62 Af 13/2022-57

[OBRÁZEK]

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Šebka a Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., v právní věci

 

žalobce:  VPP Group a.s.

sídlem Palackého 233, Velim

zastoupen Mgr. Danielem Hájkem, LL.M., advokátem

sídlem Vinohradská 29/93, Praha 2

 

proti

žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno

 

za účasti: 1. Česká republika – Úřad vlády České republiky

  sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Praha 1

 

                        2. Gardenline s.r.o.

                        sídlem Na Vinici 948/13, Předměstí, Litoměřice

                        zastoupen Mgr. Martinem Horákem, advokátem

                        sídlem Jandova 208/8, Praha 9

 

o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 21.1.2022, č.j. ÚOHS-00252/2022/161, sp.zn. ÚOHS-R0186/2021/VZ,

 

takto:

 

  1. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 21.1.2022, č.j. ÚOHS-00252/2022/161, sp.zn. ÚOHS-R0186/2021/VZ, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 

  1. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Daniela Hájka, LL.M.

 

  1. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

I. Shrnutí podstaty věci

  1. Zadavatel (1. osoba zúčastněná na řízení) zadával veřejnou zakázku „Obnova zahrady Strakovy akademie - stavební práce“. V zadávacím řízení obdržel tři nabídky, mimo jiné nabídku 2. osoby zúčastněné na řízení a nabídku žalobce. Dne 31.3.2021 rozhodl o výběru dodavatele (2. osoby zúčastněné na řízení) a dne 19.5.2021 s ním uzavřel smlouvu.
  2. Mezi tím žalobce podal proti oznámení o výběru dodavatele dne 3.5.2021 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, nezaplatil však kauci, pročež toto řízení bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 14.5.2021 zastaveno. Žalobce proti tomuto rozhodnutí nepodal rozklad, avšak po zjištění, že zadavatel s vybraným dodavatelem dne 19.5.2021 uzavřel smlouvu (podle žalobce v blokační lhůtě, tedy v rozporu s § 246 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, dále „ZZVZ“), podal žalobce dne 11.6.2021 návrh na uložení zákazu plnění smlouvy.
  3. Žalobcův návrh na uložení zákazu plnění byl rozhodnutím žalovaného ze dne 11.11.2021, č.j. ÚOHS-37931/2021/500/AIv, zamítnut podle § 265 písm. b) ZZVZ, neboť žalovaný dospěl k závěru, že návrh nebyl podán oprávněnou osobou. Podle žalovaného je třeba při posuzování aktivní legitimace k podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy posuzovat i otázku, zda navrhovateli v důsledku postupu zadavatele hrozí nebo může vzniknout újma, hrozba této újmy však pominula tím, že žalobce nepodal rozklad proti rozhodnutí ze dne 14.5.2021 o zastavení správního řízení, čímž se žalobce aktivně připravil o možnost stát se vybraným dodavatelem, pročež mu již žádná újma nehrozila a vzniknout nemohla.
  4. K rozkladu žalobce pak předseda žalovaného nyní napadeným rozhodnutím prvostupňové rozhodnutí ze dne 11.11.2021, č.j. ÚOHS-37931/2021/500/AIv, potvrdil a rozklad zamítl. Napadené rozhodnutí se v principu ztotožňuje s rozhodnutím prvostupňovým, pouze koriguje jeho odůvodnění v tom směru, že není rozhodující, zda žalobce proti rozhodnutí ze dne 14.5.2021 o zastavení řízení podal či nepodal rozklad, neboť jeho návrh nebyl již od počátku způsobilý do postupu zadavatele zasáhnout, a to z důvodu stojícího na straně žalobce a úmyslně zaviněného žalobcem; to podle napadeného rozhodnutí plyne již ze samotného znění návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 3.5.2021 (neboť podle tohoto návrhu žalobce kauci nehodlal zaplatit).
  5. Závěr žalovaného (a jeho předsedy), že žalobci nesvědčila aktivní legitimace k podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 249 ZZVZ ve spojení s § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ, žalobce nyní podanou žalobou zpochybňuje.

