USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobců: a) Ing. V.S., a b) Z. K., , oba zast. Mgr. Andrejem Lokajíčkem, advokátem se sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2, proti žalovanému: Magistrát města Plzně, se sídlem Škroupova 246/4, Plzeň, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2022, č. j. MMP/151127/22, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) CETIN a.s., se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9, II) HURPEZ spol. s r. o., se sídlem Chvojová 72/1, Plzeň, zast. Mgr. Tomášem Ajglem, advokátem se sídlem K Starým valům 442/10, Plzeň, III) Š. P., Plzeň, zast. Mgr. Jaroslavem Kadlecem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, IV) A. P., V) MUDr. M. D., zast. Mgr. Jaroslavem Kadlecem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, VI) Česká spořitelna, a.s., se sídlem Olbrachtova 1929/62, Praha 4, VII) Ing. L. B., a VIII) M. Š., v řízení o kasační stížnosti osob zúčastněných na řízení III) a V) a kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení II) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 5. 2023, č. j. 77 A 44/2022−164, o návrhu osob zúčastněných na řízení III) a V) a osoby zúčastněné na řízení II) na přiznání odkladného účinku kasačním stížnostem,

takto:

I. Kasační stížnosti osob zúčastněných na řízení III) a V) se odkladný účinek nepřiznává.

II. Kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení II) se odkladný účinek nepřiznává.

Odůvodnění:

[1]               Podanými kasačními stížnostmi se osoby zúčastněné na řízení III) a V) [„stěžovatelé a)“] a osoba zúčastněná na řízení II) [„stěžovatelka b)“] domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Plzni („krajský soud“). Napadeným rozsudkem krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2022, č. j. MMP/151127/22, jakož i rozhodnutí Úřadu městského obvodu Plzeň 3, Odboru stavebně správního a investic („stavební úřad“), ze dne 22. 11. 2021, č. j. UMO3/41784/21, sp. zn. SZ UMO3/47067/20/Tf, ve věci vyhovění žádosti stěžovatelky b) o vydání dodatečného stavebního povolení pro stavební záměr „Stavební úpravy a nástavba objektu – změna stavby (nástavba 4. NP, rozšíření 1. PP), Chvojová 5, Plzeň“.

[2]               Stěžovatelé a) podali společně s kasační stížností návrh na přiznání odkladného účinku. V něm uvedli, že zrušení dodatečného povolení stavby je vystavuje právní nejistotě ohledně užívání bytových jednotek a zajištění poskytnutých hypotečních úvěrů, sjednaných právě pro účely pořízení těchto bytových jednotek. Újma spojená s právními následky napadeného rozhodnutí je proto nepoměrně větší než újma, jež může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám. Zároveň přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[3]               Žalovaný i stěžovatelka b) s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatelů a) souhlasí. Žalobci naopak ve svém vyjádření uvedli, že s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Stěžovatelé a) jednak svá tvrzení ničím nedokládají. Dále pak upozorňují na to, že aktuálně v rámci řízení o dodatečném povolení stavby neexistuje konečné rozhodnutí. Věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení, který by ji měl dále postoupit prvostupňovému orgánu. Výkon rozsudku krajského soudu proto pro stěžovatele a) v této chvíli nepředstavuje žádnou újmu. Hrozící újmu nelze dovodit ani z existence kupních smluv mezi stěžovateli a) a stěžovatelkou b), jež byly uzavřeny již před vydáním nyní zrušeného dodatečného povolení, a z nichž vyplývá, že hypoteční úvěr si za účelem koupě bytové jednotky sjednal pouze jeden ze stěžovatelů a). Přiznání odkladného účinku by se nadto příčilo veřejnému zájmu na provádění staveb v souladu s právními předpisy.

[4]               Stěžovatelka b) rovněž samostatně podala návrh na přiznání odkladného účinku její kasační stížnosti. V něm uvádí, že stavební záměr je po zrušení napadených rozhodnutí žalovaného v rozporu s právem, což bude mít – nedojde‑li k opětovnému vydání dodatečného povolení – za následek zahájení řízení o odstranění stavby. Odstranění stavby bude pro stěžovatelku b) i pro jiné osoby významnou a penězi nevyčíslitelnou újmou, neboť dojde k extenzivnímu stavebnímu zásahu do stavbou dotčeného bytového domu, což bude mít za následek vystěhování osob v něm bydlících. Tato újma je nepoměrně větší než újma hrozící jiným osobám v důsledku oddálení výkonu napadeného rozsudku. Přiznání odkladného účinku není – na rozdíl od jeho nepřiznání – v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Jednotky v dotčeném bytovém domě slouží svému účelu a jsou obývaný osobami, z nichž některé si za účelem jejich koupě sjednaly hypoteční úvěr. Existuje proto veřejný zájem na zachování možnosti uspokojování bytových potřeb těchto osob.

