č. j. 141 A 4/2023-43

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Martiny Vernerové a JUDr. Jiřího Derfla ve věci

žalobkyně:

T. T. H. N., narozena X,

budoucí adresa v České republice: X,

zastoupena Mgr. Ondřejem Fialou, advokátem,

sídlem Václavské náměstí 808/66, 110 00  Praha 1,

proti

 

žalovanému:

Ministerstvo zahraničních věcí,

sídlem Loretánské náměstí 101/5, 118 00  Praha 1,

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobkyně ze dne 30. 12. 2022 o nové posouzení důvodů neudělení víza pod č. j. HANO202210250002,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

  1. Žalobou na ochranu proti nečinnosti podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou u zdejšího soudu dne 31. 1. 2023, se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti žalobkyně ze dne 30. 12. 2022 o nové posouzení důvodů neudělení víza pod č. j. HANO202210250002, a to ve lhůtě stanovené soudem.
  2. Podáním ze dne 27. 4. 2023, které soud obdržel téhož dne, žalobkyně vzala svou žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 2. 2023 zhojil namítanou nečinnost.
  3. Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. platí, že „[n]avrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl“. Z § 47 písm. a) s. ř. s. přitom vyplývá, že soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
  4. Vzhledem k tomu, že projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, byl zcela jednoznačný a nevzbudil pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení tohoto soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. řízení o předmětné žalobě zastavil.
  5. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., neboť neshledal důvod pro postup podle věty druhé téhož ustanovení.
  6. Soud připomíná, že se žalobkyně domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném podle § 180e zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Žalobkyně konkrétně dne 23. 10. 2022 požádala o krátkodobé vízum rodinného příslušníka občana Evropské unie. Velvyslanectví České republiky v Hanoji tuto žádost rozhodnutím ze dne 9. 12. 2022 zamítlo. Žádost o nové posouzení důvodů neudělení víza podala žalobkyně dne 30. 12. 2022.
  7. Podle § 180e odst. 9 zákona o pobytu cizinců platí, že „[p]říslušný orgán písemně informuje cizince o výsledku nového posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné anebo zrušení jeho platnosti nebo důvodů odepření vstupu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení žádosti a o výsledku nového posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza nebo o výsledku nového posouzení důvodů v případě uvedeném v odstavci 6 větě první ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení žádosti.“
  8. Vzhledem k tomu, že podle § 180e odst. 6 zákona o pobytu cizinců byl správním orgánem příslušným k rozhodnutí o této žádosti žalovaný, tj. Ministerstvo zahraničních věcí, vztahuje se na projednávanou věc lhůta pro informování o výsledku nového posouzení šedesát dnů ode dne doručení žádosti. Žalovaný tak byl povinen informovat žalobkyni do 28. 2. 2023. Ke dni podání žaloby (31. 1. 2023) tudíž žalovaný nebyl bezdůvodně nečinný a své rozhodnutí ve věci vydal před uplynutím zákonem stanovené lhůty.
  9. Vycházeje z těchto úvah soud uzavírá, že žalobkyně podala žalobu dříve, než žalovanému marně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí. Za dané situace je podle názoru soudu zcela vyloučeno, aby soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., neboť žalovaný sice vydal napadené rozhodnutí až po podání žaloby, nicméně učinil tak v zákonem stanovené lhůtě, nikoli v reakci na podanou žalobu. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  10. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku. Podle zmíněného ustanovení platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobkyně soudu uhradila za žalobu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, srážka odpovídající 20 % zaplaceného soudního poplatku činí 400 Kč, a proto soud snížil zaplacený soudní poplatek o 1 000 Kč a žalobkyni vrátí částku 1 000 Kč. V souladu s citovaným ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že uvedená částka bude žalobkyni vyplacena z účtu krajského soudu, a to v zákonné lhůtě (srov. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 16. května 2023

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v.r.

předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.