č. j. 72 A 40/2021-37

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci

žalobkyně: Mgr. J. K.

 bytem X

 zastoupená advokátem JUDr. Ing. Martinem Dirhanem

 sídlem Chvalova 1696/10, 130 00  Praha

proti

žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje

 sídlem Jeremenkova 40a, 779 00  Olomouc

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2021, č. j. X, ve věci opožděnosti odvolání

takto:

I.  Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2021, č. j. X se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. Ing. Martina Dirhana náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

  1. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl jako opožděné odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Magistrátu města Olomouce (dále jen „magistrát“) ze dne 18. 5. 2021, č. j. X. Magistrát tímto rozhodnutím uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku provozovatelky vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „ZSP“) a uložil jí pokutu ve výši 1 500 Kč.
  2. Žaloba obsahovala dvě námitky. Žalobkyně nesouhlasila s právním závěrem žalovaného, že rozhodnutí magistrátu o přestupku ze dne 18. 5. 2021 jí bylo doručeno uplynutím desetidenní úložní lhůty tzv. fikcí dne 31. 5. 2021, tj. v souladu s § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí o odvolání (dále jen „správní řád“). Podle čl. 21 Poštovních podmínek České pošty, s. p. (dále jen „pošta“) je úložní doba 15 dnů. V případě žalobkyně neproběhl reálně pokus o doručení dne 21. 5. 2021. Žalobkyně zjistila u pošty, že je nedostatek doručovatelek, takže nedoručují každý den. Pošta vložila výzvu k vyzvednutí zásilky do schránky žalobkyně dne 24. 5. 2021. Zmocněnec žalobkyně vyzvedl zásilku dne 3. 6. 2021, tj. v úložní době, takže k doručení fikcí nedošlo. Žalobkyně navrhla výslech jejího zmocněnce, který převzal zásilku, a poštovní doručovatelky, která zásilku doručovala.
  3. Předpokladem doručení zásilky fikcí podle § 24 odst. 1 správního řádu je mimo jiné poučení adresáta o právních důsledcích nevyzvednutí písemnosti. Žalobkyně toto poučení neobdržela a toto tvrzení doložila kopií výzvy k vyzvednutí zásilky podací číslo X.
  4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na doručenku ve správním spise magistrátu, podle které byla zásilka připravena k vyzvednutí dne 21. 5. 2021. Tento den byla zásilka uložena na poště, adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení. Žalobkyně neprokázala, že pošta jí zanechala výzvu k vyzvednutí zásilky až dne 24. 5. 2021. Zaměstnanci pošty mají povinnost uvádět na úředních listinách pravdivé a správné údaje. Pokud žalobkyně tvrdí, že jí pošta nezanechala poučení, nese důkazní břemeno k prokázání tohoto tvrzení. Zmocněnec žalobkyně si převzal zásilku dne 3. 6. 2021. Žalobkyně podala odvolání až dne 18. 6. 2021.
  5. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.).
  6. Žalovaný v napadeném rozhodnutí k opožděnosti odvolání uvedl, že při doručování rozhodnutí o přestupku pošta žalobkyni dne 30. 4. 2018 v místě bydliště nezastihla, a proto jí zanechala výzvu k vyzvednutí zásilky spolu s poučením o právních důsledcích jejího nevyzvednutí. Následujícího dne začala žalobkyni běžet lhůta 10 dnů pro vyzvednutí písemnosti. Po uplynutí této lhůty, kdy si žalobkyně písemnost nevyzvedla, byla písemnost považována v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu za doručenou dne 10. 5. 2018, přičemž na tento den nepřipadly sobota, neděle ani státem uznaný svátek. Následujícího dne již žalobkyni počala běžet lhůta 15 dnů pro podání odvolání. Aby byla lhůta pro podání odvolání zachována, mělo by být odvolání podáno k poštovní přepravě, elektronicky cestou informačního systému datových schránek nebo osobně magistrátu nejpozději dne 25. 5. 2018, přičemž tento den nepřipadal na sobotu, neděli ani na státem uznaný svátek. Následující den, tedy 26. 5. 2018, již nebylo možné odvolání podat a tento den rozhodnutí nabylo právní moci. Žalobkyně písemné odvolání podala k poštovní přepravě teprve dne 29. 5. 2018, jak vyplývá z přiložené poštovní obálky. Podala ho tedy opožděně. Magistrát řádně žalobkyni v rozhodnutí o přestupku poučil, že je možné ho podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí žalovanému prostřednictvím magistrátu. Žalovanému v daném případě nejsou známy příčiny, které bránily žalobkyni podat odvolání ve stanovené lhůtě magistrátu. Žalovaný se proto již nezabýval meritem odvolání a jeho doplněním, přezkoumal rozhodnutí o přestupku z hlediska zákonnosti a nezjistil žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly užití mimořádných opravných prostředků.
  7. Soud zjistil ze správního spisu z doručenky k rozhodnutí o přestupku magistrátu ze dne 18. 5. 2021, že zmocněnec žalobkyně převzal toto rozhodnutí dne 3. 6. 2021 a podle prohlášení pošty adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení a zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 21. 5. 2021.
  8. Soud před rozhodnutím ve věci vyžádal od žalobkyně originál výzvy k vyzvednutí zásilky podací číslo X. Soud při jednání provedl dokazování touto výzvou a zjistil, že výzva nejeví známky poškození nebo úprav. Podle této výzvy pošta doručovala uvedenou zásilku dne 21. 5. 2021. Pokus o doručení proběhl v 10.15 h. Zásilku bylo možné vyzvednout do 3. 6. 2021 od pondělí, které následovalo po 21. 5. 2021. Na zadní straně výzvy není zaškrtnuto políčko s nápisem „K této výzvě je připojeno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky“.