II. Shrnutí procesního postoje žalobce

  1. Žalobce je toho názoru, že byly splněny podmínky pro uložení zákazu plnění smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena v blokační lhůtě zakazující její uzavření (§ 246 odst. 1 písm. d/ ZZVZ), a žalobce byl k podání návrhu na uložení zákazu plnění aktivně legitimován, neboť byl účastníkem zadávacího řízení, s čímž je spojena újma, jejíž existenci (hrozbu) žalovaný nesprávně popřel. Žalobce má za to, že návrh na uložení zákazu plnění smlouvy může podat jakýkoli dodavatel – účastník zadávacího řízení, aniž by předtím musel vůbec podat námitky a poté návrh na přezkum úkonů zadavatele k žalovanému, přitom újmu (její existenci, resp. hrozbu) je třeba spojovat již se samotnou účastí v zadávacím řízení. Napadené rozhodnutí je podle žalobce nezákonné, neboť nad rámec podmínek vyplývajících ze ZZVZ (ještě více než plyne ze ZZVZ) omezuje právo dodavatelů – účastníků zadávacího řízení na jejich ochranu. Žalobce proto navrhuje napadené rozhodnutí zrušit. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Shrnutí procesního postoje žalovaného

  1. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a setrvává na závěrech, na nichž je založeno napadené rozhodnutí, pročež navrhuje žalobu zamítnout. I žalovaný na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

