[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Skřivanem ve věci

žalobce:  J. Č.

bytem X

zastoupen JUDr. Emilem Flegelem, advokátem

  sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 10

proti

žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina,

sídlem Žižkova 57, Jihlava

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2022, č. j. X

takto:

1. Žaloba se zamítá
2. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Magistrát města Jihlavy (dále jen „magistrát“) rozhodnutím ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů („zákon o silničním provozu“). Přestupku se žalobce dopustil tím, že jako řidič motorového vozidla reg. zn. X dne 18. 4. 2021 v době okolo X hod. na pozemní komunikaci X v obci B. ve směru jízdy od T. na J. nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Uvedeným jednáním porušil povinnost dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Za spáchání přestupku uložil magistrát žalobci pokutu ve výši 1 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Odvolání žalobce žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí magistrátu potvrdil.

II. Obsah žaloby

2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu. Namítá, že mu předvolání k ústnímu jednání nebylo doručeno s dostatečným předstihem. Na ústním jednání byly provedeny klíčové důkazy, výslechy svědků, a bezprostředně poté následovalo rozhodnutí ve věci. Z toho důvodu byl provedením ústního jednání v jeho nepřítomnosti žalobce zkrácen na svém právu na obhajobu.
3. Z judikatury a odborné literatury vyplývá, že správní orgány musí obviněného z přestupku předvolat minimálně pět pracovních dní před konáním ústního jednání. Magistrát předvolal žalobce k ústnímu jednání nařízenému na den 18. 11. 2021 písemností doručenou fikcí 12. 11. 2021, tedy pouhé 2 pracovní dny před termínem nařízeného ústního jednání (13 -14. 11. 2021 byl víkend a 17. 11. 2021 státní svátek). Ústní jednání provedené v nepřítomnosti žalobce bylo vzhledem k opožděnému předvolání nezákonné a stejně tak veškeré na něm provedené důkazy. Žalobce proto navrhuje obě správní rozhodnutí zrušit.

III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce

4. Žalovaný odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. To považuje za věcně správné a zákonné. Navrhuje proto, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
5. Žalobce v replice poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2022, č. j. 41 A 79/2020 – 33, ve kterém zdejší soud dospěl mimo jiné k závěru, že ústní jednání je možné bez přítomnosti obviněného konat pouze, pokud byl řádně předvolán, přičemž lhůtu 5 dní dle § 59 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), je v případě přestupkového řízení nutné interpretovat jako lhůtu 5 dní pracovních.

IV. Posouzení věci krajským soudem

6. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání.
7. Žaloba není důvodná.
8. Dle § 80 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), k ústnímu jednání správní orgán předvolá účastníky řízení. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu.
9. Dle § 59 správního řádu správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast při úkonu v řízení je k provedení úkonu nutná. Předvolání musí být písemné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla nejméně pětidenním předstihem.
10. Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2010, č. j. 51 Ca 1/2009 – 18 „[u]stanovení § 59 správního řádu (…) upravující předvolávání osob k úkonům nelze aplikovat jen na základě jazykového výkladu. Jelikož v kontextu judikatorní činnosti Evropského soudu pro lidská práva mají přestupková řízení trestně právní povahu, je třeba v rámci tohoto řízení uvedené ustanovení interpretovat i v souladu s požadavky trestního řádu na spravedlivý proces a v souladu s nimi trvat na tom, že stanovenou pětidenní lhůtou se rozumí alespoň 5 pracovních dnů (správní řád v tomto ustanovení povahu dní nerozlišuje), a že tuto lhůtu je možno zkrátit pouze tehdy, pokud s tím obviněný z přestupku výslovně souhlasí.“
11. Na uvedený rozsudek odkazuje i komentářová literatura, podle níž předvolání k ústnímu jednání se obviněnému doručuje zpravidla s předstihem nejméně 5 pracovních dnů. [srov. Hejč, D. § 59 (Předvolání). In: Potěšil, L., Hejč, D, Rigel, F., Marek, D. Správní řád. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 340; Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D. Správní řád. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 376.; Fiala, Z. a kolektiv. Správní řád: Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2020; Průcha, P. Správní řád s poznámkami a judikaturou. 4. vyd. Praha: Leges, 2019].
12. Žalobce odkazuje na rozsudek zdejšího soudu ze dne 30. 3. 2022, č. j. 41 A 79/2020 – 33. V něm krajský soud doslova uvádí: „lhůta pěti pracovních dní podle § 59 správního řádu nestihla mezi dnem doručení předvolání žalobci (čtvrtek 11. 7. 2019) a konáním prvního ústního jednání (středu 17. 7. 2019) uplynout. Magistrát proto žalobce řádně nepředvolal ve smyslu § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky. A ústní jednání se proto – nezávisle na tom, zda se žalobce omluvil či jinak s magistrátem komunikoval – nemohlo konat. Magistrát proto nedodržením § 59 správního řádu a následným porušením § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky zatížil řízení vadou.“ (srov. bod 20).
13. Zdejší soud si je žalobcem citovaného rozsudku samozřejmě vědom. Takto striktní závěr nicméně v nynější věci nemůže bezvýhradně převzít, neboť je v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Krajský soud souhlasí s tím, že obviněný z přestupku by měl být k ústnímu jednání zpravidla předvolán s předstihem nejméně 5 pracovních dnů. Nedodržení této lhůty však ještě nemusí nutně znamenat, že obviněný není řádně předvolán a že došlo k porušení § 59 správního řádu.
14. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 9. 2. 2022, č. j. 6 As 15/2021 – 23, totiž dospěl k závěru, že „z citovaného § 59 správního řádu vyplývá, že předvolání k jednání je nutno předvolávané osobě doručit s dostatečným předstihem, zpravidla nejméně pětidenním. Není tedy vyloučeno, že vzhledem k povaze konkrétní věci bude jako dostatečná akceptována i lhůta kratší než pětidenní, při současném zachování smyslu a účelu, pro který byla tato lhůta stanovena. Tím je poskytnutí časového prostoru jednak k přípravě na jednání, jednak k organizaci osobních a pracovních povinností předvolávané osoby, aby nedošlo k jejich kolizi s termínem nařízeného ústního jednání.“ (bod 19). Správní orgány by dle Nejvyššího správního soudu pravidelně měly předvolat obviněného s takovým předstihem, aby pětidenní lhůta byla dodržena. „Při posuzování otázky, zda v takovém případě došlo k vadě řízení spočívající v tom, že nebyla dodržena lhůta k předvolání stěžovatele k ústnímu jednání, je rozhodné, zda je možno čas poskytnutý k přípravě na jednání považovat za přiměřený povaze věci a její skutkové a právní složitosti.“ Z toho dle krajského soudu vyplývá, že pokud je tato podmínka splněna, nepředstavuje nedodržení lhůty 5 dnů dle § 59 správního řádu vadu řízení.
15. Rovněž v usnesení ze dne 10. 11. 2022, č. j. 5 As 400/2021 – 28, Nejvyšší správní soud konstatoval, že „samotný § 59 správního řádu nevylučuje, že vzhledem k povaze konkrétní věci bude jako dostatečná akceptována i lhůta kratší (srov. výslovné znění § 59 správního řádu „…zpravidla nejméně s pětidenním předstihem;“ důraz přidán). Podstatné je, aby byl zachován smysl této lhůty a účel, pro který byla stanovena.“ Akcentuje se zde otázka, zda byla zachována podstata přípravy jednání – zda obviněný věděl o předmětu jednání, mohl se k jednání dostavit (případně se z jednání omluvil) a zda měl možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí.
16. V nynější věci vypravil magistrát předvolání k jednání dne 22. 10. 2021, zásilka byla po neúspěšném pokusu o doručení uložena u provozovatele poštovních služeb dne 2. 11. 2021, žalobci byla zanechána výzva a zásilka byla doručena tzv. fikcí dne 12. 11. 2021. Jednání se konalo dne 18. 11. 2021. Žalobce tedy byl k jednání předvolán 6 kalendářních dnů a 3 pracovní dny před jednáním. Žalobce sice v žalobě uvádí, že předvolání a ústní jednání dělily 2 pracovní dny, to nicméně není pravda.
17. Na předvolání žalobce nijak nereagoval a z jednání se neomluvil. Teprve v odvolání značně obecně uvedl, že státní svátek dne 17. listopadu není nejvhodnějším na shánění doprovodu k ústnímu jednání v podobě právního zastupování a následující pracovní den cestovat do 100 km vzdálené J. je reálně nemožné. Žalobce dodal, že k ústnímu jednání se nedostavil, protože nebyl řádně předvolán a po přípravě by se mohl dostavit, protože by opravdu rád konfrontoval svědky se svými důkazy, které podle něj vyvrátí jejich tvrzení o tom, jak to bylo. Ani v žalobě žalobce nic konkrétního k důvodům neúčasti na jednání ani k tomu, se kterými důkazy hodlal svědky konfrontovat, neuvádí.
18. To vše za situace, kdy žalobce věděl o předmětu řízení (již na základě příkazu z května 2021) a vzhledem ke všem okolnostem bylo zřejmé, že v průběhu jednání bude proveden výslech zasahujících policistů. Předmětem správního řízení je totiž přestupek spočívající v tom, že žalobce nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem – u tohoto druhu přestupků je zpravidla svědecká výpověď policistů nezastupitelná. Nejedná se přitom o skutkově ani právně nijak složitou otázku.
19. Ve správním spise se kromě úředních záznamů zasahujících policistů před jednáním žádné další podklady, k jejichž studiu by bylo zapotřebí poskytnout dodatečný časový prostor, nenacházely.
20. Žalobce neuvedl žádný konkrétní důvod, proč se nemohl k ústnímu jednání dostavit, byť mu bylo předvolání doručeno 3 pracovní dny a 6 kalendářních dnů před jeho konáním (žalobce sice uvádí, že se reálně s obsahem předvolání seznámil až dne 16. 11. 2021, na okamžik doručení ovšem tato skutečnost vliv nemá, doručeno bylo již dne 12. 11. 2021, předpokladem účinnosti doručení není vhození písemnosti do schránky – žalobce si písemnost mohl kdykoliv v úložní době vyzvednout). Žalobce přesto na předvolání nijak nereagoval.
21. Rozhodnutí magistrátu bylo vydáno 5 dní po konání ústního jednání, žalobce tedy měl ještě další dodatečný prostor k tomu, aby se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí – o právu seznámit se při ústním jednání s podklady rozhodnutí a tom, že po ústním jednání bude vydáno rozhodnutí, byl žalobce v předvolání poučen.
22. Obdobnou argumentaci žalovaný srozumitelně uvádí také na str. 5 – 8 napadeného rozhodnutí, žalobce na ni v žalobě nijak konkrétně nereaguje. Byť se tedy krajský soud v jedné dílčí otázce s právním názorem žalovaného neztotožnil a má za to, že dostatečným předstihem dle § 59 správního řádu je zpravidla 5 pracovních dní před konáním jednání, s žalobcem nelze souhlasit v tom, že nedodržení této lhůty vždy představuje vadu řízení a porušení § 59 správního řádu. S ohledem na okolnosti shrnuté výše krajský soud vyhodnotil, že žalobce byl v nynější věci předvolán k ústnímu jednání s dostatečným předstihem (6 kalendářních a 3 pracovní dny), a jelikož se k jednání bez omluvy nedostavil, byly podmínky pro konání ústního jednání splněny. Výslechy policistů provedené během jednání proto mohou sloužit jako skutkový podklad napadeného rozhodnutí a žalobní námitky shledal soud nedůvodnými.

V. Závěr a náklady řízení

23. Ze shora uvedených důvodů krajský soud žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s.
24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 s. ř. s. Neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie. 

Brno 15. března 2023

Mgr. Filip Skřivan, v. r.

samosoudce