[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Zuzany Bystřické ve věci

žalobců: a) P. R.
bytem X

b) A. R.

bytem X
oba zastoupeni advokátem JUDr. Milanem Zábržem

 sídlem Veveří 486/57, 602 00 Brno

proti

žalovanému: Městský úřad Židlochovice
sídlem Masarykova 100, 667 01 Židlochovice

 zastoupený advokátem JUDr. Radkem Navrátilem

 sídlem Rooseveltova 564/6, 602 00 Brno

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání meritorního rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR

takto:

1. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí, kterým se končí řízení vedené pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR, ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 16 729,20 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Milana Zábrže, advokáta.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1.         V této věci soud řešil otázku, zda žalovanému uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí o žádosti Bc. A. K., Bc. P. K., T. H. a RR STAV s. r. o. (dále jen „stavebníci“) o dodatečné povolení stavby opěrné zdi na pozemcích parc. č. X, XA, XB a XC v k. ú. X (dále též „stavba“ nebo „stavba opěrné zdi“). Soud dospěl k závěru, že žalovanému lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula, a žalovaný je tudíž nečinný.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě a vyjádření žalovaného

2.         V žalobě doručené soudu dne 9. 3. 2023 žalobci uvedli, že jsou spoluvlastníky mimo jiné pozemku parc. č. XC v k. ú. H. u B., jehož součástí je stavba rodinného domu. Žalovaný vede na základě žádosti stavebníků pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR řízení o dodatečném povolení stavby opěrné zdi, která zčásti zasahuje též na uvedený pozemek žalobců. Na základě podnětu žalobce a) vydal nadřízený orgán žalovaného – Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen „krajský úřad“) dne 7. 1. 2022 pod č. j. JMK 3732/2022 opatření proti nečinnosti, jímž žalovanému přikázal podle § 80 odst. 4 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, aby v řízení neprodleně pokračoval a dokončil ho vydáním rozhodnutí, pokud tomu nebrání jiné důvody, a to nejpozději do 60 dnů ode dne obdržení příkazu. Žalovaný však ve věci ve stanovené lhůtě nerozhodl. Žalobce proto navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti o dodatečné povolení stavby v řízení vedeném pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

3.         Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

III. Posouzení věci

4.         Žaloba je důvodná.

5.         Z předložených správních spisů žalovaného a krajského úřadu soud zjistil následující pro věc podstatný skutkový stav věci.

• Dne 13. 1. 2017 žalovaný zahájil řízení o odstranění stavby opěrné zdi na pozemcích parc. č. X, XA, XB a XC v k. ú. X.
• Dne 13. 12. 2019 stavebníci podali u žalovaného žádost o dodatečné povolení stavby opěrné zdi na uvedených pozemcích v délce 40,145 m; řízení o této žádosti je vedeno pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR.
• Usnesením ze dne 27. 2. 2020, č. j. OZPSU/24199/2019-2, žalovaný řízení o dodatečném povolení stavby přerušil, neboť probíhá řízení o předběžné otázce vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 104 C 118/2017. Dne 5. 10. 2020 podal žalobce proti tomuto usnesení odvolání opomenutého účastníka s tím, že mu nebylo doručeno. Po provedení úkonů souvisejících s podaným odvoláním byla věc předložena krajskému úřadu. Ten rozhodnutím ze dne 19. 3. 2021, č. j. JMK 42252/2021 usnesení žalovaného zrušil jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
• Dne 9. 7. 2021 byl záznamem ve spisu určen oprávněnou úřední osobou v této věci Mgr. R. S. Dalším záznamem ze dne 15. 12. 2021 byl oprávněnou úřední osobou určen Ing. K. K.
• Dne 7. 1. 2022 vydal krajský úřad k podnětu žalobce opatření proti nečinnosti pod č. j. JMK 3732/2022 a přikázal žalovanému, aby mimo jiné v řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby vedeném pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR neprodleně pokračoval a dokončil ho vydáním rozhodnutí, pokud tomu nebrání jiné důvody, a to do 60 dnů ode dne obdržení příkazu. Krajský úřad shledal, že žalovaný je od 8. 6. 2021 zcela nečinný a lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci již marně uplynula.
• Dne 16. 2. 2022 byla žalovanému doručena žádost stavebníků o změnu předmětu řízení tak, že žádají o dodatečné povolení pouze části opěrné zdi na pozemcích parc. č. X, XA a XB v k. ú. X v délce 29,045 m. Sdělením ze dne 24. 2. 2022 žalovaný stavebníkům sdělil, že změnu předmětu řízení stávající právní úprava správního řízení neumožňuje. Stavebníci však mohou vzít svou žádost zpět a opětovně požádat o dodatečné povolení odlišného řešení stavby opěrné zdi. Současně žalovaný vydal dne 24. 2. 2022 výzvu k předložení projektové dokumentace, která bude v souladu s předmětem žádosti o dodatečné stavební povolení ze dne 13. 12. 2019, a usnesením č. j. OZPSU/24199/2019-20 řízení přerušil. V odpovědi ze dne 5. 3. 2022 stavebníci uvedli, že z obsahu jejich žádosti je zřejmé, že se jedná o zúžení předmětu žádosti. Téhož dne podali dva ze stavebníků odvolání proti usnesení o přerušení řízení.
• Dne 9. 3. 2022 žalovaný požádal krajský úřad o prodloužení lhůty stanovené v opatření proti nečinnosti č. j. JMK 3732/2022. Uvedl, že již učinil kroky vedoucí k vydání meritorního rozhodnutí, ale stanovená lhůta se jeví jako nedostatečná s ohledem na povinné ohledání na místě.
• Dne 28. 3. 2022 vydal krajský úřad opatření proti nečinnosti pod č. j. JMK 43850/2022 a přikázal žalovanému, aby v předmětném řízení vydal rozhodnutí nejpozději do 20. 5. 2022.
• Dne 12. 5. 2022 žalovaný požádal krajský úřad o přijetí opatření proti nečinnosti. Proti usnesení žalovaného o přerušení řízení bylo podáno odvolání a veškerý spisový materiál byl postoupen krajskému úřadu. Žalovaný proto žádal o další prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí v řízení na 60 dnů od vrácení spisového materiálu žalovanému.
• Krajský úřad rozhodnutím ze dne 23. 6. 2022, č. j. JMK 94228/2022, usnesení žalovaného ze dne 24. 2. 2022, č. j. OZPSU/24199/2019-20, zrušil jako nezákonné a nepřezkoumatelné.
• Dne 25. 7. 2022 vydal krajský úřad pod č. j. JMK 100821/2022, na žádost žalovaného opatření proti nečinnosti. Jelikož usnesení žalovaného o přerušení řízení ze dne 24. 2. 2022, č. j. OZPSU/24199/2019-20, bylo zrušeno, přikázal krajský úřad žalovanému, aby vydal rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR nejpozději do 30. 9. 2022.

