č. j. 30 A 89/2022-60  

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Ivony Šubrtové a JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D., v právní věci

žalobce: J. M.

zastoupený Mgr. Ondřejem Rejskem, advokátem

se sídlem Buzulucká 431, 500 03 Hradec Králové

proti

žalovanému:  Magistrát města Hradce Králové

Československé armády 408, 502 00 Hradec Králové

za účasti: A. M.

zastoupená Mgr. Ondřejem Rejskem, advokátem

se sídlem Buzulucká 431, 500 03 Hradec Králové

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. SZ MMHK/091424/2021 ST1/Fab,

takto:

  1. Žalovaný je povinen vydat ve společném územním a stavebním řízení, vedeném pod sp. zn. SZ MMHK/091424/2021 ST1/Fab, rozhodnutí ve věci samé do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 18 456 Kč, a to do 10 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
  3. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.Předmět řízení

  1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 5. 12. 2022 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného s tím, že spolu s osobou zúčastněnou na řízení jsou účastníky společného územního a stavebního řízení, v němž nebylo dosud vydáno meritorní rozhodnutí. Vzhledem k nečinnosti žalovaného přistoupili žalobce a osoba zúčastněná na řízení k podání návrhu na provedení opatření proti nečinnosti. Nadřízený správní orgán – Krajský úřad Královéhradeckého kraje vydal dne 12. 8. 2022 usnesení, kterým jejich žádosti nevyhověl.

II.Žalobní argumentace

  1. Žalobce uvedl, že spolu s osobou zúčastněnou na řízení podali dne 21. 5. 2021 k žalovanému jako příslušnému stavebnímu úřadu společné oznámení záměru stavby „Novostavba zahrádkářské chaty“ na pozemcích p. č. XA, XB, XC a XD v k. ú. Žalovaný usnesením ze dne 5. 11. 2021, č. j. MMHK/194270/2021 ST1/Fab, zahájil společné územní a stavební řízení v této věci. Dále dne 28. 4. 2022 žalovaný opět oznámil zahájení řízení účastníkům řízení a svolal ústní jednání na den 2. 6. 2022.
  2. Žalobce a osoba zúčastněná na řízení podáním doručeným Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje dne 3. 6. 2022 požádali, aby krajský úřad jako nadřízený správní orgán učinil podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), opatření proti nečinnosti žalovaného v uvedeném společném územním a stavebním řízení. Krajský úřad Královéhradeckého kraje usnesením ze dne 12. 8. 2022, č. j. KUKHK-20541/UP/2022, žádosti žalobce a osoby zúčastněné na řízení o uplatnění opatření proti nečinnosti nevyhověl. Konstatoval sice, že stavební úřad překročil lhůtu pro vydání rozhodnutí v předmětném řízení, avšak měl za to, že nemůže činit opatření proti nečinnosti s ohledem na skutečnost, že žalovaný usnesením ze dne 12. 8. 2022, sp. zn. SZ MMHK/091424/2021 ST1/Fab, řízení přerušil do 12. 9. 2022 s odůvodněním, že vyzval dne 8. 8. 2022 podle § 57 odst. 4 správního řádu žalobce k podání žádosti o určení právního vztahu u příslušného silničního správního úřadu za účelem vydání deklaratorního rozhodnutí podle § 142 správního řádu, zda se na pozemku p. č. XE v k. ú. nachází či nenachází veřejně přístupná účelová komunikace, a v této lhůtě o podání žádosti předložil důkaz. Žalobce a osoba zúčastněná na řízení měli na základě ústní informace silničního správního úřadu (Magistrátu města Hradce Králové, odboru dopravně správních agend) za to, že k jejich žádosti o určení právního vztahu bude možné vydat osvědčení podle § 142 odst. 2. správního řádu a proti usnesení žalovaného o přerušení řízení do dne 12. 9. 2022 nepodali odvolání.
  3. Usnesením žalovaného ze dne 12. 9. 2022, sp. zn. SZ MMHK 091424/2021 ST1/Fab, č. j. MMHK/167140/2022 ST1/Fab, bylo řízení podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu opět přerušeno do doby rozhodnutí o předběžné otázce ve věci určení právního vztahu dle § 142 správního řádu, a to zda se na pozemku p. č. XE v k. ú. nachází veřejně přístupná pozemní komunikace. Proti tomuto usnesení podali žalobce a osoba zúčastněná na řízení dne 29. 9. 2022 odvolání, jehož součástí byla i opětovná žádost, aby odvolací orgán učinil podle § 80 správního řádu opatření proti nečinnosti. Krajský úřad Královéhradeckého kraje ke dni podání žaloby o odvolání proti usnesení o přerušení řízení ani o žádosti žalobce a osoby zúčastněné na řízení, aby byla přijata opatření proti nečinnosti, nerozhodl.
  4. Dle žalobce tak zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula marně a nadřízený správní orgán neučinil opatření proti nečinnosti, přestože o ně bylo požádáno. Má za to, že vyčerpal prostředky, které správní řád stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu.
  5. Z uvedených důvodů navrhl, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost vydat ve společném územním a stavebním řízení, vedeném pod sp. zn. SZ MMHK/091424/2021 ST1/Fab, rozhodnutí ve věci samé, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, a aby zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení.

III.Vyjádření žalovaného

  1. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že ji považuje za zcela nedůvodnou, neboť není v předmětném správním řízení nečinný, protože to je přerušeno. Poukázal na § 65 odst. 1 správního řádu, dle kterého po dobu přerušení řízení lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží a lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1 správního řádu, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.
  2. Sdělil, že usnesením ze dne 12. 9. 2022, č. j. MMHK/167140 ST1/Fab, bylo předmětné řízení podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu přerušeno do doby rozhodnutí o předběžné otázce ve věci určení právního vztahu dle § 142 správního řádu, a to zda se na pozemku p. č. XE v k. ú. nachází, či nenachází veřejně přístupná účelová komunikace. Proti tomuto usnesení žalobce a osoba zúčastněná na řízení podali odvolání, které bylo rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 16. 1. 2023, č. j. KUKHK-3788/UP/2022, zamítnuto a přerušení řízení bylo potvrzeno.
  3. Dále uvedl, že v daném případě je vedeno společné územní a stavební řízení. Účastnice tohoto řízení Ing. J. N. v podání ze dne 31. 5. 2022 mimo jiné sdělila, že pozemek p. č. XE v k. ú. slouží k účelům zajištění přístupu ke 12 pozemkům – zahradám, nikoli k příjezdu. Žalobce v předmětném řízení doložil přípis žalovaného ze dne 23. 9. 2022, ve kterém je uvedeno, že se na daném pozemku nachází účelová komunikace sloužící k napojení ostatních pozemků. V této souvislosti žalovaný poukázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 2 As 43/2016, z něhož vyplývá, že pokud přetrvávají pochybnosti ohledně zajištění přístupu ke stavbě, je stavební úřad povinen tuto otázku dále zkoumat jako předběžnou podle § 57 odst. 2 správního řádu, například umožnit účastníkům zahájit u příslušného správního úřadu řízení o určení právního vztahu podle § 142 správního řádu. Proto má žalovaný za to, že v daném případě byly splněny podmínky pro přerušení řízení do doby rozhodnutí o předběžné otázce. Navrhl tedy zamítnutí žaloby.

IV.Replika žalobce

  1. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 18. 5. 2023 sdělil, že od podání žaloby došlo ke změně skutkového stavu.  Uvedl, že dne 29. 3. 2023 uzavřel se Statutárním městem Hradec Králové dohodu o ukončení smlouvy o nájmu pozemku p. č. XE v k. ú. Následně dne 12. 5. 2023 žalovaný vydal osvědčení podle § 142 odst. 2 správního řádu, že se na tomto pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Odpadl tedy důvod přerušení správního řízení.
  2. Dle něj jestliže bylo usnesením ze dne 5. 11. 2021 zahájeno společné územní a stavební řízení, přičemž až do 12. 8. 2022 nebylo řízení nikdy přerušeno, žalovaný nevydal rozhodnutí v zákonné lhůtě a nevyřídil věc bez zbytečných průtahů, a to bez ohledu na to, zda řízení bylo přerušeno důvodně, či nikoliv.

V.Jednání soudu

  1. Při jednání konaném dne 30. 5. 2023 zástupce žalobce odkázal na žalobu a repliku. Žalovaný rovněž odkázal na své vyjádření k žalobě a vyjádřil přesvědčení, že postupoval správně, když přerušil řízení, neboť otázka existence přístupové cesty ke stavebnímu záměru je rozhodující skutečností.

VI.Posouzení krajského soudu

  1. Krajský soud posoudil důvodnost žaloby v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
  1.        Skutkový stav
  1. Z předloženého správního spisu vyplynulo, že žalobce a osoba zúčastněná na řízení dne 21. 5. 2021 doručili žalovanému jako příslušnému stavebnímu úřadu společné oznámení záměru stavby „Novostavba zahrádkářské chaty“ na pozemcích p. č. XA, XB, XC a XD v k. ú.
  2. Žalovaný po přezkoumání podaného společného záměru dospěl k závěru, že společné oznámení nemá předepsané náležitosti. Proto vyzval žalobce a osobu zúčastněnou na řízení k odstranění specifikovaných nedostatků.
  3. Usnesením ze dne 5. 11. 2021, které bylo žalobci a osobě zúčastněné na řízení doručeno dne 11. 11. 2021, žalovaný rozhodl podle § 96a odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), o provedení společného územního a stavebního řízení. Právní mocí tohoto usnesení bylo uvedené řízení zahájeno.
  4. Oznámením ze dne 28. 4. 2022 žalovaný opět oznámil zahájení společného územního a stavebního řízení a svolal ústní jednání na den 2. 6. 2022.
  5. Dne 3. 6. 2022 žalobce a osoba zúčastněná na řízení požádali Krajský úřad Královéhradeckého kraje jakožto nadřízený orgán žalovaného o učinění opatření proti nečinnosti žalovaného dle § 80 správního řádu ve věci společného územního a stavebního řízení.
  6. Usnesením ze dne 12. 8. 2022 žalovaný přerušil společné územní a stavební řízení, a to do 12. 9. 2022 s odůvodněním, že dne 8. 8. 2022 vyzval žalobce a osobu zúčastněnou na řízení k podání žádosti o určení právního vztahu dle § 142 správního řádu za účelem vydání deklaratorního rozhodnutí, zda se na pozemku p. č. XE v k. ú. nachází veřejně přístupná účelová komunikace.
  7. Téhož dne, tedy 12. 8. 2022, Krajský úřad Královéhradeckého kraje vydal usnesení, kterým žádosti o učinění opatření proti nečinnosti žalovaného nevyhověl. Konstatoval, že žalovaný stavební úřad překročil lhůtu pro vydání rozhodnutí ve společném územním a stavebním řízení, nicméně za situace, kdy je řízení přerušeno, nelze konstatovat jeho nečinnost. Proti tomuto usnesení žalobce ani osoba zúčastněná na řízení nepodali odvolání.
  8. Dále usnesením ze dne 12. 9. 2022 žalovaný opět přerušil společné územní a stavební řízení, a to s odůvodněním, že o žádosti žalobce a osoby zúčastněné na řízení o určení právního vztahu (zda se na pozemku p. č. XE v k. ú. nachází veřejně přístupná účelová komunikace) nebylo dosud rozhodnuto. Proti tomuto usnesení žalobce a osoba zúčastněná na řízení podali odvolání a současně opětovně požádali Krajský úřad Královéhradeckého kraje, jakožto nadřízený orgán žalovaného o učinění opatření proti nečinnosti žalovaného ve věci společného územního a stavebního řízení. Rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 16. 1. 2023, č. j. KUKHK-3788/UP/2022, bylo toto odvolání zamítnuto a přerušení řízení bylo potvrzeno. Na návrh na přijetí opatření proti nečinnosti žalovaný nereagoval.
  9. Z listinných důkazů, které předložil žalobce, vyplývá, že žalovaný dne 12. 5. 2023 vydal osvědčení podle § 142 odst. 2 správního řádu o tom, že se na pozemku p. č. XE v k. ú. nachází veřejně přístupná účelová komunikace.
  1.         Právní závěry
  1. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy:
  2. Podle § 94p odst. 3 stavebního zákona „v jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů.“
  3. Podle § 96a odst. 5 stavebního zákona  „nemá-li společné oznámení záměru předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže stavební úřad stavebníkovi nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Dojde-li stavební úřad k závěru, že společné oznámení záměru nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 2 písm. f), rozhodne usnesením o provedení společného územního a stavebního řízení. Právní mocí usnesení je zahájeno společné územní a stavební řízení. Společné oznámení záměru se považuje za žádost o vydání společného povolení.“
  4. Podle § 64 odst. 1 psím. a) správního řádu „správní orgán může řízení usnesením přerušit, probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo správní orgán učinil výzvu podle § 57 odst. 1 písm. b).“
  5. Podle § 65 odst. 1 správního řádu „po dobu přerušení řízení činí správní orgán a účastníci úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení. Správní orgán může rovněž činit úkony podle § 137 odst. 1 a § 138. Lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.“
  6. Podle § 65 odst. 2 správního řádu „správní orgán pokračuje v řízení, jakmile odpadne překážka, pro niž bylo řízení přerušeno (…).“
  7. Podle § 79 odst. 1 věty prvé s. ř. s. „ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.“
  8. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s.  „žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon.“
  9. Podle § 81 odst. 2 s. ř. s. „je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.“
  10. Soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dané žaloby na ochranu proti nečinnosti. Podmínkou aktivní procesní legitimace je dle § 79 odst. 1 s. ř. s. skutečnost, že žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Tato podmínka byla v daném případě splněna, ostatně to nerozporoval ani žalovaný. Žalobce současně s podáním žaloby prokázal, že hned dvakrát požádal Krajský úřad Královéhradeckého kraje jakožto nadřízený orgán žalovaného o učinění opatření proti nečinnosti žalovaného ve věci společného územního a stavebního řízení. K jeho první žádosti Krajský úřad Královéhradeckého kraje vydal dne 12. 8. 2022 usnesení, kterým žádosti o učinění opatření proti nečinnosti žalovaného nevyhověl. Na jeho druhou žádost, která byla součástí odvolání proti usnesení žalovaného o přerušení řízení ze dne 12. 9. 2022, Krajský úřad Královéhradeckého kraje nereagoval. Lze tak uzavřít, že žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky k ochraně proti nečinnosti správního orgánu.
  11. Podmínka včasnosti podání žaloby byla také splněna (k tomu viz dále bod 42 tohoto rozsudku).
  12. Jediným argumentem žalovaného, proč žaloba není důvodná, bylo jeho tvrzení, že předmětné správní řízení bylo pravomocným usnesením ze dne 12. 8. 2022 přerušeno, a lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci tak ve smyslu § 65 odst. 1 správního řádu neběží. Vycházel tedy z premisy, že je-li řízení přerušeno, správní orgán v důsledku toho nečinný být nemůže. Na tomto místě soud podotýká, že nadřízený správní orgán žalovaného (Krajský úřad Královéhradeckého kraje) přitom ve svém usnesení ze dne 12. 8. 2022, kterým nevyhověl žádosti žalobce a osoby zúčastněné na řízení o učinění opatření proti nečinnosti, konstatoval, že žalovaný lhůtu pro vydání rozhodnutí překročil (viz výše).
  13. Argumentaci žalovaného je nutné odmítnout, neboť neplatí absolutně. Aby přerušení řízení mělo účinky stavění lhůty pro vydání rozhodnutí, musí být současně splněny dvě podmínky.  Za prvé musí být přerušení důvodné a důvody přerušení musí stále trvat. Za druhé musí k přerušení řízení dojít v průběhu lhůty pro vydání rozhodnutí. A právě druhá z uvedených podmínek není v daném případě splněna.
  14. Z judikatury správních soudů plyne, že účastník, který má za to, že řízení je přerušeno nedůvodně, se může po vyčerpání prostředků proti nečinnosti ve správním řízení obrátit na soud.  Ten se v rámci věcného posouzení žaloby zabývá během lhůty k vydání správního rozhodnutí, a tudíž přezkoumává i důvodnost přerušení. Tedy také to, zda přerušení řízení není účelové a zda je správní orgán nevyužil jen jako jakýsi „procesní paraván“, který má zastřít porušování zákonné povinnosti správního orgánu vyřizovat věci bez zbytečných průtahů (krajský soud v tomto směru odkazuje zejména na závěry obsažené v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2014, č. j. 7 Ans 10/2012-46; všechna rozhodnutí správních soudů citovaná v tomto rozsudku lze dohledat na www.nssoud.cz).
  15. Dále z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2013, č. j. 5 Ans 4/2012-20, plyne, že pokud k přerušení správního řízení došlo až poté, kdy lhůta pro vydání rozhodnutí správního orgánu již uplynula, nemá toto následné přerušení za následek obnovení lhůty pro rozhodnutí správního orgánu. Jednou uplynulá lhůta se tak nemůže ani na základě § 65 odst. 1 správního řádu „obnovit“.
  16. Předmětné správní řízení bylo zahájeno již dne 11. 11. 2021, kdy žalobci a osobě zúčastněné na řízení bylo doručeno usnesení žalovaného ze dne 5. 11. 2021 o provedení společného územního a stavebního řízení. Dne 12. 11. 2021 tedy žalovanému začala běžet lhůta pro vydání meritorního rozhodnutí ve věci. Podle § 94p odst. 3 stavebního zákona platí, že ve společném územním a stavebním řízení je stavební úřad v jednoduchých věcech povinen rozhodnout bezodkladně, nejdéle do 60 dnů, ve zvlášť složitých případech do 90 dnů.
  17. Z uvedeného je zřejmé, že usnesení o přerušení řízení bylo vydáno zcela nepochybně až po uplynutí lhůty pro vydání meritorního rozhodnutí v posuzované věci (tato lhůta začala běžet ode dne 12. 11. 2021 a usnesení o přerušení řízení bylo vydáno až dne 12. 8. 2022).
  18. Jak již uvedl krajský soud výše, jednou z podmínek pro stavění běhu lhůty v důsledku přerušení řízení je, aby tato lhůta pro vydání rozhodnutí byla v době přerušení řízení stále zachována. Tak tomu ovšem v projednávané věci s ohledem na shora uvedené nebylo. Nutno v souvislosti s tím ještě zdůraznit, že Krajský úřad Královéhradeckého kraje coby nadřízený správní orgán žalovaného v předmětném časovém úseku nevyužil postupu dle § 80 odst. 4 písm. d) správního řádu, dle kterého případně mohl žalovanému usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí.
  19. K přerušení řízení na základě usnesení žalovaného ze dne 12. 8. 2022 proto nemohl krajský soud přihlížet. Nebyl tedy ani povinen hodnotit, zda k přerušení řízení bylo přistoupeno důvodně, či nikoliv, neboť odpověď na tuto otázku již není pro posouzení důvodnosti žaloby relevantní.
  20. Krajský soud pro úplnost s ohledem na shora uvedené dodává, že nečinnostní žaloba byla podána včas. Dle § 80 odst. 1 s. ř. s. lze totiž žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně uplynula lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení. Ať už by lhůta k vydání rozhodnutí dle shora citovaného znění § 94p odst. 3 stavebního zákona činila 60 nebo 90 dnů (s ohledem na počátek jejího běhu ode dne 12. 11. 2021 by uplynula dne 10. 1. 2022 nebo dne 9. 2. 2022), tak vzhledem k tomu, že nečinnostní žaloba byla soudu doručena dne 5. 12. 2022, byla podána ve lhůtě stanovené citovaným ustanovením s. ř. s.
  21. Krajský soud proto uzavírá, že žalovaný v posuzované věci ve lhůtě stanovené zvláštním  zákonem rozhodnutí ve věci samé nevydal a lze konstatovat, že žalovaný byl nečinný. Bylo proto na místě žalobě vyhovět, neboť byla podána důvodně.
  22. Dle § 81 odst. 2 s. ř. s. platí, že je-li návrh na ochranu proti nečinnosti správního orgánu důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Délka této lhůty je na uvážení soudu, který není vázán ani doslovným zněním navrhovaného žalobního petitu.
  23. Vzhledem k tomu, že dne 12. 5. 2023 žalovaný vydal osvědčení podle § 142 odst. 2 správního řádu, že na pozemku p. č. XE v k. ú., se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, čímž navíc odpadl i důvod přerušení správního řízení, stanovil krajský soud jako přiměřenou lhůtu pro vydání rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 81 odst. 2 s. ř. s. lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Z pohledu žalovaného se tak jedná o situaci, která mu dává pro vydání tohoto rozhodnutí dostatečný časový prostor.

VII.Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

  1. Soud tedy shrnuje, že v postupu žalovaného shledal nečinnost, a proto uložil žalovanému povinnost rozhodnout ve věci ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.
  2. Výroky o náhradě nákladů řízení se opírají o ustanovení § 60 s. ř. s. Podle odst. 1 tohoto ustanovení má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byl úspěšný žalobce, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z nákladů za právní zastoupení za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, sepsání repliky a účast při jednání soudu) dle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“),  po 3 100 Kč a souvisejících režijních paušálů v celkové výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) dle § 13 odst. 4 a. t., celkem tedy 13 600 Kč, vše zvýšeno o částku 2 856 Kč odpovídající 21 % DPH (zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH). K tomu je třeba přičíst částku ve výši 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Náhrada nákladů řízení tak celkem činí částku 18 456 Kč. O nákladech řízení osoby zúčastněné na řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 5 s. ř. s. tak, že nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož jí soud neuložil žádné povinnosti ani neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné.

Poučení

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 31. května 2023

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu