[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci
žalobce: M. S., narozený dne X.
bytem X.
proti
žalovanému: Ministerstvo dopravy
sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2021, č. j.: 5005/2020-160-SPR/3
takto:
- Žaloba se zamítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Vymezení věci
- Žalobce se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2021, č. j.: 5005/2020-160-SPR/3, jímž bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností ze dne 21. 10. 2020, č. j.: MHMP 1622580/2020/Mao, kterým byl žalobce uznán vinným z porušení ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Za naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle ustanovení § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu byla žalobci podle ustanovení § 125f odst. 4 a § 125c odst. 5 písm. f) téhož zákona uložena pokuta ve výši 2 500 Kč. Současně mu byla uložena povinnost uhradit Magistrátu hl. m. Prahy náhradu nákladů řízení v paušální částce 1 000 Kč podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a § 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Žalobce se měl uvedeného přestupku dopustit tím, že jako provozovatel vozidla nezajistil, aby dne 4. 9. 2019 ve 10:19 hodin v Praze 9, ulici Průmyslová x s ulicí Poděbradská při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu; konkrétně dosud nezjištěný řidič měl v uvedeném místě a čase jednat při řízení vozidla v rozporu s povinnostmi uloženými mu zákonem – neměl zastavit motorové vozidlo tov. zn. X., reg. zn. X. na signál, který mu přikazoval zastavit vozidlo před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, když měl s uvedeným vozidlem vjet do prostoru světelné křižovatky na daném místě v době, kdy byl na tříbarevné soustavě se směrovými signály světelného signalizačního zařízení pro směr jeho jízdy signál s červeným světlem „Stůj!“, tj. dosud nezjištěný řidič měl spáchat přestupek dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 zákona o silničním provozu, a to porušením ustanovení § 4 písm. c) a § 70 odst. 2 písm. a) téhož zákona.
- Obsah žaloby
- Žalobce v žalobě namítal, že nebyly splněny podmínky pro zahájení řízení, žalobce dostatečně sdělil, že vozidlo řídil on. Nedošlo k poučení o oprávněné úřední osobě, nemohla tak být uplatněna námitka podjatosti, která by byla důvodná. Přestupkové jednání nebylo zjištěno automatickým technickým prostředkem, uvedený závěr nebyl odůvodněn. Informace o umístění automatického technického prostředku nebyla zveřejněna. Vymezení místa přestupku bylo nedostatečné a zmatečné, není ani zřejmé, po které ulici měl žalobce přijíždět. Napadené rozhodnutí nebylo oprávněnou úřední osobou podepsáno. Dále se ohradil proti zveřejňování osobních údajů svých i svého dosavadního právní zástupce na webových stránkách Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“).
- Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.
- Vyjádření žalovaného a replika žalobce
- Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. E-mail s přiznáním nesplňoval náležitosti podání, podání muselo být vnímáno jako anonymní, žalobce navíc označil jako řidiče sebe, domáhal se tak fakticky přísnějšího potrestání, oprávněná úřední osoba byla oznámena v napadeném rozhodnutí, důvody podjatosti dány nejsou, daná osoba rozhoduje již několik let, což muselo být zástupci žalobce v přestupkovém řízení známo, použití automatizovaného technického prostředku je zcela zřejmé, a to i z pořízené fotodokumentace, informace o jeho zřízení byla rovněž zveřejněna, místo spáchání přestupku bylo vymezeno dostatečně, skutek není zaměnitelný s jiným, napadené rozhodnutí bylo oprávněnou úřední osobou podepsáno, stran požadavku na anonymizaci údajů se vyslovil odmítavě. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.
- Žalobce se v replice proti vyjádření žalovaného ohradil, neztotožnil se s ním též stran anonymizace osobních údajů, trval na nařízení jednání před soudem, což odůvodnil chováním žalovaného.
