[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2022, č. j. PPR-24045-2/ČJ-2022-990115,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Na základě žádosti žalobce vydal žalovaný sdělení, podle kterého Schengenský informační systém II nezpracovává žádné osobní údaje vztahující se k osobě žalobce. Podle § 154 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), byl zadavatelem požadavku žalobce označen za nežádoucí osobu a podle § 154 odst. 6 uvedeného zákona byl zaevidován do evidence nežádoucích osob ode dne 27. dubna 2022 do dne 27. dubna 2023. Žalobci bylo dále sděleno, že vzhledem k uvedeným skutečnostem nelze vyhovět jeho žádosti o výmaz údajů z evidence nežádoucích osob, neboť stále přetrvávají důvody pro zařazení žalobce do evidence nežádoucích osob s tím, že v souladu s § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, žalobci nelze sdělit žádné další bližší informace. Co se týče platného schengenského víza, bylo žalobci sděleno, že informace o jeho zařazení do evidence nežádoucích osob byla předána ministerstvu zahraničních věcí k přijetí dalších opatření.
2. Proti uvedenému sdělení žalobce, po poučení ze strany soudu, brojí podáním žaloby.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

3. Žalobce v podané žalobě uvedl, že podal žádost o poskytnutí informací k zařazení jeho osoby do evidence nežádoucích osob, včetně poskytnutí případného rozhodnutí, kdy žalobce si není vědom žádného řízení či rozhodnutí, na základě kterého by byl zařazen do této evidence s tím, že pobývá na území České republiky na základě platného víza C, č. X. Dne 06.06 2022 podal podání týkající se žádosti o výmaz osoby žalobce z evidence nežádoucích osob.
4. Uvedená podání byla věcně příslušným útvarem Policie České republiky posouzena jako žádost o sdělení informace o zpracování osobních údajů a jejich výmaz podle § 28 odst. 1 a § 29 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve spojení s § 84 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, čl. 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), a čl. 58 rozhodnutí Rady 2007/533/SV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II).
5. Žalobci bylo sděleno, že byl označen za nežádoucí osobu a podle § 154 odst. 6 uvedeného zákona byl zaevidován do evidence nežádoucích osob ode dne 27. dubna 2022 do dne 27. dubna 2023. Žalobci bylo dále sděleno, že vzhledem k uvedeným skutečnostem nelze vyhovět jeho žádosti o výmaz údajů z evidence nežádoucích osob, neboť stále přetrvávají důvody pro zařazení žalobce do evidence nežádoucích osob. 
6. Zařazením osoby žalobce do evidence nežádoucích osob a následným zamítnutím žádosti o výmaz z této evidence byl žalobce zkrácen na svých právech ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s.
7. Žalobce uvedl, že se nikdy na území České republiky nedopustil trestné činnosti, nebyl pro žádný trestný čin trestně stíhán ani odsouzen. Není si vědom ani žádné jiné činnosti, která by vedla k zápisu do evidence nežádoucích osob. Proti žalobci není v žádném členském státu EU vedeno žádné správní, trestní či jiné obdobné řízení. Žalobce neporušil a není si vědom toho, že by porušil jakýkoliv právní předpis členského státu EU a že by byl osobou, která je hrozbou pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost členských států EU. Žalobce má ve všech evropských zemích čistý trestní rejstřík.
8. Jak uvedl, napadené rozhodnutí (resp. zařazení do evidence nežádoucích osob jako takové) mu především značně komplikuje výkon jeho funkce místopředsedy představenstva české obchodní společnosti KOVOSVIT MAS Machine Tools, a.s., IČO: 073 33 536, když výkon funkce člena představenstva je z principu osobní povahy a není pouhou formalitou. Povinností člena představenstva je kromě zastupování společnosti navenek rovněž povinnost k obchodnímu vedení, tj. rozhodování o všech záležitostech společnosti, což dobře nejde činit distančně. Navíc člen představenstva je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, což opět vyžaduje nutnost osobní přítomnosti ve společnosti. Společnost KOVOSVIT MAS Machine Tools, a.s. je přitom významným zaměstnavatelem v regionu a společností s velkým obratem a rozsáhlou obchodní činností, která nepochybně osobní přítomnost členů představenstva životně potřebuje. 
9. Žalobce se domnívá, že výše uvedeným postupem byl zkrácen na svých právech ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., neboť byl bez svého vědomí zařazen do evidence nežádoucích osob, tento stav nadále přetrvává, žádost o výmaz z této evidence byla rozhodnutím zamítnuta a žalobce nemá již žádné účinné prostředky (zejména řádné opravné prostředky), kterými by se proti nastalé situaci bránil.
10. Žalobce se domnívá, že neoprávněnost postupu správních úřadů, a proto nezákonnost rozhodnutí spočívá také v tom, že v žádném z jejich vyjádření se nevyskytuje sebemenší odůvodnění zařazení žalobce do evidence nežádoucích osob a také fakt, že žalobce ani nebyl o takovém zařazení informován.
11. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že v celém rozsahu zcela zákonným a řádným způsobem vyřídil žalobcovy žádosti o sdělení informace, přezkum a výmaz jeho osoby z evidence nežádoucích osob, kdy žalovaný má za to, že sdělení policejního prezidenta obsahuje veškeré náležitosti rozhodnutí, tj. výrokovou část, odůvodnění a poučení žadatele dle § 30 odst. 3 a 4 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a obdobně i náležitosti ve smyslu § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a to i v kontextu s právní úpravou vztahující se k utajovaným skutečnostem dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, a § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
12. Žalovaný vysvětlil, že žádosti žalobce ze dne 16. května 2022 (žádost o sdělení informace ke zpracování osobních údajů žalobce v evidenci nežádoucích osob) a ze dne 6. června 2022 (žádost o přezkum a výmaz osoby žalobce z evidence nežádoucích osob) posoudil jako žádost o sdělení informace o zpracování osobních údajů a jejich výmaz podle § 28 odst. 1 a § 29 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve spojení s § 84 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, čl. 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému II, a čl. 58 rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému II., a postoupil je věcně příslušným útvarům za účelem posouzení a přezkumu požadavků žalobce jako žadatele včetně zajištění dalších podkladů pro zpracování sdělení policejního prezidenta.
13. S ohledem na výše uvedené prověřil příslušný útvar údaje žalobce v informačním systému cizinců, který Policie České republiky provozuje v souladu s § 158 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. 
14. Na základě tohoto prověření bylo zjištěno, že žalobce je zařazen do evidence nežádoucích osob, ve které jsou o cizinci vedeni v souladu s § 158 odst. 1 písm. b) bod 7 zákona o pobytu cizinců, důvody zařazení do evidence nežádoucích osob s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území České republiky.
15. Podle § 154 odst. 2 výše uvedeného zákona byl žalobce oprávněným zadavatelem označen za nežádoucí osobu a podle § 154 odst. 6 zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, byl zaevidován do evidence nežádoucích osob ode dne 27. dubna 2022 do 27. dubna 2023. Do Schengenského informačního systému II nebyly osobní údaje žalobce vloženy.
16. Podle § 154 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, Policie České republiky rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy (dále také jen jako „oprávněný zadavatel“). Oprávněný zadavatel požadavek uplatnil dne 25. dubna 2022, kdy tento požadavek je veden v režimu „Vyhrazené“ pod č. j. V31/2022-CPR.
17. K přezkumu důvodů, které vedly k zařazení žalobce do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, bylo přistoupeno na základě žaloby podané žalobcem, kdy oprávněný zadavatel tyto přezkoumal podle § 155 odst. 1 téhož zákona s tím, že stanovisko k vedení tohoto záznamu je zpracováno v režimu „Vyhrazené“ pod č. j. V189/2022-CPR a vyplývá z něj, že důvody, pro které byl žalobce vložen do evidence nežádoucích osob, nadále trvají.
18. K námitce žalobce, že mu nebyla skutečnost o zařazení do evidence nežádoucích osob sdělena, žalovaný uvedl, že dle § 154 odst. 7 zákona o pobytu cizinců Policie České republiky cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.
19. Důvody zařazení záznamu žalobce do evidence nežádoucích osob vyplývají z operativních poznatků oprávněného zadavatele, který uplatnil požadavek k označení žalobce za nežádoucí osobu. Tyto operativní poznatky jsou natolik závažné, že jsou vedeny v režimu „Vyhrazené“ podle ustanovení § 4 písm. d) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, s tím, že nebylo k dané věci možné, s odkazem na § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, poskytnout bližší informace. Přesto žalovaný, po individuálním posouzení spisového materiálu žalobce, důvody zařazení a vedení záznamů žalobce v evidenci nežádoucích osob v předmětném sdělení uvedl. Žalobce tak byl informován, že důvodem jeho zařazení je zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že existuje důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu prováděním svých podnikatelských aktivit. Dále mu bylo sděleno, že tyto aktivity mohou ohrozit rovněž základy demokratického státu nebo narušit celistvost území anebo jiným obdobným způsobem ohrozit bezpečnost České republiky. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

Posouzení žaloby

20. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.
21. Podle § 56 odst. 1 s.ř.s. soud projednává a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém k němu došly; to neplatí, jsou-li u věci dány závažné důvody pro přednostní projednávání a rozhodování věci. Městský soud v projednávané věci shledal okolnosti odůvodňující přednostní projednání podané žaloby. Tyto okolnosti spočívají v tom, že žalobce setrvává v nejistotě ohledně svého právního postavení, přičemž mu však z důvodů vyplývajících ze zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nemohou být sděleny konkrétní důvody, pro které bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí se při tom bezprostředně dotýká života žalobce, zejména pokud jde o jeho podnikatelskou činnost. 
22. Městský soud na základě obsahu spisu vedeného v režimu „Vyhrazené“, s nímž se podrobně seznámil, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
23. Podle § 154 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
24. Podle § 154 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
25. Městský soud se předně zabýval povahou napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že sdělení žalovaného je rozhodnutím správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. (srov. rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 25. 6. 2014, č. j. 1 Aps 15/2013–33, shodně též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2016, č. j. 8 As 37/2016–31, ze dne 9. 8. 2018, č. j. 9 Azs 49/2018–50 a ze dne 6. 5. 2020, č. j. 1 Azs 475/2019– 82), neboť dle ustálené judikatury je třeba sdělení žalovaného k žádosti o výmaz osobních údajů z ENO a údajů ze SIS II považovat za rozhodnutí správního orgánu v materiálním smyslu, proti němuž lze přímo brojit žalobou u správního soudu, aniž by bylo třeba předtím marně vyčerpat jiné prostředky ochrany. V tomto smyslu byl žalobce rovněž poučen a veden ke změně žalobního typu. 
26. Dále se městský soud zabýval přezkoumatelností resp. dostatečným odůvodněním napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že ačkoliv neuvádí konkrétní důvody zařazení žalobce evidence nežádoucích osob, je toto odůvodnění za dané situace dostačující. Žalovaný napadené rozhodnutí nemohl podrobněji odůvodnit.
27. Jak již městský soud uvedl, osmý senát se v celém složení s obsahem utajované části spisu, která byla soudu zaslána odděleně od zbylé části spisu seznámil dne 10. 5. 2023. Ve spisu jsou uvedeny skutečnosti odůvodňující závěr, že se u žalobce jedná o osobu, jejíž přítomnost na území České republiky může představovat ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti, resp. že žalobce může závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost smluvních států, odůvodňující ve smyslu čl. 24 odst. 2 nařízení č. 1987/2006 a § 154 zákona o pobytu cizinců jeho zařazení a vedení v evidenci nežádoucích osob. Soud jen zdůrazňuje, že dle těchto ustanovení tyto skutečnosti nemusí prokazovat nebo odůvodňovat, že žalobce již veřejný pořádek narušil nebo ohrozil, pouze, že by se tak vzhledem k těmto skutečnostem mohlo stát.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

28. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout.
29. Výrok o nákladech řízení mají oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 21. června 2023

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu