č. j. 9 A 125/2019‑ 115

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci

 

žalobce:  Statutární město Havířov,  IČO 00297488

sídlem Svornosti 86/2, 736 01  Havířov

zastoupený advokátem JUDr. Michalem Šilhánkem

sídlem Tučapy 240, 683 01  Tučapy

proti

žalovanému:   Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023

sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00  Praha 2

 

o žalobě proti rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí  ze dne 19. 7. 2019, č. j. MPSV-2019/142852-832

 

takto:

  1. Rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí ze dne ze dne 19. 7. 2019, č. j. MPSV-2019/142852-832 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 

  1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 15 342 Kč do 1 měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Michala Šilhánka, advokáta.

 

 

Odůvodnění

 

  1.     Předmět řízení
  1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání  rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti oznámení žalovaného ze dne 13. 5. 2019 o nevyplacení části dotace  (dále jen „Oznámení“) vydanému podle § 14e dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů  (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) z důvodu porušení pravidel Operačního programu Zaměstnanost.

 

  1. V Oznámení žalovaný konstatoval, že žalobce postupoval v rozporu s Obecnou částí pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ (dále jen „pravidla“), kdy nebyly dostatečně naplněny požadavky na prokázání technické kvalifikace jednotlivými členy realizačního týmu nabídky vybraného dodavatele, neboť (i) v nabídce vybraného dodavatele nebyly předloženy referenční zakázky členů realizačního týmu dle „ Výzvy k podání nabídek, na kterou se nevztahuje postup pro zadávací řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“ vyhlášené žalobcem dne 9. 10. 2017 (dále jen „Výzva“) a (ii) vybraný dodavatel nedostatečně prokázal požadavek žalobce, aby každý člen realizačního týmu odškolil alespoň 150 vyučovacích hodin. Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí bránil námitkami, které ministryně práce a sociálních věcí napadeným rozhodnutím zamítla.
  2. Napadeným rozhodnutím ministryně práce a sociálních věcí zamítla námitky žalobce proti neproplacení dotace a ztotožnila se se správním orgánem 1. stupně, že žalobce nesprávně vyhodnotil kvalifikační předpoklady vítězné nabídky společnosti ACCON human recourses management s.r.o. u dokládání profesní kvalifikce členů realizačního týmu. Nesrovnalosti byly shledány jak v nepředložení požadovaného počtu referenčních zajkázek každým členem relizačního týmu, tak v nedoložení údajů, ze kterých by bylo možné dovodit, že uchazeč skutečně odučil 150 vyučovacích hodin. V napadeném rozhodnutí  ministryně došla k závěru, že splnění požadavků uvedených ve Výzvě mělo být hodnoceno nikoliv ve vztahu k dodavateli, ale k jednotlivým členům realizačního týmu (lektorům).

 

II. Žaloba

  1. Žalobce namítal, že nepožadoval, aby každý člen realizačního týmu předložil alespoň 3 referenční zakázky.  Žalobce sice v technické specifikaci u jednotlivých členů realizačního týmu uvedl, že členové mají ve svých životopisech uvést minimální počet referenčních zakázek, nicméně tento počet nikde neupřesnil. Každý člen realizačního týmu tak mohl ve svém životopise uvést jakýkoliv počet referenčních zakázek. Žalobce tento názor podložil mj. rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 8. 2006, 2R 042/06-Hr, dle kterého nedefinuje-li zadavatel konkrétně požadavky na referenční zakázky, nemůže poté posuzovat předložené reference dle přísnějších kritérií. Nelze tedy dovozovat, že by žalobce stanovil požadavek, aby člen realizačního týmu disponoval (co do rozsahu) stejnými referenčními zakázkami jako účastník sám. Vybraný dodavatel splnil požadavky žalobce, pokud ve své nabídce předložil životopisy jednotlivých členů realizačního týmu, a nadto v těchto životopisech uvedl hned několik referenčních zakázek. Žalobce nebyl oprávněn požadovat po dodavateli předložení 3 referenčních zakázek realizovaných každým členem realizačního týmu. Žalobce byl naopak povinen přijmout uvedené referenční zakázky jednotlivých členů realizačního týmu jako zcela dostačující a splňující podmínky Výzvy. Nemohlo tedy dojít k porušení pravidel, protože žalobce postupoval v souladu s požadavky stanovenými ve Výzvě.

 

  1. K prokázání splnění podmínky  150 odučených hodin jednotlivými členy realizačního týmu, žalobce odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2007, sp. zn. 62 Ca 38/2006, dle kterého, nedefinoval-li zadavatel zcela konkrétně požadavky na referenční zakázky (v tomto případě na odškolení 150 vyučovacích hodin), nemůže předložené reference posuzovat dle přísnějších kritérií. Pokud by žalobce chtěl, aby účastníci ve svých nabídkách vyjmenovali jednotlivá školení, včetně uvedení objednatele, délky trvání školení apod., uvedl by tento požadavek ve výzvě. Všichni členové realizačního týmu na základě dodatečné výzvy předložili prohlášení, kterým potvrdili, že uvedenou podmínku splňují, tj. že odškolili více než 150 vyučovacích hodin. Protože žalobce ve výzvě nestanovil, jakým způsobem měli členové realizačního týmu odškolené hodiny prokázat, bylo prohlášení pro žalobce dostačující. Až v případě pochybností, které však žalobce neměl, by žalobce mohl uvažovat o ověřování těchto skutečností (viz rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19. 4. 2018, č. j. ÚOHS-S0081/2018/VZ-11730/2018/522/Nri).

 

  1.  Žalobce shrnul, že se svým jednáním nedopustil porušení Pravidel, neboť postupoval v souladu s požadavky ve Výzvě.

 

III. Vyjádření žalovaného

 

  1. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě k posouzení referenčních zakázek oponoval žalobci v tom, že dle struktury Výzvy požadavky na technickou kvalifikaci směřovaly k tomu, že rozsah referenčních zakázek byl stanoven vůči uchazeči a nikoliv vůči každému lektorovi. Pokud by bylo vůlí žalobce rozsah referenčních zakázek na každém z lektorů nepožadovat, pak byla ve Výzvě stanovena zbytečná podmínka a žalobce je neměl uvádět ve výzvě, nadto s dovětkem, který značí, že požadavek referenčních kázek se vztahoval ke každému lektorovi. Základním principem zadávacího procesu je přitom transparentnost a jednoznačnost jednotlivých požadavků. Dle žalovaného v tomto kontextu nelze argumentovat rozhodnutrím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11.8.2006, neboť předmětem řízení, jehož se uvedené rozhodnutí týká, byly požadavky poměrně jednoznačně stanoveny. Žalovaný uvedl, že sám se dotazoval zadavatele na uvedené skutečnosti  a dne 31.7.2018 obdržel odpověď, že každý člen relizačního týmu měl předložit 3 referenční zakázky tematicky se vzahující  k jeho roli v realizačním týmu.

 

  1. K požadavku na odučení 150 hodin žalovaný trval na tom, že jednotliví členové relizačního týmu nepředložili potřebné podklady k tomu, aby mohlo být objektivně přezkoumáno, zda skutečně odučili minimálně požadovaných 150 hodin, tedy neplnili požadavky kladené na předložení dokladů prokazujících technickou kvalifikaci. Dle žalovaného ve Výzvě bylo uvedeno, že má být doložen počet odučených hodin vyšší než 150. Pouhé konstatování v čestném prohlášení by nemělo postačovat. Dle názoru ministryně měly být uvedeny i jednotlivé kurzy a jejich časové rozpětí tak, aby si věrohodnost tohoto čestného prohlášení mohl zadavatel alespoň teoreticky ověřit. Žalovaný je orgánem, který nese odpovědnost za řádnou kontrolu průběhu zadávacího řízení,  proto je třeba  čestná prohlášení dodávat v takovém formátu, aby z nich bylo jednoznačně ptrné, co dodavatel splňuje.

 

  1. Důvodem pro aplikaci postupu dle § 14e zákona o rozpočtových pravilech bylo porušení povinností zadavatele při zadávání zakázky malého rozsahu spočívající v nesprávném posouzení technických kvalifikačních předpokladů, za což bylo přistoupeno ke korekci 25 % z nárokovaných výdajů. S ohledem na zjištění závažnosti, kdy ve fázi posouzení kvalifikace dojde k chybnému postupu zadavatele (kvalifikační poždavky byly změněny nebo aplikovány nesprávně ve fázi posouzení kvalifikace).Žalobce pochybil při posouzení technické kvalifikace vítězného dodavatele, která nebyla prokazatelně doložena.