- Obsah správního spisu
- Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce neměl jako provozovatel vozidla zajistit, aby dne 4. 9. 2019 ve 10:19 hodin v Praze 9, ulici Průmyslová x s ulicí Poděbradská při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu; konkrétně dosud nezjištěný řidič měl v uvedeném místě a čase jednat při řízení vozidla v rozporu s povinnostmi uloženými mu zákonem – neměl zastavit motorové vozidlo tov. zn. X., reg. zn. X. na signál, který mu přikazoval zastavit vozidlo před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, když měl s uvedeným vozidlem vjet do prostoru světelné křižovatky na daném místě v době, kdy byl na tříbarevné soustavě se směrovými signály světelného signalizačního zařízení pro směr jeho jízdy signál s červeným světlem „Stůj!“
- Součástí spisového materiálu je též oznámení přestupku ze dne 11. 9. 2019, výzva k uhrazení určené částky ze dne 11. 10. 2019, záznam o odeslání a doručení výzvy a záznam o přestupku s fotodokumentací ze dne 4. 9. 2019.
- Žalobce byl vyzván, aby jako provozovatel vozidla uvedl, kdo řídil jím provozované vozidlo v čase a místě spáchání přestupku, žalobce následně sdělil prostým e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu, že vozidlo musel řídit on, neboť nikdo jiný jej nepoužívá, následně byl vyzván, aby se dostavil k podání vysvětlení, žalobce na výzvu nereagoval a nedostavil se, proto byla věc přestupku konkrétního řidiče odložena (výzva k určení totožnosti řidiče ze dne 2. 6. 2020, č. j.: MHMP 815575/2020/Mao, e-mailové sdělení totožnosti řidiče ze dne 6. 6. 2020 (datum odeslání e-mailu), výzva k dostavení se k podání vysvětlení ze dne 10. 6. 2020, č. j.: MHMP 879924/2020/Mao, záznam o usnesení o odložení věci ze dne 28. 7. 2020, č. j.: MHMP 1175229/2020/Mao).
- Příkazem ze dne 28. 7. 2020, č. j.: MHMP 1175241/2020/Mao, byl žalobce jako provozovatel motorového vozidla uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu porušením ustanovení § 10 odst. 3 téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta ve výši 2 500 Kč. Proti příkazu podal žalobce odpor.
- Ve věci se konalo dne 30. 9. 2020 ústní jednání, o němž byl vyhotoven protokol, č. j.: MHMP 1484736/2020/Mao.
- Prvostupňový orgán vydal ve věci dne 21. 10. 2020 rozhodnutí (č. j.: MHMP 1622580/2020/Mao), kterým byl žalobce jako provozovatel motorového vozidla uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu porušením ustanovení § 10 odst. 3 téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta ve výši 2 500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení.
- Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce blanketní odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a potvrdil rozhodnutí prvostupňového orgánu.
- Hodnocení věci Městským soudem v Praze
- Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
- Podáním doručeným soudu dne 12. 4. 2023 vypověděl žalobce plnou moc dosavadnímu zástupci, který jej zastupoval v tomto soudním řízení, a vyjádřil vůli zůstat nadále nezastoupen.
- Soud ve věci rozhodl při jednání, neboť prováděl dokazování. K jednání konanému dne 17. 4. 2023 se účastníci nedostavili. V jeho průběhu byly konstatovány obsah správního spisu a vyjádření stran. K provedenému dokazování se soud blíže vyjádří níže při vypořádání konkrétních žalobních námitek.
- Podle ust. § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu provozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.
- Podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 zákona o silničním provozu fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 4 písm. b) a c) nezastaví vozidlo na signál, který jí přikazuje zastavit vozidlo nebo na pokyn „Stůj“ daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou.