[5]               Žalovaný s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatelky b) souhlasí. Žalobci odkázali na jejich vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatelů a). Dodali, že celé stavební řízení bylo ze strany správních orgánů vedeno velmi nestandardně, což se odrazilo na jeho délce. Žalobci jsou proto vystaveni značné a dlouhodobé psychické a finanční zátěži. Zatímco stěžovatelka b) má toliko zájem na minimalizaci svých dodatečných nákladů, veřejný zájem je jí zcela lhostejný.

[6]               Dle § 107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Dle § 73 odst. 2 s. ř. s. musí být pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7]               Aby stěžovatel dostál své povinnosti tvrdit a prokázat vznik újmy, musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj výkon rozhodnutí znamenal, z jakých konkrétních okolnosti vznik újmy vyvozuje a za jak intenzivní by takovou újmu pociťoval. Musí prokázat, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní (viz např. usnesení NSS z 6. 6. 2022, č. j. 4 As 136/2022−50, bod 8, či z 15. 12. 2022, č. j. 5 As 313/2022−59, bod 9 či z 25. 5. 2023, č. j. 9 As 77/2023−131, bod 7).

[8]               Návrhy stěžovatelů a) ani stěžovatelky b) na přiznání odkladného účinku jejich kasačních stížností nejsou důvodné.

[9]               Stěžovatelé a) ve svém návrhu vůbec netvrdili (a tím pádem ani neprokázali) konkrétní, závažnou a reálnou újmu, která jim měla být výkonem napadeného rozsudku způsobena. Pouhý odkaz na současnou „právní nejistotu“ ohledně užívání bytových jednotek a zajištění poskytnutých hypotečních úvěrů totiž není mimořádnou situací, nýbrž toliko pravidelným důsledkem zrušovacího rozhodnutí krajského soudu (viz usnesení NSS z 19. 3. 2015, č. j. 10 As 2/2015−147, bod 12). Nadto je zjevné, že tato „právní nejistota“ je pouze dočasná, neboť potrvá pouze do opětovného rozhodnutí stavebního úřadu ve věci samé. V žádném případě se tak nemůže jednat o újmu, jež by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odůvodňovala.

[10]            Co se týče argumentace stěžovatelky b), NSS se ztotožňuje se závěrem, že případné odstranění stavby představuje pro stavebníka citelnou újmu, kterou by již nebylo možné zhojit případným následným rozhodnutím v jeho prospěch (viz usnesení NSS ze 14. 6. 2023, č. j. 3 As 63/2023‑48, bod 11, z 12. 1. 2017, č. j. 2 As 333/2016−52, bod 7, z 15. 6. 2016, č. j 6 As 107/2016−40, či z 10. 11. 2015, č. j. 6 As 230/2015−17).

[11]            Předmětem tohoto řízení je však dodatečné povolení stavby. Výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku krajského soudu proto neznamenají bez dalšího existenci bezprostředního nebezpečí odstranění dotčené stavby, která může vzniknout toliko neodkladným výkonem rozhodnutí o jejím odstranění (viz usnesení NSS z 23. 8. 2021, č. j. 2 As 213/2021−29, bod 9, či z 25. 6. 2020, č. j. 7 As 5/2020−33, bod 9). Případné rozhodnutí o odstranění stavby je navíc samostatně soudně přezkoumatelné a stěžovatelka může v řízení o něm požádat o přiznání odkladného účinku (viz usnesení NSS ze 14. 6. 2023, č. j. 3 As 63/2023‑48, bod 13). Tvrzení stěžovatelky b) ohledně hrozící újmy tak lze v tomto okamžiku považovat za spekulativní a předčasné.

[12]            Protože v případě obou návrhů nebyla splněna již první podmínka pro přiznání odkladného účinku, soud se v této souvislosti dále nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[13]            S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. a contrario kasačním stížnostem odkladný účinek nepřiznal.

[14]            Tímto usnesením soud nepředjímá, jaké bude meritorní rozhodnutí ve věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. července 2023

JUDr. Barbara Pořízková 

předsedkyně senátu