č. j. 31 A 25/2023-77

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Zuzany Bystřické ve věci

žalobců: a) P. R.
bytem X

b) A. R.

bytem X
oba zastoupeni advokátem JUDr. Milanem Zábržem

 sídlem Veveří 486/57, 602 00 Brno

proti

žalovanému: Městský úřad Židlochovice
sídlem
Masarykova 100, 667 01 Židlochovice

 zastoupený advokátem JUDr. Radkem Navrátilem

 sídlem Rooseveltova 564/6, 602 00 Brno

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání meritorního rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR

takto:

  1. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí, kterým se končí řízení vedené pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR, ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 16 729,20 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Milana Zábrže, advokáta.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1.         V této věci soud řešil otázku, zda žalovanému uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí o žádosti Bc. A. K., Bc. P. K., T. H. a RR STAV s. r. o. (dále jen „stavebníci“) o dodatečné povolení stavby opěrné zdi na pozemcích parc. č. X, XA, XB a XC v k. ú. X (dále též „stavba“ nebo „stavba opěrné zdi“). Soud dospěl k závěru, že žalovanému lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula, a žalovaný je tudíž nečinný.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě a vyjádření žalovaného

2.         V žalobě doručené soudu dne 9. 3. 2023 žalobci uvedli, že jsou spoluvlastníky mimo jiné pozemku parc. č. XC v k. ú. H. u B., jehož součástí je stavba rodinného domu. Žalovaný vede na základě žádosti stavebníků pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR řízení o dodatečném povolení stavby opěrné zdi, která zčásti zasahuje též na uvedený pozemek žalobců. Na základě podnětu žalobce a) vydal nadřízený orgán žalovaného – Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen „krajský úřad“) dne 7. 1. 2022 pod č. j. JMK 3732/2022 opatření proti nečinnosti, jímž žalovanému přikázal podle § 80 odst. 4 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, aby v řízení neprodleně pokračoval a dokončil ho vydáním rozhodnutí, pokud tomu nebrání jiné důvody, a to nejpozději do 60 dnů ode dne obdržení příkazu. Žalovaný však ve věci ve stanovené lhůtě nerozhodl. Žalobce proto navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti o dodatečné povolení stavby v řízení vedeném pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

3.         Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

III. Posouzení věci

4.         Žaloba je důvodná.

5.         Z předložených správních spisů žalovaného a krajského úřadu soud zjistil následující pro věc podstatný skutkový stav věci.

6.         Žalobci jsou aktivně procesně legitimováni k podání nečinnostní žaloby, neboť jsou spoluvlastníky jednoho z pozemků, na nichž je umístěna stavba, a jsou účastníky řízení od dodatečném povolení této stavby. Vydání rozhodnutí v tomto řízení se tedy bezprostředně dotýká jejich právní sféry.

7.         Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad v řízení o dodatečném povolení stavby postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115. Podle § 112 odst. 3 stavebního zákona v jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů.

8.         V řízení o dodatečném povolení stavby by tedy stavební úřad měl vydat rozhodnutí v zásadě ve lhůtě 60 dnů, která začíná běžet ode dne podání žádosti o dodatečné stavební povolení. V projednávané věci je podstatné, že nadřízený orgán žalovaného (krajský úřad) shledal, že žalovaný tuto zákonnou lhůtu nedodržel a opatřením proti nečinnosti mu přikázal ve smyslu § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu vydat rozhodnutí. V takovém případě je presumován fakt, že žalovaný byl v době vydání tohoto příkazu nečinný. Soud se pak zabývá pouze tím, zda opatřením přijatým nadřízeným orgánem byla nečinnost odstraněna (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012, č. j. 4 Ans 14/2012-41, publ. pod č. 2785/2013 Sb. NSS).

9.         Krajský úřad přikázal žalovanému rozhodnout ve věci vedené pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR nejpozději do 30. 9. 2022. Žalovaný však po obdržení tohoto příkazu neprovedl žádný relevantní úkon směřující k meritornímu vyřízení věci a rozhodnutí ve věci do dnešního dne nevydal. Soudu proto nezbývá než ke dni svého rozhodnutí konstatovat nečinnost žalovaného.

IV. Závěr a náklady řízení

10.     Na základě uvedených skutečností soud shledal žalobu důvodnou, a proto podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil nečinnému žalovanému povinnost vydat rozhodnutí, k čemuž mu stanovil přiměřenou lhůtu. Její délka odpovídá žalobnímu návrhu žalobců a je odůvodněna především tím, že žalovaný je přes opatření svého nadřízeného orgánu nečinný již 8 měsíců, přičemž fakticky již od 8. 6. 2021 neučinil žádný smysluplný úkon směřující k rozhodnutí ve věci. Je tedy na místě, aby žalovaný správní řízení promptně ukončil.

11.     O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

12.     Žalovaný neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci naopak dosáhli v řízení o žalobě plného úspěchu, a proto mají právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalob jsou tvořeny odměnou jejich zástupce za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby činí při zastupování dvou osob částku 4 960 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 12 odst. 4 advokátního tarifu]. Dále žalobcům náleží náhrada hotových výdajů jejich zástupce v paušální výši 300 Kč za každý úkon právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). K tomu soud připočetl náhradu za daň z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalob povinen odvést z odměny a náhrad ve výši 2 209,20 Kč (§ 57 odst. 2 s. ř. s.) a zaplacené soudní poplatky ve výši 4 000 Kč. Celkem tedy žalobcům na náhradě nákladů řízení náleží částka ve výši 16 729,20 Kč. Soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalob v přiměřené lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 27. června 2023

Mgr. Petr Šebek v. r.

předseda senátu