IV. Posouzení věci

  1. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“) a včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.). Napadené rozhodnutí zdejší soud přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  2. Sporu je v nyní posuzované věci o to, zda žalobce byl aktivně legitimován k podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy (jak tvrdí žalobce) či nikoli (jak tvrdí žalovaný, opíraje svůj závěr o přesvědčení, že žalobci nehrozil vznik újmy, což si žalobce způsobil sám tím, že s dříve podaným návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele nesložil kauci).
  3. Nesporné je přitom mezi žalobcem a žalovaným to, že žalobce návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podal poté, co v zadávacím řízení, jehož byl žalobce účastníkem, zadavatel s vybraným dodavatelem uzavřeli smlouvu na plnění veřejné zakázky. Nesporné je i to, že předtím (před uzavřením smlouvy) žalobce podal návrh na přezkoumání úkonu zadavatele (konkrétně výběru dodavatele), aniž by v tomto řízení složil zákonem předepsanou kauci. Nesporné je pak i to, že poté, co žalovaný řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (k návrhu žalobce ze dne 3.5.2021) dne 14.5.2021 zastavil (pro nesložení zákonem předepsané kauce), byla na plnění veřejné zakázky uzavřena smlouva (dne 19.5.2021), aniž by žalobci předtím uplynula lhůta pro podání rozkladu proti rozhodnutí žalovaného (ze dne 14.5.2021) o zastavení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, tedy aniž by toto rozhodnutí žalovaného nabylo právní moci. Nesporné je konečně i to, že součástí návrhu žalobce na přezkoumání úkonů zadavatele (ze dne 3.5.2021) byl eventuální podnět k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední (výsledek šetření tohoto podnětu, tj. že žalovaný neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, byl pak žalobci sdělen dne 11.11.2021).     
  4. Podle § 250 odst. 2 ZZVZ lze po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 ZZVZ, a to i bez předchozího podání námitek.
  5. Podle § 251 odst. 1 ZZVZ musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 ZZVZ a v případě návrhu zasílaného žalovanému před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
  6. Podle § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ může návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením.
  7. Podle § 246 odst. 1 písm. d) ZZVZ zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud žalovaný návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.
  8. Byla-li v nyní posuzované věci již v zadávacím řízení uzavřena smlouva, mohl žalobce podat toliko návrh na uložení zákazu jejího plnění (§ 250 odst. 2 ZZVZ). Tento návrh mohl žalobce podat bez ohledu na míru využití prostředků ochrany před uzavřením smlouvy, tj. bez ohledu na to, zda vůbec proti některým úkonům zadavatele podal námitky (§ 250 odst. 2 ZZVZ), a tedy i bez ohledu na to, zda vůbec mohl podat k žalovanému návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (navazující na odmítnutí námitek; § 245 odst. 4 a 5 ZZVZ) a zda jej podal či nikoli. Nelze-li aktivní legitimaci k podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy odvozovat od jakékoli procesní aktivity účastníka zadávacího řízení před uzavřením smlouvy (od podání námitek a od podání na ně navazujícího návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele k žalovanému) a nelze-li z nedostatku takové předchozí procesní aktivity (tj. nejsou-li námitky podány, popř. není-li následně podán návrh k žalovanému) odvozovat chybějící aktivní legitimaci k podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, tím spíše nelze nedostatek aktivní legitimace odvozovat od výsledku předchozího řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, byl-li takový návrh podán (ať už je takovým výsledkem meritorní rozhodnutí žalovaného či „jen procesní“ rozhodnutí žalovaného), popř. od toho, jak navrhovatel v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele postupoval (tedy včetně toho, zda spolu s návrhem, podal-li jej, složil kauci či nikoli, eventuálně zda byl takový návrh, byl-li podán, koncipován jako eventuální podnět k zahájení správního řízení z moci úřední), či od toho, jak žalovaný o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele rozhodl (tedy včetně toho, zda rozhodl meritorně či jinak).
  9. V nyní posuzované věci byla aktivní legitimace k podání návrhu na uložení zákazu plnění podle
    § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ založena tvrzením, že zadavatel uzavřel smlouvu přes zákaz jejího uzavření stanovený ZZVZ. Náležitostí tohoto návrhu pak podle § 251 odst. 1 ZZVZ byla konkretizace porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech. Újma v případě návrhu podávaného podle § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ (tj. proto, že v zadávacím řízení byla uzavřena smlouva přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem, tj. § 246 ZZVZ) je spjata s účastí konkrétního dodavatele (toho, kdo návrh podle § 254 odst. 1 písm. b/ ZZVZ podává) v zadávacím řízení, v němž byla smlouva uzavřena, a s obecnou způsobilostí takového dodavatele předmět veřejné zakázky splnit. Zamítnout podle § 265 písm. b) ZZVZ jako návrh podaný neoprávněnou osobou lze pouze takový návrh na zahájení řízení o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, jenž