č. j. 19 A 16/2022 - 30

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobce:  P. A.

zastoupen Mgr. Faridem Alizeyem, advokátem sídlem 702 00 Ostrava, Stodolní 7

proti

žalovanému:  Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 702 18 Ostrava, 28. října 117

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2022 č. j. MSK 68721/2022, ve věci přestupků

 

takto:

 

  1.              Žaloba se zamítá.
  2.            Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Nový Jičín ze dne 12. 4. 2022 č. j. MUNJ-35995/2022/OPA-Koc, ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) a přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
  2. Žalobce žalovanému vytkl nedostatečné dokazování, které bylo doplněno toliko pouze formálně výslechem svědků, aniž by tyto důkazy byly řádně hodnoceny. Správní orgány vyšly z nedostatečně zjištěného skutkového stavu a věc nesprávně právně posoudily. V odůvodnění jejich rozhodnutí není uvedeno, na základě jakých konkrétních skutečností dospěly ke svým závěrům. Odvolací správní orgán sice popisuje, jaké důkazy byly ve věci prováděny, avšak ve skutečnosti vycházel pouze z té části výpovědi svědků, které svědčily v jeho neprospěch. Nebylo bezpochyby jasně prokázáno, jaké konkrétní okolnosti provázely navýšení hladiny alkoholu, jaká byla skutečná hladina alkoholu v krvi a zda nese objektivně odpovědnost za tvrzené přestupky. Žádný ze svědků neuvedl nic konkrétního k průběhu silniční kontroly, zejména co do jeho relevantních tvrzení ohledně skutkového děje a požití ústní vody bezprostředně před jízdou, což mělo významný vliv na možné navýšení hladiny alkoholu. Oba svědci popisují pouze obecná tvrzení o standardním průběhu kontroly, ani jeden však neuvádí, proč odmítl podepsat související dokumentaci, která má zakládat jeho vinu. Tvrzení svědka L., že snad měl být z něho cítit během kontroly zápach alkoholu, považuje za ryze subjektivní a nemůže samo o sobě zakládat odpovědnost za spáchání předmětného přestupku. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí neuvádí, na základě jakých konkrétních skutečností považuje výpovědi svědků L. a Š. za věrohodné a jeho výpověď za nevěrohodnou. Žalobce uvedl, že pokud došlo k porušení zákona, pak stalo se tak nedopatřením po požití ústní vody, nikoliv požitím alkoholického nápoje. Poukázal na to, že s hlídkou policie spolupracoval, podrobil se lékařskému vyšetření, což správní orgány vůbec nevzaly v úvahu. Jejich rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná. Žalobce žalovanému rovněž vytkl, že v odvolání namítal nikoliv oprávněnost nároku na upuštění od výkonu správního trestu po polovině, ale tu skutečnost, že v důsledku průtahů v rozhodování správních orgánů nesplňuje zákonné podmínky pro takový postup a uplatnění žádosti o upuštění od výkonu správního trestu po polovině, což zasahuje do jeho práva na spravedlivý proces.
  3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Vyslovil názor, že skutkový stav věci v případě obou přestupků byl prokázán. V průběhu řízení nevyvstaly žádné pochybnosti o vině žalobce. Ten pouze v úředním záznamu o podání vysvětlení osoby zadržené k přestupku uvedl, že požil ústní vodu značky Odol. Toto tvrzení neuplatnil na místě spáchání přestupku, který se stal dne 10. 8. 2022, ale až dne 2. 9. 2022, tedy zhruba s měsíčním odstupem v rámci podaného vysvětlení, ještě před zahájením řízení o přestupku. Tuto verzi pak následně žalobce v již zahájeném přestupkovém řízení znovu netvrdil, proto se jí správní orgány nezabývaly. K tomu žalovaný poznamenal, že všechny případné vlivy ústních vod, hašlerek či sirupů proti kašli, jsou 1. zohledněny v odchylce měření a dále, že pokud se hodnoty naměřených dechových zkoušek pohybovaly kolem promile, pak takový stav nemohl být způsoben požitím ústní vody. Skutečná hladina alkoholu byla zjištěna řádně provedenou dechovou zkouškou, která je přímým a zcela věrohodným důkazem o ovlivnění alkoholem a v tomto ohledu zde nejsou žádné pochybnosti. Nejedná se o orientační hodnotu. Žalobci pak byla za vinu kladena