číslo jednací: 28 Az 1/2023 - 15

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr Helenou Konečnou ve věci

žalobce:  E. R.

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR

 Nad Štolou 936/3, Praha 7

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2022, OAM-340/LE-LE05-LE05-2022, ve věci mezinárodní ochrany

takto:

Věc se postupuje Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

Žalobce napadl žalobou ze dne 28. 12. 2022 podanou podle § 32 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v záhlaví specifikované rozhodnutí žalovaného.

Krajský soud předtím než mohl přistoupit k věcnému posouzení žaloby, musel zkoumat, zda jsou splněny podmínky a řízení. Dospěl k závěru, že k projednání a rozhodnutí věci není místně příslušný.

Dle ustanovení § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.

Zvláštním zákonem, který upravuje místní příslušnost odlišně oproti obecnému pravidlu stanovenému v § 7 odst. 2 s. ř. s., je i zákon o azylu, který v ustanovení § 32 odst. 3 stanoví, že k řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu.

Žalobce v žalobě uvedl jako svou adresu pobytu Věznici Odolov, Malé Svatoňovice. Věznici však nelze považovat za místo hlášeného pobytu podle § 32 odst. 3, resp. § 77 zákona o azylu, neboť věznice není azylovým zařízením, do něhož byl žalobce umístěn ministerstvem, a nejedná se ani o místo pobytu, které by žalobce oznámil ministerstvu a s nímž ministerstvo vyslovilo souhlas (k tomu srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 3. 2006, čj. Nad 6/2006-19). Z hlediska určení místní příslušnosti soudu není přitom rozdílu mezi tím, zda je žalobce umístěn ve vazební věznici, věznici za účelem výkonu trestu odnětí svobody, nebo zda je umístěn ve vyhošťovací vazbě (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2014, čj. 8 As 111/2014-43).

Z údajů databáze Ministerstva vnitra, z odpovědi MV, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 5. 1. 2023 a z odpovědi Vězeňské služby ČR ze dne 6. 1. 2023 na dotazy krajského soudu vyplývá, že žalobce se v době od 19. 10. 2022 do 4. 1. 2023 (tj. i v době podání žaloby) nacházel ve výkonu trestu ve Věznici Odolov (výkon trestu mu byl uložen Obvodním soudem pro Prahu 3 pod čj. 3T 36/2022). Ministerstvo vnitra rovněž sdělilo, že v jeho evidenci není místo pobytu žalobce před nástupem do věznice známo a v Cizineckém informačním systému není evidován.

Žalobcovo místo pobytu před nástupem do věznice se tedy zjistit nepodařilo (není známo), místní příslušnost tak nelze dle ustanovení § 32 odst. 3 zákona o azylu, dle něhož je k řízení o žalobě místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení azylu (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu, určit.

Jak je již uvedeno shora, uvedené pravidlo má povahu zvláštního ustanovení ve vztahu k obecnému pravidlu vyjádřenému v ustanovení § 7 odst. 2 s. ř. s. Z pravidla lex specialis derogat legi generali přitom vyplývá, že aplikační přednost má norma zvláštní, avšak nelze-li v konkrétním případě použít této zvláštní normy, použije se podpůrně normy obecné. Tak je tomu i v daném případě. Vzhledem k tomu, že místní příslušnost nelze určit podle zvláštního pravidla obsaženého v ustanovení § 32 odst. 3 zákona o azylu, je na místě postupovat podle obecného pravidla vyjádřeného v ustanovení § 7 odst. 2 s. ř. s. Podle něj je místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Takovým správním orgánem je Ministerstvo vnitra, jehož sídlo spadá do obvodu Městského soudu v Praze.

Dle ustanovení § 7 odst. 6 s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Proto krajský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku a věc bude po právní moci tohoto usnesení postoupena Městskému soudu v Praze.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 8. února 2023

Mgr. Helena Konečná v. r.

samosoudkyně