, že ve věcech, v nichž ke dni konání prověrky průtah trval, soudkyně nařídila jednání v měsíci dubnu a květnu 2023. Opakuje, že výkonnost i počet neskončených věcí kárně obviněné jsou průměrné; znova akcentuje též jí dříve uložené výtky. Požaduje, aby soudkyni byl snížen plat o 30 % na dobu 6 měsíců, neboť to dle něj reflektuje závažnost spáchaného provinění.
[6] Kárně obviněná se k žádnému z kárných návrhů písemně nevyjádřila.
II. Dohoda o vině a kárném opatření
[7] Kárnému soudu byla kárným navrhovatelem předložena dohoda o vině a kárném opatření uzavřená mezi ním a kárně obviněnou dne 17. 7. 2023 v sídle Městského soudu v Brně. Kárný navrhovatel v ní prohlašuje, že jím uvedené důkazy prokazují, že skutky vypočtené v prvním i druhém kárném návrhu se staly. Kárně obviněná v dohodě výslovně konstatuje, že tyto skutky spáchala, a tím se dopustila kárného provinění podle zákona o soudech a soudcích. Uznává, že měla průtahy a opožděně vyhotovila písemné odůvodnění rozhodnutí, za což musí nést odpovědnost; současně připouští, že její provinění je závažné, pročež musí být postiženo citelnou finanční sankcí. Kárný navrhovatel a kárně obviněná se společně dohodli na uložení kárného opatření - snížení platu o 30 % na dobu 6 měsíců. Uvádějí, že při posuzování přiměřenosti druhu a výše kárného opatření hodnotili závažnost provinění (která je dána počtem průtahů a jejich nesporným negativním dopadem na práva účastníků řízení) a taktéž předchozí udělení výtek za obdobná pochybení; polehčující okolností je však skutečnost, že kárně obviněná průtahy odstranila, 12 věcí již meritorně rozhodla, projevila zvýšené pracovní úsilí a změnu stylu práce. Společně mají za to, že sjednané opatření je dostatečně citelné, aby splnilo represivní i preventivní funkci. Kárný navrhovatel a kárně obviněná proto navrhují, aby jimi předložená dohoda byla kárným soudem schválena.
[8] Kárný soud postupem podle § 13 kárného zákona zjistil, že sjednaná dohoda se týká skutků, které se staly, neboť mají oporu v předložených důkazech; to ověřil zejména ze Zprávy o kontrole stavu dodržování zákonné lhůty pro vyhotovování rozhodnutí ze dne 4. 10. 2022 [č. l. 3-5 spisu sp. zn. 13 Kss 1/2023] a ze Zápisu o prověrce věcí mladších 3 let provedené v oddělení 63 C (263 C) ze dne 27. 2. 2023 [č. l. 5-9 spisu sp. zn. 13 Kss 4/2023]. Dále soud zjistil, že vymezení skutků uvedené v dohodě odpovídá jejich precizaci v kárných návrzích. Dospěl proto k závěru, že návrh na schválení dohody je projednatelný, za účelem čehož nařídil v obou věcech veřejná zasedání.
[9] Zároveň ovšem kárný soud seznal několik dílčích vad předložené dohody. Zjistil, že popis skutku (v něm zahrnuté detaily o nečinnosti kárně obviněné či konstatování jí neúčelně prováděných úkonů - tedy líčení konkrétních úkonů soudkyně v jednotlivých spisech) je nadbytečně podrobný, resp. svou popisností kopíruje kontrolní zjištění uvedená v příslušných zprávách o kontrole. Pro vymezení dílčích průtahů v referovaných věcech je totiž rozhodující zejména přesné ohraničení období nedůvodné nečinnosti soudce. Soud proto oběma účastníkům řízení před konáním veřejného zasedání předložil možnou úpravu (zjednodušení) formulace skutků uvedených v dohodě, avšak zachovávající jejich nezaměnitelnost; s tím kárný navrhovatel i kárně obviněná vyslovili svůj souhlas. Současně kárný soud upozornil kárného navrhovatele na skutečnost, že jeden z dílčích průtahů vytýkaných kárně obviněné (uvedený pod druhou odrážkou druhého kárného návrhu, věc sp. zn. 63 C 117/2020) se svým časovým vymezením částečně kryje s obdobím, za nějž byla kárně obviněná již za průtahy postižena výtkou ze dne 7. 10. 2021; poučil jej proto o nezbytnosti tento interval vytýkaného dílčího průtahu změnit, má-li být předložená dohoda schválitelná.
III. Veřejné zasedání
[10] Veřejné zasedání podle § 314q odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), ve spojení s § 25 kárného zákona, proběhlo za osobní účasti kárného navrhovatele i kárně obviněné.
[11] Kárný soud nejprve postupem podle § 23 odst. 3 trestního řádu, za užití § 25 kárného zákona, usnesením spojil ke společnému projednání a rozhodnutí věci doposud samostatně vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 13 Kss 1/2023 a sp. zn. 13 Kss 4/2023. Řízení o obou kárných návrzích je skončeno tímto rozhodnutím vydaným pod sp. zn. 13 Kss 1/2023.
[12] Kárný navrhovatel na veřejném zasedání shrnul obsah obou jím podaných kárných návrhů. Uvedl, že s kárně obviněnou je probíral, a to za účelem zjištění, z jakého důvodu k vytýkaným pochybením došlo. Konstatoval, že kárně obviněná průtahy odstranila a taktéž změnila svůj způsob práce; domnívá se proto, že do budoucna by nemělo k obdobným nežádoucím jevům v její práci docházet. Jelikož mezi ním a Mgr. Fadrusovou nebylo sporu o skutku samotném, rozhodli se uzavřít dohodu o vině a kárném opatření; při jejím sjednávání přitom vycházeli z jiných rozhodnutí kárného soudu. Sjednané kárné opatřené považuje z hlediska jeho smyslu a účelu za postačující.
[13] Kárně obviněná uvedla, že souhlasí s vyjádřením kárného navrhovatele. Připustila, že nedodržela lhůtu k vypravení písemného odůvodnění rozhodnutí ve věcech, které jsou jí kladeny za vinu; zdůraznila však, že se tak nestalo kvůli její pracovní liknavosti (v daném období totiž rozhodla 117 věcí, z toho 98 rozsudkem). Poukázala též na to, že jí vytýkané průtahy se týkají věcí, které jsou mladší časové řady; snažila se totiž primárně věnovat starším spisům. Má za to, že svá pochybení již napravila (věci jsou ve velké míře skončeny nebo je v nich dále pokračováno).
[14] Následně kárný navrhovatel výslovně konstatoval, že omezuje svůj druhý kárný návrh ze dne 4. 5. 2023 tak, že dílčí průtah ve věci sp. zn. 63 C 117/2020 počíná až ode dne 8. 10. 2021; vypustil tedy doposud vytýkané období od 7. 5. 2021 do 7. 10. 2021 (tj. dne udělení výtky). Oba účastníci též uvedli, že souhlasí se zjednodušením skutku způsobem předloženým jim kárným soudem. Původně sjednanou dohodu o vině a kárném opatření tedy upravili tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí; při popisu pochybení v jednotlivých věcech se omezili toliko na uvedení počátku a konce dílčích průtahů.
[15] Dokazování se v řízení o schválení dohody o vině a kárném provinění podle § 314q odst. 6 trestního řádu (§ 25 kárného zákona), až na důkazy, které by mohly mít vliv na posouzení přiměřenosti výše sjednaného kárného opatření, neprovádí. Soud provedl důkaz pracovním hodnocením kárně obviněné ze dne 21. 3. 2023 [č. l. 20 spisu sp. zn. 13 Kss 1/2023], výtkou ze dne 31. 5. 2019, sp. zn. Spr 559/2019, a výtkou ze dne 7. 10. 2021, sp. zn. Spr 1065/2021 [č. l. 6 a 7 spisu sp. zn. 13 Kss 1/2023]. Dále kárný soud v rámci předběžného šetření provedeného podle § 13 kárného zákona zjistil, že kárně obviněná nebyla tímto soudem v pěti letech před podáním kárného návrhu kárně trestána.
IV. Posouzení věci kárným soudem
[16] Kárný soud předně konstatuje, že uzavření dohody o vině a kárném opatření v kárném řízení je přípustné (srov. usnesení NSS ze dne 17. 1. 2019, č. j. 13 Kss 5/2018-71, či ze dne 10. 6. 2019, č. j. 11 Kss 2/2019-5). Sjednání takové dohody přitom soud považuje „za vhodné vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe na straně kárně obviněného soudce“ (srov. rozhodnutí NSS ze dne 15. 4. 2019, č. j. 11 Kss 8/2018-199). Lze také dodat, že „především v případech, kdy je kárným navrhovatelem předseda soudu, u něhož kárně obviněný soudce působí, sjednání a uzavření dohody o vině a kárném opatření posouvá vztah kárného navrhovatele a kárně obviněného do roviny spolupráce namísto postavení proti sobě stojících stran řízení. To zajisté přispěje k lepší atmosféře na pracovišti a umožní to vedení soudu lépe pracovat s kárně obviněným soudcem na odstranění nedostatků, jež jsou předmětem kárného návrhu“ (srov. rozhodnutí NSS ze dne 10. 6. 2019, č. j. 11 Kss 2/2019-51).
[17] Vycházeje přiměřeně z § 314r odst. 2 věty první trestního řádu, dle nějž soud dohodu o vině a trestu neschválí, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu a výše navrženého trestu, případně ochranného opatření, nebo nesprávná z hlediska rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, anebo zjistí-li, že došlo k závažnému porušení práv obviněného při sjednávání dohody o vině a trestu, se kárný soud zabýval otázkou splnění zákonných předpokladů pro schválení předložené dohody o vině a kárném opatření. Těmi a contrario je, že 1/ jednání, jehož se dohoda týká, má charakter kárného provinění, a že 2/ ve vztahu k tomuto jednání je návrh včasný.
[18] Podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Podle § 79 odst. 1 věty druhé zákona o soudech a soudcích je jednou z povinností soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů. Zaviněné porušení této povinnosti zjevně může být kárným proviněním. Průtahem je přitom zejména nečinnost ve věci, tedy neprovádění nezbytných úkonů potřebných k jejímu rozhodnutí, případně provádění úkonů formálních a pro rozhodnutí nepotřebných a pouze oddalujících rozhodnutí, nenařízení jednání, je-li ho třeba, a nevydání rozhodnutí ve věci; to vše po určitou dobu, přičemž je zohledňována judikaturou vymezená tzv. referenční doba. Tou je rozuměna doba, v níž soudce nemůže být činný proto, že jeho pracovní zatížení vyžaduje provádění úkonů v řadě dalších věcí a neumožňuje mu soustředěnou pozornost na každý jednotlivý spis (jde o dobu, v níž je nečinnost soudce tolerovatelná); pokud ovšem v referenční době není učiněn žádný úkon, nastávají průtahy zahrnující celou dobu řízení, neboť překročení této doby znamená, že soudce se spisem od počátku nepracoval tak, aby bylo zajištěno rozhodnutí věci v přiměřené době (srov. např. rozhodnutí NSS ze dne 29. 5. 2014, č. j. 11 Kss 10/2013-83, ze dne 29. 3. 2018, č. j. 11 Kss 5/2017-139, či ze dne 3. 9. 2019, č. j. 13 Kss 1/2019-191).
[19] Skutky popsané ve sjednané dohodě jsou tedy bezpochyby kárným proviněním ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Kárný soud taktéž dospěl k závěru, že uzavřená dohoda o vině a kárném opatření splňuje podmínky přiměřeně aplikovaného § 175a odst. 1 trestního řádu a obsahuje náležitosti podle odst. 6 téhož ustanovení.
[20] Vzhledem k původní formulaci druhého kárného návrhu poukazuje kárný soud na svou ustálenou judikaturu k otázce pojetí skutku v průtahových věcech s ohledem na dodržení zásady non bis in idem. Např. v rozhodnutí ze dne 22. 11. 2021, č. j. 16 Kss 3/2021-173, shrnul, že „nelze trestat vytýkanou nečinnost kárně obviněného (ani bylo-li by prokázáno, že vedla ke vzniku průtahů v řízení) v období, ve kterém byl již za typově stejný skutek potrestán předcházejícím kárným rozhodnutím. Opačný přístup by vedl k tomu, že by byla opětovně vyvozována kárná odpovědnost téže osoby za skutek, za který již byla dříve potrestána (viz výše taktéž zmíněné rozhodnutí č. j. 11 Kss 2/2016-143). Stručně řečeno, bylo-li již určité období nečinnosti soudce předmětem postihu (ať již ve formě kárného opatření nebo výtky), nelze je v později zahájeném řízení projednávat a takové řízení by muselo být zastaveno pro překážku věci rozhodnuté (viz rozhodnutí kárného senátu ze dne 31. 3. 2016, č. j. 11 Kss 4/2015-87). […] V určitém časovém intervalu lze povinnost soudce podle § 79 odst. 1 věty druhé zákona o soudech a soudcích porušit pouze jednou. Z toho též plyne, že jen jednou za ni lze soudce postihnout. Množství a délka průtahů v konkrétních spisech jsou v tomto smyslu „jen“ parametrem závažnosti jednání v rozporu s objektivním právem. Postih může mít podobu výtky, dosahuje-li intenzita pochybení soudce nízké úrovně charakterizované podrobněji v § 88a zákona o soudech a soudcích (zde musí být splněn znak, že jde o drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování, a současně musí být výtka postačující). Přesahuje-li pochybení soudce tuto úroveň, je na místě jej postihnout v kárném řízení. Pokud však již jednou za určité období soudce byl za porušení povinnosti rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů postižen, ať již výtkou nebo v kárném řízení, nemůže být postižen za totéž období znovu a postižen může být za porušení uvedené povinnosti pouze v období jiném (navazujícím či předcházejícím).“ Z výše citovaného pro nyní projednávaný případ plyne, že kárně obviněnou nebylo možno postihnout za celé jí vytýkané období dílčího průtahu ve věci sp. zn. 63 C 117/2020 od 7. 5. 2021 do 28. 1. 2022 (druhá odrážka druhého kárného návrhu), neboť jí dne 7. 10. 2021 byla udělena výtka za svou povahou tentýž delikt - nečinnost při výkonu funkce soudce, resp. porušení § 79 odst. 1 věty druhé zákona o soudech a soudcích stanovící povinnost soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů (konkrétně se jednalo o průtah spočívající v nevyhotovení rozhodnutí ve věci sp. zn. 263 C 35/2016 od 12. 8. 2021 do 23. 8. 2021). Kárný navrhovatel však v průběhu veřejného zasedání druhý kárný návrh sám omezil tak, že kárně obviněné vytýká dílčí průtah ve věci sp. zn. 63 C 117/2020 až ode dne 8. 10. 2021; upustil tedy od problematického návrhu na postižení kárně obviněné za období od 7. 5. 2021 do 7. 10. 2021. Kárný soud se proto druhým kárným návrhem v tomto rozsahu nezabýval.
[21] Soud dále zdůrazňuje, že konstantní kárná judikatura považuje z hlediska vymezení skutku spočívajícího v průtazích za rozhodující stanovení počátku a konce celkové doby soudci vytýkané nečinnosti, nikoliv přesné období „dílčích“ průtahů (nečinnosti v konkrétních spisech), nemění-li se tím celkové období definující průtahový skutek (srov. např. rozhodnutí NSS ze dne 21. 1. 2019, č. j. 11 Kss 7/2018-207, ze dne 1. 11. 2017, č. j. 16 Kss 5/2017-139, ze dne 7. 3. 2018, č. j. 16 Kss 7/2017-223, ze dne 24. 1. 2019, č. j. 16 Kss 4/2018-179, ze dne 15. 1. 2020, č. j. 16 Kss 3/2019-168, či ze dne 22. 11. 2021, č. j. 16 Kss 3/2021-173). V předložené dohodě není tento celkový časový interval explicitně uveden. Kárný soud proto konstatuje, že kárně obviněná je uznána vinnou, resp. tuto sama prohlásila, za průtahy v období od 8. 10. 2021 [začátek dílčího průtahu ve věci sp. zn. 63 C 117/2020 po jeho úpravě při veřejném zasedání] do 9. 3. 2023; celý skutek uvedený v prvním kárném návrhu (průtahy od 24. 9. 2022 do 6. 10. 2022) se přitom se shora uvedeným obdobím překrývá.
[22] Kárný soud taktéž podotýká, že byť kárný navrhovatel a kárně obviněná úpravou dohody zestručnili popis konkrétních úkonů soudkyně v jednotlivých spisech tak, že se omezili toliko na konstatování počátku a konce dílčích průtahů, postup kárně obviněné v těchto věcech je zřejmý z odst. [2] a [4] tohoto rozhodnutí, v nichž je citováno jí vytýkané jednání tak, jak bylo formulováno v podaných kárných návrzích.
[23] Konečně soud dospěl také k závěru, že nevyvstaly žádné pochybnosti o zachování subjektivní ani objektivní lhůty k podání kárného návrhu (§ 9 odst. 1 kárného zákona).
[24] Při úvaze o přiměřenosti sjednaného druhu a výměry kárného opatření vycházel kárný soud ze závěru rozhodnutí NSS ze dne 17. 1. 2019, č. j. 13 Kss 5/2018-71, odst. [15], podle nějž „aprobováním dohody o vině a kárném opatření nesmí být popřen smysl a účel kárného řízení.“ Zároveň měl ovšem soud na zřeteli, že „z povahy věci bývá výsledkem dohody pro kárně obviněného příznivější kárné opatření, než jaké by zpravidla přicházelo v úvahu při ukládání kárného opatření kárným soudem po provedeném dokazování. Jinak řečeno, sama okolnost uzavření dohody představuje intenzivní polehčující okolnost, jež se projeví v tom, že kárný soud dohodu neschválí, pouze pokud je dohodnuté kárné opatření zjevně (výrazně) nepřiměřené, nikoli jen nepřiměřené. (…) Jinak by z pohledu kárně obviněného ztrácelo smysl o uzavření dohody usilovat a kárný senát by se stával pravidelně aktivistickým účastníkem vyjednávání, což jde proti smyslu a účelu institutu dohody.“ (srov. rozhodnutí NSS ze dne 1. 6. 2020, č. j. 11 Kss 2/2020-88).
[25] V prvé řadě je třeba konstatovat, že sjednané kárné opatření (snížení platu o 30 % na dobu 6 měsíců) je sankcí, jejíž uložení v kárném řízení zákon umožňuje [srov. § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích]. Kárný soud při hodnocení přiměřenosti tohoto kárného opatření zohlednil ve prospěch kárně obviněné, že nad spáchaným skutkem vyjádřila lítost, projevila sebereflexi a její pracovní výkon se postupně zlepšuje (což plyne jak z předloženého pracovního hodnocení, tak vyjádření kárného navrhovatele při veřejném zasedání kárného soudu); jako polehčující okolnost se hodnotí i samotné uzavření dohody o vině a kárném opatření. Na druhé straně kárný soud v její neprospěch nepřehlédl především skutečnost, že se jedná o opakovaná pochybení (byly jí uděleny již dvě výtky, a to obě za nečinnost); některé kárně obviněné vytýkané průtahy přitom byly delší než 1 rok (např. ve věcech sp. zn. 63 C 213/2021 či 63 C 192/2021). Nadto je třeba vzít v potaz, že dle rozhodnutí kárného soudu ze dne 30. 1. 2019, č. j. 13 Kss 3/2018-176 (shodně ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014-74, nebo ze dne 25. 4. 2018, č. j. 13 Kss 7/2017-68, či ze dne 5. 12. 2018, č. j. 13 Kss 4/2018-84), platí, že „jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit.“ Porušení právě této povinnosti přitom bylo kárně obviněné vytýkáno prvním kárným návrhem, byť se tak nedělo ve velkém množství případů.
[26] Na základě shora předestřených úvah poměřoval kárný soud sjednané kárné opatření vytýkanému kárnému provinění a všem zjištěným okolnostem jeho spáchání; neshledal jej přitom zjevně nepřiměřeným, a proto sjednanou dohodu, ve znění její úpravy, schválil. Kárný soud doufá, že projednání této věci a uložení sjednaného opatření bude pro kárně obviněnou dostatečným apelem k rozhodování jí přidělených věcí bez zbytečných průtahů.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. srpna 2023
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně kárného senátu