nejnižší naměřená hodnota, neboť je určení takové hodnoty v jeho prospěch. Svědci se k požití ústní vody vyjádřit ani nemohli, neboť z obsahu úředních záznamů včetně oznámení přestupku z místa a potvrzení o zadržení řidičského průkazu je zřejmé, že žalobce tuto verzi policistům na místě neuvedl. Policista se pak nemohl vyjadřovat k něčemu, co žalobce při projednání přestupku netvrdil. Žalovaný připomenul, že svědecká výpověď policistů je důležitá pro potvrzení přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu, nikoliv pro přestupek dle § 125c odst. 1 písm. b) téhož zákona, tedy pokud by v případě přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu důkaz svědeckou výpovědí proveden nebyl, byl by zcela prokázán samotnými řádně provedenými dechovými zkouškami. V případě žalobce však bylo povinností policistů vyzvat jej k odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu s ohledem na hraniční hodnoty okolo 1 promile alkoholu, neboť zde bylo důvodné podezření ze spáchání přečinu řízení vozidla pod vlivem návykové látky. Co se týká tvrzených průtahů v řízení a uplatnění nároku na upuštění od výkonu správního trestu po polovině, žalovaný uvedl, že námitku žalobce vypořádal přesně tak, jak ji v podaném odvolání uplatnil a rozhodnutí je zcela přezkoumatelné. Právo žalobce na spravedlivý proces žádným způsobem porušeno nebylo, na upuštění od zbytku trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel žalobce nemá právní nárok, rovněž lhůty pro vydání rozhodnutí a projednání věci jsou pouze lhůtami pořádkovými. V dalším pak žalovaný odkázal na žalobou napadené rozhodnutí.
  4. U jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích k věci.
  5. Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen s.ř.s.), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  6. Ze správních spisů bylo zjištěno, že Městský úřad Nový Jičín rozhodnutím ze dne 12. 4. 2022 č. j. MUNJ 35995/2022/OPA-Koc uznal žalobce vinným tím, že 1. dne 10. 8. 2020 v době kolem 20:15 hodin mimo obec na pozemní komunikaci, a to na silnici I. třídy č. 48 poblíže benzinové čerpací stanice Benzina (Nový Jičín, Suvorovova č. p. 664) ve směru jízdy na Frýdek – Místek řídil motorové vozidlo tovární značky LUBLIN, RZ X, v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy byl ještě pod vlivem alkoholu, když v čase 20:25:55 hodin byla u něho jako nejnižší prokazatelná hodnota alkoholu zjištěna 0,77 g/kg, kdy tímto jednáním měl z nedbalosti porušit § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu, tedy porušením § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu se z nedbalosti dopustil přestupku, neboť řídil vozidlo v takové době po požití alkoholického nápoje, po kterou byl ještě pod vlivem alkoholu. V odst. 2. výroku byl žalobce uznán vinným tím, že v souvislosti s řízením motorového vozidla tovární značky LUBLIN, RZ X dne 10. 8. 2020 v době kolem 20:15 hodin mimo obec na pozemní komunikaci, a to na silnici I. třídy č. 48 poblíž benzinové čerpací stanice Benzina (Nový Jičín, Suvorovova č. p. 664) ve směru jízdy na Frýdek – Místek a po provedené dechové zkoušce na alkohol v čase 20:25:55 hodin, která byla pozitivní, se na výzvu policisty Policie ČR v souladu s § 124 odst. 12 písm. f) zákona o silničním provozu sice podrobil dne 10. 8. 2020 v čase 21:20 až 21:30 hodin odbornému lékařskému vyšetření v Nemocnici Nový Jičín, LSPP, v souvislosti s tímto vyšetřením však odmítl odběr biologického materiálu (krve i moči) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, kdy tímto jednáním úmyslně porušil § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu ve spojení s § 20 odst. 1 písm. a), § 20 odst. 2 a odst. 4 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (zákon o ochraně zdraví), neboť v provozu na pozemních komunikacích v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu se odmítl podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem, čímž spáchal úmyslně přestupek podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu. Žalobci byla uložena pokuta 25 000 Kč, zákaz řízení motorových vozidel na dobu 14 měsíců. Žalobci byla současně uložena povinnost zaplatit náklady řízení spojené s projednáním přestupků ve výši 1 000 Kč a bylo rozhodnuto o splatnosti pokuty a nákladů řízení.
  7. Součástí spisu je spisová dokumentace Policie České republiky, obvodního oddělení Nový Jičín, č. j. KRPT-163388/TČ-2020-070414, obsahující odevzdání věci k projednání přestupku ze dne 3. 9. 2020, úřední záznam policistů, úřední záznam ze dne 2. 9. 2020 o podaném vysvětlení žalobcem podle § 158 odst. 6 trestního řádu, protokol o zadržení osoby podezřelé ze dne 10. 8. 2020, který žalobce odmítl podepsat. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu ze dne 2. 9. 2020 plyne, že žalobce k věci samé sdělil, že 10. 8. 2020 kolem 19:50 hodin vyjel se svým vozidlem LUBLIN z místa trvalého bydliště z Nového Jičína z ulice Dlouhá, je vlastníkem předmětného vozidla. Po celou dobu vozidlo řídil, jela s ním přítelkyně paní C. a jeho syn. Chtěli jet do Kopřivnice. Asi na 10 minut zastavili na benzinové stanici Slovnaft v Šenově u Nového Jičína, kde si vypláchl ústa ústní vodou Odol, potom jeli na silnici I/48, kdy následně zastavili na benzinové čerpací stanici Benzina v Novém Jičíně. Tam se podrobil dechovým zkouškám, které byly pozitivní. Odběr krve odmítl. Alkoholické nápoje před jízdou nepil. Naposledy požil 9. 8. 2020 v době od 20:00 hodin do půlnoci asi 1 litr vína. Policejní protokoly odmítl podepsat, protože se již podrobil dechovým zkouškám. Vyslovil přesvědčení, že na dechové zkoušky mělo vliv užití ústní vody. Během jízdy se necítil být pod vlivem alkoholu. Součástí spisu jsou rovněž výstupy z dechového analyzátoru Dräger Alcotest 7510, v. č. ARBM-0099, v čase 20:20:18 hodin byl výsledek první dechové zkoušky 1,22 g/kg, po uplynutí 5 minut bylo provedeno opakování zkoušky, přičemž v čase 20:25:65 hodin byla zjištěna hodnota 1,02 g/kg alkoholu a za situace, kdy rozdíl mezi první a druhou dechovou zkouškou byl více než 10 %, byla provedena třetí dechová zkouška v čase 20:31:35 hodin s výsledkem 0,96 g/kg alkoholu. Žalobce s naměřenou hodnotou alkoholu nesouhlasil, výstup z dechového analyzátoru odmítl podepsat. Součástí spisu je rovněž listina – vyjádření osoby s naměřenou hodnotou alkoholu ze dne 10. 8. 2020, do něhož se žalobce odmítl vyjádřit a listinu, která obsahuje výsledky dechových zkoušek, nepodepsal. Spis obsahuje rovněž úřední záznam o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky před nebo během jízdy ze dne 10. 8. 2020, ověřovací list č. 7051-OL-D1819-19 o kalibraci analyzátoru alkoholu v dechu výrobce Dräger, typ měřidla Alcotest 7510, výroční číslo ARBM-0099 ze dne 6. 11. 2019 s platností do 6. 11. 2020 a protokol o zkoušce 20/SV/1951/5 pro předmětný dechový analyzátor. Spis obsahuje i protokol o lékařském a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou ze dne 10. 8. 2020, z něhož se podává, že žalobce odmítl odběr krve i moči, bylo provedeno lékařské vyšetření. Součástí spisu je dále potvrzení o zadržení řidičského průkazu ze dne 10. 8. 2020, které žalobce odmítl podepsat, rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu ze dne 8. 9. 2020, kterým bylo rozhodnuto o zadržení řidičského průkazu žalobce, kteréžto rozhodnutí nabylo právní moci 16. 10. 2020. Součástí spisové dokumentace je i evidenční karta řidiče. V úředním záznamu o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky před anebo během jízdy ze dne 10. 8. 2020 policisté uvedli tyto údaje: chování kontrolované osoby – žalobce – ovládané, nálada nenápadná, koordinace pohybů normální, postoj jistý, chůze jistá, řeč normální, paměť normální, oblečení přiměřené, tělesné známky: zápach alkoholu – ano, velmi. Kontrolovaná osoba se na výzvu podrobila lékařskému vyšetření. Byla provedena výzva k lékařskému vyšetření s následným odběrem biologických materiálů.
  8. Ze správního spisu se podává, že správní orgán I. stupně u jednání 1. 10. 2021 provedl důkaz uvedenými listinami. K důkazům a podkladům ve spise se žalobce nevyjádřil, využil práva nevypovídat. U jednání dne 22. 10. 2022 poté, co první rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo žalovaným zrušeno a věc byla Městskému úřadu Nový Jičín vrácena k novému projednání a rozhodnutí, správní orgán vyslechl svědky policisty P. L. a J. Š. Svědek J. Š. vypověděl, že na okolnosti spáchání předmětného přestupku si již detailně nepamatuje, ani na den a hodinu, ale ví, že to bylo někdy v letních měsících roku 2020. Spolu s kolegou P. L. vykonávali službu jako motorizovaná hlídka. V podvečerních hodinách se pohybovali po katastru obce Nový Jičín. Pozornost svědka upoutalo dodávkové vozidlo, jednalo se o starší typ, kterému nesvítilo některé ze světel. Proto se rozhodl vozidlo zastavit a řidiče zkontrolovat a upozornit jej na závadu, které si nemusel všimnout, neboť ještě nebyla tma. Vozidlo dojeli na čerpací stanici Benzina, kde řidič dodávky odbočil a zastavil. Policisté řidiče upozornili na nesvítící světlo a provedli silniční kontrolu. Řidič byl vyzván k předložení dokladů, potřebných pro provoz a řízení vozidla. Svědek si již nepamatuje, na základě čeho vzniklo podezření, že řidič řídí pod vlivem alkoholu. Byla provedena dechová zkouška, která byla pozitivní, hodnoty si nepamatuje. Řidič byl vyzván k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, za tímto účelem byl převezen do nemocnice v Novém Jičíně, kde se sice podrobil lékařskému vyšetření, ale odmítl odběr biologického materiálu. Vzpomíná si, že řidič odmítl cokoliv podepsat a jakkoliv se vyjadřovat. Svědek P. L. okolnosti, proč došlo k silniční kontrole žalobce, vypovídal shodně jako svědek J. Š. Policistům žalobce předložil doklady potřebné pro řízení a provoz vozidla, podrobil se dechové zkoušce, ta byla pozitivní. Naměřené hodnoty si nepamatuje. Řidič s hodnotami nesouhlasil a výstupy dechových zkoušek odmítl podepsat. Proto byl vyzván k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu. Lékařskému vyšetření se řidič podrobil, ale odmítl poskytnout biologický materiál. Předtím byl řidič poučen o povinnosti podrobit se lékařskému vyšetření a poskytnout biologický materiál, přesto krev odmítl poskytnout. Z řidiče byl cítit zápach alkoholu. Postup hlídky byl zcela standardní, jako v jiných případech. Řidič nespolupracoval, odmítl cokoliv podepsat. Přestupek se stal někdy navečer, krátce poté, co svědek nastoupil do služby.
  9. Podle ust. § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, řidič nesmí řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; v případě jiných návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její množství v krevním vzorku řidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem.
  10. Podle ust. § 125c odst. 1 písm. b) téhož zákona, fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo použití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
  11. V posuzované věci je rozhodnou skutečností zjištěná přítomnost alkoholu v krvi. K naplnění objektivních znaků skutkové podstaty tedy mohlo dojít jen tak, že žalobce požil alkoholický nápoj (případně jinou návykovou látku s alkoholem jako účinnou látkou) a poté řídil motorové vozidlo v natolik krátké době po tomto požití, že byl ještě pod vlivem alkoholického nápoje, resp. jiné návykové látky s alkoholem jako účinnou látkou. Protože výskyt alkoholu v těle může být zapříčiněn i jinými faktory než pouze požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky s alkoholem jako účinnou látkou, slouží z praktických důvodů k eliminaci tohoto jevu odečet toleranční hodnoty z naměřené hodnoty alkoholu v dechu. V dané věci byl k orientační dechové zkoušce použit přístroj, u něhož nebylo důvodu se domnívat, že by měřil hladinu alkoholu zkresleně. Dechová zkouška byla provedena kalibrovaným analyzátorem alkoholu v dechu s výsledkem v 20:20 hodin 1,22 promile, v čase 20:25 hodin 1,02 promile a v čase 20:31 hodin 0,96 promile alkoholu v dechu. Jelikož byl rozdíl mezi první a dechovou zkouškou větší než 10 %, proto bylo v čase 20:31 hodin provedeno třetí odborné měření s uvedeným výsledkem 0,96 promile a rozdíl hodnot byl již do 10 %. Po odečtu maximální