[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. ve věci

žalobce: X

 bytem X

 zastoupen Mgr. Radkem Suchým, advokátem

 sídlem Václavské nám. 828/23, Praha 1

proti

žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy   

  sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne  14. 3. 2023 č.j. MHMP 531559/2023

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1        Žalobce se žalobou došlou Městskému soudu v Praze dne 29. 3. 2023, doplněnou dne 5. 4. 2023, domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl dle ust. § 10 odst. 2 písm. b) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o shromažďovacím právu“) o zákazu veřejného shromáždění oznámeného žalovanému dne 11. 3. 2023 v 16:58 hodin žalobcem. Žalobce v podané žalobě uvedl, že oznámením ze dne 10. 3. 2023 oznámil žalovanému svolání veřejného shromáždění na 16. 4. 2023 od 14:00 do 17:00 hodin, s místem konání na Václavském náměstí v Praze (podium pod sochou sv. Václava). Oznámení bylo žalovanému doručeno dne 13. 3. 2023 ve 4:00 hodin a následujícího dne vydal žalovaný napadené rozhodnutí, v němž zakázal předmětné shromáždění „oznámené dne 11. 3. 2023 v 16:58 hod.“ z důvodu, že „na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení (dne 27. února 2023) konat jiné shromáždění (oznámeno svolavatelem Česko proti bídě. z.s.)“.

2        Žalobce v první žalobní námitce namítl, že postup žalovaného předcházející vydání napadeného rozhodnutí vykazuje zásadní pochyby o správnosti a zákonnosti. V druhé žalobní námitce žalobce namítl, že tyto pochyby hraničí s obavami o možném úmyslu žalovaného eliminovat možnost žalobce shromáždění uspořádat.

3        První žalobní námitku žalobce blíže rozvedl následujícím způsobem. 

4        Žalobce vycházel z Přehledu oznámených veřejných shromáždění na území hlavního města Prahy (dále jen „Přehled shromáždění“) veřejně dostupného na webových stránkách žalovaného.

5        Uvedl, že v sobotu 11. 3. 2023 ve 14:58 hodin bylo v Přehledu shromáždění zapsáno oznámené shromáždění spolku Česko proti bídě, z.s., na 16. 4. 2023 na Letenské pláni, s datem oznámení 27. 2. 2023. V sobotu 11. 3. 2023 ve 14:58 hodin v Přehledu shromáždění naopak nebylo zapsáno oznámené shromáždění spolku Česko proti bídě, z.s., na 16. 4. 2023 na Václavském náměstí (dále též „kolizní shromáždění“).

6        Připomněl, že sám učinil oznámení o svolání veřejného shromáždění na 16. 4. 2023 na Václavské náměstí podáním podaným do datové schránky žalovaného v sobotu 11. 3. 2023 v 16:58 hodin, přičemž podání bylo žalovanému doručeno v pondělí 13. 3. 2023 ve 4:00 hodin. 

7        Dále uvedl, že v neděli 12. 3. 2023 ve 12:49 hodin již bylo v Přehledu shromáždění kolizní shromáždění zapsáno, což vyplývá z příspěvku uživatelky sítě Twitter pod účtem @prahyteta, zveřejněného právě 12. 3. 2023 ve 12:49 hodin, kde tato uživatelka zkopírovala výňatek z Přehledu shromáždění.

8        Žalobce pak dne 28. 3. 2023 ověřil, že v Přehledu shromáždění je skutečně kolizní shromáždění zapsáno, a to s datem oznámení 27. 2. 2023.

9        Z uvedeného žalobce dovozuje, že žalovaný musel kolizní shromáždění zapsat do Přehledu shromáždění mezi sobotou 11. 3. 2023 14:58 hodin a nedělí 12. 3. 2023 12:49 hodin. To však dle žalobce nesouhlasí s odůvodněním napadeného rozhodnutí, kde žalovaný tvrdí, že spolek Česko proti bídě, z.s., ohlásil kolizní shromáždění již 27. 2. 2023.

10    Dále žalobce namítá, že spolek Česko proti bídě, z.s., oznámil shromáždění na Václavském náměstí s počtem osob 300 000 osob. To je dle žalobce nereálné, protože kapacita náměstí je poloviční. Zápis shromáždění s počtem 300 000 osob na Václavském náměstí má tedy žalobce za neočekávaný.

11    Možnost, že by žalovaný od 27. 2. 2023 nezapsal veřejné shromáždění, a zapsal jej mimo pracovní dobu právě mezi sobotním večerem 11. 3. 2023 (ihned po oznámení shromáždění žalobcem) a nedělním polednem 12. 3. 2023, to vše za situace, kdy žalovaný jiné shromáždění oznámené stejným svolavatelem dne 27. 2. 2023 zapsal před 11. 3. 2023, považuje žalobce za minimální. Má za sotva uvěřitelné, že by žalovaný zapsal jen jedno oznámení a druhé opomněl.

12    Druhou žalobní námitku, dle níž postup žalovaného hraničí s obavami o možném úmyslu žalovaného takto eliminovat možnost žalobce shromáždění uspořádat, žalobce blíže nerozvedl; neodůvodnil, z jakého důvodu by měl žalovaný pojmout namítaný úmysl.

13    Žalobce je přesvědčen, že postupem žalovaného byla porušena jeho práva jako svolavatele shromáždění a napadené rozhodnutí se tak jeví nezákonným.

14    Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. K skutkovému stavu uvedl, že dne 27. 2. 2023 ve 14:28 hodin obdržel do datové schránky dvě oznámení o konání shromáždění svolavatele Česko proti bídě, z.s., s datem konání dne 16. 4. 2023 od 14:00 do 16:00 hodin, jedno na Václavském náměstí a druhé na Letenské pláni. Potvrdil, že 11. 3. 2023 v 16:58 hodin obdržel do datové schránky příslušné oznámení od žalobce. Z důvodu místní a časové kolize oznámených shromáždění dne 16. 4. 2023 na Václavském náměstí vyzval žalovaný dne 13. 3. 2023 žalobce, aby se se zástupcem svolavatele dříve oznámeného kolizního shromáždění dohodl na úpravě doby nebo místa konání shromáždění, jinak bude později oznámené shromáždění zakázáno. S ohledem na to, že k dohodě mezi svolavateli nedošlo, vydal žalovaný napadené rozhodnutí.  

15    K první žalobní námitce žalovaný upozornil na to, že Přehled shromáždění má pouze orientační charakter a není nijak právně závazný. Žalovaný ho zveřejňuje zejména s cílem, aby co nejvíce eliminoval kolize mezi oznamovanými shromážděními. Dále uvedl, že při administraci oznámených shromáždění (vkládání do tabulky, která je sestavena vzestupně podle data konání shromáždění), může dojít k omylům, což se také stalo v posuzované věci. Žalovaný byl prostřednictvím svého zástupce přítomen na shromáždění pořádaném spolkem Česko proti bídě, z.s., dne 11. 3. 2023 od 14:00 hodin na Václavském náměstí, kde pořadatel účastníkům sdělil konání dalšího shromáždění dne 16. 4. 2023 na Václavském náměstí. Vzápětí po ukončení shromáždění na Václavském náměstí (dne 11. 3. 2023 cca po 17:00 hodině) zástupce žalovaného v Přehledu shromáždění prověřil, která všechna shromáždění jsou v okolí Václavského náměstí na den 16. 4. 2023 oznámena, a přitom zjistil, že v tabulce chybí shromáždění na Václavském náměstí svolavatele Česko proti bídě, z.s. oznámené dne 27. 2. 2023. Z těchto důvodů zástupce žalovaného ještě dne 11. 3. 2023 vpodvečer aktualizoval přehled o žalobcem zpochybňované shromáždění. Přestože tedy došlo k aktualizaci tabulky v době pracovního volna, zástupce žalovaného v tuto dobu vykonával pracovní činnost v rámci vyslání na shromáždění.

16    K opomenutí zveřejnění zpochybňovaného kolizního shromáždění v Přehledu oznámení došlo dle žalovaného proto, že svolatel v rámci jednoho podání oznámil na stejný den dvě shromáždění. Po zjištění této skutečnosti (dne 11. 3. 2023) byl Přehled shromáždění ihned doplněn. Dne 13. 3. 2023 pak žalovaný obdržel od spolku Česko proti bídě, z.s., zpětvzetí oznámení shromáždění, které se mělo konat dne 16. 4. 2023 na Letenské pláni, a proto jej z Přehledu shromáždění odstranil.

