10 As 167/2023 - 61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobců: a) Společenství vlastníků Poděbradova 2995, Plzeň, Poděbradova 2995/17, Plzeň, b) J. M., Cheb, oba zast. advokátem Mgr. Ing. Tomášem Menčíkem, K Starým valům 442/10, Plzeň, proti žalovanému: Magistrát města Plzně, Škroupova 4, Plzeň, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2022, čj. MMP/046461/22, za účasti osoby zúčastněné na řízení: EXTRA MULTI COLORE a.s., Kardinála Berana 967/8, Plzeň, zast. advokátem JUDr. Michalem Zsemlerem, Kardinála Berana 967/8, Plzeň, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2023, čj. 57 A 36/2022‑129, o návrhu osoby zúčastněné na řízení na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
Odůvodnění:
[1] Úřad městského obvodu Plzeň rozhodnutím (společné povolení) ze dne 13. 8. 2021 k žádosti osoby zúčastněné na řízení schválil záměr Novostavby bytového domu v ul. Poděbradova, Plzeň včetně vjezdu na pozemek a přípojek (vodovod a kanalizace), Plzeň, Jižní Předměstí, Poděbradova č.p. 350 na pozemcích parc. č. 9515/1, 9514, 9515/2, 9515/3, 9515/4, 9516/11, 9516/12, 10550/1 v k. ú. Plzeň.
[2] Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný dne 9. 2. 2022 zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného podali žalobci žalobu, které krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem vyhověl a rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud dospěl k závěru, že žalovaný nesprávně posoudil otázku parkovacích míst dané stavby.
[4] Proti rozsudku krajského soudu podala osoba zúčastněná na řízení (stěžovatelka) kasační stížnost, se kterou podala rovněž návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelka uvedla, že v důsledku napadeného rozsudku by musela zastavit stavební práce a stavbu bytového domu. Stěžovatelka by následně nebyla schopna plnit své smluvní závazky vůči svým dodavatelům a klientům. Tím vším by mohla být poškozena dobrá pověst stěžovatelky. Stěžovatelka vyčíslila či popsala náklady, které jí v souvislosti s rozsudkem krajského soudu mohou vzniknout vůči dodavatelům a klientům, a náklady na ostrahu objektu. Podle stěžovatelky jí hrozí finanční újma ve výši 50 mil. Kč. Zaplacení této částky by pro stěžovatelku bylo likvidační. Stěžovatelka upozornila, že zásah do práv žalobců má případně spočívat v souvislosti s užíváním novostavby, nikoli v souvislosti s její výstavbou. Žalobcům tedy nemůže přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti vzniknout žádná újma. Přiznáním odkladného účinku by nebyl ohrožen žádný důležitý veřejný zájem. Důvodem zrušení rozhodnutí žalovaného byl údajný zásah do práv žalobců, nikoli ochrana veřejného zájmu.
[5] Žalobci nesouhlasí, že by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nemohla vzniknout újma jiným osobám. Finanční závazky stěžovatelky podle žalobců nemohou mít vliv na řízení před stavebním úřadem a následně před správními soudy. Jedná se totiž o soukromoprávní věc stěžovatelky a je pouze na ní, do jakého soukromoprávního vztahu vstoupí. To vše je umocněno tím, že stěžovatelka porušuje základní požadavky na výstavbu a předkládá účelovou projektovou dokumentaci. Dále žalobci podotkli, že stěžovatelka je dceřinou společností společnosti, se kterou uzavřela smlouvu o dílo. Upozornili rovněž na to, že krajský soud návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku nevyhověl a uvedl, že si stěžovatelka musí sama zvážit, zda ve výstavbě bude pokračovat a ponese případně negativní dopady, které by souvisely s rušícím rozsudkem krajského soudu. Podle žalobců je také podstatné, že do rozhodnutí NSS v této věci bude stavební záměr stěžovatelky již realizován. Žalobci také uvedli, že daná stavba by nemohla být odstraněna, neboť v dané lokalitě by nebylo možné železobetonový monolit odstranit, neboť užití extenzivních sil, které by k tomu byly potřeba, není v lokalitě možné. Žalobci rovněž upozornili na to, že i přes rozhodnutí krajského soudu stěžovatelka stále pokračovala v realizaci záměru. Stěžovatelka tedy nepostupuje způsobem, aby minimalizovala škody. Podle žalobců je ve veřejném zájmu, aby se realizovaly pouze stavby, které splňují požadavky právních předpisů. To v dané věci stavební záměr nesplňuje.
[6] Podle žalovaného rozhodnutími správních orgánů není zasaženo do subjektivních práv žalobců. Pokud by existovaly důvody pro zrušení rozhodnutí krajského soudu, bylo by vhodné přiznat odkladný účinek kasační stížnosti, neboť hrozí zásah do práv stavebníka. Nebude-li kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, bude muset stavební úřad postupovat v duchu rozhodnutí krajského soudu. Jedná se o zásah do majetku v řádech desítek milionů korun českých. Ochrana práv nabytých v dobré víře hraje významnou roli. Žalovaný podotkl, že je neudržitelné, aby stavební úřady kontrolovaly věcnou správnost projektové dokumentace, jak v podstatě vyplývá z napadeného rozsudku.
[7] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] NSS dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny. NSS vycházel zejména z tvrzení stěžovatelky a povahy věci.
[9] K vyjádření žalobců NSS nejprve uvádí, že při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku se bere v úvahu jakákoli újma, bez ohledu na to, zda má původ v soukromoprávních, či veřejnoprávních vztazích.
[10] Finanční újma, která může stěžovatelce nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti je vskutku vysoká a závažná. S tím samozřejmě souvisí i zásah do jejích vlastnických práv, do jejího podnikání a pověsti. Stěžovatelka totiž jednala v dobré víře, že rozhodnutí správních orgánů jsou správná a zákonná.
[11] Závažnou újmu stěžovatelky také NSS posoudil s ohledem na důvod, pro který zrušil krajský soud rozhodnutí žalovaného a důvody, pro které podávali žalobci (sousedé nového bytového domu) žalobu. Žalobci totiž namítali, že v důsledku výstavby nového bytového domu bude okolí více zatíženo a pohoda, která souvisí s bydlením, bude snížena. Jak tedy poznamenala stěžovatelka - žalobci spatřují zásah do práv až v užívání nové stavby. To se v nynější době však neděje (viz též dále).
[12] K argumentu žalobců, že v době rozhodnutí NSS už bude stavba dokončena a nebude možné ji odstranit, NSS konstatuje, že podle slov žalobců je již realizováno předposlední patro stavebního záměru. Toto tvrzení považuje NSS pro rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku za podstatnou, a to zejména s ohledem na předcházející tvrzení žalobců v jejich návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Tento návrh totiž žalobci odůvodnili tím, že „pokud by stavebník předmětný stavební záměr již realizoval do takového stupně rozestavěnosti, ve kterém již nebude moci jakkoli měnit dispoziční uspořádání, a hlavně světlou výšku 1. PP předmětného stavebního záměru, tedy prostor sloužících pro vybudování parkovacích (odstavných) stání stavebně realizovaný jako železobetonový monolit, byl by vážně ohrožen veřejný zájem“.
[13] NSS v této souvislosti konstatuje, že zásadní otázkou tohoto sporu je právě posouzení otázky parkovacích (odstavných) míst. Za situace, v níž krajský soud odkladný účinek žalobě nepřiznal, nelze stěžovatelce vyčítat, že do vydání rozsudku krajského soudu pokračovala ve stavbě v souladu s pravomocnými rozhodnutími správních orgánů. V současnosti je přitom dle tvrzení žalobců postaveno již předposlední patro bytového domu a je tedy nepochybné, že je již postaveno první podzemní podlaží, které se týká právě sporných parkovacích (odstavných) míst. Na tom by tedy zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nemohlo v tento okamžik již nic změnit. Současně však daná stavba ještě není v takové fázi, aby mohla být užívána, v čemž právě žalobci spatřují svou možnou újmu.
[14] NSS si je samozřejmě vědom toho, že pokud by nyní stěžovatelka pokračovala ve výstavbě a žalovaný by následně zrušil společné povolení, může stěžovatelce vzniknout možná ještě větší újma, která by souvisela nejen s plněním smluvních závazků, ale také v souvislosti např. s náklady na odstranění stavby. To vše je ale už na úvaze stěžovatelky, jakým způsobem si posoudí možná rizika. NSS je vázán návrhem na přiznání odkladného účinku, ve kterém se stěžovatelka zabývá pouze újmou, která by jí mohla vzniknout, pokud by nepokračovala ve výstavbě nového bytového domu.
[15] K argumentaci žalobců, že je v rozporu s veřejným zájmem realizovat stavby, které jsou v rozporu s právními předpisy, NSS uvádí, že tato otázka – splnění minimálního počtu parkovacích (odstavných) míst - je předmětem již vlastního posouzení věci. Dále NSS zdůrazňuje, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.
[16] NSS proto v nynější věci dospěl k závěru, že v době rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by újma hrozící stěžovatelce v důsledku nepřiznání odkladného účinku byla nepoměrně větší než možná újma hrozící jiným osobám v důsledku jeho přiznání. NSS zároveň neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[17] Přiznaný odkladný účinek kasační stížnosti vzhledem k tomu, že napadeným rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného, působí pouze ve vztahu k napadenému rozsudku a do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2023, čj. 57 A 36/2022‑129.
[18] NSS současně připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu zrušit, ukáže‑li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.).
[19] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
K výroku II: Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1100416723.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.
V Brně dne 13. července 2023
Ondřej Mrákota
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 10 As 167/2023
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: