č. j. 16 A 18/2021-90

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Daniely Menclové ve věci

 

žalobce: Přátelé přírody – Občanská společnost, IČO: 26638282,

 sídlem V Podhájí 217/35, 400 01  Ústí nad Labem,

   

 

proti

žalovanému: Ministerstvo životního prostředí,

sídlem Vršovická 65, 100 10  Praha 10,

 

za účasti osoby

zúčastněné na řízení: D8 Žďárek s. r. o., IČO 06503136,

   sídlem Pitterova 2855/13, 130 00  Praha 3

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2021, č. j. MZP/2021/530/4,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. V řízení o žalobě a kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 4. 2021, č. j. 16 A 18/2021-48, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva životního prostředí ze dne 12. 1. 2021, č. j. MZP/2021/530/4, kterým bylo zamítnuto odvolání subjektů Stop tunelům, z. s., Děti země – Klub za udržitelnou dopravu, Zdravé Ústí a Přátelé přírody – Občanská společnost, a potvrzeno rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, (dále jen „krajský úřad“) ze dne 8. 6. 2020, č. j. KUUK/094409/2020/KUUK/ZPZ. Zmíněným rozhodnutím krajského úřadu byla subjektu D8 Žďárek s. r. o. povolena výjimka ze zákazů dle § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“) u zvláště chráněných druhů živočichů, a to pro činnosti spojené s prováděním a užíváním stavby „D8 Žďárek – výrobní areál“ v k. ú. Knínice u Libouchce. Společnosti D8 Žďárek s. r. o. byla povolena výjimka ze zákazů škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů při provádění a užívání staveb v rámci výše uvedeného záměru, konkrétně pak zákazů chytat, rušit, zraňovat, usmrcovat jedince druhů ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis frailis), prskavec větší (Brachinus crepitans) a střevlík zlatitý (Carabulus auratus), rušit jedince druhů ťuhýk obecný (Lanius colurio) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), a nebo sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat vývojová stádia těchto druhů nebo jimi užívaná sídla při splnění podmínek definovaných ve výroku prvostupňového rozhodnutí.
  2. V předmětné věci již zdejší soud jednou rozhodl, a to usnesením ze dne 21. 4. 2021, č. j. 16 A 18/2021-48, kterým žalobu odmítl pro nevyčerpání opravných prostředků. Toto usnesení bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2022, č. j. 9 As 93/2021-40, zrušeno a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení.
  3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27. 3. 2023, č. j. 16 A 13/2021-79, bylo výrokem I., který nabyl právní moci dne 29. 3. 2023, žalobou napadené rozhodnutí i rozhodnutí krajského úřadu ze dne 8. 6. 2020, č. j. KUUK/094409/2020/KUUK/ZPZ, zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.
  4. Před vlastním rozhodnutím o žalobě byl soud nejprve povinen zabývat se otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení pro její projednání, jinak soudu nezbývá nic jiného, než podanou žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. usnesením odmítnout.
  5. V této souvislosti musí soud odkázat na ustálenou judikaturu správních soudů, ze které vyplývá, že v případě, kdy je rozhodnutí správního orgánu zrušeno a věc vrácena tomuto správnímu orgánu, odpadá možnost soudu rozhodnutí přezkoumat, neboť žalobou napadené rozhodnutí přestalo právně existovat. Jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, pro který je třeba žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Žalobci přitom zůstává zachována možnost namítat v žalobě proti novému meritornímu rozhodnutí veškeré námitky proti správnímu řízení jako celku (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2010, č. j. 2 Afs 125/2009-104, publ. pod č. 2207/2011 Sb. NSS, či ze dne 12. 4. 2007, č. j. 7 Afs 143/2006-95).
  6. Právě o takový případ se ve věci žalobce jedná, neboť rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27. 3. 2023, č. j. 16 A 13/2021-79, bylo pravomocně žalobou napadené rozhodnutí zrušeno. Zrušením žalobou napadeného rozhodnutí tedy odpadl předmět řízení, čímž nastal neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, pro který nebylo možno žalobu žalobkyně projednat. Soud proto předmětnou žalobu výrokem I. tohoto usnesení odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
  7. Výrok II. usnesení o náhradě nákladů řízení pak vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta, a ustanovení § 110 odst. 3 s. ř. s., dle kterého po zrušujícím rozhodnutí Nejvyššího správního soudu rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti. Krajský soud nemohl přiznat žalobci náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, přestože v řízení o kasační stížnosti byl úspěšný, neboť pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je zásadní konečné rozhodnutí ve věci.
  8. O náhradě nákladů řízení u osoby zúčastněné na řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto usnesení podle § 60 odst. 5 s. ř. s. Osoby zúčastněné na řízení mají právo na náhradu jen těch nákladů, které jim vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jim soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných jim může soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. V daném případě soud osobám zúčastněným na řízení žádnou povinnost neuložil a neshledal ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné k přiznání náhrady nákladů řízení osobám zúčastněným na řízení. Proto soud rozhodl, že osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
  9. O soudních poplatcích v tomto rozhodnutí soud nerozhodoval, neboť uhrazené soudní poplatky byly žalobci vráceny na základě výroku III. usnesení ze dne 21. 4. 2021, č. j. 16 A 18/2021-48, a to ještě před zrušením tohoto usnesení rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2022, č. j. 9 As 93/2021-40.

 

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Ústí nad Labem 17. dubna 2023

 

Mgr. Václav Trajer v.r.

předseda senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.