17    K druhé žalobní námitce žalovaný odmítl, že by jakkoli chtěl eliminovat možnost žalobce uspořádat shromáždění manipulací s dotčenými oznámeními. Zdůraznil, že v okamžiku, kdy činil zápis opomenutého oznámení (dne 11. 3. 2023 vpodvečer), ještě nevěděl a nemohl vědět, že žalobce rovněž na dotčený den a místo oznámil shromáždění, neboť jeho oznámení bylo podáno do datové schránky žalovaného dne 11. 3. 2023 v 16:58 hodin, doručeno bylo však až dne 13. 3. 2023 ve 4:00 hodin (automatické přihlášení žalovaného do datové schránky), fyzicky zpracováno až dne 13. 3. 2023 v 8:07 hodin.

18    Dále žalovaný poukázal na skutečnost, že to byl právě žalobce, kdo dne 11. 3. 2023 v 16:58 hodin, tj. poté, co spolek Česko proti bídě, z.s. na Václavském náměstí sdělil záměr uspořádat zde další shromáždění dne 16. 4. 2023, oznámil napadeným rozhodnutím zakázané shromáždění. To dle žalovaného učinil zjevně poté, co v Přehledu shromáždění zjistil, že v něm spolkem avizované shromáždění není uvedeno, aby mohl spolek předběhnout a převzít pořadatelství. Tomu ostatně svědčí print screeny z Přehledu shromáždění, které žalobce pořizoval, a též z veřejně přístupných zdrojů na webových stránkách idnes.cz či forum24.cz.

19    Žalovaný dále uvedl, že nahlášený předpokládaný počet účastníků shromáždění 300 000 nebrání k pořádání shromáždění na Václavském náměstí, i když se tam tolik účastníků nevměstná. Na základě dosavadních zkušeností s pořádáním shromáždění s obdobným účelem, které v minulosti pořádal i žalobce, počet účastníků, který na tato shromáždění chodí, nepřekračuje kapacitu Václavského náměstí, přičemž svolavatelé mají tendenci je výrazně nadsazovat. Jinak i při dosažení uvedeného počtu by se účastníci shromáždění mohli rozšířit do okolních ulic.

20    Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (srov. ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“), včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání tohoto rozhodnutí městský soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (srov. ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

21    O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť účastníci řízení na výzvu soudu sdělili, že netrvají na nařízení jednání. Jednání nebylo třeba nařizovat ani za účelem dokazování, jelikož soud nepokládal za potřebné provádět důkazy na rámec toho, co plyne ze spisového materiálu předloženého žalovaným.  Z uvedeného důvodu soud neprovedl ani důkazy označené žalobcem v podané žalobě. Ostatně, jak bude podrobně uvedeno níže, žalobní tvrzení, která mají být označenými důkazy potvrzena, nejsou v rozporu s tvrzeními žalovaného ani s obsahem správního spisu, takže není třeba je důkazně ověřit.

22    O podané žalobě městský soud uvážil takto.

23    Podle ust. § 10 odst. 2 písm. b) zákona o shromažďovacím právu úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, shromáždění zakáže též tehdy, jestliže na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění, mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa jeho konání a stanovení podmínek podle § 8 odst. 2 by bylo zjevně neúčelné; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním.

24    Z dikce citovaného ustanovení plyne, že v případě časové a prostorové kolize dvou oznamovaných shromáždění je na příslušném úřadu, aby později oznámené shromáždění zakázal.

25    V posuzované věci žalobce nezpochybňuje, že došlo ke kolizi dvou ohlášených shromáždění, ani nenamítá, že by svolavatelům nebyl dán prostor pro to, aby mezi nimi mohlo dojít k dohodě, která by hrozící kolizi odstranila. Žalobce zpochybňuje pouze pravdivost skutkového tvrzení žalovaného o tom, které z obou dotčených oznámení bylo žalovanému doručeno dříve. Naznačuje, že žalovaný mohl úmyslně nepravdivě označit za dříve doručené oznámení jiného svolavatele, aby znemožnil žalobci shromáždění uspořádat.

26    Městský soud v Praze se tedy zaměřil přezkum obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným, na relevanci podkladů v něm založených a na konzistenci závěrů žalovaného ve vztahu k těmto podkladům. 

27    Z obsahu správních spisů žalovaného městský soud zjistil, že do datové schránky žalovaného byla dne 27. 2. 2023 ve 14:28 hodin podána a stejného dne ve 14:52 hodin doručena dvě oznámení svolavatele Česko proti bídě, z.s., se sídlem Povltavská 829/36a, Praha 7 (zastoupeného X), s datem konání dne 16. 4. 2023 v době od 14:00 do 16:00 hodin, s místem konání v jednom případě na Letenské pláni a v druhém případě na Václavském náměstí. Do oznámení svolavatel jako předpokládaný počet účastníků uvedl 300 000. Obě oznámení jsou vedena pod sp. zn. S-MHMP 426559/2023.

28    Do datové schránky žalovaného bylo dne 11. 3. 2023 v 16:58 hodin podáno a dne 12. 3. 2023 ve 4:00 hodin doručeno oznámení žalobce jako svolavatele oznámení shromáždění také s datem konání dne 16. 4. 2023 v době od 14:00 do 17:00 hodin na Václavské náměstí, s předpokládaným počtem účastníků 50 000. Toto oznámení je vedeno pod sp. zn. S-MHMP 518101/2023.

29    Z vlastní úřední činnosti je městskému soudu známo, že přehled oznámených shromáždění je žalovaným zveřejňován na webových stránkách žalovaného www.praha.eu, a to s poznámkou, že „tento přehled nemusí zobrazovat aktuální stav“. (Viz: https://www.praha.eu/jnp/cz/o_ meste/vyhlasky_a_narizeni/prehled_verejnych_shromazdeni/index.html.

30    Podle městského soudu je tvrzení žalovaného ohledně skutkového stavu zcela v souladu s obsahem správních spisů a s údaji v nich zaznamenanými. Oba správní spisy poskytují jednoznačnou oporu pro úvahu žalovaného o naplnění podmínek pro závěr, že došlo k místní a časové kolizi dvou oznámených shromáždění, a že žalobce je svolavatelem shromáždění oznámeného později. Rozhodující pro tento závěr je okamžik doručení obou sporných oznámení, kdy v řízení bylo nade vši pochybnost zjištěno doručení kolizního oznámení dne 27. 2. 2023 a doručení žalobcova oznámení až dne 13. 3. 2023. Uvedený závěr žalovaný správně učinil z podkladů pro rozhodnutí, kterými byly zejména obě doručenky. Žalovaný proto postupoval správně, pokud zjištěný skutkový stav podřadil pod ust. § 10 odst. 2 písm. b) zákona o shromažďovacím právu, a shromáždění oznámené žalobcem zakázal z důvodu, že na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění, přičemž mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa jeho konání. 

31    Městský soud v Praze neshledal, že by byly závěry žalovaného zpochybněny jinými důkazy, neboť mezi listinami založenými ve správním spisu není rozpor a lze z nich učinit souladný závěr o skutkovém stavu. V této souvislosti městský soud konstatuje, že nelze vycházet z Přehledu shromáždění jako ze závazného dokumentu, neboť Přehled shromáždění má jen informativní charakter a nemusí být v každém okamžiku přesným odrazem skutečného stavu, jak je v něm ostatně výslovně uvedeno. Zápis do Přehledu oznámení tedy nijak neprokazuje skutečné datum oznámení.

32    Městský soud v Praze neshledal ani to, že by byly závěry žalovaného znevěrohodněny samotným žalobcem. Ten v podané žalobě namítl, že své oznámení učinil dne 11. 3. 2023 v okamžiku, kdy v Přehledu shromáždění nebylo kolizní shromáždění zapsáno, namítl, že datum zápisu kolizního shromáždění (mezi 11. 3. 2023 a 12. 3. 2023) nesouhlasí s tvrzením žalovaného ohledně data oznámení kolizního shromáždění (27. 2. 20223), zpochybnil možnost, že by žalovaný nezapsal kolizní shromáždění do Přehledu shromáždění včas, když jiné shromáždění oznámené stejným svolatelem stejného dne (27. 2. 2023) včas zapsal, pozastavil se nad zápisem kolizního shromáždění do Přehledu shromáždění mimo pracovní dobu, jakož i nad zápisem kolizního shromáždění s předpokládaným počtem účastníků ve výši přesahující reálnou kapacitu Václavského náměstí v Praze.

33    Městský soud považuje za vhodné na tomto místě stručně objasnit princip rozložení procesních břemen ve správním řízení a ve správním řízení soudním. Důkazní břemeno k prokázání skutkového stavu nese ve správním řízení primárně správní orgán. Teprve vyvstanou-li o skutkovém stavu důvodné pochybnosti, vyvstane rovněž otázka, kdo dál ponese důkazní břemeno v otázce potvrzení či vyvrácení takových pochybností. Tento princip je vyvážený a brání správnímu orgánu i účastníku řízení účelově zpochybňovat zjištěné skutečnosti. Proto ten, kdo hodlá skutkový stav zpochybnit, musí nejprve sám unést břemeno tvrzení, tedy musí předložit taková skutková tvrzení, která jsou skutečně způsobilá jej zpochybnit, protože vytvářejí věrohodnou verzi reality, podle níž k posuzovaným skutečnostem došlo jiným způsobem. Břemeno tvrzení lze unést nabídnutím věrohodné verze reality, jež je z hlediska okolností případu pravděpodobná či možná. Teprve až v případě unesení břemene tvrzení je možné přistoupit k dokazování, které spočívá na správním orgánu nebo na správním soudu.

34    V posuzovaném případě je skutkový stav zjištěn na základě listinných důkazů založených ve správním spisu.  Pouhé popírání skutkových okolností zjištěných žalovaným bez předložení jiné verze skutkového stavu ke zpochybnění zjištění žalovaného nepostačuje.  Městský soud je toho názoru, že žalobce neuvedl žádné konkrétní okolnosti, které by byly s to znevěrohodnit skutkový stav zjištěný žalovaným, zejména rozporovat skutečnost, že doručení oznámení kolizního shromáždění časově předcházelo doručení oznámení shromáždění svolaného žalobcem. Jinými slovy, žalobce nepředložil žádnou vlastní verzi skutkového děje, ale omezil se jen na tvrzení, že skutková verze žalovaného je nepravděpodobná. Nepředestřel přitom nejen žádný relevantní argument, který by skutkovou verzi žalovaného zpochybnil, ale ani žádný důkaz.

35    K dílčí námitce, dle níž v Přehledu shromáždění nebyl ke dni 11. 3. 2023 ještě zápis kolizního shromáždění zanesen, tedy Přehled neodpovídá tvrzení žalovaného, městský soud uvádí, Přehled shromáždění má pouze informativní, nikoli konstitutivní charakter. Oznámení shromáždění proto nenabývá účinnosti zápisem do Přehledu, ale okamžikem dodání zprávy do datové schránky žalovaného. Pozdější zveřejnění oznámeného shromáždění v Přehledu shromáždění nemá vliv na otázku okamžiku oznámení žalovanému.  

36    K dílčí námitce, dle níž žalovaný postupoval v rozporu se zákonem, pokud kolizní shromáždění nezapsal do Přehledu oznámení včas, městský soud uvádí, že žalovaný tuto skutečnost věrohodně vysvětlil a jeho vysvětlení, že se jednalo o administrativní pochybení, soud akceptuje, neboť zapadá do kontextu všech listinných důkazů obsažených ve správních spisech. Vzhledem k tomu, že zveřejňování oznámených shromáždění nevyplývá z žádného právního předpisu, nemá opožděný zápis kolizního oznámení v tomto konkrétním případě žádný vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí.  

37    K dílčí námitce, dle níž žalovaný zapsal kolizní shromáždění do Přehledu shromáždění dne 11. 3. 2023 mimo pracovní dobu, městský soud uvádí, že má za pochopitelné, postupoval-li žalovaný urychleně při nápravě výše uvedeného administrativního pochybení. Zástupce žalovaného byl dne 11. 3. 2023 přítomen na veřejném shromáždění na základě ust. § 8 odst. 3 zákona o shromažďovacím právu, kde organizátoři shromáždění veřejně oznámili termín kolizního shromáždění (jak ostatně v žalobě potvrzuje žalobce). Zástupce žalovaného tak dne 11. 3. 2023 vykonával pracovní činnost v rámci svěřené pravomoci; z toho důvodu soud neshledává namítaný postup (zápis kolizního shromáždění mimo pracovní dobu) nijak podezřelým.

38    K dílčí námitce, dle níž žalovaný zapsal do Přehledu shromáždění kolizní shromáždění s počtem 300 000 osob na místo s nedostatečnou kapacitou, městský soud uvádí, že ve smyslu ust. § 10 odst. 2 zákona o shromažďovacím právu je na úvaze žalovaného, zda při ohlášení počtu účastníků převyšujícího kapacitu zvoleného místa shromáždění shledá objektivní překážky bránící řádnému průběhu shromáždění, například z důvodu, kdy by při kumulaci většího počtu osob ve velmi omezeném prostoru účastníkům shromáždění hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví. Žalovaný v posuzované věci přesvědčivě vysvětlil, že žádné takové překážky zde neshledal. Uvedl, že na základě dosavadní zkušenosti neočekává nahlášenou účast, má ji za nadsazenou, nadto je vzhledem k charakteru zvoleného místa shromáždění možnost rozptylu účastníků do okolí.  Městský soud v Praze má za to, že žalovaný svou úvahu dostatečně odůvodnil a s jeho posouzením se ztotožňuje.     

39    Lze uzavřít, že žalobci se okolnosti tvrzené žalovaným a zjištěné ze správních spisů nepodařilo znevěrohodnit, už jen z toho důvodu, že sám nepředestřel přesvědčivé tvrzení a ani nenabídl žádný jiný důkaz, z nějž by bylo možné učinit odlišný závěr.

40    Městský soud v Praze následně posuzoval, zda je důvod usuzovat na účelovost postupu žalovaného.

41    K této žalobní námitce městský soud předně konstatuje, že žalobce neuvedl, jakou motivaci či jaký konkrétní zájem by žalovaný mohl mít na takovém postupu. Není v žádném případě úkolem správního soudu, aby za žalobce spekulativně domýšlel argumenty, které by jeho žalobu podpořily. Proto soud posuzovanou žalobní námitku hodnotil pouze v té míře obecnosti, v jaké byla žalobcem vznesena.

42    K tomu je třeba uvést, že z obsahu správních spisů nevyplývají okolnosti, které by nasvědčovaly o účelovosti postupu žalovaného. Naopak, po prostudování spisového materiálu předloženého žalovaným soud shledal, že žalovaný v obou vedených správních řízeních postupoval zcela standardně, dodržoval zákonné lhůty, řádně činil obligatorní úkony, které mu v dané věci zákon ukládá, jediné administrativní pochybení (které navíc žalovaný činil nad rámec svých zákonných povinností) žalovaný bezprostředně po jeho zjištění napravil.

43    Ve spisovém materiálu rovněž soud ověřil, že žalovaný při zápisu kolizního shromáždění, jehož dřívější oznámení bylo pro vydání napadeného rozhodnutí určující, o žalobcem učiněném oznámení dosud nevěděl. Dozvěděl se o něm až doručením předmětného oznámení do datové schránky, tj. v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. (§ 18a odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů). K tomu došlo až po zápisu kolizního shromáždění do Přehledu shromáždění dne 13. 3. 2023.

44    Nadto Městský soud v Praze podotýká, že žalovaný v minulosti shromážděním, která žalobce oznámil, nijak účelově nebránil, o čemž svědčí jednak řada již proběhlých veřejných shromáždění svolaných právě žalobcem (jde o skutečnost obecně známou), jednak například i aktuální zápis několika žalobcem oznámených shromáždění, které se mají konat v budoucích týdnech (jde o údaj zveřejněný v Přehledu shromáždění a publikovaný v médiích). 

45    S ohledem na všechny uvedené okolnosti daného případu nelze dovodit, že by žalovaný svým postupem vyvolal pochyby o zákonnosti svého postupu a není důvodu domnívat se, že by snad postupoval v úmyslu zabránit žalobci v uspořádání předmětného shromáždění, které bylo dle přesvědčení soudu napadeným rozhodnutím zakázáno pouze ze zákonného důvodu kolize s jiným dříve oznámeným shromážděním dle ust. § 10 odst. 2 písm. b) zákona o shromažďovacím právu.

46    Žalobce se svými námitkami tedy neuspěl; jelikož v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti, městský soud zamítl žalobu jako nedůvodnou.

47    O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

Poučení: 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 12. dubna 2023

JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

předseda senátu