USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. et Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci

žalobkyně: PLOTY PILECKÝ s.r.o.

 sídlem Kloboukova 1231/75, 148 00  Praha

 zastoupena Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem

 sídlem T. G. Masaryka 153, 261 01  Příbram

proti

žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj

sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00  Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2023, č. j. MMR-29471/2023-83,

takto:
 

1. Žaloba se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:
 

1. Krajský úřad Středočeského kraje usnesením ze dne 12. 4. 2022, č. j. 046682/2022/KUSK (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), pověřil podle § 131 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) k projednání a rozhodnutí věci týkající se záměru „Haly ke skladování a podnikatelské činnosti – stanový objekt na pozemcích parc. č. 168/1, 168/2 a 168/3 v katastrálním území Mokrovraty“ stavební úřad Štěchovice. Učinil tak poté, co byli z projednávání a rozhodování v řízeních týkajících se uvedeného stavebního záměru vyloučeni starosta města Nový Knín a všechny úřední osoby stavebního úřadu Nový Knín. 

2. Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání. O něm rozhodl žalovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím ze dne 14. 4. 2023 tak, že odvolání žalobkyně zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

3. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně dne 2. 5. 2023 žalobu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“) ke zdejšímu soudu. Domáhá se zrušení napadeného rozhodnutí.

4. Žalobkyně v žalobě namítá zejména nedůvodnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Podle žalobkyně již v prvostupňovém rozhodnutí nebyl nikterak zdůvodněn výběr stavebního úřadu Štěchovice k projednání a rozhodnutí ve výše uvedené věci, proti čemuž brojila v odvolání. Žalovaný se k této námitce vůbec nevyjádřil. S pověřením stavebního úřadu Štěchovice žalobkyně nesouhlasí i z věcných důvodů. Dle ní má ve věci rozhodovat Městský úřad Příbram vzhledem ke geografickému umístění úřadu a vysoké odbornosti tam pracujících úředníků.

5. Soud se nejprve zabýval přípustností podané žaloby.

6. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

7. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. platí, že ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.

8. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 16. 1. 2019, č. j. 6 As 208/2018-54, dovodil, že mezi úkony upravující řízení před správním orgánem je nutné řadit i rozhodnutí o delegaci podle § 131 odst. 4 správního řádu. Žaloba proti takovému rozhodnutí je dle výše citovaných ustanovení nepřípustná. Totéž platí o rozhodnutí o odvolání proti takovému rozhodnutí (srov. rozsudek NSS č. j. 8 As 32/2020-38, odst. 10). 

9. Žaloba proti napadenému rozhodnutí je tedy vyloučena ze soudního přezkumu podle § 70 písm. c) s. ř. s. Proto ji zdejší soud jako nepřípustnou ve smyslu § 68 písm. e) s. ř. s. odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

10. K tomuto závěru soud dospěl vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni není odmítnutím žaloby znemožněno, aby se v otázce určení jiného správního orgánu k vedení řízení o stavebním záměru domohla ochrany jak před správními orgány, tak v následném řízení před soudem. Z žalobních tvrzení a rozhodnutí správních orgánů v projednávané věci lze seznat, že žalobkyně podala žádost k povolení stavebního záměru podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně je tak účastnicí správních řízení, v nichž bude moci brojit proti meritorním rozhodnutím (územnímu rozhodnutí či stavebnímu povolení) opravnými prostředky a případně následně i správní žalobou. Vady ohledně nezákonně určeného místně příslušného správního orgánu proto žalobkyně může vznést v odvolání, respektive v řízení před správním soudem přezkoumávajícím meritorní rozhodnutí o stavebním záměru žalobkyně (srov. rozsudek NSS ze dne 16. 1. 2019, č. j. 6 As 208/2018-54, odst. 18 a 19).

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. Jelikož byla žaloba odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:
 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 12. května 2023

JUDr. Věra Šimůnková, v.r.

předsedkyně senátu