USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci

žalobce:  Z. P.

bytem X

zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Kokešem

 sídlem náměstí T. G. Masaryka 153, Příbram

proti

žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje

  sídlem Zborovská 11, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 4. 2023, č. j. 046740/2023/KUSK,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil usnesení starosty města Dobříš ze dne 22. 2. 2023, č. j. MDOB/2850/2019/VŽP. Tímto rozhodnutím starosta města Dobříš rozhodl, že tajemník Městského úřadu Dobříš JUDr. Jan Horník, Ph.D, není vyloučen z projednávání a rozhodování tří blíže specifikovaných přestupkových řízení.
2. Soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti žaloby.
3. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, domáhá-li se žalobce přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.
4. Úkonem, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem ve smyslu posledně citovaného ustanovení, je podle judikatury mimo jiné rozhodnutí správního orgánu o námitce podjatosti [viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003‑23, č. 114/2004 Sb. NSS, ze dne 11. 10. 2007, č. j. 4 As 46/2007-75, č. 3212/2007 Sb. NSS, nebo ze dne 22. 10. 2020, č. j. 8 As 32/2020-38, č. 4101/2021 Sb. NSS]. V rozsudku č. j. 4 As 46/2007-75 Nejvyšší správní soud uvedl, že „[o]tázka podjatosti je s to předurčit výrazným způsobem výsledek řízení s ohledem na řešení věci samé. To ovšem nic nemění na tom, že řízení o námitce podjatosti vůči pracovníku (či pracovníkům) správního orgánu je řešením procesní otázky, tj. relativně samostatným řízením odvozujícím svůj smysl a účel od projednání věci samé. […] To samo o sobě ovšem neznamená, že se jedná o rozhodnutí, vůči němuž mohla být samostatně podána žaloba. Z povahy věci plyne, že procesní rozhodnutí vydané správním orgánem je možné napadnout až spolu s meritorním rozhodnutím ve věci, kde může být případně shledána vada řízení spočívající v nesprávném posouzení námitky podjatosti, nevydání samostatného rozhodnutí o nevyloučení pracovníků správního orgánu, jejichž nepodjatost byla zpochybněna, apod.“
5. Brojí-li tedy žalobce proti rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí o námitce podjatosti, je jeho žaloba nepřípustná. Ostatně o nepřípustnosti takové žaloby již zdejší soud žalobce vyrozuměl v usneseních ze dne 9. 3. 2023, č. j. 43 A 16/2023‑25, a ze dne 31. 1. 2023, č. j. 51 A 6/2023‑16.
6. S ohledem na výše uvedené soud žalobu odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s. Žalobce není uvedeným postupem zkrácen na právu na soudní ochranu, neboť přezkumu nyní napadeného procesního rozhodnutí se může domáhat v rámci případné žaloby podané proti meritornímu rozhodnutí ve věci.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 25. dubna 2023

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v.r.

předseda senátu