[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 4. 2021, č. j.: X.

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 26. 4. 2021, č. j.: X., jímž byly zamítnuty žalobkyniny námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 19. 2. 2021, č. j.: X., kterým byl žalobkyni podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen z.d.p.), ode dne 22. 3. 2021 odňat invalidní důchod.

2. Obsah žaloby

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že posudkový lékař svůj závěr učinil, aniž by podrobněji zkoumal její zdravotní stav, na jednání přizvána nebyla, přihlédnuto nebylo k širokému spektru zdravotních obtíží, které jí nedovolují vykonávat výdělečnou činnost v jejím oboru, i její finanční ohodnocení je nižší, než bylo u předchozího zaměstnavatele, u nějž musela skončit ze zdravotních důvodů.
3. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení.

3. Vyjádření žalované

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovila s žalobou nesouhlas. Pracovní schopnost žalobkyně poklesla jen o 30 %, napadené rozhodnutí je dostatečně odůvodněno, všechny lékařské zprávy, z nichž žalobkyně vycházela, jsou konkretizovány, zdravotní dokumentace byla pro vyhotovení posudku dostačující, bylo přihlédnuto ke všem zdravotním obtížím, aktuální zdravotní stav žalobkyně byl popsán objektivně, posudkové řízení proběhlo správně, v případě dostatečné zdravotní dokumentace není osobní přítomnost na jednání nutná, posudek je správný, úplný a přesvědčivý, napadené rozhodnutí pak bylo vydáno v souladu s posudkovým hodnocením, nárok na invalidní důchod již neexistoval, proto bylo rozhodnuto o jeho odnětí. Navrhla nechat vypracovat posudek u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“). Za současného stavu navrhla žalovaná žalobu zamítnout, v případě příznivého posudku PK MPSV pro žalobkyni ponechala závěr na rozhodnutí soudu.

4. Obsah správního spisu

5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 1. 2. 2018, č. j.: X., byl žalobkyni ode dne 7. 11. 2017 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.
6. Podle prvostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 1. 2021, č. j.: LPS/2020/1814-JZM_CSSZ) již žalobkyně není invalidní, invalidita zanikla dnem 18. 1. 2020, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 30 %.
7. Dne 19. 2. 2021 bylo na základě prvostupňového posudku vydáno prvoinstanční rozhodnutí, jímž byl žalobkyni ode dne 22. 3. 2021 odňat invalidní důchod.
8. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky.
9. Podle druhostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 4. 2021, č. j.: LPS/2021/293-NR-PRH_CSSZ) žalobkyně ke dni 31. 3. 2021 není invalidní, invalidita zanikla dne 18. 1. 2020, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 30 %; námitkám nemohlo být vyhověno.
10.                      Dne 26. 4. 2021 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

11.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
12.                      Soud ve věci rozhodl při jednání. Žalobkyně během jednání uvedla, že měla potíže s X., byl jí přiznán invalidní důchod, důchod jí následně byl odňat pro zlepšení zdravotního stavu, zdravotní stav se ale nezlepšil, nebylo přihlédnuto k dalším úrazům a zdravotním obtížím (např. X.), nebylo přihlédnuto, X.; do protokolu byly napsány potíže s X., ona má ale problémy s X., její zdravotní stav se nezlepšil, X. Žalovaná odkázala na vyjádření k žalobě, k dokazování se dále vyjádřit nechtěla, navrhla žalobu zamítnout.
13.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 29. 9. 2021, e. č.: SZ/2021/1624-PH-9, který při jednání provedl částečně sdělením jeho obsahu a částečně jeho přečtením. Dne 7. 9. 2021 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky, lékařky v oboru neurologie, jednání komise byla přítomná i žalobkyně. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila nálezy z X., PK MPSV dále vyšla z vyšetření žalobkyně neuroložkou přímo během jednání komise dne 7. 9. 2021. PK MPSV došla k následujícím závěrům: „K datu vydání napadeného rozhodnutí byl zjištěn dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl vertebrogenní algický syndrom X. Procentní míra pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly XIII. – postižení svalové a kosterní soustavy, oddílu E – dorsopatie a spondylopatie, položky 1)c přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb. v platném znění – bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo úrazech páteře, degenerativních změnách páteře, výhřezů meziobratlových plotének – se středně těžkým funkčním postižením. Byla zvolena dolní mez 30 % s ohledem na doložený lehký neurologický nález. V klinickém obraze dominovala X., nejde o funkčně významný neurologický nález. X. Posuzovaná nebyla k datu rozhodnutí invalidní. Byla schopna práce s využitím své kvalifikace i práce s lehčím fyzickým zatížením, tedy práce v současnosti vykonávané na plný pracovní úvazek. Dlouhodobě vykazuje plnou pracovní schopnost. Nejsou vhodné těžké fyzické práce s přetížením páteře a X. Námitky uvedené v žalobě nebyly, na základě v předchozím textu uvedených skutečností, důvodem pro změnu posudkového závěru. Doložené lékařské nálezy zcela podporovaly posudkový nález. K datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.“
14.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
15.                      Podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) z.d.p. zjistí-li se, že nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen.
16.                      Z posudku PK MPSV ČR v Praze ze dne 29. 9. 2021 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 z.d.p. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky-neuroložky, k datu vydání napadeného rozhodnutí zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl vertebrogenní algický syndrom X. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly XIII. – postižení svalové a kosterní soustavy, oddílu E – dorsopatie a spondylopatie, položky 1)c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a činila 30 %. Při vypracování posudku vycházela komise především z posudkově významných odborných nálezů i z vlastního vyšetření žalobkyně v průběhu zasedání komise dne 7. 9. 2021. Žalobkyni neshledala PK MPSV invalidní.
17.                      K námitkám žalobkyně uplatněným při jednání soud uvádí, že PK MPSV posoudila její zdravotní stav komplexně a ke dni vydání napadeného rozhodnutí (26. 4. 2021). Žalobkyně byla jednání komise přítomna, bylo přihlédnuto k její anamnéze. X. uváděla, ale z dostupných podkladů nebyl shledán objektivní nález s relevancí ve věci invalidního důchodu, případné X. po vydání napadeného rozhodnutí, příp. jiné zhoršení zdravotního stavu, nemohly být zhodnoceny. Zhodnoceny naopak byly v podkladech zahrnuté obtíže s X., PK MPSV uváděla správně potíže s X.
18.                      Předmětem věci bylo posouzení žalobkynina zdravotního stavu. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013 - 20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 29. 9. 2021, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i stran určení a řádného zdůvodnění procentní míry poklesu její schopnosti soustavné výdělečné činnosti (v obou případech ke dni vydání napadeného rozhodnutí ze dne 26. 4. 2021) nebyly zjištěny důvodné pochybnosti.
19.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
20.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 20. února 2023

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce