č. j. 19 Az 18/2022 – 35

  

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobce:  V.M. H.

   státní příslušnost Vietnamská socialistická republika

   

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra ČR

sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2022 č. j. OAM-91/LE-BA02-HA13-2022, o udělení mezinárodní ochrany

 

 

takto:

 

I.     Žaloba se zamítá.

II.    Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.  

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž byla žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů jako zjevně nedůvodná. Žalobce vyslovil názor, že důvody jeho žádosti byly nesprávně aplikovány pod § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu, ačkoliv jeho žádost měla být vyhodnocena meritorně. Žalovaný také pochybil tím, že se jej nezeptal na veškeré potřebné informace, které jsou pro rozhodnutí o mezinárodní ochraně třeba. Po sdělení důvodů žádosti se žalovaný dále netázal na konkrétní podrobnosti jeho příběhu a obav a tím nezjistil skutkový stav dostatečně. Žalobce dále bez bližšího odůvodnění vyjmenoval ustanovení správního řádu a zákona o azylu, která měl žalovaný porušit.
  2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na obsah správního spisu, odůvodnění napadeného rozhodnutí a uvedl, že v průběhu doplňujícího pohovoru žalobce zopakoval, že o mezinárodní ochranu v ČR žádá pouze z ekonomických důvodů, ve Vietnamu má dluh. V ČR nemá žádné příbuzné, celá jeho rodina je ve Vietnamu. Z vlasti vycestoval, protože tam má dluh a do Evropy přijel, aby si našel slušnou práci a mohl dluh splácet. Sdělil, že ve Vietnamu mu nic vážného nehrozí, pouze se obává, že neměl jak splatit dluh. V policejním protokolu uváděl totéž s tím, že jeho důvody pro cestu do Evropy byly pouze ekonomické. Jinak mu ve Vietnamu nic nehrozí a ničeho se neobává. Správní orgán dospěl k závěru, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany pouze a jen z ekonomických důvodů a neuvedl žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a téhož zákona. Žalovaný ve vyjádření odkázal rovněž na relevantní judikaturu.
  3. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), v mezích žalobních bodů. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí žalovaným (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.). V souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl soud o žalobě bez nařízení jednání.
  4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 31. 5. 2022 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Následně 16. 6. 2022 poskytl údaje k podané žádosti a sdělil, že je státním příslušníkem Vietnamské socialistické republiky, nemá žádné politické přesvědčení. Nikdy nebyl členem žádné politické strany ani nebyl politicky aktivní. Z vlasti vycestoval letecky v červnu 2019 do Rumunska, kde měl povolení k pobytu a pracovní vízum. Tam pobýval dva roky. Poté byl asi 10 měsíců v Maďarsku. Do České republiky přicestoval 23. 4. 2022. Cestovní doklad nemá, ztratil jej v Maďarsku. V minulosti nežádal o mezinárodní ochranu v České republice ani v jiných státech. O mezinárodní ochranu v České republice žádá z důvodu, neboť by tady chtěl vydělávat finanční prostředky a pomáhat rodině. S žalobcem byl následně 16. 6. 2022 proveden pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany a poté ještě doplňující pohovor. Žalobce kromě jiného vypověděl, že ve Vietnamu neměl žádné problémy se státními orgány či bezpečnostními složkami, ani neměl žádné jiné potíže. V případě návratu do vlasti se obává nedostatku finančních prostředků na zaplacení dluhu. Je si vědom, že na území ČR pobývá nelegálně. V ČR nežijí žádní jeho příbuzní. Žalobce byl v průběhu doplňujícího pohovoru konfrontován s tvrzeními, která sdělil policii. Správní orgán poukazoval na to, že do policejního protokolu o dluzích nehovořil a vypověděl, že v návratu do vlasti mu nic nebrání a nic mu tam nehrozí, ale nechce se tam vrátit, protože nemá peníze. K tomu žalobce na dotaz správního orgánu sdělil, že na jeho finanční stránku se jej neptali. Zopakoval, že ve Vietnamu mu nic vážného nehrozí, pouze se obává toho, že by neměl jak splatit dluh. Potvrdil, že se zadlužil kvůli vycestování za prací do Evropy, půjčil si peníze na vyřízení dokladů a všeho potřebného. Ve Vietnamu měl bistro, snažil se podnikat, ale jeho podnikatelský plán nevyšel, zadlužil se. Uvedl, že svou žádostí o mezinárodní ochranu chce legalizovat pobyt v České republice.
  5. Spis obsahuje rovněž informace, které správní orgán shromáždil ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv ve Vietnamu, žalovaný konkrétně vycházel z Informace OAMP, Bezpečnostní a politická situace v zemi Vietnam – Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, ze dne 14. 6. 2022, Zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (publikováno 2021), Přehled údajů o zemi Vietnam za rok 2020, ze dne 9. 4. 2021 a policejního protokolu o podání vysvětlení ze dne 23. 5. 2022 č. j. KRPU-100565-16/ČJ-2022-040022-SV-ZZ.
  6. V souladu s § 36 odst. 3 správního řádu byla dne 24. 8. 2022 žalobci dána možnost se v rámci seznámení s podklady rozhodnutí výše uvedenými seznámit, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí či uvést jakékoli nové skutečnosti nebo informace. Žalobce se k seznámení s podklady rozhodnutí dostavil, s nabízenými informacemi se nechtěl seznámit, ani se k nim vyjádřit. Rovněž nenavrhl žádné další podklady pro rozhodnutí ve věci žádosti o mezinárodní ochranu, ani neuvedl žádné nové skutečnosti nebo informace.
  7. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany jsou pouze ekonomické důvody, v ČR chce pracovat a vydělávat, aby mohl splácet dluh a pomáhat své rodině.
  8. Podle ust. § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu, se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.
  9. Soud souhlasí s žalovaným, že žalobce jako důvod odchodu z vlasti uvedl toliko důvody ekonomické s tím, že v České republice chce pracovat a vydělávat, aby mohl splácet dluh a pomáhat rodině. Jiné důvody odchodu z vlasti a následného podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR žalobce nesdělil, nezmínil ani žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být ve vlasti vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12, nebo že mu tam hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu.  S námitkou žalobce, že se jej žalovaný nedoptal na veškeré potřebné informace, soud nesouhlasí. K tomu je především třeba uvést, že žalobce ani v žalobě nespecifikuje, na které informace se jej údajně žalovaný nezeptal. Nadto tvrzení žalobce je v rozporu s obsahem správního spisu. Žalobce poskytl údaje k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, následně s ním byl proveden pohovor a poté ještě doplňující pohovor. Žalobce opakoval, že ve Vietnamu mu nic vážného nehrozí, vyslovil pouze obavy z toho, že by neměl jak splatit dluh a jeho důvody pro cestu do Evropy byly pouze ekonomické. Ani v rámci seznámení s podklady rozhodnutí poté, co byl žalobce dotázán, zda chce uvést ještě nějaké další skutečnosti, nebo nové skutečnosti, které by měl vzít správní orgán v úvahu při posouzení jeho žádosti žalobce, odpověděl, „ne, nechci“.
  10. Soud uzavírá, že správní orgán se zabýval všemi žalobcem tvrzenými skutečnostmi a za situace, kdy tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany byly pouze ekonomické důvody a zároveň neuvedl žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azyl nebo že by mu hrozila vážná újma podle § 14a zákona o azylu, postupoval zcela správně podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu a žádost žalobce zamítl jako zjevně nedůvodnou.
  11. Krajský soud proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
  12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

Ostrava 31.01.2023

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.