USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Tomáše Kocourka a Veroniky Juřičkové v právní věci žalobců: a) L. Z., b) H. Z., zastoupeni Mgr. Bc. Petrem Dostálem, advokátem, se sídlem Za Poštou 2, Olomouc, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské náměstí 1, Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2022, č. j. ZKI BR‑O‑13/226/2023‑20, v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 55/2023, o námitce podjatosti vznesené žalobci v tomto řízení proti členovi senátu 31 A soudci JUDr. Václavu Štenclovi, MA,

takto:

Soudce Krajského soudu v Brně JUDr. Václav Štencel, MA, není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 55/2023.

Odůvodnění:

[1]                Žalobci se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž nebylo vyhověno jejich námitce proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území Strání. V návaznosti na poučení o složení senátu krajského soudu, jemuž byla věc přidělena k projednání, uplatnili žalobci ve lhůtě k tomu stanovené námitku podjatosti člena senátu 31 A soudce JUDr. Václava Štencela, MA. Odůvodnili ji tím, že uvedený soudce v minulosti rozhodoval ve věci vedené u téhož krajského soudu pod sp. zn. 31 A 54/2021, která byla skutkově obdobná nyní projednávané věci. Žalobci pochybují o nestrannosti uvedeného soudce, neboť se dá předpokládat, že nebude chtít v rámci tohoto řízení rozhodovat proti jinému rozhodnutí, na jehož vydání se bezprostředně podílel. Naopak bude mít zájem ukončit tuto věc shodně.

[2]                Soudce krajského soudu JUDr. Václav Štencel, MA, k námitce podjatosti sdělil, že nemá žádný poměr k věci ani účastníkům řízení, necítí se být podjatý.

[3]                Dne 13. července 2023 předložil krajský soud spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti.

[4]                Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[5]                Z formulace námitky podjatosti je zřejmé, že soudce krajského soudu je dle názoru žalobců vyloučen z projednávání jejich věci, neboť již rozhodoval o skutkově obdobné věci, v níž se podílel na formulaci právního názoru na otázku, která je podstatná i pro věc žalobců. Ti se obávají, že uvedený soudce na svém právním názoru setrvá i v jejich věci.  

[6]                Nejvyšší správní soud z rozsudku krajského soudu ze dne 6. 4. 2022, č. j. 31 A 54/2021‑49, zjistil, že JUDr. Václav Štencel, MA, se podílel na rozhodování žaloby jiných osob, kterou bylo napadeno rozhodnutí žalovaného ve věci námitky proti obnovenému katastrálnímu operátu pro katastrální území Havraníky.

[7]                Věci projednávané krajským soudem pod sp. zn. 31 A 54/2021 a 31 A 55/2023 nelze považovat za věci totožné, neboť jak okruh jejich účastníků, tak předmět řízení jsou rozdílné. V chronologicky prvním případě se jednalo o obnovu katastrálního operátu v obci Havraníky v okrese Znojmo, v druhém případě se jedná o obnovu katastrálního operátu v obci Strání v okrese Uherské Hradiště.

[8]                Z tvrzení žalobců ani výše zjištěných skutečností nevyplývá, že by JUDr. Štencel byl vyloučen z projednávání věci pro pochybnosti o jeho nepodjatosti pramenící z jeho vztahu k účastníkům řízení, jejich zástupcům či k projednávané věci (osobní zájem na určitém výsledku řízení). Mezi oběma věcmi není žádný vztah (podmíněnost, návaznost či jiná skutková nebo právní souvislost), takže nepřichází do úvahy ani vyloučení z důvodu, že se JUDr. Štencel podílel na projednávání a rozhodování věci v předchozím soudním řízení. Skutečnost, že se JUDr. Štencel v minulosti podílel na projednávání a rozhodování zcela odlišné věci, v níž se jako člen senátu vyjádřil k právní otázce významné i pro nyní projednávanou věc, není důvodem jeho vyloučení. Tuto situaci lze podřadit pod § 8 odst. 1 větu třetí s. ř. s., podle níž nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívající v jeho rozhodování v jiných věcech. Uvedená situace, kdy se soudce v různých věcech zabývá totožnou právní otázkou, je naprosto běžná, přičemž z toho plynoucí následek, jehož se žalobci obávají, že soudce rozhoduje v různých věcech o stejné otázce shodně, je naopak s ohledem na princip rovnosti a princip předvídatelnosti rozhodování žádoucí. Bylo by absurdní, pokud by se soudce mohl k určité právní otázce vyjádřit pouze v jedné věci a ve věcech chronologicky následujících by byl vyloučen z jejich projednávání a rozhodování.  

[9]                Nejvyšší správní soud uzavírá, že soudce senátu 31 A krajského soudu JUDr. Václav Štencel, MA, není vyloučen z projednávání a rozhodnutí výše uvedené věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. 

V Brně dne 26. července 2023

JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.

předseda senátu