USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Oulíkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové v právní věci

žalobce: B. V.,

  bytem X

  zastoupen advokátem JUDr. Ladislavem Koženým,

  sídlem Sladkovského 13, Kolín, 

proti

žalovaným: 1) Vrchní státní zastupitelství v Praze,

sídlem nám. Hrdinů 1300, Praha,

2) Krajské státní zastupitelství v Praze,

sídlem Husova 243/11, Praha,

o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu a o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 9. 8. 2022, č. j. SIN 212/2022 – 11,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II.                      Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 9. 8. 2022, č. j. SIN 212/2022 – 11 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný 1) jakožto nadřízený orgán rozhodl o stížnosti žalobce na postup žalovaného 2), který vyřídil žádost žalobce o informace ze dne 29. 6. 2022 přípisy ze dne 11. 7. 2022, č. j. SIN 29/2022 – 10, a ze dne 19. 7. 2022, č. j. SIN 29/2022 – 15. Žalobce po soudu požadoval, aby napadené rozhodnutí zrušil a nařídil žalovaným požadované informace poskytnout. Dále trval na tom, aby žalovaní uvedli, kde ve svém podání adresovaném Zastupitelstvu města Čáslav hrubě urazil tehdejšího starostu H.. V žalobě žalobce poukázal na § 79 a § 80 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), které upravují žalobní legitimaci žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, lhůtu pro její podání a její náležitosti. Žalobce zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
2. Soud žalobci usnesením ze dne 27. 9. 2022, č. j. 55 A 64/2022-17, ustanovil zástupce a zároveň jej vyzval, aby jeho prostřednictvím ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto usnesení odstranil vady žaloby tím, že sdělí, zda se domáhá ochrany před nečinností správního orgánu nebo zda se rovněž domáhá ochrany proti jeho rozhodnutí. Soud totiž z žaloby bez jakýchkoliv pochybností nezjistil, jakých rozhodujících skutečností se žalobce dovolává a v jaké věci se dovolává ochrany proti nečinnosti. Slovní projev v žalobě byl heslovitý a působil vnitřně rozporně - žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 9. 8. 2022, č. j. SIN 212/2022-11, zároveň však odkazoval na § 79 a § 80 s. ř. s., tedy na ustanovení upravující žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, k níž však žaloba postrádala vylíčení rozhodujících skutečností. Soud proto žalobce vyzval, aby v případě, že se domáhá ochrany před nečinností, doplnil náležitosti žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaných, tedy označil věc, v níž se domáhá ochrany proti nečinnosti, vylíčil rozhodující skutečnosti, označil důkazy, jichž se dovolává, a uvedl návrh výroku rozsudku. Současně byl vyzván, aby v případě, že se domáhá (též) zrušení rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 9. 8. 2022, č. j. SIN 212/2022-11, dle § 65 a násl. s. ř. s., uvedl žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Žalobce byl poučen o tom, že nebude-li žaloba ve stanovené lhůtě doplněna nebo opravena a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud žalobu usnesením odmítne. Žalobce byl zároveň poučen o tom, že po marném uplynutí lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu nelze odstranit vadu žaloby spočívající v absenci žalobního bodu, tedy k případnému odstranění vady po marném uplynutí lhůty pro podání žaloby nelze přihlédnout, zmeškání lhůty nelze prominout ani nelze lhůtu prodloužit. Lhůta pro podání žaloby proti napadenému rozhodnutí činila podle § 72 odst. 1 s. ř. s. 2 měsíce a počala plynout ode dne jeho doručení žalobci. Tato lhůta se stavěla ode dne, kdy žalobce osobně podal návrh na ustanovení zástupce pro řízení (dne 29. 8. 2022), do dne, kdy nabylo toto usnesení právní moci (dne 20. 10. 2022).
3. Žalobce žalobu doplnil podáním ze dne 24. 10. 2022, v němž chronologicky popsal situaci kolem své snahy odvolat V. H. z funkce starosty města Čáslav, neboť dle jeho přesvědčení je starosta jednoznačně zodpovědný (i s tajemníkem Městského úřadu Čáslav panem R.) za poškození práv a majetku žalobce a jeho matky. Petit doplnil tak, aby soud zrušil rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 9. 8. 2022, č. j. SIN 212/2022-11, rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 11. 7. 2022, č. j. SIN 29/2022-10 a ze dne 19. 7. 2022, č. j. SIN 29/2022-15, a žalovaným 1) i 2) uložil do 30 dnů od právní moci výše uvedeného rozhodnutí poskytnout žalobci informaci o tom, co je v podáních žalobce ze dne 25. 5. 2003 a ze dne 9. 6. 2003 nezákonné (trestného), a uvedl, která tvrzení žalobce v těchto podáních jsou taková, že hrubě uráží a poškozují bývalého starostu. Co se týče dalších náležitostí žaloby, zejména vylíčení rozhodujících skutečností ve vztahu k nečinnostní žalobě a žalobních bodů ve vztahu k žalobě proti rozhodnutí žalobce nedoplnil ničeho. Zároveň žalobce soud přípisem z téhož dne požádal o prodloužení lhůty k doplnění žaloby. Soud této žádosti vyhověl a přípisem ze dne 7. 11. 2022 lhůtu k odstranění vad žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu prodloužil do dne 30. 11. 2022. Žalobce ovšem ve stanovené lhůtě nedoplnil ničeho, pouze ve sdělení ze dne 1. 12. 2022 uvedl, že je schopen vady žaloby odstranit v prodloužené lhůtě do 9. 12. 2022.
4. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
5. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
6. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.
7. Podle § 71 odst. 1 s. ř. s musí žaloba proti rozhodnutí kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat

a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci,

b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy,

c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá,

d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné,

e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést,

f) návrh výroku rozsudku.

8. Podle § 80 odst. 3 s. ř. s. musí žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu kromě obecných náležitostí podání obsahovat

a) označení věci, v niž se žalobce ochrany proti nečinnosti domáhá,

b) vylíčení rozhodujících skutečností,

c) označení důkazů, jichž se žalobce dovolává,

d) návrh výroku rozsudku.

9. Soud předně uvádí, že v případě žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), se lze domáhat žalobou proti nečinnosti poskytnutí informací povinným subjektem i přesto, že bylo vydáno rozhodnutí dle § 16a odst. 6 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím o stížnosti proti postupu povinného subjektu podle § 16a odst. 1 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím, tedy již byly nějaké informace poskytnuty. Z napadeného rozhodnutí žalovaného 1) vyplývá, že to je právě případ stížnosti žalobce proti rozhodnutí žalovaného 2). Žadatel může podat tento typ stížnosti i tehdy, jestliže má vyřízení žádosti za neúplné, tj. informace mu byla poskytnuta pouze částečně a o zbytku žádosti nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí (ani v materiálním slova smyslu; k tomu blíže viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 6. 2021, č. j. 10 As 282/2020 – 17).
10. Soud by tedy předmětnou žalobu teoreticky mohl projednat jako žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného 2), nicméně nemůže tak učinit, pokud žaloba neobsahuje všechny potřebné náležitosti ve smyslu § 80 s. ř. s. Soud o žalobě nemůže rozhodnout bez vylíčení rozhodujících skutečností. Soud z žaloby zjistil, že žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného, tj. proti rozhodnutí ze dne 9. 8. 2022, č. j. SIN 212/2022 – 11, avšak zároveň požadoval poskytnout informace a žalobu označil jako „Žaloba dle § 79 + § 80 + 175 zákona č. 150/2002 Sb.“, tedy jako žalobu proti nečinnosti správního orgánu. Z žaloby vyplynulo pouze označení věci, v níž se žalobce ochrany proti nečinnosti domáhá, a návrh výroku rozsudku, tedy aby žalovaný 1), přestože vydal napadené rozhodnutí, a žalovaný 2), přestože již určité informace žalobci poskytl, poskytli požadovanou informaci. Ani v rámci doplnění žaloby na základě výzvy soudu však žalobce nevylíčil rozhodující skutečnosti. Žalobce ani za pomoci advokáta neuvedl žádné rozhodující skutečnosti, které by zpochybnily postup správních orgánů. Ani za pomoci advokáta nebyl schopen srozumitelně vyjádřit, v čem spočívá nedostatečnost postupu žalovaných. Soud připomíná, že žalovaný 2) žalobci na jeho žádost odpověděl dvěma přípisy, a žalovaný 1) ve svém rozhodnutí vysvětlil, proč považuje postup žalovaného 2) za správný – konkrétně lze uvést, že podstatou rozhodnutí žalovaného 1) je argumentace, že se žalobce domáhá de facto posouzení správnosti postupu orgánů veřejné moci v trestním řízení, což je mimo rámec zákona o svobodném přístupu k informacím, s čímž žalobce vůbec nijak nepolemizuje a ani jinak nevysvětlil, proč pokládá postup žalovaných za chybný – neuvedl, co mu bylo poskytnuto, ani nepředestřel žádnou argumentaci, proč je poskytnutá informace nedostatečná. Podaná žaloba totiž ve vztahu k postupu správních orgánů žádnou argumentaci neobsahuje, pouze popisuje spor žalobce s bývalým starostou Čáslavi a orgány činnými v trestním řízení. Lze říci, že žalobce v žalobě pouze zopakoval svůj požadavek ze žádosti, aniž by jakkoliv reflektoval informace poskytnuté žalovaným 2) a rozhodnutí žalovaného 1). Tedy žalobce ani v soudem stanovené lhůtě pro podání žaloby (ani po této lhůtě) nevylíčil rozhodující skutečnosti tak, aby byla jeho žaloba projednatelná [§ 80 odst. 3 písm. b) s. ř. s.]. Soud přitom zdůrazňuje, že žalobci ustanovil zástupce z řad advokátů, a po žalobci tak bylo možno požadovat, aby dostatečně vylíčil rozhodující skutkové okolnosti své věci.
11. Pokud jde o možnost projednat žalobu jako žalobu proti rozhodnutí žalovaného 1) dle § 65 a násl. s. ř. s., pak ani takové projednání v projednávané věci možné není. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/2017-40, není potvrzení postupu povinného subjektu dle § 16 odst. 6 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím vydané na základě stížnosti dle § 16 odst. 1 písm. b) a c) zákona o svobodném přístupu k informacím, rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. Zároveň, i kdyby bylo napadené rozhodnutí žalovaného 1) rozhodnutím dle § 65 s. ř. s., nebyla by podaná žaloba věcně projednatelná, jelikož neobsahuje žádné žalobní body ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s., přičemž tento nedostatek je s ohledem na uplynutí lhůty pro podání žaloby již neodstranitelný.
12. Soud proto z výše uvedených důvodů žalobu podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 80 písm. b) s. ř. s. (pokud jde o žalobu proti nečinnosti) a podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 65 a § 70 písm. a) s. ř. s. (pokud jde o žalobu proti rozhodnutí) odmítl (výrok I). 
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud na základě § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

Praha 27. března 2023

Mgr. Lenka Oulíková, v. r.

předsedkyně senátu