č. j. 25 A 170/2021 - 41

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci

 

žalobkyně:  M. V.

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava

 

za účasti  CETIN a. s.

   sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00  Praha 9 Libeň

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 31938/2021 ze dne 28. 5. 2021, ve věci stavebního záměru,

 

takto:

 

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 5. 2021 č. j. MSK 31938/2021 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 062 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 7. 2021 domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 31938/2021 ze dne 28. 5. 2021. Uvedeným rozhodnutím bylo zčásti potvrzeno a zčásti změněno rozhodnutí Městského úřadu Fulnek č. j. FUL 3760/2020 ze dne 3. 12. 2020. Uvedenými rozhodnutími bylo Mgr. P. M., bytem K. 14, F., vydáno společné povolení schvalující stavební záměr „Stavební úpravy rodinného domu F. – D. č. p. X“ na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, a XD v kat. úz. X, zahrnující nástavbu, přístavbu a stavební úpravy rodinného domu.
  2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že stavební dokumentace neobsahuje technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit sousední stavby dle přílohy 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb.; stavební dokumentace tedy neobsahuje statické posouzení a navrhované konstrukční řešení zajištění stability pozemku parc. č. XE v kat. úz. X, který je ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem žalovaného, že žadatel nebyl povinen uvedené věci ve stavební dokumentaci uvádět, neboť záměr se pozemku žalobkyně netýká, a uvedla, že realizací stavby dojde k narušení stávajícího stavu, z důvodu čehož by měla projektová dokumentace řešit rovněž zajištění stability stávajícího pozemku. Žalobkyně dále uvedla, že schválená projektová dokumentace je v rozporu s § 25 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb., podle nějž mj. nesmí být standardně mezi rodinnými domy vzdálenost menší než 7 metrů. Vzdálenost mezi domem č. p. X ve vlastnictví žalobkyně a domem č. p. X však je nižší než normová. Tím dochází ke snížení kvality, resp. pohody bydlení žalobkyně. K pojmu „pohoda bydlení“ žalobkyně odkázala na stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj č. j. 21280/99-32 a rozsudek NSS č. j. 2 As 44/2005‑116.
  3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 1. 9. 2021 navrhl zamítnutí žaloby. Vzhledem ke korelaci odvolacích a žalobních námitek odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.
  4. Žalobkyně v podání ze dne 13. 10. 2021 předložila soudu k důkazu technickou zprávu Ing. D. G., z níž plyne, že odstupová vzdálenost je menší než normová hranice dle § 25 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb.
  5. Do řízení vstoupila jako osoba zúčastněná na řízení společnost CETIN a. s., která se k věci samé nevyjádřila.
  6. U jednání dne 5. 4. 2023 účastníci řízení setrvali na svých stanoviscích; žalobkyně uvedla, že v důsledku zvýšení stavby došlo ke snížení osvitu jejího domu.
  7. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl soud bez jednání v souladu s § 51 s. ř. s.
  8. Ze správních spisů soud zjistil, že stavebník Mgr. P. M. podal dne 6. 11. 2019 u Městského úřadu Fulnek společné oznámení záměru výše uvedené stavby. Protože k oznámení nebyly doloženy některé povinné přílohy, rozhodl stavební úřad dne 31. 1. 2020 o provedení společného územního a stavebního řízení. Ústní jednání spojené s ohledáním na místě samém proběhlo 14. 5. 2020, kde došlo i přeměření vzdálenosti sousedících staveb. Námitky a připomínky k záměru podala žalobkyně a další účastník řízení V. Š. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 3. 12. 2020 byla předmětná stavba umístěna a povolena. Odvolání podali žalobkyně a V. Š. Žalovaný napadeným rozhodnutím prvostupňové rozhodnutí s drobnou korekcí potvrdil.
  9. Z technické zprávy (polohopisu) č. ev. 411/2021, vyhotovené dne 9. 9. 2021 Ing. D. G., soud zjistil, že bylo provedeno polohopisné zaměření části budov na pozemcích parc. č. XF a XA. Délka kolmice z rohu budovy parc. č. X na stěnu budovy parc. č. X činí 6,83 m s přesností na 0,06 m.
  10. Podle bodu D.1.2 přílohy č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, má technická zpráva mj. obsahovat „technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby“.
  11. Jestliže žalobkyně namítala, že stavební dokumentace měla obsahovat konstrukční řešení zajištění stability žalobkynina pozemku parc. č. XE, pak tento její požadavek nemá oporu v právním řádu. Soud v podrobnostech odkazuje na vypořádání žalobkyniny námitky na str. 9 napadeného rozhodnutí, s nímž se ztotožňuje.
  12. Podle § 25 odst. 2 věty první vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Podle § 25 odst. 8 cit. vyhlášky se vzájemné odstupy a vzdálenosti měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.
  13. Namítala-li žalobkyně, že projektová dokumentace je v rozporu s právními předpisy, pokud se týče odstupových vzdáleností mezi jejím rodinným domem a domem stavebníka, nutno této námitce přisvědčit. V projektové dokumentaci je uvedena vzdálenost mezi oběma domy hodnotou 7 105 mm. Vzdálenost však není stanovena mezi rohem stavby č. p. X a zvyšovanou stěnou domu č. p. X, což je nejkratší spojnice mezi oběma domy. Na této nejkratší spojnici provedl měření stavební úřad, jak plyne z přílohy protokolu ze dne 14. 5. 2020, a vyšla mu vzdálenost 7 m. Jak však následně vyplynulo z odborného měření provedeného Ing. D. G., uvedená vzdálenost je ve skutečnosti nižší a činí jen 6, 83 m. Projektová dokumentace tak nerespektuje minimální odstupovou vzdálenost stanovenou § 25 odst. 2 ve spojení s odst. 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb.
  14. Napadené rozhodnutí, kterým byl schválen stavební záměr, odporující stavebně-právním předpisům, je z uvedeného důvodu nezákonné.
  15. Soud proto napadené rozhodnutí dle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil.
  16. Protože v řízení byla plně procesně úspěšná žalobkyně, vzniklo jí v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení, k jejichž náhradě soud žalovaného zavázal. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek za řízení ve výši 3 000 Kč a poštovné za zásilku obsahující žalobu ve výši 62 Kč.
  17. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř. týkající se nabytí právní moci rozhodnutí, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.
  18. O náhradě nákladů osoby zúčastněné na řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 5 s. ř. s. tak, že jí náhrada nákladů řízení přiznána nebyla, neboť nebyly splněny podmínky pro jejich přiznání, uvedené v citovaném ustanovení zákona.

 

Poučení:

 

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

 

 

Ostrava 17. dubna 2023

 

 

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje