č. j. 17 A 13/2023‑ 23

 

USNESENÍ

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci

žalobců:  a) Ing. E. K.
bytem X

 b) Ing. J. O.

 bytem X

 

proti

žalovanému:  Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy
se sídlem Praha 4, Kongresová 1666/2

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,

 

takto:

 

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobci se žalobou ze dne 20. 1. 2023 označenou jako „Žádost o přezkum zkráceného řízení, které proběhlo bez dokazování“ a doplněnou podáním ze dne 15. 2. 2023 domáhali ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu, konkrétně žádali, aby soud určil, že zásah žalovaného byl nezákonný a nepřiměřený, že rozbití dveří nebylo nutné a chování policistů bylo neadekvátní, zejména co se týče použití pistolí a pout. Žalobci měli za to, že práva žalobkyně byla zkrácena v trestním řízení na Policii ČR. V podané žalobě pak žalobci opakovaně poukazovali na zkrácené řízení ve věci padělání zprávy, na dokument s č. j. KRPA-23137-28/TČ-2022-001411-TO, trestní oznámení, příkaz k zadržení a trestní příkaz. K podané žalobě žalobci mj. přiložili fragmenty protokolu o zadržení podezřelé osoby a úředního záznamu o podaném vysvětlení a záznam o sdělení podezření ze dne 5. 4. 20252, č. j. KRPA-23137-25/TČ-2022-001411-TO.
  2. Přípisem ze dne 27. 2. 2023, č. j. 17 A 13/2023-12, soud požádal žalovaného o sdělení, v jaké věci je s žalobci, případně s žalobkyní vedeno řízení s č. j. KRPA-23137-28/TČ-2022-001411-TP, a č. j. KRPA-6/ČJ-2022-001477-CP, a o zaslání příslušných podkladů týkajících se zásahu Policie ČR a zajištění žalobkyně.
  3. K uvedené žádosti byla soudu předložena kopie spisu zkráceného přípravného řízení č. j. KRPA-23137/TČ-2022-001411. Dále bylo soudu sděleno, že žalobkyně byla s předběžným souhlasem státní zástupkyně zadržena dle § 76 odst. 1 zákona č. 141/1961, o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“).
  4. Při posouzení žaloby soud vyšel z následující právní úpravy (zvýraznil zdejší soud):

-          Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) rozhodují soudy ve správním soudnictví o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu.

-          Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

-          Správním orgánem se podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. rozumí orgány moci výkonné, orgány územního samosprávného celku, jakož i fyzické nebo právnické osoby nebo jiné orgány, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.

-          Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

  1. Soud o podané žalobě uvážil následovně:
  2. Z výše uvedených ustanovení s. ř. s. vyplývá, že se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem lze domáhat ochrany před nezákonným zásahem ze strany správního orgánu, a to výlučně v oblasti veřejné správy. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) pak judikoval, že ze soudního přezkumu ve správním soudnictví jsou vyloučeny ty případy, kdy se žalovaný nachází v pozici orgánu činného v trestním řízení (blíže viz rozsudek NSS ze dne 28. 4. 2005, č. j. 2 Aps 2/2004-69).
  3. Z podané žaloby a z předloženého spisu týkajícího se zkráceného přípravného řízení vyplývá, že se žalobci v projednávaném případu domáhají ochrany před postupem žalovaného ve zkráceném přípravném řízení. Žalovaný při vedení zkráceného přípravného řízení, a tedy i při zadržení žalobkyně, vystupoval výlučně v pozici orgánu činného v trestním řízení dle § 12 odst. 1 trestní řád. Ostatně žalobkyně byla zadržena podle § 76 odst. 1 trestního řádu. V daném případě tak žalobci nemohli být dotčeni na právech nebo povinnostech náležejících do oblasti veřejné správy, ale výlučně do oblasti trestního práva.
  4. S ohledem na skutečnost, že žalovaný při vedené zkráceného přípravného řízení nevystupoval v pozici správního orgánu v oblasti veřejné správy, ale výlučně v pozici orgánu činného v trestním řízení, nelze se proti jeho postupu bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 s. ř. s. Za uvedeného stavu věci soud podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. žalobu odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek v řízení, spočívající v nedostatku pravomoci soudu rozhodovat o postupu žalovaného při vedení zkráceného přípravného řízení.
  5. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.              

 

 

Praha 28. března 2023

 

 

 

Milan Tauber v. r.

předseda senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje P. V.