odchylky 0,25 g/kg alkoholu, tj. po odečtu možné odchylky měření přístroje a dále fyziologické hladiny alkoholu v krvi (např. přirozená hladina alkoholu v krvi, požití přípravku proti rýmě, kašli, ústní vody, apod.) od hodnoty bližší době měření, tj. od hodnoty 1,02 g/kg alkoholu v dechu, byla jako nejnižší hladina alkoholu stanovena hodnota ve výši 0,77 g/kg alkoholu v krvi, přičemž tato hodnota prokazuje, že žalobce v krvi alkohol měl i v čase po řízení motorového vozidla, a tedy tím spíše v čase, kdy vozidlo řídil. Nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že bezprostředně před jízdou požil ústní vodu Odol a že se tímto tvrzením správní orgány nezabývaly. Tuto okolnost žalobce v průběhu správního řízení nikdy nezmínil, proto se touto okolností správní orgány ani zabývat nemohly. Žalobce toliko do úředního záznamu o podaném vysvětlení dne 2. 9. 2020 uvedl, že si vypláchl ústa ústní vodou Odol. Netvrdil tedy, že by ústní vodu požil.  Za situace, kdy ani policistům na místě samém při projednání přestupku nic o výplachu úst ústní vodou Odol či užití této ústní vody neuvedl, a ani v průběhu správního řízení, je tím značně zpochybněna důvěryhodnost tohoto žalobního tvrzení. Naměřením hodnoty alkoholu 0,77 g/kg dechovým analyzátorem Dräger Alcotest 7510 s platnou kalibrací i ověřovacím listem, nebylo tvrzení žalobce o aplikaci ústní vody, resp. jejím užití způsobilé důvodně zpochybnit skutková zjištění, která byla základem pro rozhodnutí o přestupku. Zjištěná hladina alkoholu v krvi vypovídá o tom, že žalobce zkonzumoval alkohol v takovém množství nebo v takové době před řízením vozidla, že byl následně prokazatelně alkoholem ovlivněn. Skutkový stav byl zjištěn řádně a uvedené přestupkové jednání bylo žalobci provedenými důkazy prokázáno.
  12. Krajský soud nesouhlasí ani s žalobní námitkou žalobce, že žalovaný řádně nevypořádal jeho odvolací námitku o tom, že v důsledku průtahů v rozhodování správních orgánů o jeho vině nesplňuje zákonné podmínky pro uplatnění práva na postup dle § 47 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tedy žádat o upuštění od výkonu zbytku uloženého správního trestu, což má zasahovat do jeho práva na spravedlivý proces. Žalovaný v napadeném rozhodnutí k této námitce žalobce uvedl, že na upuštění výkonu po polovině správního trestu zákazu činnosti není právní nárok a záleží na správním orgánu a jeho správním uvážení, zda upustí od zbytku výkonu tohoto trestu, proto nelze předjímat, jak by bylo o případné žádosti odvolatele rozhodnuto a zda by splnil veškeré podmínky pro následné vrácení řidičského oprávnění. Ostatně je potřeba připomenout, že řízení je vedeno z důvodu, že odvolatel zaviněně porušil povinnosti plynoucí ze zákona o silničním provozu a dopustil se protiprávního jednání, konec citace. Soud s vypořádáním uvedené námitky žalobce souhlasí a dodává, že posouzení délky řízení před správními orgány je bez právního významu ve vztahu ke správnému závěru správních orgánů o tom, že žalobce řídil předmětné motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, porušil § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu a dopustil se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu. Správní orgány se dostatečně v odůvodnění vypořádaly s důvody, které vedly k rozhodnutí o uznání viny žalobce a rozhodnutí jsou přezkoumatelná a zákonná.
  13. Krajský soud uzavírá, že provedenými důkazy správní orgány zjistily skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a bylo prokázáno, že se žalobce předmětného přestupku dopustil. Ve vztahu k přestupku uvedenému v odst. 2. výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu, žalobce v žalobě nic konkrétního nenamítal.
  14. Soud neshledal vady řízení, které by založily nezákonnost napadeného rozhodnutí. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
  15. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaný se nákladů řízení výslovně vzdal.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

Ostrava 26.01.2023

 

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.