 

  1. Žalovaný dále s odkazem na materii řešenou v nálezu Ústavního soudu ČR Pl. ÚS 12/24 odmítl, že by jeho postup le § 14e rozpočtových pravidel byl protiústavní.

 

IV. Replika žalobce

 

  1. Žalobce reagoval na vyjádření žalovaného replikou, v níž k námitce nedostatečného prokázání referenčních zakázek poukázal na členění ustanovení o technické kvalifikaci uvedené ve Výzvě, ve které ke každému požadavku žalobce uvedl odstavec „Požadovaná minimální úroveň“, v níž definoval minimální úroveň svých požadavků, a po této definici vždy následoval odstavec „K prokázání této kvalifikace zadavatel požaduje“, ve které žalobce specifikoval způsob, jakým mají účastníci požadovanou minimální úroveň prokázat. Žalobce tedy nespecifikoval, jaké množství referenčních zakázek poskytovaných jednotlivými členy týmu požadoval.

 

  1. Z hlediska počtu odučených hodin žalobce opět poukázal na členění ustanovení o technické kvalifikaci, kdy u Přehledu referenčních zakázek (společnosti) stanovil ve Výzvě povinnost uvést v nabídce mj. rozsah předmětu referenčních zakázek, z něhož bude vyplývat, zda předmětem plnění byly shora požadované služby, předmět činnosti objednatele, doba realizace referenčních zakázek (měsíc, rok), a u Seznamu osob (lektorů), konkrétně u požadavku na prokázání 150 odškolených hodin tuto povinnost nestanovil. Nadto pro srovnání rovněž uvedl, že i v případě zjednodušeného podlimitního řízení, které označil co do povinností zadavatele a formálních náležitostí za náročnější, lze prokázat splnění požadavků čestným prohlášením účastníka. Pakliže je tento postup umožněn i v rámci zadávacího řízení ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je dle žalobce nasnadě použít takový postup i v rámci veřejné zakázky malého rozsahu, která je vyjmuta z pravidel pro zadávací řízení. Žalobce nakonec ještě namítl, že žalovaný v pravidlech prokázání části kvalifikace pomocí čestného prohlášení nezakázal.

 

 

V. Procesní rozhodnutí soudu a další podání účastníků

 

  1. Vzhledem k tomu, že žalobce s podanou žalobu koncipoval jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, však v podstatě brojil proti  rozhodnutí  ministryn práce a sociálních věcí o námitkách žalobce proti neproplacení dotace dle § 14e dle  zákona o rozpočtových pravidlech, přičemž správní soudy v svých rozhodnutích  vyslovily, že soudní přezkum takového rozhodnutí je přípustný, Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 3. 2021, č. j. 9 A 125/2019-90, podle § 37 odst. 5 s. ř. s. žalobce vyzval k úpravě žaloby tak, aby návrh na rozhodnutí odpovídal obsahu a účelu žalobního tvrzení. Žalobu podanou dne 18. 4. 2021 tedy žalobce upravil tak, že navrhl, aby  soud  zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

 

  1. Žalovaný ve svém vyjádření k možnosti úpravy žaloby žaloby uvedl, že žaloba proti rozhodnutí byla podána opožděně, takže ji nelze považovat za změnu podané zásahové žaloby a soud by měl žalobcův návrh odmítnout.

 

  1. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného uvedl, že provedl toliko opravu návrhu na rozhodnutí soudu (žalobního petitu), a to tak, aby odpovídal obsahu a účelu již dříve uvedeného žalobního tvrzení. Žalobce se svým žalobním tvrzením již od počátku domáhal ochrany před aplikací § 14e rozpočtových pravidel, která byla uskutečněna vydáním napadeného rozhodnutí, jež žalobce v podané žalobě řádně označil a také k žalobě přiložil. Veškeré rozhodné skutkové okolnosti tedy žalobce od počátku vylíčil, stejně jako označil veškeré potřebné důkazy k prokázání svých žalobních tvrzení. Žalobce tak nezměnil svůj žalobní návrh (respektive ani nepodal nový), jak ve svém vyjádření uvedl žalovaný, ale toliko opravil svůj původně podaný návrh, neboť se nadále opíral o stejný skutkový stav a stejné důkazy.

