[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

o žalobě proti rozhodnutí předsedy České advokátní komory ze dne 23. 4.  2021, č. j. 10.01-000174/21-004,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí předsedy České advokátní komory ze dne 23. 4. 2021, kterým  mu podle ust. § 42 odst. 2 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, nebyl určen advokát k poskytnutí bezplatné právní služby podle § 18c  zákona o advokacii, jelikož žalobce neprokázal splnění zákonných předpokladů pro to, tedy zejména nedoložil své příjmové a majetkové poměry a neprokázal, že se neúspěšně pokusil zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátů.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

2. V podané žalobě žalobce uvedl, že nesouhlasí s tímto rozhodnutím,  jelikož Česká advokátní komora je za tento stav zodpovědná.  Telefonicky jednal s JUDr. I. S. ohledně toho, zda ještě může zaslat další dokumenty  o věci – rozsudek, rozhodnutí úřadu práce, rozhodnutí o hmotné nouzi a další. Bylo mu řečeno, že nic dalšího nemusí zasílat, že tyto dokumenty nejsou zapotřebí a že stačí ty, které již žalované zaslal. Nechápe proto, proč žalovaná dává matoucí informace o věci. Domnívá se, že komora někomu dělá službu, aby se věc nedostala na Nejvyšší správní soud. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušila a věc vrátil žalované k dalšímu rozhodnutí.
3. Česká advokátní komora ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobní námitky spočívají na dvou tvrzeních: jednak že žalovaná měla odmítnout žalobcem další nabízené důkazy k jím podané žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní služby a jednak že žalovaná při rozhodnutí nerespektovala ust. §§ 5 a 6 Občanského zákoníku .
4. K první námitce žalovaná uvedla, že žádost o určení advokáta k poskytnutí právní služby pro podání kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni učinil žalobce vlastním podáním dne 6. 3. 2021, následně doplněným žádostí na předepsaném formuláři, jenž mu žalovaná zaslala. Rubriku žádosti  o tom, zda a s jakým výsledkem požádal soud o ustanovení zástupce pro řízení, žalobce nevyplnil a proškrtl ji. Stran označení dvou advokátů, kteří mu měli odmítnout poskytnutí právní služby v dané věci, uvedl, že ve své věci nenajde v okolí advokáta, který by ho zastupoval.
5. Napadené rozhodnutí je pak založeno na tom, že žalobce neprokázal, že by se neúspěšně pokusil žádat o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti soudem, dále že neuvedl a nedoložil jména dvou advokátů, kteří by mu právní službu v dané věci odmítli poskytnout a konečně že žalobce řádně neprokázal příjmové a majetkové poměry své a společně posuzovaných osob.
6. Dále žalovaná poukázala na to, že rozsudek Krajského soudu v Plzni byl žalobci podle jeho tvrzení doručen dne 3. 3. 2021 a podle veřejně přístupného portálu e-justice.cz nabyl tento rozsudek právní moci dnem 5. 3. 2021. Ze stejného veřejného zdroje lze zjistit, že kasační stížnost proti tomuto rozsudku byla podána dne 6. 5. 2021.
7. O kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 23. 6. 2021, č.j. 6Ads 134/2021-17, tak, že ji jako opožděně podanou odmítl.
8. Jelikož platí, že kasační stížnost - aby byla včasná dle ust. § 106 odst. 2 soudního řádu správního -  musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, pak řádná žádost žalobce (na formulářovém vzoru ve smyslu vyhlášky č. 120/2018 Sb.) byla žalované doručena dne 26. 3. 2021, tedy až po lhůtě pro podání kasační stížnosti. Žádost tedy byla podána opožděně a nebylo by objektivně možné podat včasnou kasační stížnost.
9. Postup žalobce spočívající v tom, že po rozhodnutí žalované kontaktoval odpovědnou osobu žalované zastupující ji v řízení o žádostech o určení advokátů s dotazem, zda může založit ještě další listiny k žádosti, nemohl již být reflektován. I kdyby chtěl žalobce do spisu žalované založit další listiny po 26. 3. 2021 - kdy doručil řádnou stížnost na formulářovém vzoru - tak platí stejný závěr, že posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti byl pátek 19. 3. 2021.
10. Žalovaná dále uvedla, že podle ust. § 18 odst. 2 zákona o advokacii musel žalobce jako žadatel osvědčit, že nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak.
11. První podmínku žalobce nesplnil, když patrně žádost o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti příslušnému soudu ani nepodal.
12. Druhou podmínku žalobce též nesplnil, jelikož neuvedl jména dvou advokátů, kteří mu měli odmítnout poskytnutí právní služby ve věci kasační stížnosti.
13. Navíc žalobce jako žadatel nesplnil ani další podmínku zákona, totiž neuvedl řádně (úplně) údaje o svých příjmových a majetkových poměrech, neuvedl tyto poměry ani o osobě či osobách společně posuzovaných.
14. Konečně se žalovaná vyjádřila k žalobcově argumentaci poukazující  na ust. §§ 5 a 6 občanského zákoníku, s tím, že ve správním soudnictví správní soudy rozhodují o veřejných subjektivních právech, zatímco žalobcem dovolávané ustanovení soukromoprávního kodexu upravuje soukromé právo, přičemž uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného (§ 1 odst. 1 občanského zákoníku.
15. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.
16. Žalobce reagoval na vyjádření žalované replikou ze dne 27. 12. 2021 s tím, že odmítl její argumentaci a poukázal na to, že kasační stížnost sám psát nemohl, mohl jen oslovit oprávněné osoby.
17. Při jednání soudu dne 17. 5. 2023 setrvali účastníci na svých stanoviscích a závěrečných návrzích.

III.

Posouzení žaloby

18. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu včas uplatněných žalobních bodů, a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.
19. Z obsahu listin předložených žalobcem i žalovanou, vyplývá, že žalobce dne 6. 3. 2021  podal u žalované žádost, aby mu byl přidělen advokát jako zástupce, a to z důvodu podání kasační stížnosti. Dne  5. 3. 2021 obdržel rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 16 Ad 48/2020-62 a podle poučení kasační stížnost může podat osoba s vysokoškolským právnickým vzděláním.
20. Žalovaná reagovala na tuto žádost sdělením ze dne 23. 3. 2021 o podmínkách, za nichž žadateli vznikne právo na určení advokáta k poskytnutí právní služby, a současně zaslala žalobci formulář žádosti, na němž musí být žádost podána.
21. Žalobce tento formulář zaslal  dne 26. 3. 2021 žalované zpět, s tím, že v něm uvedl své osobní údaje a identifikoval soudní věc, v níž chce podat kasační stížnost.  Údaj o tom, že v této věci žádal o ustanovení zástupce soudem, žalobce proškrtnul, a pokud jde o jména dvou advokátů, kteří odmítli právní službu v této věci poskytnout, uvedl, že ve svém okolí nenajde advokáta, který by jej zastupoval. Pokud jde o finanční situaci, žalobce uvedl, že nemá příjmy ze závislé ani ze samostatné činnosti, a že pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi; další příjem a ani osobní majetek nemá.
22. Následně předseda České advokátní komory  dne 23. 4. 2021 vydal napadené rozhodnutí, jímž  se žalobci advokát k poskytnutí bezplatné právní služby podle § 18c zákona o advokacii neurčuje. V odůvodnění rozhodnutí předseda ČAK uvedl, že žadatel neprokázal, že nesplňuje podmínky pro ustanovení zástupce soudem dle zvláštních právních předpisů (v tomto případě ust. § 35 odst. 10 soudního řádu správního), a to dle ust. § 18 odst. 2 zákona o advokacii. Má-li právní služba spočívat v zastoupení žadatele ve správním soudnictví, tak je žadatel povinen předložit pravomocné rozhodnutí soudu o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce dle ust. § 35 odst. 10 soudního řádu správního; žadatel však takové usnesení soudu nepředložil. Dále žadatel v žádosti neuvedl a nedoložil potvrzením  jména dvou konkrétních advokátů, kteří mu odmítli poskytnout požadovanou právní službu, čímž neosvědčil nemožnost zajištění si právní služby způsobem stanoveným v zákoně dle ust. § 18 odst. 2 zákona o advokacii ve spojení s ust. § 18c odst. tohoto zákona. Konečně žadatel řádně neprokázal své příjmové a majetkové poměry podle ust. § 18c odst. 4 zákona o advokacii.
23. Předseda České advokátní komory  pak uzavřel, že žadatel nesplnil podmínky podle zákona o advokacii, jmenovitě  podle ust § 18 odst. 2, § 18 odst. 2 ve spojení s § 18c odst. 3 a § 18c odst. 4, s nimiž by zákon o advokacii spojoval vznik práva na určení advokáta k poskytnutí právní služby a z toho důvodu nebylo žádosti žadatele vyhověno.
24. Městský soud konstatoval, že postupu žalované při rozhodování o žádosti žalobce o určení advokáta k poskytnutí právní služby nelze nic vytknout.
25. Podle ust. § 18c odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, žadatel, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní služby, zastoupen jiným advokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí právní služby. V téže věci může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2.
26.  Podle ust. § 18c odst. 2 zákona o advokacii žádost o určení advokáta k poskytnutí právní služby lze podat pouze na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a) popis věci, v níž by měla být právní služba poskytována, a

b) prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní služba žádána, nezastupuje jiný advokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a).