se opírá o tvrzení újmy, jež navrhovateli nemohla ani hypoteticky (za žádných okolností) vzniknout. V nyní posuzované věci byl žalobce dodavatelem, který se zadávacího řízení účastnil (nabídku v zadávacím řízení také podal), pročež jeho návrh se opíral o tvrzení újmy, která mu uzavřením smlouvy s jiným dodavatelem přes zákaz jejího uzavření hypoteticky vzniknout mohla; byla spjata s uzavřením smlouvy s jiným dodavatelem (a nikoli se žalobcem, jenž podáním nabídky v zadávacím řízení usiloval o to, aby se on vybraným dodavatelem stal), nikdo (ani žalovaný) přitom nezpochybňuje, že žalobce byl dodavatelem obecně způsobilým předmět zadávané veřejné zakázky splnit. Posuzování otázky, zda žalobci taková újma také vznikla, odvíjející se od posouzení otázky, zda se v konkrétních skutkových poměrech zadávacího řízení mohl stát vybraným dodavatelem (v závislosti na tom, jak předtím postupoval při podávání návrhu na přezkum úkonů zadavatele k žalovanému, tj. – slovy žalovaného – nakolik se o možnost stát se vybraným dodavatelem svým procesním postupem sám „aktivně připravil“), nemůže probíhat v rámci posuzování otázky jeho aktivní legitimace k podání návrhu.
  10. Žalovaný nedostatek žalobcovy aktivní legitimace neopřel o závěr, že by blokační lhůta zakazující uzavření smlouvy neběžela; o takový závěr nedostatek aktivní legitimace opřen být ani nemohl, neboť posouzení, zda tomu tak bylo či nikoli (kupř. proto, že jím podaný předchozí návrh na přezkoumání úkonů zadavatele běh této lhůty nespustil), by bylo součástí posouzení věci samé, tedy toho, zda smlouva byla uzavřena v blokační lhůtě či nikoli. Proto úvahy o tom, zda běh blokační lhůty aktivuje i takový návrh, který „zcela zjevně“ nebude meritorně projednán, a názor předsedy žalovaného, že spíše nikoli (obojí v bodu 43. napadeného rozhodnutí), jsou ve vztahu k důvodům, pro které byl v nyní posuzované věci dovozen nedostatek aktivní legitimace, bezpředmětné (své místo by takové úvahy mohly mít nejvýše při meritorním posuzování otázky, zda v nyní posuzované věci byla smlouva uzavřena v blokační lhůtě či nikoli).
  11. Podstatné v nyní posuzované věci je, že žalobce svůj návrh na uložení zákazu plnění podávaný podle § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ proto, že dle jeho názoru byla smlouva uzavřena přes zákaz vyplývající z § 246 odst. 1 písm. d) ZZVZ, opíral o (běžící) správní řízení zahájené na základě návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele podaného dne 3.5.2021, o němž v době, kdy byla smlouva uzavřena (tj. dne 19.5.2021), ještě nebylo pravomocně rozhodnuto (teprve bylo dne 14.5.2021 vydáno prvostupňové rozhodnutí a lhůta pro podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí ke dni 19.5.2021 ještě neuplynula), tudíž toto řízení ještě nebylo pravomocně skončeno (a právě proto podle žalobce blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. d/ ZZVZ běžela). Veškeré případné úvahy o tom, zda žalobce rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaného o zastavení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (ze dne 14.5.2021) nepodal proto, že již v mezidobí byla uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky (dne 19.5.2021), či z důvodů jiných, by byly pouhými spekulacemi, pro posouzení věci bezvýznamnými (byť zdejší soud nepřehlédl, že sám žalobce tvrdí, že skutečnost, že došlo k uzavření smlouvy, zjistil až dne 4.6.2021, tj. až po uplynutí lhůty k podání rozkladu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14.5.2021, pročež jeho povědomí o uzavření smlouvy v mezidobí by stěží mohlo být pokládáno za důvod, pro který rozklad proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14.5.2021 nepodal). Podstatné je, že posuzování otázky perfektnosti návrhu žalobce na přezkoumání úkonů zadavatele (aniž by pro jeho nedostatky bylo již řízení pravomocně zastaveno, přitom teprve s pravomocným zastavením je podle § 246 odst. 1 písm. d/ ZZVZ spjat konec blokační lhůty) v pozdějším řízení (o zákazu plnění smlouvy) zahájeném na návrh téhož žalobce a spojování nedostatku aktivní legitimace žalobce v pozdějším řízení (o zákazu plnění smlouvy) s vadami žalobcova návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele (ve smyslu „stejně by žalobce v zadávacím řízení už neuspěl“), je podle zdejšího soudu procesním postupem, který již vybočuje ze zákonných mezí.
  12. Zdejší soud vnímá (obecně chvályhodnou) snahu žalovaného o takový výklad ZZVZ, který by předcházel ztěžování uzavírání smluv v zadávacích řízeních podáváním nejrůznějších obstrukčních návrhů. Takovou snahu je zdejší soud v obecné rovině připraven se žalovaným sdílet. Avšak závěr, že žalobci v době, kdy podával návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, byť byl oprávněným dodavatelem k podání takového návrhu, již nehrozil vznik újmy, neboť jeho předchozí návrh na přezkoumání úkonů zadavatele nebyl již od počátku způsobilý do postupu zadavatele zasáhnout (a to údajně z důvodu stojícího na straně žalobce a úmyslně zaviněného žalobcem, tedy ve smyslu „dobře mu tak“), ve skutkových poměrech nyní posuzované věci neobstojí. Takový závěr jednak neodpovídá požadavkům aktivní legitimace vyplývajícím z § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ (a to i se zohledněním náležitostí návrhu podle § 251 odst. 1 ZZVZ), nadto – ve vztahu k hypotetické újmě hrozící žalobci coby účastníkovi zadávacího řízení – nezohledňuje možnost žalovaného do zadávacího řízení (kdykoli až do uzavření smlouvy) zasáhnout zahájením řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední (§ 249 ZZVZ), jež v době, kdy se žalovaný zabýval žalobcovým návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 3.5.2021, i v době, kdy o něm dne 14.5.2021 nemeritorně rozhodl, ještě nepominula. I kdyby tedy nakonec platilo, že se žalobce o možnost přezkumu úkonů zadavatele (konkrétně výběru dodavatele) připravil svým předchozím postupem (nesložením kauce), platilo by to nejvýše ve vztahu k možnosti přezkumu k návrhu žalobce, nikoli ve vztahu k možnosti přezkumu z moci úřední; možnost „změny výsledku zadávacího řízení“ (bod 45. napadeného rozhodnutí) tudíž zcela zmařena nebyla.
  13. Navíc byl-li žalovaný při dovození nedostatku aktivní legitimace žalobce k podání návrhu na uložení zákazu plnění veden snahou vykládat ZZVZ tak, aby bylo předcházeno podávání obstrukčních návrhů (tedy aby nebylo takovými návrhy blokováno uzavírání smluv na plnění veřejných zakázek), pak zdejší soud na návrh žalobce na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (ze dne 3.5.2021) jako na zjevně obstrukční ochoten nahlížet není. Předně byl-li žalobce účastníkem zadávacího řízení (tj. podal-li v zadávacím řízení nabídku), pak nelze jednoduše přijmout tezi, že by návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (konkrétně výběru dodavatele) v tomto zadávacím řízení žalobce podával „jen“ proto, aby zadavateli při kontraktaci smlouvy na plnění veřejné zakázky „uškodil“; závěr o tom, že šlo o návrh zjevně obstrukční, by v situaci, kdy ZZVZ takový návrh podat umožňuje a kdy byl navrhovatelem (žalobcem) podáván za poměrů, za nichž jsou návrhy toho typu běžně podávány, musel být podepřen výjimečnými a specifickými okolnostmi. Má-li být takovou okolností nesložení kauce spojené s návrhem na prominutí povinnosti složit kauci (bod XXIII návrhu žalobce na přezkoumání úkonů zadavatele), pak sice jistě mělo být žalobci známo, že součástí návrhu je i doklad o složení kauce (§ 251 odst. 1 ZZVZ), avšak pokus o to, aby mu bylo složení kauce prominuto, sám o sobě žalobcův návrh obstrukčním nečiní. Tvrdí-li napadené rozhodnutí v bodu 34., že „…rozhodovací praxe Úřadu i správních soudů nezavdává žádný důvod k pochybnostem. V případě nesložení kauce je naprosto jednoznačná – kauci nelze prominout…“, pak – alespoň podle rozhledu zdejšího soudu – neexistuje žádná dlouhodobá a ustálená judikatura správních soudů, jež by se konkrétně otázce prominutí povinnosti složit kauci podrobně věnovala, pročež (aniž by zdejší soud hodlal nyní snad dovozovat, že kauci prominout lze, popř. cokoli v tomto směru hodlal naznačovat) pokus o dosažení prominutí povinnosti složit kauci sám o sobě zjevnou obstrukcí není.
  14. Za zjevně obstrukční pak zdejší soud stěží může pokládat rovněž návrh žalobce na uložení zákazu plnění (ze dne 11.6.2021). Takový návrh byl totiž podán v době, kdy již smlouva byla uzavřena, tudíž uzavření smlouvy (ani její plnění) nemohl žalobce svým návrhem nikterak blokovat a ani jakékoli jiné zadavatelovy kroky tím nemohl žalobce obstruovat. Takový návrh lze obecně podat (obecnou nemožnost jeho podání ani žalovaný nedovozuje), přitom v nyní posuzované věci byl podáván v situaci, kdy k uzavření smlouvy došlo (dne 19.5.2021) předtím, než řízení o návrhu žalobce na přezkoumání úkonů zadavatele bylo pravomocně skončeno, a současně v době, kdy (od 3.5.2021) běžela lhůta 60 dnů od zahájení návrhového řízení na přezkoumání úkonů zadavatele, přitom nikdo (ani žalovaný) nezpochybňoval, že tento návrh byl podán včas (§ 246 odst. 1 písm. d/ ZZVZ).                             
  15. Závěr žalovaného, že žalobce nebyl v posuzované věci aktivně legitimován k podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, tudíž ve skutkových poměrech nyní posuzované věci neobstojí. Žaloba je tedy důvodná, pročež zdejší soud napadené rozhodnutí pro nezákonnost podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V něm je žalovaný vázán shora vysloveným závěrem (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), při jehož respektování je osud prvostupňového rozhodnutí odvislý od navazujících úvah předsedy žalovaného v rámci řízení o žalobcově rozkladu.

V. Náklady řízení

  1. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 a 5 s.ř.s. Žalovaný ve věci nebyl úspěšný, a proto právo na náhradu nákladů řízení nemá. Právo na náhradu nákladů řízení má žalobce. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč a za právní zastoupení – dva úkony právní služby po 3 100 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby společně se dvěma režijními paušály po 300 Kč a částkou odpovídající DPH; § 11 odst. 1 písm. a/ a d/, § 13 odst. 4, § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu – ve výši 8 228 Kč, celkem tedy 11 228 Kč. K náhradě těchto nákladů ve stanovené lhůtě byl zavázán žalovaný. Osoby zúčastněné na řízení pak na náhradu nákladů řízení nemají právo, neboť jim soudem nebyla uložena žádná povinnost, v souvislosti s jejímž plněním by jim náklady vznikly, a k náhradě jiných nákladů řízení nebyl shledán žádný závažný důvod.    

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Brno 14. dubna 2023

 

 

David Raus v.r.

předseda senátu