USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jan Čížka, soudce JUDr. Bc.  Kryštofa Horna a soudkyně Mgr. Ing. Lenky Bursíkové ve věci

žalobců: a) Z. P.

  bytem X

  b) PLOTY PILECKÝ s.r.o., IČO: 06521622

  sídlem Kloboukova 1231/75, Praha 4

  oba zastoupeni advokátem Mgr. Jiřím Kokešem

  sídlem náměstí T. G. Masaryka 153, Příbram

proti

žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj

  sídlem Staroměstské nám. 6, Praha 1

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2023, č. j. MMR-30131/2023-83,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.            Žalobci v řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby skladu zemědělských a lesnických produktů s manipulační plochou na pozemcích parc. č. XA, XB a XC v katastrálním území X uplatnili námitku systémové podjatosti úředních osob Městského úřadu Nový Knín. 

2.            Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) usnesením ze dne 25. 3. 2022, č. j. 038514/2022/KUSK, rozhodl, že starosta města Nový Knín a společně s ním i všichni pracovníci stavebního úřadu, tj. všechny úřední osoby podle § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování. Toto usnesení nabylo právní moci dne 28. 4. 2022.

3.            V návaznosti na to krajský úřad usnesením ze dne 9. 5. 2023, č. j. 055705/2022/KUSK (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), podle § 131 odst. 4 správního řádu pověřil k projednání a rozhodnutí věci Úřad městyse Štěchovice.

4.            Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobců a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

5.            Žalobci se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhají zrušení napadeného rozhodnutí.

6.            Soud se v prvé řadě zabýval otázkou přípustnosti žaloby.

7.            Podle § 131 odst. 4 správního řádu nadřízený správní orgán usnesením pověří k projednání a rozhodnutí věci jiný věcně příslušný podřízený správní orgán ve svém správním obvodu, jestliže podřízený správní orgán není z důvodu vyloučení všech úředních osob (§ 14) tohoto orgánu nebo členů orgánu, který rozhoduje ve sboru (dále jen „kolegiální orgán“), způsobilý věc projednat a rozhodnout; v tomto případě nadřízený správní orgán pověří správní orgán, jehož správní obvod sousedí se správním obvodem nezpůsobilého správního orgánu.

8.            Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.

9.            Za „úkony, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem“ ve smyslu § 70 písm. c) s. ř. s, je třeba považovat úkony správního orgánu, které se přímo nedotýkají hmotných práv dotčených subjektů, nemají bezprostřední vliv na rozhodnutí o věci samé, ale slouží spíše k určitému technickému zajištění průběhu řízení. Úkon, na nějž dopadá daná výluka, lze zpravidla napadat až v rámci přezkumu konečného rozhodnutí správního orgánu coby vadu řízení, které vydání tohoto rozhodnutí přecházelo. Daná výluka ze soudního přezkumu tak sleduje zájem na hospodárnosti a rychlosti správního řízení. Ze soudního přezkumu naopak nelze s odvoláním na danou výluku vylučovat úkony správního orgánu pouze na základě toho, že jejich povaha je procesní (tj. nerozhoduje se jimi přímo o věci samé), jestliže se mohou v konečném důsledku dotknout hmotných práv účastníka řízení, který zároveň nemá jinou efektivní možnost obrany proti takovému zásahu do své právní sféry. Typicky jde o rozhodnutí o zastavení správního řízení pro zjevnou právní nepřípustnost podané žádosti, pro nezaplacení správního poplatku, z důvodu existence překážky litispendence či věci rozhodnuté atd. [např. § 66 správního řádu; viz BLAŽEK, T., JIRÁSEK, J., MOLEK, P., POSPÍŠIL, P., SOCHOROVÁ, V., ŠEBEK, P.: Soudní řád správní - online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016, k § 70 písm. c)].

10.            Opatření podle § 131 odst. 4 správního řádu představuje speciální případ změny příslušnosti delegací. Jde tedy o rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. Takové rozhodnutí se v dané fázi řízení nijak nemůže dotknout veřejných subjektivních práv či hmotných práv žalobců, ani jim nezakládá žádné nové povinnosti. Pokud jsou žalobci přesvědčeni o nesprávnosti postupu krajského úřadu, případně žalovaného, budou mít možnost namítat tuto skutečnost jako vadu řízení v rámci případné obrany proti meritornímu rozhodnutí Úřadu městyse Štěchovice o věci, v níž byl pověřen rozhodnout. Bude pak pouze na nich, aby tvrdili a prokázali, v čem je tato vada řízení zkrátila na jejich veřejných subjektivních právech či povinnostech a zda a jak mohlo mít toto usnesení vliv na soulad s právními předpisy či na správnost posléze vydaného meritorního rozhodnutí.

11.            Ke stejnému závěru v obdobné věci dospěl Městský soudu v Praze v usnesení ze dne 30. 5. 2019, č. j. 9 A 207/2018 - 49. Městský soud v něm odkázal též na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 15. 1. 2019, č. j. 4 As 371/2018 - 29, který potvrdil stejné závěry Krajského soudu v Plzni v rozsudku ze dne 16. 11. 2018, č. j. 57 A 90/2018 - 23, v případě usnesení Krajského úřadu Plzeňského kraje, který pověřil provedením vyvlastňovacího řízení dle zákona č. 184/2006 Sb. jiný správní orgán.

12.            Brojí-li tedy žalobci proti rozhodnutí, kterým byla pouze věc po vyloučení všech úředních osob místně příslušného správního orgánu delegována jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, je žaloba nepřípustná. S ohledem na výše uvedené soud žalobu odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s., neboť napadeným rozhodnutím se toliko upravuje vedení řízení před správním orgánem. Žalobci nejsou uvedeným postupem zkráceni na právu na soudní ochranu, neboť přezkumu procesního rozhodnutí se mohou domáhat v rámci případné žaloby podané proti rozhodnutí, jímž bude řízení skončeno.

13.            O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 24. května 2023

Mgr. Jan Čížek, v.r.

předseda senátu