USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: T. K., zast. advokátem Mgr. Erikem Janíkem, náměstí T. G. Masaryka 2957/9a, Břeclav, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2022, čj. 18561/22/5000‑10612‑713033, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2023, čj. 29 Af 47/2022‑75, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

1. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2023, čj. 29 Af 47/2022‑75, a rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2022, čj. 18561/22/5000‑10612‑713033.

2. Žalobci se ukládá zaplatit České republice ‑ Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]               Finanční úřad pro Kraj Vysočina (správce daně) dvěma platebními výměry ze dne 16. 2. 2016 vyměřil žalobci (stěžovateli) odvody do státního rozpočtu a Národního fondu ve výši 8 100 000 Kč. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce, krajský soud poté zamítl žalobu podanou proti rozhodnutí žalovaného. Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost a v jejím doplnění navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[2]               Stěžovatel uvedl, že jej správce daně již vyrozuměl o výši nedoplatku (ve výši cca 8 400 000 Kč), vyzval k jeho zaplacení a upozornil na možnost zahájení daňové exekuce, pokud nedoplatek neuhradí. Stěžovatel je osoba samostatně výdělečně činná a musí část svých financí pro podnikání držet ve formě cash flow. Stěžovatel je také ženatý a má dvě děti. Manželka stěžovatele pracuje ve školce a její příjmy nepokryjí ani náklady na domácnost. Zůstatek na účtu stěžovatele je 172 583 Kč. Vymáhání odvodů by mohlo vést k osobnímu bankrotu stěžovatele a zániku jeho podnikání. Stěžovatel k tomu doložil výpis o zůstatku na účtu a vyrozumění o výši nedoplatku.

[3]               Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.

[4]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]               NSS dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny. NSS vycházel zejména z tvrzení, která stěžovatel předestřel a doložil v návrhu na přiznání odkladného účinku. U stěžovatele je zřejmé, že má tolik nedoplatků na svých daňových účtech, že by zaplacení úroku z posečkané částky pro něj znamenalo větší újmu, než by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohla hrozit jiným osobám.

[6]               NSS proto v nynější věci dospěl k závěru, že by újma hrozící stěžovateli v důsledku nepřiznání odkladného účinku byla nepoměrně větší než možná újma hrozící jiným osobám v důsledku jeho přiznání. NSS zároveň neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7]               NSS si je vědom, že krajský soud žalobě usnesením ze dne 14. 9. 2022 odkladný účinek nepřiznal. Stěžovatel však v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě jen obecně uvedl, že jeho ekonomická situace je špatná. V nynějším řízení byl ale konkrétnější. Blíže popsal a doložil svou situaci a dopad, který na něj rozhodnutí žalovaného má. Proto NSS kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. S ohledem na uvedené NSS rovněž musel vyslovit, že jím přiznaný odkladný účinek kasační stížnosti působí nejen k napadenému rozsudku, ale i ve vztahu k rozhodnutí správního orgánu.

[8]               NSS současně připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu zrušit, ukáže‑li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.). Dále NSS zdůrazňuje, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.

[9]               Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

K výroku II: Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1100310423.

V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.

V Brně dne 13. července 2023

Zdeněk Kühn

předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn.: 10 Afs 104/2023

Místo pro nalepení kolkových známek: