USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň Mgr. Sylvy Šiškeové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobců: a) město Zábřeh, se sídlem Masarykovo náměstí 510/6, Zábřeh, zast. Mgr. Lukášem Rothanzlem, advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, b) Za zdravý Ráječek, z. s., se sídlem Říční 1669/1, Zábřeh, c) J. W., d) Ing. arch. P. W., žalobci b) až d) zastoupeni Mgr. Davidem Černým, advokátem se sídlem Horní nám. 365/7, Olomouc, e) obec Rájec, se sídlem Rájec 98, Zábřeh, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, Olomouc, za účasti: WANEMI CZ a. s., se sídlem Lidická 1005/23b, Brno, zast. Mgr. Vojtěchem Novotným, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 671/24, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2022, č. j. KUOK 58191/2022, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. 1. 2023, č. j. 60 A 61/2022-131, o návrhu osoby zúčastněné na řízení na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I.                   Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

II.                 Osobě zúčastněné na řízení se ukládá zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Stavební úřad vydal k žádosti osoby zúčastněné na řízení (dále jen „stěžovatelka“) rozhodnutí o umístění stavby s názvem „Využití obnovitelných zdrojů energie a druhotných surovin při výrobě papíru v průmyslové zóně v Zábřehu“. Žalovaný na základě odvolání žalobců a Svazku obcí Mikroregionu Zábřežsko rozhodnutím ze dne 3. 6. 2022, č. j. KUOK 58191/2022, výrokem I. pro opožděnost zamítl odvolání Svazku obcí Mikroregionu Zábřežsko a výrokem II. územní rozhodnutí zčásti změnil a ve zbývající části je potvrdil.

[2]               Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 24. 1. 2023, č. j. 60 A 61/2022-131, zrušil výrok II. napadeného rozhodnutí a věc v tomto rozsahu  vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Proti rozsudku krajského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost.

[3]               V doplnění kasační stížnosti stěžovatelka požádala o přiznání odkladného účinku. Uvedla, že se přípravě záměru věnuje již více než 15 let a investovala do něj v dobré víře více než 100 000 000 Kč. Napadený rozsudek a jeho důvody jsou pro ni velmi překvapivé. Stěžovatelka zdůraznila, že kvůli absenci odkladného účinku kasační stížnosti by mohlo být řízení o její žádosti zastaveno dříve, než Nejvyšší správní soud rozhodne o kasační stížnosti. Zastavení řízení o umístění stavby by s ohledem na složitost, celkovou dobu řízení a vložené investice stěžovatelce způsobilo újmu velkého rozsahu.

[4]               Stěžovatelka zdůraznila, že stavbu nemůže zahájit pouze na základě napadeného rozhodnutí. Přiznáním odkladného účinku proto nemůže jiným osobám vzniknout újma a nebude ani v rozporu s veřejným zájmem. Jsou tedy splněny zákonné podmínky pro jeho přiznání.

[5]               Žalobce a) ve vyjádření zdůraznil mimořádnou povahu institutu odkladného účinku. Tvrdit a prokázat předpoklady pro jeho přiznání musí žadatel. Nestačí poukázat pouze na nepodloženou možnost vzniku újmy. Stěžovatelka neprokázala naplnění ani jedné ze zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku. Obává-li se stěžovatelka zastavení řízení o umístění stavby, pomíjí, že tomuto (z hlediska okolností relevantních pro přiznání odkladného účinku nepodloženému) riziku může sama předejít žádostí o přerušení řízení podle § 64 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Žalobce a) připomněl, že původní rozhodnutí může v důsledku zrušení rušícího rozsudku krajského soudu „obživnout“, což vyvrací stěžovatelčinu obavu. Sama hrozba existence dvou odlišných správních rozhodnutí v téže věci ale není sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[6]               Podle žalobce a) není relevantní ani tvrzená, avšak nedoložená výše stěžovatelčiny investice, kterou tak nelze zohlednit při posuzování rizika vzniku nepoměrně větší újmy. Stěžovatelka navíc v době od nabytí právní moci územního rozhodnutí do vydání napadeného rozsudku nečinila kroky k vydání stavebního povolení. Není dán ani další zákonný předpoklad pro přiznání odkladného účinku, tedy že případná újma vzniklá nepřiznáním odkladného účinku musí být nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Územní rozhodnutí má ve světle dodatku č. 1 ze dne 9. 8. 2010 smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 27. 4. 2009, č. 176/2009, bezprostřední vliv na povinnost žalobce a) zakotvenou v čl. 3 odst. 1 smlouvy o smlouvě budoucí. Právní mocí tohoto rozhodnutí tak může dojít k naplnění smlouvy a k pozbytí vlastnictví dotčených pozemků na straně žalobce a), jakož i riziku uplatnění smluvních sankcí vůči němu. Žalobci a) tedy hrozí v důsledku přiznání odkladného účinku výrazně reálnější újma než stěžovatelce při jeho nepřiznání. Podle žalobce a) by přiznáním odkladného účinku utrpěl veřejný zájem na výkonu pravomocných a vykonatelných soudních rozhodnutí.

[7]               Žalobce b) ve vyjádření uvedl, že stěžovatelka nedokládá svá tvrzení důkazy, které by svědčily o oprávněnosti návrhu. Připomněl, že kasační soud nemá vlastní vyhledávací činností zjišťovat či dovozovat důvody pro přiznání odkladného účinku. Dále odkázal na judikaturu, podle níž musí být hrozící újma závažná a skutečná. Žadatel je povinen tuto újmu popsat a odůvodnit.  

[8]               Ostatní žalobci ani žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřili.

[9]               Podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.

[10]            Kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek, pokud jsou současně splněny dvě podmínky: 1. výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám; a 2. přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[11]            Odkladný účinek podle soudního řádu správního je institutem výjimečným. Má ochránit adresáta veřejné správy před případnými neodstranitelnými negativními následky aktu veřejné správy (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2012, č. j. 2 As 132/2011‑115). Jde o výjimku z pravidla, která je vyhrazena pro ojedinělé případy, jež naplňují zákonem předepsané podmínky. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy vzniklé stěžovateli oproti jiným osobám jsou vždy závislé pouze na konkrétní situaci. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel. Ten musí popsat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015-50, či ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Svá tvrzení musí stěžovatel též doložit. Předestřená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek by byl pro stěžovatele zásadní. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní.

[12]            Stěžovatelka tvrdí, že by nepřiznání odkladného účinku mohlo vést k zastavení řízení o umístění stavby. To by jí s ohledem na složitost, celkovou dobu řízení a investované finanční prostředky způsobilo újmu velkého rozsahu. Tuto újmu však blíže nekonkretizovala ani nedoložila. Právě vylíčení hrozící nepoměrně větší újmy, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a doložení těchto tvrzení, jsou stěžejní pro vyhovění návrhu na přiznání odkladného účinku (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2016, č. j. 2 As 21/2016‑68). Stěžovatelka tedy  neprokázala existenci závažné újmy, která jí hrozí v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného rozsudku. Odkladný účinek nelze přiznat pouze na základě odkazu stěžovatelky na celkovou délku řízení a odhad celkové výše dosud investovaných prostředků. Rovněž hrozba zastavení řízení o umístění stavby je pouze hypotetická.

[13]            Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Za situace, kdy stěžovatelka neprokázala hrozbu závažné újmy, soud tvrzenou újmu nepoměřoval s újmou, jež by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Kasační soud se nezabýval ani tím, zda by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[14]            Rozhodnutí o odkladném účinku kasační stížnosti má předběžnou povahy. Nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

[15]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatkové povinnosti. Proto Nejvyšší správní soud výrokem II. tohoto usnesení stěžovatelce uložil, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatila soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve výši 1000 Kč.

[16]            Poplatek lze zaplatit převodem na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703‑46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1020402823, případně kolky na přiloženém tiskopisu.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2023

JUDr. Karel Šimka

                                                                                                                            předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn. 2 As 28/2023

↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