č. j. 17 Ad 9/2022 35

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci

 

žalobce:

 

 

proti

žalovanému:

 

RYKA, s. r. o., IČO 25756770

sídlem Novodvorská 994/138, Praha 4

zastoupen advokátem JUDr. Petrem Novotným

sídlem  Archangelská 1568/1, Praha 10

   

Státní úřad inspekce práce 

sídlem Kolářská 451/13, Opava

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2022, č. j. 1730/1.30/22-4,

 

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

  1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj ze dne 25. 1. 2022, č. j. 17889/8.30/21-10. Rozhodnutím prvního stupně

-          byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku zaměstnanosti podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti), kterého se dopustil tím, že umožnil fyzické osobě pan X, nar. X, státní příslušnost X, výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 zákona o zaměstnanosti, neboť pan X v období od 19. 2. 2019 do dne 15. 3. 2019, vykonával na pracovišti – stavba „Novostavba prodejny LIDL“ Pardubice, na adrese: ul. Na Drážce, 530 02 Pardubice dle písemně uzavřené pracovní smlouvy, zaměstnanecké karty a dle evidence odpracované doby závislou práci dělníka v oblasti výstavby budov (montáž bednění a provádění omítky atd.) v rozporu s vydanou zaměstnaneckou kartou (v zaměstnanecké kartě uvedena pracovní pozice montážní dělník výrobků z ostatních materiálů). Tím žalobce porušil § 89 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, tedy povinnost, že cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván pouze tehdy, je-li držitelem platné zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty, pokud tento zákon nestanoví jinak;

-          byla žalobci za spáchaný přestupek v souladu s § 35 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) a dle § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti uložena pokuta ve výši 50 000 Kč;

-          byla žalobci uložena povinnost uhradit paušální částku náhrady nákladů přestupkového řízení ve výši 1 000 Kč.

 

II.

Obsah žaloby a související vyjádření

  1. Žalobce v žalobě namítá, že v rozporu se závěry napadeného rozhodnutí není pravda, že by pan X v období od 19. 2. 2019 do dne 15. 3. 2019 vykonával na předmětném pracovišti závislou práci dělníka v oblasti výstavby budov (montáž bednění a provádění omítky atd.) v rozporu s vydanou zaměstnaneckou kartou (v zaměstnanecké kartě uvedena pracovní pozice montážní dělník výrobků z ostatních materiálů). Rozhodně pak není ani pravda, že by žalobce jako právnická osoba porušil § 89 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, vztahující se k povinnosti, že cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván pouze tehdy, je-li držitelem platné zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žalobce upozorňuje na fakt, že se jeho zaměstnanec, pan X, na místě kontroly věnoval montáži bednění, přičemž současně je žalobce přesvědčen o tom, že právě činnost spočívající v montáži bednění odpovídá z hlediska pracovní náplně pracovní pozici montážní dělník výrobků z ostatních materiálů. Žalobce nechápe, proč by měl být napadeným rozhodnutím sankcionován za to, že se jeho zaměstnanec na pracovní pozici montážní dělník věnuje v rámci výkonu své práce montáži bednění. O tom, že se v místě kontroly montáž bednění prováděla, hovoří i sám Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, když uvedl: „Všichni uvedeni při kontrole na místě vykonávali pro kontrolovanou osobu pracovní činnost v zadní části stavby v profesi dělník v oblasti výstavby budov (konkrétně prováděli montáž bednění, zdění a omítky)“. Žalobce je proto přesvědčen o tom, že se žádného porušení zákona nedopustil a není tak v jeho případě dán ani žádný zákonný důvod pro ukládání pokuty ani povinnosti nahradit náklady řízení.
  2. Žalobce navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného.
  3. Ve vyjádření k obsahu žaloby žalovaný popírá oprávněnost žaloby a přináší obdobnou argumentaci jako v žalobou napadeném rozhodnutí.
  4. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby.

 

III.

Posouzení žaloby

  1. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
  2. Při jednání, které se u zdejšího soudu konalo dne 20. 2. 2023, setrvaly obě strany na svých dosavadních návrzích i argumentech. Žalobce navrhl provádět dokazování výslechem svědka pana X. Soud tento důkazní návrh zamítl. Má za to, že provádění tohoto důkazu je nadbytečné. Dle náhledu soudu obsah správního spisu, který zachycuje všechna relevantní skutková zjištění (zejména protokol o kontrole ze dne 6. 8. 2019), plně postačuje pro posouzení věci a není třeba provádět další dokazování.
  3. Podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se přestupku dopustí tím, že umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2.
  4. Podle § 5 písm. e) bod 2 zákona o zaměstnanosti pro účely tohoto zákona se rozumí nelegální prací práce vykonávaná cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce.
  5. Žalobní námitky jsou totožné s námitkami uvedenými v odvolání. Žalovaný se přitom s námitkami uvedenými v odvolání podrobně vypořádal. Soud, který se ztotožní s přiléhavou a fundovanou argumentací žalovaného, se v případě totožnosti žalobních námitek s námitkami uvedenými v odvolání nemusí již k věci duplicitně vyjadřovat a může odkázat na příslušné pasáže odůvodnění napadeného rozhodnutí. „Je-li rozhodnutí žalovaného správního orgánu řádně odůvodněno, je z něho zřejmé, proč žalovaný nepovažoval právní argumentaci účastníka řízení za důvodnou a proč jeho odvolací námitky považoval za liché, mylné nebo vyvrácené, shodují-li se žalobní námitky s námitkami odvolacími a nedochází-li krajský soud k jiným závěrům, je přípustné, aby si krajský soud správné závěry se souhlasnou poznámkou osvojil.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005-130, publ. pod č. 1350/2007 Sb. NSS).
  6. Soud se plně ztotožňuje s hodnocením věci, které zaujal žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí a v podrobnostech na ně odkazuje.
  7. Mezi stranami je nesporné, že žalobce měl vydáno pracovní povolení na pracovní pozici „Montážní dělníci výrobků z ostatních materiálů“, kód 82199 podle sdělení Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb., o zavedení Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO). Sporný je obsah této pracovní pozice, resp. to, zda pod tuto pracovní pozici spadá i montáž bednění. Žalovaný se této otázce podrobně a přesvědčivě věnoval zejména na str. 4-5 napadeného rozhodnutí, přičemž mimo jiné osvětlil, že montáž bednění spadá pod jinou pracovní pozici, a to pracovní pozici s kódem 93130 podle sdělení Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb. Soud se s těmito úvahami žalovaného plně ztotožňuje a odkazuje na ně. Nad jejich rámec dodává, že pracovní pozice „Montážní dělníci výrobků z ostatních materiálů“, kód 82199 podle sdělení Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb., na kterou měl žalobce vydáno pracovní povolení, následuje v této klasifikaci zaměstnání za pracovními pozicemi

82191 - Montážní dělníci výrobků z kovů

82192 - Montážní dělníci výrobků z pryže a plastů

82193 - Montážní dělníci výrobků ze dřeva a příbuzných materiálů

82194 - Montážní dělníci výrobků z kartonu a papíru

82195 - Montážní dělníci výrobků z textilu a kůže

82196 - Montážní dělníci výrobků ze skla a keramiky

82197 - Montážní dělníci výrobků z kombinovaných materiálů.

  1. Název pracovní pozice žalobce obsahuje slovní spojení „z ostatních materiálů“ a tato pracovní pozice v klasifikaci zaměstnání následuje za pracovními pozicemi zahrnujícími montáž z vyjmenovaných konkrétních materiálů. Systematickým výkladem tak nelze dospět k jinému závěru, než že pracovní pozice montážního dělníka výrobků z ostatních materiálů se vztahuje k výrobkům z jiných materiálů než z těch, které jsou vyjmenovány pod kódy 82191-82197. Soud dodává, že i kdyby bylo možno zařadit náplň práce žalobce (montáž bednění) pod pracovní pozici začínající číselnou kombinací 82 klasifikace zaměstnání, bylo by v takovém případě možno zařadit ji jen pod kód 82193, neboť bednění zpravidla jsou montována ze dřeva, případně příbuzných materiálů. Tedy i při nejvstřícnějším možném výkladu by žalobce stále vykonával práci v rozporu s pracovní pozicí, na kterou mu bylo vydáno pracovní povolení.

 

IV.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

  1. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  2. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 20. února 2023

 

 

Mgr. Milan Tauber v.r

předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: Z. F.