4 Azs 186/2023-24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: M. T. T., proti žalované: Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, se sídlem Kaplanova 2055/4, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 4. 2023, č. j. KRPA‑126025‑19/ČJ‑2023‑000022‑ZSV, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2023, č. j. 2 A 14/2023‑22,
takto:
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížností brojí proti v záhlaví uvedenému rozsudku městského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti tamtéž uvedenému rozhodnutí žalované, jímž byl stěžovatel podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a o změně některých zákonů, zajištěn za účelem správního vyhoštění.
[2] Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o ustanovení advokáta, neboť je doposud zajištěn a nedisponuje žádnými peněžními prostředky, které by mu umožnily opatřit si advokáta. Dále uvedl, že s ohledem na omezení osobní svobody není v jeho možnostech opatřit si peněžní prostředky prací či obdobným způsobem. Neorientuje se v právním řádu České republiky a není schopen se sám hájit před soudem.
[3] Zároveň stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s odůvodněním, že pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek vznikla by mu nepoměrně větší újma, než jaká by vznikla jeho přiznáním, neboť by nadále trvalo jeho zajištění, a tím by bylo nadále porušováno právo stěžovatele na osobní svobodu a nedotknutelnost. Přiznáním odkladného účinku nemůže dojít k zásahu do práv třetích osob a ani nedojde k rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[4] V reakci na výzvu Nejvyššího správního soudu k doložení majetkových poměrů ze dne 1. 6. 2023, č. j. 4 Azs 186/2023, stěžovatel zaslal zdejšímu soudu formulář Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech fyzické osoby pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, v němž uvedl, že nemá žádný majetek ani příjmy.
[5] Po přezkoumání návrhu dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v případě stěžovatele jsou splněny zákonné podmínky pro ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
[6] Podle § 35 odst. 10 věty první s. ř. s., navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je‑li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.
[7] Podle § 36 odst. 3 věty první s. ř. s., účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků.
[8] Z prvně citovaného ustanovení se podává, že stěžovateli lze ustanovit zástupce pouze tehdy, pokud jsou současně splněny dvě podmínky: 1) u stěžovatele jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) je to nezbytně třeba k ochraně jeho práv. Splnění první podmínky je přitom nezávislé na tom, zda je účastník řízení osvobozen od soudních poplatků ze zákona nebo zda se zákonné osvobození vztahuje na daný typ soudního řízení, jako je tomu v posuzovaném případě podle § 11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož se od soudního poplatku osvobozuje mimo jiné cizinec v řízení o rozhodnutí o zajištění.
[9] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že u stěžovatele jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s., a to vzhledem k okolnostem týkajícím se jeho majetkových poměrů, které soudu sdělil. Co se týče druhé podmínky, řízení o kasační stížnosti je specifické potud, že zastoupení advokátem je podmínkou řízení o kasační stížnosti, takže při posuzování návrhu účastníka na ustanovení zástupce není třeba se zjišťováním naplnění této druhé podmínky výše citovaného zákonného ustanovení zabývat, neboť tato potřeba se ze zákona předpokládá.
[10] Nejvyšší správní soud proto návrhu stěžovatele vyhověl a ustanovil mu pro řízení o kasační stížnosti jako zástupce Mgr. Jiřího Maška, advokáta, se sídlem Pod Všemi svatými 427/17, Plzeň. Při výběru tohoto konkrétního zástupce zdejší soud zohlednil, že byl již v minulosti opakovaně ustanoven Nejvyšším správním soudem zástupcem účastníků pro řízení o kasační stížnosti a má tak zkušenosti se zastupováním účastníků v těchto řízeních. Současně soud přihlédl k tomu, že ustanovený advokát se specializuje na oblast správního práva a jeho sídlo se nachází poblíž současného místa pobytu stěžovatele.
[11] Spolu s tímto usnesením zasílá soud ustanovenému zástupci stěžovatele podklady k převzetí zastoupení a případnému doplnění kasační stížnosti, a to kasační stížností napadený rozsudek městského soudu, rozhodnutí žalované, kasační stížnost stěžovatele a informaci o probíhajícím řízení o kasační stížnosti.
[12] Nejvyšší správní soud se dále zabýval návrhem stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, k němuž se žalovaná nevyjádřila.
[13] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž za tím účelem přiměřeně užije § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a současně přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[14] Jak již Nejvyšší správní soud konstatoval v usnesení ze dne 19. 11. 2022, č. j. 9 As 130/2011‑71, z povahy institutu zajištění cizince za účelem správního vyhoštění dle ustanovení § 124 a násl. zákona o pobytu cizinců, nepřichází přiznání odkladného účinku v úvahu, neboť by zcela popíralo samotný smysl a účel zajištění, kterým je časově ohraničené omezení osobní svobody za účelem správního vyhoštění cizince.
[15] V návaznosti na výše uvedené Nejvyšší správní soud konstatuje, že v posuzovaném případě se jedná o případ zajištění cizince za účelem správního vyhoštění dle ustanovení § 124 a násl. zákona o pobytu cizinců, kdy přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by zpravidla znamenalo, že rozhodnutí ve věci samé by již bylo zbytečné. Pro rozhodnutí o kasační stížnosti platí dle § 56 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., tedy že Nejvyšší správní soud rozhodne přednostně. Ani případné doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ze strany ustanoveného zástupce stěžovatele by na tomto závěru nemohlo nic změnit.
[16] Nejvyšší správní soud proto podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. června 2023
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu