2 As 7/2023- 51

2 As 7/2023 - 51

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: P. G., zastoupeného Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2022, č. j. MSK 102671/2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2022, č. j. 20 A 10/2022-18, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

II. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 19. 1. 2023 doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“), kterou brojí proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě. Tímto usnesením bylo zastaveno řízení o žalobě proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného, kterým byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přestupků dle § 125c odst. 1 písm. k), písm. i) bodu 1. a písm. i) bodu 2. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Těchto přestupků se stěžovatel měl dopustit tím, že dne 19. 12. 2021 jako řidič motorového vozidla tov. zn. Ford Mondeo, RZ: X, nacouval do plechového opláštění nosného sloupu konstrukce automyčky, a tím ji poškodil, tedy způsobil dopravní nehodu, neprodleně po dopravní nehodě nezastavil dopravní vozidlo, neohlásil neprodleně dopravní nehodu policistovi a užil vozidlo s propadlou technickou kontrolou. Tím měl porušit § 4 písm. a), § 47 odst. 2 písm. a), § 47 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 47 odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. a) a § 5 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 písm. c) a § 38 odst. 1 písm. e) zákona o silničním provozu. Stěžovateli byla uložena pokuta ve výši 3000 Kč a také povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1000 Kč. Důvodem pro zastavení řízení o žalobě Krajským soudem v Ostravě bylo, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy č. j. 20 A 10/2020-16 dne 12. 10. 2022.

[2] Stěžovatel v žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že je zaměstnán jako řidič a že příjem z tohoto zaměstnání je pro něj a jeho nezletilého syna klíčový. Přestože je s ním zaměstnavatel spokojen, stěžovateli v současnosti hrozí ztráta zaměstnání, a to z důvodu případné ztráty řidičského oprávnění v souvislosti s napadeným rozhodnutím žalovaného.

[3] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že jeho posouzení ponechává zcela na úvaze soudu.

[4] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku a dospěl k závěru, že podmínky pro vyhovění tomuto návrhu podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s. nejsou splněny.

[5] Podle § 107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“ Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“

[6] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015‑38).

[7] Nejvyšší správní soud již dříve judikoval, že povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (např. usnesení ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se tak především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlení, v čem tato újma spočívá, a uvedení jejího rozsahu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s rozhodnutím žalovaného obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného tíží stěžovatele též důkazní břemeno k uplatněným tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015-50). Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti – kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011-74).

[8] Stěžovatel uvedl, že se obává ztráty zaměstnání na pozici řidiče, a to v důsledku případné ztráty řidičského oprávnění v souvislosti s napadeným rozhodnutím žalovaného. Tím však byl stěžovateli uložen pouze správní trest pokuty ve výši 3000 Kč. Z napadeného rozhodnutí nikterak nevyplývá, že by stěžovateli byl uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Jinými slovy, stěžovateli se nepodařilo prokázat, že mu v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného rozhodnutí hrozí závažná újma, neboť napadené rozhodnutí nemůže způsobit stěžovatelem tvrzený nepříznivý následek ve formě ztráty řidičského oprávnění.

[9] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že stěžovatel neprokázal, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy na straně stěžovatele, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám). Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.

[10] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žádným způsobem nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.

[11] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatkové povinnosti a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1020400723.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V případě placení kolkovými známkami je třeba nalepit vždy oba jejich díly (neznehodnocené) na tiskopis na vyznačeném místě, tiskopis podepsat a vrátit jej označenému soudu.

V Brně dne 21. března 2023

Mgr. Eva Šonková
předsedkyně senátu