6.         Žalobci jsou aktivně procesně legitimováni k podání nečinnostní žaloby, neboť jsou spoluvlastníky jednoho z pozemků, na nichž je umístěna stavba, a jsou účastníky řízení od dodatečném povolení této stavby. Vydání rozhodnutí v tomto řízení se tedy bezprostředně dotýká jejich právní sféry.

7.         Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad v řízení o dodatečném povolení stavby postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115. Podle § 112 odst. 3 stavebního zákona v jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů.

8.         V řízení o dodatečném povolení stavby by tedy stavební úřad měl vydat rozhodnutí v zásadě ve lhůtě 60 dnů, která začíná běžet ode dne podání žádosti o dodatečné stavební povolení. V projednávané věci je podstatné, že nadřízený orgán žalovaného (krajský úřad) shledal, že žalovaný tuto zákonnou lhůtu nedodržel a opatřením proti nečinnosti mu přikázal ve smyslu § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu vydat rozhodnutí. V takovém případě je presumován fakt, že žalovaný byl v době vydání tohoto příkazu nečinný. Soud se pak zabývá pouze tím, zda opatřením přijatým nadřízeným orgánem byla nečinnost odstraněna (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012, č. j. 4 Ans 14/2012-41, publ. pod č. 2785/2013 Sb. NSS).

9.         Krajský úřad přikázal žalovanému rozhodnout ve věci vedené pod sp. zn. MZi-OZPSU/24199/2019-SR nejpozději do 30. 9. 2022. Žalovaný však po obdržení tohoto příkazu neprovedl žádný relevantní úkon směřující k meritornímu vyřízení věci a rozhodnutí ve věci do dnešního dne nevydal. Soudu proto nezbývá než ke dni svého rozhodnutí konstatovat nečinnost žalovaného.

IV. Závěr a náklady řízení

10.     Na základě uvedených skutečností soud shledal žalobu důvodnou, a proto podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil nečinnému žalovanému povinnost vydat rozhodnutí, k čemuž mu stanovil přiměřenou lhůtu. Její délka odpovídá žalobnímu návrhu žalobců a je odůvodněna především tím, že žalovaný je přes opatření svého nadřízeného orgánu nečinný již 8 měsíců, přičemž fakticky již od 8. 6. 2021 neučinil žádný smysluplný úkon směřující k rozhodnutí ve věci. Je tedy na místě, aby žalovaný správní řízení promptně ukončil.

11.     O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

12.     Žalovaný neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci naopak dosáhli v řízení o žalobě plného úspěchu, a proto mají právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobců jsou tvořeny odměnou jejich zástupce za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby činí při zastupování dvou osob částku 4 960 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 12 odst. 4 advokátního tarifu]. Dále žalobcům náleží náhrada hotových výdajů jejich zástupce v paušální výši 300 Kč za každý úkon právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). K tomu soud připočetl náhradu za daň z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobců povinen odvést z odměny a náhrad ve výši 2 209,20 Kč (§ 57 odst. 2 s. ř. s.) a zaplacené soudní poplatky ve výši 4 000 Kč. Celkem tedy žalobcům na náhradě nákladů řízení náleží částka ve výši 16 729,20 Kč. Soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobců v přiměřené lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 27. června 2023

Mgr. Petr Šebek v. r.

předseda senátu