Číslo jednací: 36 A 3/2023-36

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl soudcem Jaroslavem Vávrou ve věci

žalobce:   Mgr. F. K.

proti

žalovanému:   Krajský úřad Pardubického kraje,  IČ 70892822

  sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2023, č. j. KrÚ 2521/2023/ODSH/3

takto:

I.         Žaloba se zamítá.

II.      Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.  

Odůvodnění:

  1. V této věci se soud zabývá nesouhlasem žalobce s výsledkem přestupkového řízení ve věci překročení nejvyšší dovolené rychlosti při řízení vozidla v obci.
  1. Vymezení věci
  1. Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Pardubic, odboru správních agend, oddělení přestupků (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 20. 5. 2022, č. j. OSA/P-589/21-D/31 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil tím, že dne 6. 4. 2021 okolo 15:06 hodin jako řidič motorového vozidla tovární zn. X, r. z. X, jel na ulici J. Potůčka, v obci Pardubice, ve směru jízdy od ulice Poděbradská, rychlostí 67 km/h (po odečtu tolerance 3 km/h), čímž překročil v uvedeném místě dopravní značkou stanovenou nejvyšší dovolenou rychlost 40 km/h o 27 km/h.
  2. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 500 Kč. Dále byla žalobci uložena povinnost uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1 000 Kč.
  1. Žalobní body
  1. Žalobce v žalobě navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i jemu předcházející rozhodnutí správního orgánu I. stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav, nesprávně věc posoudily po právní stránce a zatížily řízení vadami.
  2. Prvý okruh žalobních námitek se týkal nesplnění poučovací povinnosti strážníky obecní policie. Žalobce nebyl poučen o tom, že věc lze řešit ve správním řízení a nebyl ani dotázán, zda s přestupkem souhlasí. Naopak strážník jej ihned vyzval k zaplacení pokuty. Pokud by žalobce neměl právnické vzdělání a nedomáhal se svého práva, byl by dotlačen k zaplacení pokuty. Správní orgány se s touto námitkou žalobce vypořádaly nedostatečně. Postupem strážníků došlo k porušení práva na spravedlivý proces žalobce.
  3. Druhý okruh žalobních námitek se týkal vad a nedostatků důkazů. Žalobci byly naměřeny dvě zcela odlišné hodnoty rychlosti, muselo tedy dojít k chybě v měření. Správní orgány k žádosti žalobce neprovedly výslech strážníků obecní policie, čímž byla zmařena možnost toto zjistit. Součástí spisu není dokumentace místa provádění měření před jeho započetím. Při měření sice byly pořízeny dva snímky se zcela odlišnými naměřenými hodnotami, ale součástí spisu je pouze ten s vyšší naměřenou hodnotou. Žalobce také podotkl, že měření a zastavování vozidel proběhlo na soukromém pozemku bez souhlasu jeho vlastníka. Jelikož tedy bylo zpochybněno provedené měření, měly správní orgány zkoumat, zda bylo měření provedeno správně, což se nestalo.
  4. Třetí okruh žalobních námitek se týkal promlčení odpovědnosti za přestupek. Lhůta pro zahájení řízení skončila již dne 14. 5. 2021, neboť dne 14. 4. 2021 obdržel správní orgán oznámení o podezření ze spáchání přestupku. Správní orgán odeslal oznámení o zahájení správního řízení až dne 21. 6. 2021. Rozhodnutí správního orgánu pak bylo vydáno dne 19. 5. 2022. Pokud by správní orgán zahájil řízení včas, byla by odpovědnost žalobce v okamžiku vydání prvostupňového rozhodnutí již promlčena.
  1. Vyjádření žalovaného
  1. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a setrval na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Poukázal na to, že žalobní námitky až na výjimky kopírují odvolací námitky, s nimiž se žalovaný dostatečně vypořádal. K jednotlivým žalobním námitkám shrnul argumentaci obsaženou v napadeném rozhodnutí.
  2. K námitce neprovedení výslechu strážníků žalovaný poukázal na to, že na videozáznamu, který je součástí správního spisu, strážník žalobci sděluje, že mu byla naměřena rychlost 70 km/h a poté že žalobce přibrzdil na 48 km/h. Rozpor v naměřených hodnotách tedy nevznikl.
  3. K námitce promlčení pak žalovaný uvedl, že promlčecí doba, v dané věci v délce jednoho roku, počala běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku, a to dne 7. 4. 2021. Oznámením o zahájení řízení, tedy dne 8. 7. 2021, se promlčecí doba přerušila a počala běžet promlčecí doba nová. Vydáním rozhodnutí, kterým byl žalobce uznán vinným, konkrétně dne 20. 5. 2022, byla promlčecí doba znovu přerušena a počala běžet promlčecí doba nová. Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání, tedy 6. 4. 2024. K promlčení odpovědnosti za přestupek tak nedošlo.
  1. Posouzení věci soudem
  1. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v rozhodném znění (dále jen jako „s. ř. s.“), přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.
  2. Žaloba není důvodná.
  3. Úvodem soud konstatuje, že žalobní námitky jsou v podstatné části opakováním odvolací argumentace žalobce. Novou námitku oproti odvolání představuje námitka promlčení odpovědnosti za přestupek.
  4. Soud zdůrazňuje, že není smyslem soudního přezkumu znovu podrobně opakovat již jednou vyřčené, soud se proto může v případech shody mezi názorem soudu a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odůvodnění [srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále též jen „NSS“) ze dne 2. 7. 2007, č. j. 4 As 11/2006-86 a ze dne 29. 5. 2013, č. j. 2 Afs 37/2012-47]. Povinnost posoudit všechny žalobní námitky neznamená, že soud je povinen reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvrátit, když jeho úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (srov. rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014, č. j. 7 As 126/2013-19). Citovaná i další rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz.

IV.a. K námitce nedostatku poučení

  1. Soud se zabýval námitkou nedostatku poučení strážníkem obecní policie a dospěl závěru, že tato námitka je nedůvodná. Žalobce netvrdí, jak konkrétně měl být v důsledku toho, že nebyl poučen o možnosti projednání věci ve správním řízení, dotčen na svých právech. Z videozáznamu, který je součástí správního spisu, vyplývá, že žalobce sám po spáchání přestupku uvedl, že věc chce projednat ve správním řízení. Tuto skutečnost žalobce ani nerozporuje. Přestupkové řízení bylo následně zahájeno a žalobce měl možnost v rámci přestupkového řízení uplatnit veškerá svá procesní práva.
  2. Soud proto nemá za to, že ze strany příslušníků městské policie došlo v uvedeném směru k takovému pochybení, které by mělo mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí či dokonce porušení práva na spravedlivý proces. Uvedené z napadeného rozhodnutí, které s prvostupňovým rozhodnutím tvoří materiálně jeden celek, vyplývá a soud má proto vypořádání se s touto námitkou správními orgány za dostatečné.

IV.b. K námitkám nedostatku důkazů

  1. Předně nutno konstatovat, že dílčí námitka týkající se toho, že došlo k chybě v měření, neboť žalobci byla naměřena rychlost jízdy nejprve 70 km/h a poté 48 km/h, byla již v prvostupňovém rozhodnutí přesvědčivě vypořádána (str. 3 až 4 prvostupňového rozhodnutí). Ze správního spisu se nepodává, že by provedené měření mělo jakékoli nedostatky. Naopak ze správního spisu vyplývá, že měření rychlosti bylo provedeno obsluhou k měření rychlosti vozidel proškolenou, rychloměr nevykazoval žádné chybové hlášení. Nebylo zjištěno, že by měření proběhlo v rozporu s manuálem k danému zařízení, rychlost byla měřena certifikovaným zařízením s platným ověřovacím listem. Žalobcem tvrzené naměření dvojí rychlosti osvětluje také videozáznam, který je součástí správního spisu, ve kterém příslušník městské policie sděluje žalobci, že mu bylo naměřeno 70 km/h. Dále poznamenává doplňující informaci, že poté přibrzdil na 48 km/h. Uvedené má soud za logické.
  2. Také námitka absence snímků z místa měření ve správním spise byla správními orgány náležitě vypořádána. Žalobce sice naříká, že ve spise nejsou snímky místa provádění měření před jeho započetím, ale nijak netvrdí, jak měl být v důsledku tohoto tvrzeného nedostatku dotčen na svých právech. Soud má za to, že nepořízení fotografických snímků místa měření předtím, než měření proběhlo, není v souzené věci pochybením, které by mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobce nerozporuje skutečnost uvedenou v oznámení o podezření ze spáchání přestupku a následně popsanou v napadeném rozhodnutí, že kontrola dopravního značení o maximální povolené rychlosti 40 km/h proběhla před i po měření rychlosti a že dopravní značení bylo v pořádku.
  3. Soud má vzhledem k uvedenému spíše za účelovou poznámku žalobce, že si nebyl vědom omezení z 50 na 40 km/h a tedy že rychlost 48 km/h mohla odpovídat rychlosti, kterou jel. K námitce, že ve spise není snímek, který by zachycoval nižší naměřenou hodnotu, soud podotýká, že ani absence takového snímku nezakládá nezákonnost napadeného rozhodnutí. V dané věci nevznikla pochybnost o tom, že žalobci byla naměřena též rychlost 48 km/h. Soud v této souvislosti odkazuje na odůvodnění shora.
  4. Další související námitka, kterou se žalobce patrně snaží zpochybnit vypovídací hodnotu provedeného měření, spočívající v tom, že měření a zastavování vozidel proběhlo na soukromém pozemku bez souhlasu jeho vlastníka, byla v napadeném rozhodnutí taktéž náležitě vypořádána. Z žádného právního předpisu nevyplývá, že je obecní policie oprávněna provádět měření rychlosti vozidel jen tehdy, pokud má k dispozici výslovný písemný souhlas vlastníka pozemku, na němž má být umístěno měřicí zařízení, s umístěním takového zařízení. V této souvislosti § 79a zákona o silničním provozu stanoví toliko to, že policie a obecní policie je oprávněna za účelem zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích měřit rychlost vozidel; obecní policie přitom tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií. Žalovaný správně podotkl, že není relevantní, kde stálo měřicí zařízení, ale ve kterém místě byla rychlost měřena.
  5. Z určení místa měření rychlosti, vydaného Policií ČR, které je součástí správního spisu, plyne, že Městská policie Pardubice byla oprávněna v době spáchání přestupku provádět měření rychlosti v Pardubicích, městském obvodu č. 7, na MK Jiřího Potůčka, Pardubice od č. p. XA po křižovatku s ulicí Bohdanečskou. To v dané věci splněno bylo, protože stanoviště strážníků bylo u domu č. p. XB na ulici Jiřího Potůčka v Pardubicích (viz oznámení o podezření ze spáchání přestupku a záznam o podezření z přestupku, které jsou součástí správního spisu). Dům č. p. XB se nachází ve vymezeném prostoru, neboť dům č. p. XB je blíže křižovatce ulic Jiřího Potůčka a Bohdanečská než dům č. p. XA (jak lze zjistit náhledem na www.mapy.cz). 
  6. Soud neshledal jakékoli pochybení správních orgánů, pokud jde o podklady, na základě kterých bylo dospěno k závěru o vině žalobce shora označeným přestupkem. Lze uzavřít, jak žalovaný správně poznamenal, že tvrzení žalobce o pochybení strážníků je spíše spekulací, která není nijak podložena. Nelze hovořit o tom, že by způsob měření byl relevantně zpochybněn. Spáchání přestupku bylo prokázáno fotografickými záznamy z měřicího zařízení, fotodokumentací místa měření a též videozáznamy, záznamem o přestupku a oznámením o přestupku, které jsou součástí správního spisu. Správní orgány nepochybily, pokud výslech strážníků obecní policie neprovedly.

IV.c. K námitce promlčení

  1. Mezi stranami je nesporné, že promlčecí doba činí v souzené věci 1 rok. Dle § 31 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích“), počala promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku. Přestupek byl spáchán dne 6. 4. 2021. Promlčecí doba tedy počala běžet dne 7. 4. 2021. Běh promlčecí doby se přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku [srov. § 32 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích].
  2. Lze souhlasit s tím, že v dané věci patrně nebyla dodržena třicetidenní lhůta pro zahájení řízení ve smyslu § 80 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Nutno však poznamenat, že tato lhůta je lhůtou pořádkovou. Pokud ji správní orgán nedodrží, měl by nadřízený správní orgán učinit opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví. Nejde o lhůtu promlčecí či prekluzivní, jejíž nedodržení by samo o sobě mohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé. S nedodržením této lhůty zákon nespojuje žádné právní následky (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2013, č. j. 7 Ca 364/2009-44).
  3. Nedodržení lhůty dle § 80 odst. 2 správního řádu tedy neznamená, že k přerušení promlčecí doby dochází poslední den lhůty pro zahájení řízení, jak patrně naznačuje žalobce. Ve vztahu k otázce promlčení je podstatné, zda k oznámení zahájení řízení o přestupku žalobci (resp. doručení oznámení o zahájení přestupkového řízení žalobci – viz § 78 odst. 2 zákona o přestupcích) došlo před uplynutím jednoleté promlčecí doby (k tomu srov. též Jemelka, L. In: Jemelka, L, Vetešník, P. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích. 2. vydání, 2020, s. 605-616).
  4. Žalobci bylo doručeno oznámení o zahájení přestupkového řízení dne 8. 7. 2021 (desátým dnem počítaným ode dne, kdy mu byla zásilka s touto písemností připravena k vyzvednutí – viz doručenka na č. l. 21 spisu správního orgánu I. stupně a ust. § 24 odst. 1 správního řádu). K oznámení zahájení přestupkového řízení žalobci tak došlo před uplynutím jednoleté promlčecí doby, neboť, jak soud uvedl shora, promlčecí doba počala běžet dne 7. 4. 2021. Dnem doručení oznámení o zahájení přestupkového řízení žalobci se promlčecí doba přerušila. Vždy platí, že přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová (srov. § 32 odst. 2 in fine zákona o přestupcích). 
  5. Nová promlčecí doba se dle § 32 odst. 2 písm. b) zákona o přestupcích před jejím uplynutím přerušila vydáním rozhodnutí, jímž byl žalobce uznán vinným, tedy vydáním prvostupňového rozhodnutí [resp. předáním stejnopisu písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí k doručení – viz § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu], k čemuž došlo dne 20. 5. 2022. Roční lhůta tak začala běžet znovu. V této lhůtě pak nabylo dne 14. 1. 2023 právní moci napadené rozhodnutí. Zároveň se tak stalo v tříleté objektivní lhůtě od spáchání přestupku dle § 32 odst. 3 zákona o přestupcích. Odpovědnost žalobce za přestupek proto nezanikla.
  1. Závěr a náklady řízení
  1. Soud uzavírá, že ve správním řízení bylo nade vší pochybnost prokázáno, že se žalobce přestupku dopustil. Skutkový stav byl dostatečně zjištěn a jednání žalobce bylo posouzeno správně. V řízení nedošlo k pochybení správních orgánů, které by mělo za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. K promlčení odpovědnosti za přestupek nedošlo.
  2. Námitky žalobce soud posoudil jako nedůvodné. Proto s ohledem na shora uvedené závěry nebyla žaloba shledána důvodnou a soud ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  3. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný a žalovanému náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 11. července 2023

Jaroslav Vávra v. r.

soudce

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje L. M.