27. Podle ust. § 18c odst. 3 zákona o advokacii nejde-li o poskytnutí právní služby na náklady státu podle § 23 odst. 3, je žadatel povinen v žádosti podle odstavce 2 doložit, že se neúspěšně pokusil zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátů.
28. Podle ust. § 18c odst. 4 zákona o advokacii k žádosti musí být přiloženy doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, jakož i doklady o jeho majetkových poměrech. Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře a způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
29. Podle ust. § 18c odst. 5 zákona o advokacii Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek, bez zbytečného odkladu. Komora žádosti nevyhoví, jestliže jde o zneužití práva nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva.
30. Podle ust. § 1 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti  č. 120/2018 Sb., o stanovení formulářů žádosti o určení advokáta a formuláře podnětu k poskytnutí jednorázové právní porady, žádost o právní službu pro fyzickou osobu a žádost o právní službu pro právnickou osobu podle § 18c zákona o advokacii se podávají na formuláři, jehož náležitosti a vzor jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4 k této vyhlášce.
31. Jak je zřejmé, žalobce původně požádal žalovanou o určení advokáta k poskytnutí právní služby, avšak nikoliv na předepsaném formuláři.
32. Žalovaná obratem poskytla žalobci poučení a potřebný formulář žádosti mu zaslala.  Na základě údajů, které žalobce do žádosti uvedl, pak bylo vydáno napadené rozhodnutí.
33. Podmínkou pro to, aby Česká advokátní komora určila žadateli advokáta k poskytnutí právní služby, jsou jednak jeho příjmové a majetkové poměry, a jednak skutečnost, že žadateli nebyl advokát ustanoven soudem a že žadatel nebyl úspěšný ve snaze zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátů.
34. Z údajů, které žalobce uvedl v žádosti na předepsaném formuláři, je však zřejmé, že žalobce ani řádně nedoložil své příjmové a majetkové poměry, ani neprokázal, že by se sám snažil zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou advokátů. Za tohoto stavu věci proto předsedovi České advokátní komory nezbylo, než žádosti nevyhovět. 
35. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí pak je zřejmé, že žalovaná rozhodla tak, jak jí právě žalobcem poskytnuté informace umožňovaly. Přitom je třeba výslovně zdůraznit, že žádné další informace jako podklad pro své rozhodnutí žalovaná nepotřebovala, neboť vše podstatné již z žalobcovy žádosti věděla. Důvodná proto není žalobní námitka, že Česká advokátní komora, resp. JUDr. I. S., postupovala nesprávně, když nepožadovala od žalobce další údaje či dokumenty. Soud konstatuje, že jestliže ze strany žalobce nebyly splněny základní podmínky pro určení advokáta k poskytnutí právní služby, pak nebyl důvod, aby žalovaná od něj další dokumenty žádala.
36. Soud tedy uzavřel s tím, že postup žalované při rozhodování o žádosti žalobce o určení advokáta k poskytnutí právní služby odpovídal zákonu a žalobní námitky tedy nebyly důvodné.
37. Žalobní námitku odkazující na ust. § 5 a 6  občanského zákoníku pak soud nemohl vypořádat konkrétněji, než konstatováním, že tyto normy se týkají vztahů práva soukromého, zatímco napadené rozhodnutí žalované se týká subjektivních práv veřejných; projednávané věci se tedy netýkají.
38. Pro úplnost soud považoval za  vhodné v obecnosti uvést, že ačkoliv v řízení o kasační stížnosti musí být účastník řízení zastoupen advokátem - neboť tak to ukládá zákon v ust. § soudního řádu správního - neznamená to ale, že tohoto zástupce musí účastník mít již při samotném podání kasační stížnosti.
39. Jestliže tedy účastník řízení před krajským soudem hodlá podat proti jeho rozhodnutí kasační stížnost, může kasační stížnost s uvedením podstatných skutečností podat u Nejvyššího správního soudu sám a současně požádat tento soud, aby mu ustanovil zástupce z řad advokátů, jak to umožňuje soudní řád správní  v ust. § 35 odst. 10.
40. Takovým postupem předejde tomu, aby mu marně uplynula lhůta k podání kasační stížnosti. 

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

41. Městský soud v Praze tedy po přezkoumání věci dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto ji podle ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl.
42. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce neměl ve věci úspěch a žalované žádné náklady nad rámec její běžné činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha  17. května 2023

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu