41 A 51/2022-39
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci
žalobce: J. K.
bytem X
proti
žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje
se sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 10. 2022, č. j. X,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Podstata věci
1. Žalobce dostal pokutu, protože nechal své auto zaparkované na místě, kde dopravní značka kvůli plánovanému blokovému čištění stanovovala zákaz stání. Žalobce namítá, že nenaplnil materiální znak přestupku. S autem totiž odjel dřív, než blokové čistění začalo. Správní orgány to podle něj měly zohlednit. Krajský soud níže vysvětlí, proč nemohl dát žalobci za pravdu.
II. Skutkové okolnosti a rozhodnutí správních orgánů
2. Dne 12. 5. 2022 mezi X a X probíhalo v brněnské Š. ulici poblíž budovy č. X blokové čištění. Dopravní značení proto v daném místě stanovovalo na tuto dobu zákaz stání. Hlídka městské policie však zjistila, že vozidlo žalobce v daném místě přesto stálo. Přinejmenším od X h do X h. Strážníci pořídili fotodokumentaci žalobcova vozidla a příslušné dopravní značky. Ta byla na daném místě sedm dní před prováděním blokového čistění.
3. Magistrát města Brna („magistrát“) rozhodnutím ze dne 14. 7. 2022, č. j. X („rozhodnutí magistrátu“), shledal žalobce vinným z porušení povinnosti respektovat dopravní značení [§ 4 písm. c) ve spojení s § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu]. Uložil mu za to pokutu ve výši 1.500 Kč.
4. Žalobce se odvolal. Namítal, že se o přestupek nejedná, protože nenaplnil jeho materiální stránku. Poukazoval na to, že s autem odjel dlouho před začátkem blokového čištění. Žalovaný ale rozhodnutím ze dne 12. 10. 2022, č. j. X („rozhodnutí žalovaného“), žalobcovo odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí magistrátu.
5. K namítané absenci materiální stránky přestupku uvedl, že obecně platí, že naplnění skutkové podstaty přestupku, tj. jeho formálních znaků, v běžně se vyskytujících případech naplňuje i materiální znak přestupku (společenská škodlivost). Již naplněním daných formálních znaků pachatel ohrožuje či porušuje důležitý zájem společnosti, kterému zákon přiznává ochranu. Pro opak by musely existovat významné okolnosti či zvláštnosti případu. V případě žalobce ale takové významné okolnosti nenastaly. Jednoznačně porušil dopravní značku. Proto je jeho jednání společensky nebezpečné. Bez ohledu na to, kdy přesně v daném místě nakonec proběhlo blokové čištění. Dodržování dopravních značek je zásadním předpokladem k bezpečnému a plynulému průběhu silničního provozu. Jejich nerespektování ze strany řidičů je z hlediska společenské škodlivosti samo o sobě velmi významné.
6. Nerespektováním předmětné dopravní značky žalobce vytvořil situaci, která mohla vést ke ztížení či znemožnění čištění (sloužícího mj. k zajištění bezpečného provozu), za jehož účelem dopravní značka v daném místě byla. Pokud žalobce odjel místa platnosti zákazu před reálně prováděným čištěním, nemá to z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty přestupku a dovození odpovědnosti za přestupek relevanci. Nijak se tím nesnižuje škodlivost jeho jednáni – hrubé nerespektování pravidel silničního provozu. Blokové čištění probíhá na dopravné významných komunikacích v blocích (zahrnujících několik lokalit). Z logiky věci (rozsah znečištění, průběh provozu) nelze stanovit přesný čas čištění toho kterého místa. Proto se stanovuje v časových úsecích. Pro čištěný blok 6 v Městské části Brno-Bystrc to bylo od 8:00 do 16:00. Zákaz stání je nutné dodržovat v celém časovém úseku.
III. Žaloba
7. Žalobce nerozporuje, že v daném místě probíhalo blokové čištění a on tam parkoval. Uvádí: „já jsem na to 12. 5. ráno zapomněl a když jsem si vzpomněl, z parkoviště jsem odjel, a to asi v X.“ Městská policie mu ale již stihla dát za stěrač lístek. Blokové čištění pak proběhlo až odpoledne.
8. Žalobce proto namítá, že se přestupku nedopustil, neboť chybí jeho materiální znak. Ten nelze zaměňovat s formálním znakem, jak to činí správní orgány. Pokud auto překáží blokovému čištění, dojde k jeho přemístění a majiteli se uloží manipulační poplatek. Protože žalobce manipulační poplatek uložen nebyl, je zřejmé, že v době blokového čistění již na daném místě neparkoval. Proběhlo totiž až několik hodin poté, co s autem odjel. To měly správní orgány vzít v potaz při hodnocení, zda žalobce naplnil materiální stránku přestupku.
9. Absenci materiální stránky žalobce namítal již v odvolání. Uváděl, že nastala významná okolnost, která vylučuje, aby došlo k porušení nebo ohrožení právem chráněného zájmu. Žalovaný však nepochopil rozdíl mezi formálním a materiálním znakem přestupku. Materiální znak považoval za součást znaku formálního.
IV. Vyjádření žalovaného
10. Na společenskou škodlivost jednání žalobce nemá vliv, kdy proběhlo čištění parkoviště. Žalobce měl povinnost se řídit zákazem stání po celou dobu jeho platnosti. Nebezpečnost jednání spočívá v nerespektování dopravního značení, které mohlo vést ke ztížení čištění předmětného parkoviště.
V. Posouzení věci krajským soudem
11. Žaloba není důvodná.
12. Obecně opravdu platí, že jednání, jehož formální znaky zákon označuje za přestupek (formální znak), naplňuje v běžně se vyskytujících případech také materiální znak přestupku. Takové jednání totiž porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Aby tomu tak nebylo, musí se k okolnostem jednání, které naplní formální znaky skutkové podstaty, přidružit takové další významné okolnosti, které vylučují, aby toto jednání porušovalo nebo ohrožovalo právem chráněný zájem společnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2012, č. j. 1 As 118/2012-23).
13. Správní orgány mají povinnost zjistit, zda došlo k naplnění formálních i materiálních znaků přestupku. Okolnosti, které vylučují porušení nebo ohrožení zájmu společnosti, se musí posuzovat vždy v každém konkrétním případě. Nelze vyslovovat žádné paušální závěry v tom smyslu, že například míra společenské nebezpečnosti překročení nejvyšší povolené rychlosti o 2 km/h je natolik mizivá, že nedosahuje intenzity přestupku, zatímco u překročení nejvyšší povolené rychlosti o 10 km/h již tomu tak je. Teprve poté, co se zjistí naplnění materiálního znaku přestupku, může správní orgán dojít k závěru, že obviněný konkrétním jednáním spáchal přestupek (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45).
14. V naprosté většině případů bude naplnění materiálního znaku přestupku splývat s naplněním formálních znaků. To platí zejména pokud jde o tzv. ohrožovací delikty, k jejichž dokonání postačuje ohrožení chráněného zájmu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2016, č. j. 6 As 187/2016-23). Skutečnost, že zákonem zakázané jednání nezpůsobilo dopravní nehodu nebo v jeho důsledku nedošlo k újmě na zdraví či majetku osob ani k přímému ohrožení osob nebo majetku, sama o sobě neznamená, že takové jednání není společensky škodlivé (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2012, č. j. 5 As 106/2011-81).
15. Materiální znak zde tedy znamená, že zaviněné protiprávní jednání porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti. V případě žalobce správní orgány nijak nezanedbaly zkoumání materiálního znaku. Pouze v případě žalobce neshledaly významné okolnosti, které by i přes naplnění formální stránky přestupku snižovaly společenskou škodlivost jednání žalobce v takové míře, že by se nejednalo o přestupek.
16. Žalobce nesouhlasí s jejich hodnocením. Ony významné okolnosti vidí v tom, že své vozidlo přeparkoval ještě dřív, než blokové čištění začalo. Nijak tedy provedení blokového čištění nebránil. Krajský soud však ve shodě se správními orgány tuto skutečnost nepovažuje za natolik významnou, aby sama o sobě snižovala společenskou škodlivost žalobcova protiprávního jednání.
17. Je nesporné, že zákaz stání v daném místě platil od 8:00 do 16:00. Žalobce uvádí, že se svým autem odjel zhruba v X. Zákaz stání tedy porušil. Sám přitom přiznal, že na blokové čištění zapomněl. Neměl tedy žádný objektivní důvod, proč nemohl auto přeparkovat ještě dřív, než zákaz stání začal platit.
18. Působení pravidel silničního provozu má preventivní charakter (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 As 24/2013-28). Jak ve svém rozhodnutí správně uvedl žalovaný – u blokového čištění, které obvykle ve stejný den probíhá na vícero místech, nelze stanovit jeho přesný čas v tom kterém úseku silnice či parkoviště. Dopravní značka proto vždy preventivně zakazuje stání po delší dobu, než po kterou následně blokové čištění reálně probíhá. Tak tomu bylo i v tomto případě. Žalobce se svým jednáním opustil ohrožovacího přestupku. Pro posouzení společenské škodlivosti jeho jednání proto není podstatné, že jeho auto nakonec nijak nebránilo provedení blokového čištění.
19. Lze proto shrnout, že již tím, že žalobce naplnil formální znaky přestupku (což ani sám nezpochybňoval), naplnil zároveň i materiální znak tohoto přestupku. V jeho případě totiž nevyplynula žádná výjimečná okolnost, která by naplnění materiální stránky daného přestupku vylučovala. Žalobní námitky proto nejsou důvodné.
VI. Závěr a náklady řízení
20. Krajský soud pro nedůvodnost námitek žalobce žalobu zamítl.
21. Neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Pokud kasační stížnost proti tomuto rozsudku nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele, Nejvyšší správní soud ji odmítne pro nepřijatelnost. V řízení o kasační stížnosti musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, pokud má stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.
Brno 29. března 2023
Martin Kopa, v. r.
samosoudce