 

  1. Usnesením ze dne 19. 11. 2021, č. j. 9 A 125/2019-108, Městský soud v Praze připustil změnu žaloby ze žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného na žalobu na ochranu před napadeným rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že žalovaný doručil žalobci rozhodnutí o námitkách dne 22. 7. 2019 a žalobce podal žalobu dne 19. 9. 2019, jeho změněný návrh rozsudečných výroků soud považoval pouze za změnu včas podané žaloby.

 

 

VI. Posouzení věci městským soudem

 

 

  1. Městský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) v mezích žalobních bodů.

 

  1. Žaloba je zčásti důvodná.

 

  1. Městský soud vycházel z nesporné skutečnosti, že žalovaný vydal dne 29.3.2017 pod č. OPZ/4.1/033/0002852 rozhodnutí o poskytnutí dotace žalobci ve výši 6 482 550,62 Kč   s vymezením povinností žalobce jako příjemce dotace  dodržovat podmínky stanovené právními předpisy EU a ČR, rozhodnutím o poskytnutí dotace a pravidly OPZ zveřejněnými na webovém portálu poskytovatele dotace.

 

  1. Předmětem přezkumu soudem v této věci je zákonnost neproplacení části dotace  podle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech z důvodu závěrů žalovaného v Oznámení, potažmo ministryně  práce a sociálních věci v napadeném rozhodnutí, že žalobce  jako příjemce dotace   porušil povinnosti zadavatele při zadávání zakázky malého rozsahu na služby  „Zvyšování kompetencí zaměstnanců prostřednictvím vzdělávání – legislativa“týkající se zadávání zakázek, podle pravidel Operačního programu Zaměstnanost (OPZ), které je podle pravidel OPZ považováno za porušení rozpočtové kázně.

 

  1. Podle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech, poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i).

 

  1. Podle části V- Sankce, bodu 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatel nemusí vypolatit část dotace, domnívá-li se, že došlo k porušení pravidel stanovených tímto Rozhodnutím. Pokud poskytovatel odhalí porušení podmínek, je oprávněn neproplatit dotaci dle § 14e rozpočtových pravidel, a to maximálně do výše, která je stanovena v rozhodnutí o poskytnutí dotace, rep. ve výši stanovené za porušení dané povinnosti v tabulce sankcí pro oblast zadávání obsažené v Obecné části pravodel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ jako nejvyšší možná výše odvodu za předmětné porušení podmínek. Při stanovení výše sankce přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení cíle dotace.

 

  1. Podle napadeného rozhodnutí bylo právním titulem pro nevyplacení části dotace nesprávné vyhodnocení (posouzení) nabídek - kvalifikačních předpokladů uchazečů o zakázku  dle zadání žalobce ve   „Výzvě k podání nabídek, na kterou se nevztahuje postup pro zadávací řízení dle zákona o zadávací řízení dle zákona č. 134/2016 Sb, o zadávání veřejných zakázek“ s datem vyhlášení výzvy dne 9.10.2017.

 

  1. Mezi účastníky řízení je tak vpodstatě veden spor o interpretaci požadavků na prokázání kvalifikace dodavatele stanovené žalobcem ve Výzvě, přičemž mezi žalobcem (dle podané žaloby)  a žalovanou ministryní (dle napadeného rozhodnutí) není sporu o předmětný text části výzvy, jehož hodnocení vedlo ke korekci dotace, a který je vymezen z originálu výzvy i žalovanou ministryní v napadeném rozhodnutí.

 

  1. Soud z části Výzvy, která je rekapitulována žalobcem v podané žalobě a takto převzata i do napadeného rozhodnití a v souladu s originálem Výzvy zjistil, že žalobce mj. požadoval po uchazečích (dodavatelích poptávaných služeb) prokázání technické kvalifikace následujícím způsobem:

 

 

1) Přehled referenčních zakázek

Splnění technické kvalifikace prokáže dodavatel předložením seznamu služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení.

 

Požadovaná minimální úroveň:

Vzdělávací aktivity:

1. Zadávání veřejných zakázek a proces vedení zadávacího řízení

2. Vzdělávání v oblasti příslušné legislativy

6 služeb obdobného charakteru, z toho nejméně 3 významné služby tematicky se vztahující ke vzdělávací aktivitě 1. a nejméně 3 významné služby tematicky se vztahující ke vzdělávací aktivitě 2.

 

Výše uvedené požadavky lze splnit kumulativně, tedy jednou významnou službou prokázat více požadavků na technickou způsobilost.

 

K prokázání splnění technické kvalifikace dle bodu 1. zadavatel požaduje seznam referenčních zakázek ve formě čestného prohlášení podepsaného osobou oprávněnou zastupovat uchazečem (viz Příloha č. 4 této Výzvy), přičemž ze seznamu musí vyplývat minimálně tyto údaje:

a)       název, sídlo a IČO objednatele a kontaktní údaje oprávněného zástupce objednatele

b)      popis a rozsah předmětu referenčních zakázek, z něhož bude vyplývat, zda předmětem plnění byly shora požadované služby

c)       předmět činnosti objednatele

d)      doba realizace referenčních zakázek (měsíc, rok)

 

2. Seznam osob (lektorů)

Splnění technické kvalifikace prokáže dodavatel seznamem lektorů v rámci vzdělávacích aktivit jednotlivých dílčích oblastí.

 

Požadovaná minimální úroveň:

Vzdělávací aktivity:

1) Zadávání veřejných zakázek a proces vedení zadávacího řízení – minimálně 1 lektor

VŠ vzdělání v oblasti práva ukončeného magisterskou státní zkouškou, 3 roky praxe lektorské činnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek a procesu vedení zadávacího řízení

 

2) Vzdělávání v oblasti příslušné legislativy – minimálně 2 lektoři

VŠ vzdělání v oblasti práva ukončeno minimálně bakalářskou státní zkouškou, 3 roky praxe lektorské činnosti, znalost právních předpisů v oblasti: správní řád, přestupkový zákon, občanský zákoník, zákon o obcích, stavební zákon, kontrolní řád, exekuce, daňový řád, zákoník práce, smluvní vztahy v rámci realizace staveb, stavební řád, územní rozhodování, pozemní komunikace, spisová služba.

 

K prokázání této kvalifikace zadavatel požaduje:

a)       doklad o dosaženém vzdělání lektora (vysokoškolský diplom) - prostá kopie

b)      strukturovaný životopis lektora dokládající jeho profesní praxi v oblasti vzdělávání za období posledních 3 let (vztaženo k datu vyhlášení Výzvy – viz výše), včetně počtu odškolených vyučovacích hodin v minimálním rozsahu 150 vyučovacích hodin a stanoveného minimálního počtu referenčních zakázek (viz technická kvalifikace této výzvy) za téže období – vlastnoručně podepsaný originál osobou, které se profesní životopis týká

c)       identifikace příslušné části předmětu zakázky, jejíž plnění bude lektor zajišťovat

 

Vzor profesního životopisu pro jednotlivé lektory je uveden v Příloze č. 5 této výzvy, přičemž je věcí uchazeče, zda přiložený vzor použije či nikoli.

 

Seznam lektorů musí pokrývat předmět pro oblast legislativa ad1) ad2). Seznam lektorů bude nedílnou součástí Smlouvy (Příloha č. 1 této výzvy).

Seznam osob (lektorů) se týká všech lektorů, tj. i těch, kteří budou zajištěni poddodavatelsky (Příloha č. 2 této výzvy).

Z nabídky musí být patrné, jaký vztah mají osoby k dodavateli, tj. zda se jedná o zaměstnance dodavatele nebo poddodavatele dodavatele nebo zaměstnance poddodavatele.

 

  1. Spor o posouzení, zda žalobce vyhodnotil nabídku vítězného účastníka - ACCON human resources management, s.r.o. v souladu s nastavenými kvalifikačními požadavky se odvíjel ve 2 rovinách námitek ohledně kvalifikačních předpokladů účastníků, avšak nikoliv  ve 2 odlišných rovinách požadavků žalobce v rámci prokázání technické kvalifikace tak, jak žalobce odlišuje  bod 1) Přehled referenčních zakázek od bodu 2) Seznam osob (lektorů).

 

  1. Žalobce jako zadavatel požadoval prokázání technické kvalifikace přehledem referenčních zakázek, přičemž v podmínkách této dodávky  v pododstavcích týkajících se oblasti vzdělávání uvedl 6 služeb obdobného charakteru tak, že nejméně 3 významné služby se vztahují k tématu: zadávání veřejných zakázek a procesu vedení zadávacího řízení a dále nejméně 3 významné služby se vztahují ke vzdělávání v oblasti příslušné legislativy. I v případě, kdy lze uvedené služby splnit kumulativně, tj. jednou službou prokázat požadavky na obě dílčí oblasti vzdělávání, je zřejmé, že žalobce měl prokázat minimálně 3 referenčními zakázkami splnění uvedených požadavků tak, že každý lektor měl předložit referenční zakázky dle požadavků na dodavatele v té míře, která se vztahovala k dané dílčí oblasti.

 

  1. Dle struktury a obsahu dílčích požadavků ve Výzvě tyto oba body spolu souvisejí ve vztahu k prokázání technické kvalifikace, a proto i požadavek na prokázání 6 služeb, resp. při kumulaci minimálně 3 služeb ve vztahu k oběma oblastem vzdělávací aktivity (bod 1) a pododstavce 1.a 2.) způsobem předložení seznamu referenčních zakázek, svědčí o tom, že žalobce své požadavky nastavil na minimálně 3 referenční  zakázky. V napadeném rozhodnutí jsou v tomto směru námitky žalobce dostatečně vypořádány odkazem na nejen formálně koncepční, ale i obsahovou souvislost, kdy pod bodem 2) Seznam osob (lektorů), jsou sice formulovány další individuální požadavky na jednotlivé lektory, kteří mají být členy realizačního týmu dodavatele, avšak požadavky na tyto osoby se rovněž vztahují k prokázání technické kvalifikace a to ke stejným vzdělávacím aktivitám, jak jsou uvedeny v části  1) Přehled referenčních nabídek t.j. k oblasti zadávání veřejných zakázek a k oblasti příslušné legislativy včetně časově souvisejícího požadavku na  profesní praxi v období posledních 3 let jak jerovněž  uvedeno v odstavci 1)Přehledu referenčních nabídek.

 

  1. Pokud žalobce v podané žalobě připouští, že  dle zadávacích podmínek u jednotlivých členů realizačního týmu uvedl, že členové mají ve svých životopisech uvést minimání počet referenčních zakázek, pak i to nasvědčuje výkladu, že požadoval předložení referenčních zakázek  u jednotlivých členů. Jestliže minimální počet neuvedl, znamená to, že buď je v tomto směru zadání  požadavků netransparentní, nejednoznačné, a proto i splnění požadavků tak nelze jednoznačně vyhodnotit, anebo,  a k tomu se váže přezkum soudu, je nezbyné toto zadání vyložit v souvislosti s požadovaným počtem referenčních zakázek (6 nebo minimálně 3) vyžadovaných k dílčím oblastem vzdělávacích aktivit tak, jak učinil žalovaný. Soud proto přisvědčuje žalovanému v tom, že byť o referenčních zakázkách pojednává bod 1) Přehled referenčních zakázek vztahující se ke kvalifikaci dodavatele, podmínka referenčních zakázek se vztahuje  k jednotlivým osobám – lektorům, což je  přesvědčivé i z hlediska logiky požadavků, by požadovanou profesní kvalifikací a zkušeností  disponovali  jednotliví členové realizačního týmu.

 

  1. Z uvedených důvodů soud nepřisvědčil námitkám žalobce  ohledně nesprávného  vyhodnocení  nabídek žalovaným dle zadaných požadavků žalobce na předložení referenčních nabídek k prokázání technické  kvalifikace uchazečů.

 

  1. Oproti tomu však městský soud shledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu žalovaným, nesouladně s ustanoveními Výzvy,  posouzeného nedostatku splnění podmínky, že žalobce neprokázal praxi odškolených vyučovacích hodin v minimálním rozsahu 150 hodin.

 

  1. Soud po posouzení relevantního textu Výzvy k zajištění školení zaměstnanců žalobce v rámci projektu a vyhodnocení provedeného jak v Oznámení o nevyplacení části dotace, tak v napadeném rozhodnutí, shledal, že vypořádání námitky žalobce ohledně nesplnění požadavků ve Výzvě, vztahujících se  k vyhodnocení profesní kvalifikace lektorů v počtu odškolených hodin  není učiněno tak, aby odpovídalo zadanému textu  požadavku ve Výzvě.

 

  1. Vnárocích v zadávacího řízení pod bodem 2) předmětné části Výzvy označeného jako Vzdělávání v oblasti příslušné legislativy byl požadován strukturovaný životopis lektora dokládající jeho profesní praxi v oblasti vzdělávání za období posledních 3 let před vyhlášení Výzvy včetně počtu odškolených vyučovacích hodin v minimálním rozsahu 150 vyučovacích hodin  … a to ve formě vlastnoručně podepsaného originálu osobou, které se profesní životopis týká.  S odkazem na vzor profesního životopisu založeného v Příloze č. 5 Výzvy je pak uvedeno, že je věcí uchazeče, zda přiložený vzor použije či nikoli.

 

  1. V prvostupňovém rozhodnutí a shodně v napadeném rozhodnutí se k vyhodnocení podmínky odučených 150 hodin pouze uvádí, že splnění podmínky odučených 150 hodin lze identifikovat pouze z prohlášení, které vítězný uchazeč doplnil, avšak ji nelze dovodit z předložených dokladů. Přitom žalobce v námitkách proti prvostupňovému rozhodnutí namítl, že všichni lektoři (dodatečně na základě výzvy) předložili prohlášení ve svých životopisech, že uvedenou podmínku splňují. Žalobce poukázal na to, že ve Výzvě nebyl stanoven žádný specifický požadavek, který by určoval, jakým způsobem mají lektoři počet 150 odučených hodin prokázat. Pak je nezbytné považovat  za dostačující prohlášení  lektora a teprve až v případě pochybností příjemce dotace o tvrzených skutečnostech by bylo na místě ověřovat uváděná tvrzení. Z řízení nevyplývá, že by žalobce měl žádné pochybnosti o relevanci předložených informací a nepovažoval za potřebné je ověřovat.

 

  1. K uvedeným námitkám ministryně v napadeném rozhodnutí doplnila výhradu, že jednotliví členové realizačního týmu nepředložili potřebné podklady k tomu, aby mohlo být objektivně přezkoumáno, zda skutečně  odučili minimálně požadovaných 150 hodin, čímž také nesplnili požadavky kladené na předložení dokladů prokazujících technickou kvalifikaci. V napadeném rozhodnutí se dokonce uvádí, že má být doložen počet odučených hodin vyšší než 150 a  také, že pouhé konstatování v čestném prohlášení by nemělo postačovat Dle názoru v napadeném rozhodnutí měly být uvedeny i jednotlivé kurzy a jejich časové rozpětí tak, aby si to zadavatel mohl ověřit, když poskytnuté čestné prohlášení takovouto možnost nedává.

 

  1. K vypořádání námitky žalobce směřující do prokázání počtu odučených hodin, soud uvádí, že byť požadavky žalovaného na uvedení dalších konkrétních údajů, resp. předložení dokladů konkrétně prokazujících skutečné odučení 150 hodin by byly z hlediska záruky  hospodaření s rozpočtovými prostředky žádoucí, neboť by zajišťovaly skutečně profesní platformu nabídek, jinou otázkou je, zda toto bylo ve Výzvě požadováno, resp. zda byly známy okolnosti, které by  předložená prohlášení činila nevěrohodnými  nebo vyvolávala pochybnosti. Je třeba konstatovat, že parametry Výzvy nepožadovaly takto konkrétně prokazovaná prohlášení o počtu odučených hodin (ve Výzvě nejsou požadavky na počet kurzů či časové rozpětí) a ostatně z napadeného rozhodnutí vyplývá jen úvaha ministryně, že by pouhé konstatování v čestném prohlášení „nemělo“ postačovat, aniž by k tomu byly uvedeny argumenty vyplývající z textu Výzvy či jiných pro věc důležitých skutkových okolností. V uvedeném směru je proto třeba přisvědčit žalobním námitkám, že zadavatel nedefinoval konkrétní požadavky na odučení 150 vyučovacích hodin, a proto náhled žalovaného na podrobnější prokázání profesní připrvenosti jde nad rámec textu Výzvy, je spíše opřen o náhled žalovaného na to, co by zadání k nabídkám (nikoliv vyhodnocení nabídek) mělo obsahovat, aniž by si žalovaný uvědomil, že žalobci přiznaná dotace je korigována z důvodu porušení v chybném postupu zadavatele spočívajícím v nesprávné aplikaci kvalifikačních požadavků ve fázi posouzení kvalifikace, nikoliv zadání (viz také závěr napadeného rozhodnutí).

 

  1. Soud přisvědčuje žalobci také v tom, že tak, jak je žalobce odpovědný za výběr nejvhodnější nabídky, jsou i uchazeči o veřejnou zakázku odpovědni za obsah svých nabídek, a to včetně pravdivosti a úplnosti údajů v nabídkách obsažených. To ovšem neznamená, že by zadavatel neměl zodpovědně přistupovat k vyhodnocení nabídek, nelze mu však klást k tíži, pokud po uchazečích nepožaduje podrobnější průkazy kvalifikačních předpokladů, nejsou-li v zadání stanoveny, vyjma situací kdy dojde ke vzniku pochybností a indicií, že nemusí jít o pravdivé údaje (viz rohodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne  19.4.2018, č.j ÚOHS - S0081/2018/VZ-11730/2018/522/Nri, odkazovaného v žalobě).

 

  1. K uvedenému soud jen doplňuje, že přezkum Oznámení ministryní žalovaného, jakož i  soudní  přezkum napadeného rozhodnutí nelze vést k jinému  hodnocení, než k souladu nabídek se zadávací dokumentací, tj. správní orgány ani soud nemohou posuzovat vhodnost zadávací dokumentace a zvažovat vyhodnocování nabídek nad její  rámec.

 

  1. Soud proto shrnuje, že  v rozsahu  hodnocení žalovaného i ministryně k nesplnění požadavků dle Výzvy - kladených na předložení dokladů, resp. detailnějších údajů prokazujících počet odškolených hodin, správní orgány nevycházely z odpovídajícího znění Výzvy a napadené rozhodnutí z Výzvy nepřesně dovozuje i časový  limit odučených hodin. Podle výzvy měli lektoři doložit profesní praxi minimálně odučených 150, nikoliv počet odučených hodin vyšší než než 150 hodin, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí a opakovaně ve vyjádření k žalobě. Uvedené  tak  v souhrnu bránilo tomu, aby soud považoval napadené rozhodnutí za adekvátně  odůvodněné, souladné se skutkovým stavem věci a stvrdil správnost jeho právního posouzení včetně výše korekce, která v důsledku uvedeného  bude  předmětem nového posouzení žalovaným.

 

  1. Z uvedených důvodů Městský soud v Praze napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s.  zčásti zrušil pro nezákonnost spočívající v nesprávném právním posouzení podmínky  technické kvalifikace v rozsahu nároku na počet odučených hodin lektorů dodavatele a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. věc vrátil druhostupňovému orgánu k dalšímu řízení, v němž  bude vázán právním názorem soudu ( § 78 odst. 5 s.ř.s.).

 

  1. Soud v dané věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť k tomu byl dán souhlas účastníků řízení  dle § 51 s.ř.s.

 

  1. Výrok o nákladech řízení je dán  ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce měl ve věci  úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení.  Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3000 Kč a náklady právního zastoupení. Ty  tvoří odměna zástupci žalobce za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení , podání žaloby, podání repliky)  po 3.100,- Kč a 3x  paušál  300,- Kč dle  § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a  § 13 odst. 3 cit. vyhlášky s připočtením částky DPH ve výši 2 142 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty z částky 10 200  Kč, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, činí  tedy  15 342 Kč.

 

 

Poučení :

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

 

 

Praha  28. dubna 2022

 

JUDr. Ivanka Havlíková

předsedkyně senátu

 

v. z. JUDr. Naděžda Řeháková v. r.

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje T. V.