  9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  10. Mezi účastníky řízení byla sporná otázka, jestli byla žalobkyně poučena o právních důsledcích nevyzvednutí zásilky. Podle § 23 odst. 5 správního řádu „zároveň s oznámením podle odstavce 4 se adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu.“
  11. Podle § 24 odst. 1 správního řádu „jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.“
  12. Podle § 24 odst. 2 správního řádu „prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena.“
  13. Podle § 24 odst. 3 správního řádu „jestliže adresát písemnosti, který je fyzickou osobou, nebo fyzická osoba, které má být předána písemnost adresovaná právnické osobě, pokus o doručení písemnosti znemožní tím, že ji odmítne převzít nebo že neposkytne součinnost nezbytnou k řádnému doručení, předá se jí poučení o právních důsledcích, které z jejího jednání uvedeného v odstavci 4 vyplývají; nového poučení však není zapotřebí, pokud se ho adresátovi dostalo již podle § 23 odst. 5.“
  14. Podle § 24 odst. 4 správního řádu „jestliže osoba uvedená v odstavci 3 předání poučení znemožní nebo jestliže i přes poučení podle § 23 odst. 5 nebo podle odstavce 3 doručení neumožní, písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo.
  15. Judikatura správních soudů opakovaně dospěla k právnímu závěru že „institut uložení písemnosti určené do vlastních rukou lze použít pouze v případě, kdy 1) je známá adresa pro doručování; 2) občan má na této adrese domovní schránku nebo je zde jiné obdobné vhodné místo; 3) v této schránce nebo na tomto vhodném místě je zanechána výzva k vyzvednutí písemnosti s poučením, kde a kdy si jí může občan vyzvednout, včetně poučení o následcích jejího nevyzvednutí; 4) písemnost je uložena u doručujícího orgánu a připravena k vyzvednutí“ (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 106/2013-44, č. j. 7 As 269/2019-19, bod 12).
  16. Soud dokazováním výzvou k vyzvednutí zásilky X zjistil, že tato výzva neprokázala, že pošta žalobkyni poučila o právních následcích ve smyslu § 23 odst. 5 správního řádu. 
  17. Aby bylo v posuzované věci postaveno najisto, že byly splněny podmínky pro užití fikce doručení rozhodnutí magistrátu o přestupku, je třeba odstranit pochybnosti, které do zjištěného skutkového stavu vneslo dokazování soudu výzvou k vyzvednutí zásilky. Pro to, aby žalovaný dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně bylo opožděné, musí prokázat doručení zásilky v souladu s § 23 a § 24 správního řádu, tj. v daném případě prokázat jiným způsobem než výzvou k vyzvednutí zásilky, že pošta poučila žalobkyni v souvislosti s doručováním meritorního rozhodnutí magistrátu o právních následcích ve smyslu § 23 odst. 5 správního řádu. Pokud se žalovanému nepodaří prokázat, že pošta žalobkyni poučila o právních následcích podle § 23 odst. 5 správního řádu nebo pokud nezjistí jiné vady doručování meritorního rozhodnutí magistrátu, věcně projedná odvolání žalobkyně (srov. obdobný případ podle rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 8 A 167/2015-167).
  18. Soud se s ohledem na procesní situaci nezabýval druhou žalobní námitkou a neprováděl další důkazy, které žalobkyně navrhla v žalobě.
  19. Soud připomíná, že pokud již došlo k fikci doručení desátým dnem od neúspěšného pokusu o doručení, nelze s pozdějším vyzvednutím zásilky spojovat účinky doručení. Pozdější faktické převzetí rozhodnutí nemá na právní účinky doručení již žádný vliv (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 44/2007-93). Zákon stanoví fikci doručení kogentně a stanovení delší doby pro uložení některých zásilek poštou je z tohoto hlediska irelevantní. Dny, během nichž je písemnost uložena u pošty nad rámec zákonné lhůty podle § 24 odst. 1 správního řádu, nezpůsobují nezákonnost či neúčinnost takového doručování (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 149/2012-31). Žádné překážky doručování ve smyslu § 24 odst. 2 správního řádu žalobkyně netvrdila (že by si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohla bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout).
  20. Závěrem soud shrnuje, že dokazování před soudem vneslo pochybnost do skutkového stavu, který zjistil žalovaný ze správního spisu magistrátu a z doručenky k rozhodnutí magistrátu o přestupku č. j. X. Aby soud nenahrazoval činnost správních orgánů a nebral žalobkyni rozhodovací instanci, zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný v dalším řízení postaví najisto, zda byly splněny podmínky užití fikce doručení meritorního rozhodnutí magistrátu v souladu s § 23 a 24 správního řádu nebo věcně projedná odvolání žalobkyně.
  21. Z výše uvedených důvodů soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení ve smyslu § 78 odst. 1 a 4 s. ř. s. V dalším řízení je žalovaný shora podaným právním výkladem podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán.
  22. Soud přiznal úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 s. ř. s. V řízení o žalobě byla žalobkyně zastoupena advokátem. Soud zjistil ze spisu, že advokát učinil ve věci dva úkony právní služby, kterým bylo převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb a podání žaloby [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Za provedený úkon právní služby náleží advokátovi mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Repliku soud nepožadoval a nebyla účelná, nepřinesla do věci nic nového. Za dva úkony právní služby advokátovi náleží 6 800 Kč. Soud přiznal úspěšné žalobkyni dále náhradu zaplaceného soudního poplatku 3 000 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do 30 dnů ode dne právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 4. května 2023

 

JUDr. Martina Radkova v. r.

samosoudkyně

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.