[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

žalobce:  M. K., narozený dne X.

   bytem X.

   zastoupený advokátem Mgr. Davidem Rašovským

sídlem Hlinky 135/68, 603 00  Brno

proti

žalovanému:  Ministerstvo dopravy

sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15  Praha 1

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 3. 2021, č. j.: MD-8290/2021-150/3

takto:

1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 3. 2021, č. j.: MD-8290/2021-150/3, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 3. 2021, č. j.: MD-8290/2021-150/3, jímž bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen s.ř.), zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností ze dne 18. 11. 2020, č. j.: MHMP 1752087/2020, kterým byl žalobce uznán vinným z porušení ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. (dále jen zákon č. 56/2001 Sb.). Za nedbalostní naplnění skutkové podstaty přestupku podle ustanovení § 83 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. byla žalobci podle ustanovení § 83 odst. 2 písm. c) téhož zákona uložena pokuta ve výši 10 000 Kč. Současně mu byla uložena povinnost uhradit Magistrátu hl. m. Prahy náhradu nákladů řízení v paušální částce 1 000 Kč podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „z.o.p.“), a § 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Žalobce se měl uvedeného přestupku dopustit tím, že jako fyzická osoba podle zjištění hlídky Policie České republiky, dopravního inspektorátu Praha 9, provozoval silniční motorové vozidlo kategorie M1, jmenovitě osobní automobil tovární značky X., identifikačního čísla X., dne 2. 9. 2020 v 8:47 hodin v obci Nehvizdy, na pozemní komunikaci v ulici Pražská 10, ač v rozporu s § 6 odst. 1 nebylo zapsáno v registru silničních vozidel.

2. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že nebyl vyzván k doplnění důvodů blanketního odvolání, šlo o závažnou procesní vadu; ve výroku rozhodnutí chybí popis dalších žalobcových přestupků, čímž může dojít k porušení zásady ne bis in idem do budoucna, žalobce byl v postavení řidiče, nikoliv provozovatele vozidla, závěr o statusu žalobce coby provozovatele nebyl spolehlivě prokázán a je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, výše pokuty 10 000 Kč není řádně odůvodněna, jde též o nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů.
3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.

3. Vyjádření žalovaného

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. Napadené rozhodnutí je přezkoumatelné, byl dostatečně zjištěn skutkový stav, k doplnění odvolání byl žalobce řádně vyzván, z žalobcova tvrzení v blanketním odvolání vyplývalo též právní zastoupení, k porušení zásady ne bis in idem nedošlo, žalobce nebyl označen za provozovatele vozidla, výraz „provozoval“ byl použit ve významu „řídil“, vozidlo nebylo zapsáno v registru silničních vozidel, nebyl proto dále uváděn termín „provozovatel“, výše sankce byla řádně odůvodněna, pokuta byla uložena v dolní pětině sazby. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.
5. V replice žalobce uvedl, že nebyl vyzván k doplnění důvodů odvolání, leč pouze k připojení podpisu, uznán vinným byl z provozování vozidla, tedy coby provozovatel, odůvodnění pokuty je nedostatečné; setrval na žalobním návrhu.

4. Obsah správního spisu

6. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce měl jako fyzická osoba podle zjištění hlídky Policie České republiky, dopravního inspektorátu Praha 9, provozovat silniční motorové vozidlo kategorie M1, jmenovitě osobní automobil tovární značky X., identifikačního čísla X., dne 2. 9. 2020 v 8:47 hodin v obci Nehvizdy, na pozemní komunikaci v ulici Pražská 10, ač v rozporu s § 6 odst. 1 nebylo zapsáno v registru silničních vozidel.
7. Žalobce byl jako řidič zastaven hlídkou policie dne 2. 9. 2020 v 8:47 hodin v obci Nehvizdy v ulici Pražská u domu číslo popisné 10, bylo konstatováno několik protiprávních jednání včetně nezapsání řízeného vozidla (osobní automobil tovární značky X., identifikačního čísla X.) do registru silničních vozidel, k vozidlu přitom žalobce předložil zelenou pojišťovací kartu, na níž jsou uvedeny jeho jméno a adresa (usnesení Městského úřadu Brandýs nad Labem-Stará Boleslav ze dne 25. 9. 2020, č. j.: MÚBNLSB-OD-98831/2020-BYDOL, oznámení přestupku ze dne 15. 9. 2020, č. j.: KRPS-217985-5/PŘ-2020-011506, oznámení přestupku ze dne 2. 9. 2020, č. j.: KRPS-217985/PŘ-2020-011506, úřední záznam ze dne 2. 9. 2020, č. j.: KRPS-217985-1/PŘ-2020-011506, zelená pojišťovací karta k osobnímu automobilu tovární značky X., identifikačního čísla X., platná ode dne 20. 8. 2020).
8. Prvostupňový orgán vydal ve věci dne 18. 11. 2020 rozhodnutí (č. j.: MHMP 1752087/2020), kterým byl žalobce uznán vinným z nedbalostního spáchání přestupku podle ustanovení § 83 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. porušením ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení.
9. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce blanketní odvolání s předsevzetím doplnit jej do 15 dnů, po seznámení se spisem a poradě s právním zástupcem, na odvolání absentoval žalobcův podpis (blanketní odvolání ze dne 15. 12. 2020 podané e-mailem a jeho potvrzení podané v pondělí 21. 12. 2020 na poště).
10. Žalobce byl následně prvostupňovým orgánem vyzván k odstranění nedostatku podání, konkrétně bylo konstatováno, že odvolání nemá předepsané náležitosti dle ustanovení § 82 odst. 2 s.ř., zmíněny byly náležitosti dle ustanovení § 37 odst. 2 s.ř., které bylo citováno se zvýrazněním slov „podpis osoby, která je činí“, jak dále prvostupňový orgán uvedl, podání ze dne 15. 12. 2020 vykazuje nedostatek, jelikož neobsahuje podpis podatele (žalobce), proto je dle ustanovení § 37 odst. 3 s.ř. vyzýván k doplnění odvolání o uvedenou náležitost, tj. o podpis osoby, která podání činí (výzva k odstranění nedostatku podání ze dne 4. 1. 2021, č. j.: MHMP 2589/2021).
11. Žalobce k výzvě znovu zaslal totožné blanketní odvolání ze dne 15. 12. 2020, tentokrát však doplněné o vlastní podpis (blanketní odvolání ze dne 15. 12. 2020 podané dne 25. 1. 2021 na poště).
12. Posléze prvostupňový orgán předložil odvolání žalovanému (předložení odvolání ze dne 4. 2. 2021, č. j.: MHMP 150768/2021).
13. Žalovaný poté bez dalšího rozhodl ve věci samé; napadeným rozhodnutím ze dne 29. 3. 2021 odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí prvostupňového orgánu.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

14. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
15. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože postupoval dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.
16. Podle ust. § 82 odst. 2 věty prvé s.ř. odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
17. Podle ust. § 37 odst. 2 věty prvé, druhé a poslední s.ř. z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
18. Podle ust. § 83 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které v rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel.
19. Soud shledal důvodnou hned první žalobní námitku týkající se nedostatečné výzvy k doplnění blanketního odvolání. V případě podání (včetně odvolání, vizte § 93 odst. 1 s.ř.) bez předepsaných náležitostí, je správní orgán povinen vyzvat žalobce k odstranění nedostatků (§ 37 odst. 3 s.ř.). Taktéž Nejvyšší správní soud v právní větě k rozsudku ze dne 6. 3. 2009, č. j.: 1 As 4/2009 – 53, uvedl: „Nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z § 37 odst. 2 a z § 82 odst. 2 správního řádu z roku 2004, je správní orgán povinen postupovat podle § 37 odst. 3 tohoto zákona tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.“ Žalobce sice byl poučen o nezbytnosti doplnit podpis, avšak nikoliv o doplnění odvolacích důvodů. Výzva k odstranění nedostatku podání ze dne 4. 1. 2021 směřuje pouze k nápravě jediného nedostatku, odkazováno je na náležitosti dle ustanovení § 37 odst. 2 s.ř., ale odvolací důvody jsou náležitostí přímo vtělenou do ustanovení § 82 odst. 2 věty prvé s.ř. (tj. uvedení, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo). Jak jednoznačně vyplývá z výzvy prvostupňového orgánu, žalobce stran absence odvolacích důvodů poučen nebyl, přitom v případě nedostatků podání se nelze spokojit toliko s výzvou k odstranění některých nedostatků, vždy je třeba explicitně vyzvat k odstranění všech. Na uvedeném nic nemění ani žalobcovo předsevzetí doplnit žalobu ve lhůtě 15 dní vyslovené v blanketním odvolání, i v tomto případě je třeba účastníka vyzvat k doplnění odvolacích důvodů (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2010, č. j.: 9 As 61/2009 – 63, a ze dne 6. 3. 2009, č. j.: 1 As 4/2009 – 53). Rovněž skutečnost, zda byl žalobce zastoupen advokátem nebo to alespoň tvrdil, nemá vliv na povinnost správního orgánu řádně vyzvat k nápravě všech nedostatků odvolání.
20. Uvedený nedostatek prvostupňového orgánu nenapravil ani žalovaný, který po předložení odvolání žalobce dále k ničemu nevyzýval a rovnou vydal napadené rozhodnutí, čímž jej zatížil závažnou procesní vadou ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.
21. Další, stručné žalobní námitky soud důvodnými neshledal.
22. Žalobce byl uznán vinným toliko ze skutku spočívajícího v provozování vozidla, jež nebylo v rozporu se zákonem zapsáno v registru silničních vozidel. Snahou domoci se rozšíření skutku o jiná jednání kvalifikovatelná jako další přestupky žalobce v zásadě usiluje o přísnější potrestání; mírnějším potrestáním (jen za jeden přestupek) nemohlo dojít k nezákonnosti rozhodnutí o věci samé. Soud rozumí žalobcově motivaci nebýt zvlášť trestán za některá další jednání, jichž se údajně dopustil při zastavení hlídkou policie, avšak právní řád mu poskytuje dostatečné záruky, které mu budou garantovány v případných řízeních o dalších přestupcích. Předně, pokud by měl být žalobce znovu trestán za jednání, které by s provozováním vozidla tvořilo totožný skutek, uplatní se překážka věci pravomocně rozhodnuté a zásada non bis in idem (např. čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod), v případě spáchání více přestupků, u nichž jsou splněny podmínky pro vedení společného řízení, se potom uplatní zásada absorpce regulující výši sankce, již je možno za více přestupků uložit (§ 41 a § 88 z.o.p.), přitom zásada absorpce se uplatní i v případech, v nichž nebylo společné řízení formálně vedeno, ač pro něj byly splněny zákonné podmínky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2009, č. j.: 1 As 28/2009 - 62).
23. Z podkladů obsažených ve správním spisu vyplývá provozování vozidla žalobcem. Žalobce předně vozidlo řídil, následně předložil zelenou pojišťovací kartu, v níž je uveden toliko on, žalobce dále v průběhu řízení nesdělil, že by měl vozidlo provozovat někdo jiný. Nevznikly tudíž důvodné pochybnosti o provozování vozidla žalobcem. Prvostupňový orgán konstatoval, že žalobce vozidlo řídil a předložil toliko zelenou kartu, provozování vozidla žalobcem seznal prokázaným, žalovaný pak jeho závěry obecně aproboval. Přestože by bylo namístě, aby správní orgány podrobněji vysvětlily, proč mají žalobce za osobu provozující předmětné vozidlo, soud jejich závěry k obecné žalobní námitce považuje ještě za přezkoumatelné.
24. Stejně tak odůvodnění výše uložené pokuty není nepřezkoumatelné, ale jde o zhodnocení dostatečné, jakkoliv by nebylo od věci o některých kritériích pojednat důkladněji. Prvostupňový orgán v odůvodnění, jež žalovaný obecně aproboval, posuzoval jednotlivá kritéria pro druh a výměru trestu, žalobcovo jednání shledal velmi závažným. Poněkud kostrbaté odůvodnění formy zavinění, jež by spíše nasvědčovalo vědomé, nikoliv nevědomé nedbalosti nemohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí, jelikož nevědomá nedbalost, která byla žalobci přičtena, je obecně nejméně závažnou formou zavinění. Nedbalostní zavinění je u přestupků v zásadě standardní, žalovaný při úvahách o výši sankce k jeho formě přihlédl, nicméně jej explicitně neoznačil za polehčující okolnost, s čímž se soud ztotožnil.
25. Ze všech výše uvedených důvodů soud na základě ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.
26. V novém řízení žalovaný žalobce vyzve k odstranění nedostatků podaného odvolání a explicitně zdůrazní potřebu doplnit blanketní odvolání o uvedení, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo; k doplnění odvolání rovněž žalobci poskytne přiměřenou lhůtu.
27. Podle ustanovení § 78 odst. 5 s.ř.s. je žalovaný vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázán.
28. Žalobce navrhoval zrušit i prvostupňové rozhodnutí, k čemuž soud nepřistoupil, jelikož vytčená vada, pro niž bylo napadené rozhodnutí zrušeno, se nikterak netýkala samotného prvostupňového rozhodnutí.
29. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s.; žalobce byl ve věci samé úspěšný, proto mu přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady vynaložené žalobcem v daném řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady právního zastoupení spočívající v odměně za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč, tedy celkem 6 200 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. převzetí zastoupení a písemné podání k soudu) a náhradě hotových výdajů po 300 Kč za jeden úkon, celkem 600 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky), a dle § 57 odst. 2 s.ř.s. náhrada DPH v sazbě 21 % ve výši 1 428 Kč. Celková výše nákladů řízení tedy činí částku 11 228 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 28. června 2023

JUDr. Václav Kočka-Amort v. r.

samosoudce