č. j. 43 A 16/2023 - 25
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jan Čížka, soudkyně Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a soudce JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci
žalobců: a) Z. P.
bytem X
b) PILECKÝ s.r.o., IČO: 265 11 991
sídlem Mokrovraty 177, Nový Knín
oba zastoupeni advokátem Mgr. Jiřím Kokešem
sídlem náměstí T. G. Masaryka 153, Příbram
proti
žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj
sídlem Staroměstské nám. 6, Praha 1
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 1. 2023, č. j. MMR-3793/2023-83,
takto:
Odůvodnění:
1. Krajský úřad Středočeského kraje usnesením ze dne 25. 11. 2022, č. j. 138081/2022/KUSK, rozhodl, že starosta města Dobříš není vyloučen z projednávání a rozhodování v řízení o odstranění stavby „zpevněné plochy, likvidace dešťových vod a oplocení Rybníky“ na pozemcích parc. č. 46/23, 46/24, 46/28 a 67/1 v k. ú. Rybníky, vedeném Městským úřadem Dobříš pod sp. zn. MDOB/1468/2019/VŽP.
2. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobce a) a usnesení krajského úřadu potvrdil (výrok I) a jako nepřípustné zamítl odvolání žalobce b) [výrok II].
3. Žalobci se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhají zrušení napadeného rozhodnutí.
4. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou přípustnosti žaloby.
5. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.
6. Úkonem, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem ve smyslu posledně citovaného ustanovení, je podle judikatury mimo jiné rozhodnutí správního orgánu o námitce podjatosti [např. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003‑23, č. 114/2004 Sb. NSS, a ze dne 11. 10. 2007, č. j. 4 As 46/2007-75, č. 3212/2007 Sb. NSS]. Jak vyslovil NSS v rozsudku č. j. 4 As 46/2007-75 „[o]tázka podjatosti je s to předurčit výrazným způsobem výsledek řízení s ohledem na řešení věci samé. To ovšem nic nemění na tom, že řízení o námitce podjatosti vůči pracovníku (či pracovníkům) správního orgánu je řešením procesní otázky, tj. relativně samostatným řízením odvozujícím svůj smysl a účel od projednání věci samé. (…) To samo o sobě ovšem neznamená, že se jedná o rozhodnutí, vůči němuž mohla být samostatně podána žaloba. Z povahy věci plyne, že procesní rozhodnutí vydané správním orgánem je možné napadnout až spolu s meritorním rozhodnutím ve věci, kde může být případně shledána vada řízení spočívající v nesprávném posouzení námitky podjatosti, nevydání samostatného rozhodnutí o nevyloučení pracovníků správního orgánu, jejichž nepodjatost byla zpochybněna, apod.
7. Brojí-li tedy žalobci proti rozhodnutí, kterým byla zamítnuta jejich odvolání proti rozhodnutí o námitce podjatosti, je jejich žaloba nepřípustná. To platí i pro žalobce b), jehož odvolání žalovaný zamítl jako nepřípustné. V takovém případě sice napadené rozhodnutí netvoří jeden celek s prvostupňovým rozhodnutím (rozsudek NSS ze dne 23. 12. 2009, č. j. 5 As 105/2008-135, č. 2700/2009 Sb. NSS). To ovšem neznamená, že by bylo nutné odhlížet od skutečnosti, že i odvolání žalobce b) směřovalo proti procesnímu rozhodnutí, kterým se pouze upravuje vedení řízení před správním orgánem. Podstatné je, že to, zda byla správně posouzena podjatost úřední osoby v řízení před správním orgánem, lze namítnout v žalobě proti rozhodnutí ve věci samé. Bylo by proti smyslu a účelu § 70 písm. c) s. ř. s., pokud by byl ve správním soudnictví přípustný přezkum rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto pro nepřípustnost odvolání proti rozhodnutí, jehož samostatný soudní přezkum je podle § 70 písm. c) s. ř. s. vyloučen (rozsudek NSS ze dne 22. 10. 2020, č. j. 8 As 32/2020-38, č. 4101/2021 Sb. NSS).
8. S ohledem na výše uvedené soud žalobu odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s., neboť napadeným rozhodnutím se toliko upravuje vedení řízení před správním orgánem. Žalobci nejsou uvedeným postupem zkráceni na právu na soudní ochranu, neboť přezkumu procesního rozhodnutí se mohou domáhat v rámci případné žaloby podané proti meritornímu rozhodnutí ve věci.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 9. března 2023
Mgr. Jan Čížek, v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: V.N.