č. j. 19 Ad 11/2022‑ 21
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci
žalobce: M. C., narozený dne X.
bytem X.
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí
sídlem Na poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2022, č. j. MPSV-2022/47464-911,
takto:
Odůvodnění:
1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze dne 12. 5. 2022 domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „žalovaný“) ze dne 15. 3. 2022, č. j. MPSV-2022/47464-911 (dále jen „napadené rozhodnutí”), kterým bylo podle § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zrušeno rozhodnutí ze dne 20. 1. 2022, č. j. 100774/22/AB, vydané Úřadem práce České republiky - krajská pobočka pro hl. m. Prahu a řízení bylo zastaveno podle § 66 odst. 1 písm. e) správního řádu. Prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto o nepřiznání příspěvku na bydlení od 1. 7. 2021.
2. Žalobce v žalobě namítal, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí. Po poučení soudem, že je třeba uvést, z jakých důvodů s napadeným rozhodnutím ze dne 15. 3. 2022 nesouhlasí, jakého nesprávného postupu či závěru se správní orgány podle názoru žalobce dopustily, jakými vadami podle žalobce napadené rozhodnutí trpí, žalobce doplnil žalobu v tom směru, že prvostupňové i napadené rozhodnutí obsahují nečitelný podpis, v podpisu chybí jméno a titul oprávněné osoby, dále je nečitelné razítko na napadeném rozhodnutí, což má podle žalobce zneplatnit obě rozhodnutí.
3. Žalobce dne 22. 11. 2021 uplatnil žádost o příspěvek na bydlení s nárokem od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022. V době podání žádosti běželo řízení o příspěvek na bydlení žalobce k žádosti podané dne 14. 7. 2021 pod sp. zn. 68260-21-AB (spis předložen Městskému soudu v Praze ke sp. zn. 4 Ad 5/2022), ve kterém byla dávka žádána na shodné období od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022. Vzhledem k tomu, že se období, za které je příspěvek na bydlení v tomto řízení žádán, časově shoduje s řízením vedeným pod sp. zn. 68260-21-AB, jde o totožnou věc a je dána překážka litispendence dle § 48 odst. 1 správního řádu. Žalovaný proto rozhodnutí úřadu práce o nepřiznání dávky zrušil a řízení ve smyslu § 66 odst. 1 písm. e) správního řádu zastavil.
4. Žalobce k obsahu prvostupňového rozhodnutí žádné konkrétní námitky nevznesl. K žalobní námitce žalobce spočívající v nečitelnosti razítka a podpisu oprávněné úřední osoby a chybějícímu jménu (zřejmě křestnímu) v podpisu, žalovaný uvádí, že rozhodnutí obsahují ve smyslu § 69 odst. 1 správního řádu označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Zákon neklade žádné požadavky na formu či vzhled podpisu, je na zvážení podepisujícího, jak bude jeho podpis vypadat. Celé jméno a funkce oprávněné úřední osoby je v rozhodnutí uvedeno. Žalovaný má za to, že z hlediska námitek žalobce rozhodnutí odpovídají běžnému standardu a splňují všechny náležitosti zákona. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
5. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
6. V § 69 odst. 1 správního řádu v písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede označení "rozhodnutí" nebo jiné označení stanovené zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu možno nahradit doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "v. r." u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou "Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.
7. V § 69 odst. 2 správního řádu v písemném vyhotovení rozhodnutí se uvedou jména a příjmení všech účastníků.
8. Případné chybějící zákonné náležitosti správního aktu mohou vyvolávat jeho nicotnost pouze tehdy, jestliže je tento nedostatek natolik intenzivní a zřejmý, že po účastnících dotčeného právního vztahu nelze spravedlivě žádat, aby tento správní akt respektovali (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2011, č. j. 2 As 121/2011-90).
9. Prvostupňové rozhodnutí ze dne 20. 1. 2022 obsahuje v podpisové části údaje o podepisující osobě. Vytištěno je: Bc. A. P., vedoucí Oddělení SSP a dávek pěstounské péče. U toho je vlastnoruční podpis pracovnice, podepsána je jen příjmením. Dále je zde naprosto jasný a čitelný otisk razítka Úřad práce České republiky.
10. Napadené rozhodnutí ze dne 15. 3. 2022 obsahuje v podpisové části údaje o podepisující osobě. Vytištěno je: A. S., zástupce vedoucího oddělení. U toho je vlastnoruční podpis pracovnice, podepsána je jen příjmením. Dále je zde naprosto jasný a čitelný otisk razítka Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky.
11. V obou rozhodnutích je pak uvedeno i označení „rozhodnutí“, označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací i datum vyhotovení. V obou rozhodnutích je také označen žalobce jako účastník.
12. Žalobce namítal, že vlastnoruční podpis neobsahoval jména a tituly oprávněných osob. Námitka není důvodná. V obou rozhodnutích je uvedena jednoznačná identifikace oprávněných úředních osob, a to jménem, příjmením a v případě rozhodnutí prvostupňového také titulem. Vlastnoruční podpis pak jméno ani titul obsahovat nemusí, neboť smyslem podpisu je obecně vyjádření skutečnosti, že dané rozhodnutí je skutečně „projevem vůle“ příslušného správního orgánu. Co se týká čitelnosti podpisu, soud hodnotí oba podpisy jako odpovídající příjmení oprávněných osob (alespoň u originálů založených ve spise). Za situace, kdy žalobce k této námitce netvrdí další okolnosti, ze kterých by bylo možné dovodit, že ve skutečnosti nešlo o „projev vůle“ příslušného správního orgánu, námitka důvodná není. Takové indicie neplynou ani z obsahu spisu ani z vyjádření samotného žalovaného.
13. Pro úplnost soud dodává, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2004, č. j. 2 Azs 5/2004-48, rozhodnutí správního orgánu není nicotné bez přistoupení dalších okolností jen proto, že není podepsáno oprávněnou osobou. O nicotnost by se ale mohlo jednat tehdy, pokud by absence podpisu oprávněné osoby odrážela skutečnost, že rozhodnutí bylo vydáno bez vědomí oprávněné osoby. Takovému závěru v nyní projednávané věci nic nenasvědčuje.
14. K tvrzenému nečitelnému razítku soud konstatuje, že v obou rozhodnutí ve správním spise jsou razítka zcela jasná a čitelná, žalobce k žalobě svou verzi napadeného rozhodnutí nepředložil.
15. Případná absence úředního razítka či jeho nesprávné užití je vadou rozhodnutí. Nicméně jak uvedl již prvorepublikový Nejvyšší správní soud (Boh. A 3110/24), „nedostatek razítka na úředním vyřízení není vadou podstatnou, nezavdává-li pochybnosti o pravé podstatě a druhu písemnosti“, či v jiném svém rozhodnutí (Boh. A 20676/35), kde podotkl, že není patrno, jak by mohl být stěžovatel vytýkaným nedostatkem (spočívajícím právě v absenci úředního razítka) zkrácen na svých procesních či hmotných právech. Obdobně i současný Nejvyšší správní soud (rozsudek ze dne 21. 12. 2005, č. j. 5 Afs 136/2004-79) k absenci razítka uvedl: „Lze-li jednoznačně tedy dospět k závěru, že není pochyb o tom, že rozhodnutí vydal oprávněný orgán v rámci svých kompetencí, netrpí vadami, které mohou způsobit jeho zmatečnost, neurčitost nebo nemožnost, přičemž je-li zřejmé, komu je určeno, nelze takové rozhodnutí označit za nicotné. Absence zákonné formy správního aktu může vyvolávat jeho nicotnost pouze tehdy, jestliže je tento nedostatek natolik intenzivní a zřejmý, že po účastnících dotčeného právního vztahu nelze spravedlivě žádat, že budou tento správní akt respektovat. Tak tomu v daném případě však nebylo a na tomto faktu by nemohlo ničeho zvrátit bez dalšího ani chybějící razítko správce daně. Daňový subjekt, jehož společníkem stěžovatel byl, nebyl nikterak uvedeným rozhodnutím zkrácen na svém právu obrany proti takovému rozhodnutí.“
16. Obecně lze tedy říci, že i v případě úplné absence otisku razítka by byl důvod pro zrušení rozhodnutí, pouze pokud by toto pochybení vrhalo pochybnost na to, kdo předmětné rozhodnutí vydal. Tím spíše, pokud je razítko toliko hůře čitelné a žalobce sám netvrdí, že má pochybnosti, kdo napadené rozhodnutí vydal, nemůže jít o vadu způsobující nezákonnost rozhodnutí.
17. Jiné vady napadeného rozhodnutí namítány nebyly, soud pak neshledal v postupu žalovaného ani v jeho rozhodnutí žádné jiné vady, kterými by se musel zabývat z úřední povinnosti. Ze všech shora uvedených důvodů soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
18. O náhradě nákladů řízení jeho účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce ve věci neměl úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec úřední činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 2. března 2023
JUDr. Lenka Loudová v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje J. S.