- Soud nejprve přisvědčil žalovanému ohledně splnění podmínek pro vedení řízení o přestupku provozovatele vozidla. Žalobce se sice k dotazu prvostupňového orgánu identifikoval jako pravděpodobný řidič vozidla, dále však na prvostupňový orgán nereagoval a na základě předvolání k podání vysvětlení se bez omluvy nedostavil, své vyjádření o řízení vozidla navíc odeslal e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu. K zahájení řízení o přestupku konkrétního řidiče bylo třeba prokazatelnějšího vyjádření, jež však žalobce zmařil nedostavením se k podání vysvětlení. Krom toho by žalobci nemohla být vadným typem řízení způsobena újma na právech, neboť jediným řidičem, který přicházel v úvahu pro vedení přestupkového řízení, byl právě on, přitom v případě vedení přestupkového řízení s žalobcem jako řidičem vozidla by mu kromě stejné výše pokuty hrozila i ztráta bodů, uvedenou žalobní námitkou se žalobce tudíž domáhá přísnějšího potrestání. Případné vadné stíhání žalobce pro přestupek provozovatele vozidla by tak nemohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé.
- Neinformování o oprávněné úřední osobě sice představovalo vadu, jež však neměla vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé; nelze si vzhledem ke všem okolnostem představit jiný výsledek řízení, pokud by oprávněná úřední osoba byla žalobci sdělena. Žalobce nikterak nenaznačil, jaké potíže nebo negativní zkušenosti by měl mít on osobně s oprávněnou úřední osobou, Mgr. S. D. Ve správním řízení žalobce zastupoval P. K., který však patří často k zástupcům účastníků v řízení o přestupcích v dopravě, muselo mu být proto jasné, že oprávněnou úřední osobou pravděpodobně bude Mgr. S. D., jenž v odvolacím řízení ve věcech dopravních přestupků rozhoduje ve většině případů (dané skutečnosti jsou soudu známy z úřední činnosti). Tvrzení uvedená v žalobě mající doložit podjatost Mgr. S. D. vůči P. K. jsou navíc zcela obecná a bez uvedení bližších údajů, na jejich základě nelze námitku podjatosti řádně vyhodnotit, námitka by proto nemohla být důvodná. Soud pak neprováděl k důkazu navrhovaný výslech svědka P. K., neboť shora uvedená tvrzení jsou sama o sobě obecná a neurčitá, svědecký výslech nemůže sloužit ke konkretizaci žalobních tvrzení, žalobci přitom nic nebránilo, aby dostatečně určitá tvrzení uvedl již v žalobě; (taktéž mohl k žalobě předložit příslušné listiny). Totéž platí pro blíže nespecifikovaná nepravdivá tvrzení, jež měl Mgr. S. D. uvést v konkrétním rozhodnutí, i pro obecně namítaný odkaz na sociální síť P. K. Z faktu nepoučení žalobce o oprávněné úřední osobě nelze podjatost dovozovat. Žalobcem předestřený rozsudek NSS ze dne ze dne 30. 11. 2017, č. j.: 4 As 205/2017-21, se potom týká zcela jiné situace, kdy byla vznesena zcela konkrétní a závažná námitka podjatosti úřední osoby spočívající v jejím členství v politické straně a v souvisejících událostech. O problematice neoznámení oprávněné úřední osoby v návaznosti na nemožnost uplatnit námitku podjatosti bylo též opakovaně pojednáváno v judikatuře soudů včetně NSS, za všechny lze zmínit rozsudek NSS ze dne 22. 3. 2017, č. j.: 2 As 322/2016 – 39. Samotné oprávnění Mgr. S. D. rozhodovat o odvoláních ve věcech přestupků vyplývá ze záznamu o určení oprávněné úřední osoby ze dne 6. 5. 2021, č. j.: 5005/2020-160-SPR/2, obsaženého ve správním spisu. S žalobní argumentací se tudíž soud neztotožnil.
- Ze záznamu o přestupku, oznámení o přestupku i odůvodnění prvostupňového rozhodnutí je zjevné použití automatizovaného technického prostředku. Podal-li žalobce ve věci toliko blanketní odvolání, jež ani na výzvu nedoplnil, není vadou, pokud se danou okolností žalovaný v napadeném rozhodnutí explicitně nezabýval, ale plně postačoval obecnější poukaz na zákonnost prvostupňového rozhodnutí. Soud navíc provedl na jednání dne 17. 4. 2023 dokazování informacemi z internetových stránek www.camea.cz, konkrétně dokumenty Dokumentace jízdy na červenou a Katalog Unicam 2019 (s. 5), z nichž vyplývá, že zařízení Unicam REDLIGHT, které bylo k zaznamenání přestupku užito (což osvědčuje záznam o přestupku obsažený ve správním spisu), je automatizovaným technickým prostředkem. Námitka tudíž není důvodná.
- Veřejnost též byla informována o zřízení stálého automatizovaného systému, který byl v projednávaném případě užit. Případné pochybnosti vznesené v žalobě byly rozptýleny na jednání konaném dne 17. 4. 2023, na němž soud provedl důkaz Ročenkami dopravy za roky 2018 a 2019, které jsou dostupné na internetových stránkách www.tsk-praha.cz, z každé z ročenek vyplývá zřízení automatizovaného systému k dokumentaci jízd vozidel na červenou v lokalitě Poděbradská ulice (u ulice Kbelská). K zveřejnění informace o automatizovaném technickém prostředku se vyjádřil i NSS, který v právní větě k rozsudku ze dne 16. 12. 2019, č. j.: 9 As 280/2019 – 39, vyslovil: „Povinnost uveřejnění informace o zřízení stálého automatického technického systému k pořizování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů z míst veřejně přístupných podle § 24b odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, je naplněna i uveřejněním informace v lokálním periodiku dostupném způsobem umožňujícím dálkový přístup.“ Uvedení automatizovaného systému k dokumentaci jízd vozidel na červenou v Ročence dopravy dostupné na internetu požadavky na zveřejnění nepochybně splňuje. Zřízení automatizovaného systému v době spáchání přestupku tudíž zveřejněno bylo a případné pochybnosti vyjasnil soud vlastním dokazováním.
- Dostatečně bylo taktéž vymezeno místo spáchání přestupku. Z popisu skutku je zřejmé místo spáchání přestupku na křižovatce ulice Průmyslové s ulicí Poděbradskou, tedy evidentně při nájezdu z Průmyslové ulice na ulici Poděbradskou. Použitý popis je dostatečně podrobný k určení konkrétního místa spáchání přestupku, tím spíše k takové identifikaci, aby nemohl být přestupek, resp. skutek zaměněn s jiným. Soud provedl dokazování na jednání dne 17. 4. 2023 i v daném ohledu, a to fotografií a mapou z Google map, dostupných na internetových stránkách www.google.com/maps. Z fotografie a mapy vyplynulo jediné místo, kde mohlo k přestupku dojít, ke křížení Průmyslové ulice s ulicí Poděbradskou dochází toliko v jediném místě a (je-li výchozí ulicí ulice Průmyslová, jak vyplývá z popisu skutku) v jednom směru. Po křížení s ulicí Poděbradskou totiž ulice Průmyslová přechází v ulici Kbelskou, z opačné strany by se proto jednalo o křižovatku ulic Kbelská a Poděbradská, určení místa přestupku v popisu skutku tak nutně odpovídá jen jedinému místu.
- Z certifikátu na napadeném rozhodnutí jednoznačně vyplývá jeho podepsání oprávněnou úřední osobou Mgr. S. D. Z kontextu celého procesu rozhodování je rovněž zřejmé, kdo ve věci rozhodoval. Podepsání napadeného rozhodnutí Mgr. S. D. vyplývá rovněž z doložky k autorizované konverzi napadeného rozhodnutí na s. 86 správního spisu.
- Návrh žalobce na naprostou anonymizaci rozhodnutí pak soud nepovažuje za žalobní námitku, neboť daný návrh se nijak netýká napadeného rozhodnutí či řízení, které jeho vydání předcházelo, a tedy ani předmětu tohoto řízení. Soud má za to, že tento návrh, resp. nesouhlas je určen NSS a soud se k němu proto nebude vyjadřovat.
- Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel ze správního spisu a vlastního dokazování provedeného na jednání dne 17. 4. 2023, z uvedeného zjistil vše potřebné, zkoumání jiných okolností pak nebylo ve věci nutné, důkazní návrhy žalobce už proto soud pro nadbytečnost neprováděl.
- Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
- O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 17. dubna 2023
JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.
samosoudce