USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Martiny Vernerové a JUDr. Jiřího Derfla ve věci

o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 1. 2. 2022, č. j. MF-30117/2017/1203-4,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Tato částka bude žalobci vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí právního předchůdce žalovaného Ministerstva financí ze dne 1. 2. 2022, č. j. MF-30117/2017/1203-4, jímž byl k odvolání žalobce změněn platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně č. 1/2017 Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad ze dne 26. 1. 2017, č. j. RRSZ 864/2017, a to tak, že odvod za porušení rozpočtové kázně byl snížen z částky 24 864 370 Kč na částku 6 371 104 Kč.

2. Podáním ze dne 2. 12. 2022, které soud obdržel téhož dne, žalobce vzal výslovně tuto žalobu v plném rozsahu zpět. Důvodem zpětvzetí žaloby je dle žalobce skutečnost, že Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) rozhodnutím ze dne 16. 11. 2022, č. j. 72809/22/7700-40470-208956, vyhovělo žádosti žalobce a prominulo mu odvod ve výši 6 153 544 Kč (z celkového odvodu 6 371 104 Kč). Žalobce požádal soud, aby při rozhodování o nákladech řízení zohlednil, že došlo ke zpětvzetí žaloby (zastavení řízení) z důvodu uspokojení žalobce.

3. Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) platí, že „[n]avrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl“. Z § 47 písm. a) s. ř. s. přitom vyplývá, že soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

4. Vzhledem k tomu, že projev vůle žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, byl zcela jednoznačný a nevzbudil pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení tohoto soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. řízení o předmětné žalobě zastavil.

5. Z důvodu zastavení řízení soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného odstavce. Žalobce ve zpětvzetí žaloby požádal o zohlednění důvodu zpětvzetí žaloby při rozhodování o nákladech řízení v kontextu ustanovení § 62 a § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., která zakládají právo navrhovatele vůči odpůrci na náhradu nákladů řízení v případě zastavení řízení pro uspokojení navrhovatele. Soud podotýká, že ve zpětvzetí žaloby žalobce nevyčíslil žádné náklady a ani výslovně neuvedl, že mu má být přiznána náhrada nákladů řízení.

6. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. platí, že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“

7. Podle § 62 odst. 1 s. ř. s. platí, že „dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil.“ Odstavce 2, 3 a 4 upravují procesní postup související s citovaným ustanovením. Podle § 62 odst. 5 s. ř. s. platí, že „rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení.“

8. Soud shledal, že žalobce ke zpětvzetí žaloby přiložil rozhodnutí GFŘ ze dne 16. 11. 2022, č. j. 72809/22/7700-40470-208956, ze kterého plyne, že bylo částečně vyhověno žádosti žalobce, když byl prominut odvod ve výši 6 153 544 Kč z celkového odvodu ve výši 6 371 104 Kč. Prominutí odvodu je odůvodněno v rozhodnutí GFŘ zjištěným skutkovým stavem s odkazem na předpisy upravující prominutí odvodu (Příručka řešení nesrovnalostí Regionální rady soudržnosti Severozápad ze dne 6. 3. 2018 a Externí metodický pokyn č. 74). Z odůvodnění rozhodnutí GFŘ dále plyne, že GFŘ se ztotožnilo s žalobou napadeným rozhodnutím Ministerstva financí ze dne 1. 2. 2022, č. j. MF-30117/2017/1203-4, že došlo k porušení rozpočtové kázně žalobcem, přičemž s ohledem na specifické okolnosti případu v souladu s předpisy upravujícími prominutí odvodu část odvodu prominulo.

9. Soud s ohledem na výše popsanou situaci neshledal důvod pro aplikaci § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s. ohledně nákladů řízení. Zmíněné ustanovení předpokládá dvě situace, ve kterých má navrhovatel právo na náhradu nákladů řízení. Prvním případem je situace, kdy podaná žaloba (návrh) byla v průběhu soudního řízení vzata zpět pro pozdější chování žalovaného (odpůrce). Druhým případem je situace, kdy je postupováno dle § 62 s. ř. s., přičemž soud vydává rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu uspokojení navrhovatele, aniž by došlo ke zpětvzetí návrhu. Je zřejmé, že v posuzované věci nebyl aplikován postup dle § 62 s. ř. s., nýbrž došlo ke zpětvzetí žaloby. Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá s. ř. s. implicitně předpokládá, že se jedná o důvodně podanou žalobu (návrh), která byla vzata zpět pro chování žalovaného (odpůrce). Typicky se jedná o situace, kdy žalobce, který podal důvodnou žalobu, byl v průběhu soudního řízení mimosoudně uspokojen žalovaným. O takový případ se však v posuzované věci nejedná. GFŘ (nikoli žalovaný!) sice svým rozhodnutím z velké části vyhovělo požadavku žalobce na prominutí odvodu, nicméně nelze přehlédnout, že rozhodnutí GFŘ o prominutí odvodu nepotvrzuje, že by žaloba byla podána důvodně, jelikož k prominutí odvodu došlo dle jiných předpisů, než které vedly k jeho vyměření. Navíc byla žaloba založena nejen na nepřiměřenosti výše odvodu, nýbrž zejména na tom, že ze strany žalobce nedošlo k porušení rozpočtové kázně, což ovšem GFŘ neakceptovalo. Soud nepovažuje za potřebné podrobněji se zabývat nastíněnými skutečnostmi, když sám žalobce ve zpětvzetí žaloby neuvedl žádné konkrétní důvody, proč by mu v posuzované věci s ohledem na skutkový stav měla být náhrada nákladů řízení přiznána, když pouze poukázal na právní úpravu ohledně nákladů řízení zohledňující situaci, kdy došlo v průběhu řízení k uspokojení navrhovatele odpůrcem. Soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti neshledal důvody, pro které by žalobci měla být přiznána náhrada nákladů řízení vůči žalovanému.

10. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci, který byl soudu uhrazen za žalobu ve výši 3 000 Kč, a to toliko ve výši 2 000 Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu, a to v zákonné lhůtě (srov. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 17. dubna 2023

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus, v. r.

předseda senátu