[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2021, č. j. 37844/21/5000-10611-712343,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo podle § 116 odst. 1 písm. c) daňového řádu a podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zamítnuto jeho odvolání a byla potvrzena rozhodnutí (platební výměry) Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 10. 10. 2016, č. j. 7336099/16/2000-31475-110103 a č. j. 7336181/16/2000-31475-110103. Na základě zjištěných porušení rozpočtové kázně byl žalobci prvním platebním výměrem vyměřen odvod do státního rozpočtu ve výši 14 803 Kč, druhým platebním výměr byl vyměřen odvod do Národního fondu ve výši 83 884 Kč.
2. Žalobce se stal příjemcem dotace na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace s nepřímými náklady č. 31.1/031/2011 ze dne 20. 12. 2011, a to na základě své žádosti o podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v rámci realizace projektu Kooperační platforma VTP Milovice, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0069. V samotné žádosti o poskytnutí dotace žalobce uvedl v části rozpočtu projektu pod bodem 05.02.06 vypracování čtyř zpráv týkajících se analýzy dění v oblasti inovací v ČR a zahraničí. Stejná položka je poté uvedena i v příloze č. 5 rozhodnutí o poskytnutí dotace pod bodem 5.2.6. Poskytovatelem dotace bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
3. Oba platební výměry byly vydány prvostupňovým orgánem na základě daňové kontroly Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, který byl místně příslušný před změnou sídla žalobce. Podle výsledků daňové kontroly se žalobce dopustil tří porušení rozpočtové kázně. První porušení spočívalo v přečerpání maximálních limitů při výpočtu jednotkových mezd, druhým porušením byla nepodstatná změna rozpočtu v průběhu realizace projektu; proti těmto závěrům však žalobce v žalobě námitky nevznesl.
4. Třetím porušením byl požadavek k proplacení položky „Analýza inovací a inovačních trendů pro optimalizaci managementu a rozvoje VTP Milovice“ ve výši 50 000 Kč, u níž bylo zjištěno v rámci hodnocení externím hodnotitelem ze dne 24. 10. 2014, že většina obsahu je převzata z originálních zdrojů, které byly uvedeny v seznamu použité literatury. Z tohoto důvodu neodpovídala vynaložená částka kvalitě analýzy. Takový výdaj nesplňoval definici způsobilých výdajů uvedených v kapitole 5.3.1. Příručky pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, verze 3, čímž došlo k porušení části II odst. 1 a 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tím se žalobce dopustil neoprávněného použití poskytnutých peněžních prostředků ve smyslu § 3 písm. e) rozpočtových pravidel a porušil rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel.
5. Předchozí rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2017, č. j. 26435/17/5000-10480-809735 a č. j. 26436/17/5000-10480-809735, kterými byla rovněž zamítnuta odvolání žalobce a byly potvrzeny oba platební výměry, zrušil zdejší soud rozsudkem ze dne 16. 4. 2020, č. j. 10 Af 33/2017-38, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, neboť předchozí rozhodnutí žalovaného vyžadovala zásadní doplnění skutkového stavu.

II. Obsah žaloby

6. Žalobce předně uvedl, že se žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí nedostatečně věcně vypořádal s námitkami žalobce, když pouze formálně odkázal na Metodiku monitorovacích ukazatelů indikátorů Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, verze 3.
7. Žalobce stručně shrnul proces vypracování všech analýz, které byl povinen dodat na základě rozhodnutí. Oborové zaměření a téma bylo poskytovatelem dotace schváleno před započetím realizace analýzy, což potvrdily i správní orgány. Před schválením poskytovatel dotace zpracoval připomínky a analýzu vrátil k dopracování. Tyto připomínky byly zapracovány, což potvrdily i správní orgány. Následně došlo ke schválení analýzy a uvolnění peněžních prostředků. Tímto procesem byla poskytovatelem dotace schválena i předmětná analýza. Až z monitorovací zprávy č. 06/2014 ukončené dne 16. 12. 2014 se žalobce dozvěděl, že všechny čtyři analýzy nesplňují podmínky rozsahu a kvality. Poskytovatel dotace považoval analýzy za kompiláty, přičemž vycházel z posouzení externích hodnotitelů, jejichž závěry odmítal žalobci předložit. Prvostupňový orgán odkázal na právo poskytovatele dotace posoudit kvalitu analýzy a na jeho názor, že se jednalo o kompilaci, ve které nejsou uvedeny cíle a východiska.
8. V prvním žalobním bodě žalobce namítl, že podle rozhodnutí o poskytnutí dotace, metodik a dalších prováděcích výkladů a interpretací poskytovatele dotace relevantních pro věc nebyla nikde stanovena konkrétní výsledná podoba díla, slohový tvar a jeho rozsah. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace vyplývalo následující: 1) dílo se musí týkat oborově daných oblastí; 2) dílo musí odpovídat metodice, podle které je poskytovatel podpory oprávněn posuzovat kvalitu díla a dílo musí být nové, popřípadě inovované. Poskytovatel dotace měl v komunikaci s žalobcem vyjádřit požadavek, aby analýza byla nové, nikoli inovované dílo, ve smyslu vědeckých prací, a to až po ukončení projektu. Tento požadavek neodpovídal těm, které byly uvedeny v rámci projektu a metodik. Žalobce považoval za nepřípustné, aby poskytovatel dotace retroaktivně nadefinoval požadovanou kvalitu a rozsah analýzy, která byla v rámci rozhodnutí a metodiky stanovena neurčitě. Na základě tohoto nového požadavku poté žalovaný nesprávně posoudil analýzu jako nedostatečnou.
9. V druhém žalobním bodě žalobce poukázal na skutečnost, že v době realizace projektu byla analýza schválena a odpovídající záloha byla žalobci vyplacena. Teprve po ukončení projektu byly poskytovatelem dotace vyškrtnuty veškeré způsobilé výdaje týkající se analýzy jak z výdajů, tak z monitorovacích ukazatelů projektu, jejichž nesplnění má za následek vrácení nejen peněžních prostředků vynaložených na analýzu, ale též celé dotace v řádech desítek milionů Kč. Žalobce poznamenal, že pokud by poskytovatel dotace upozornil na nedostatky analýzy v průběhu realizace projektu, mohly být odstraněny.
10. Ve třetím žalobním bodě namítal žalobce skutečnost, že poskytovatel dotace žalobci neposkytl posudek externího hodnotitele týkající se rozsahu a kvality analýzy. Z tohoto důvodu se k němu nemohl žalobce relevantně vyjádřit, a to ani v průběhu řízení před daňovými orgány.
11. Ve čtvrtém žalobním bodě rozporoval žalobce výklad metodiky provedený žalovaným a jeho závěr o tom, že analýza neodpovídá svou kvalitou ceně 50 000 Kč, aniž by tento závěr poskytovatele dotace kriticky přezkoumával a sám dostatečně odůvodnil. Žalobce poukázal na výklad nového a inovovaného díla, podle kterého kompilace není porušením metodiky, neboť její vytvoření je vytvořením nového díla. V definici metodiky je výslovně uvedeno, že se může jednat o inovované dílo, tedy o již existující dílo obsahující doplněné či vylepšené prvky. Analýza tedy nemusela být novým dílem, zvláště pokud v ní byly podle požadavku poskytovatele dotace uvedeny odkazy na zdroje v seznamu literatury. Žalobce tvrdil, že v obdobných případech bývají díla z části souhrnem dosavadních poznatků. Nadto byla analýza novým dílem ve smyslu autorského práva. Podle názoru žalobce i samotná selekce relevantních informací z ostatních zdrojů má přidanou hodnotu, neboť poskytuje ucelený přehled podstatných poznatků. Současně není podle žalobce nezbytné, aby byly zmíněny všechny možné či reálně existující přístupy k inovacím.
12. V pátém žalobním bodě žalobce namítal, že se žalovaný nijak nevypořádal s odborným stanoviskem Střediska společných činností AV ČR, v. v. i., Centra transferu technologií Akademie věd České republiky (dále jen „Centrum AV“), pouze uvedl, že Centrum AV není obeznámeno s metodikou. Žalobce k tomu uvedl, že metodika je veřejně dostupná a je Centru AV známa.

III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě

13. K námitce bezchybnosti analýzy žalovaný uvedl, že poskytovatel dotace před identifikací porušení rozpočtové kázně nedeklaroval správnost obsahu analýzy, či jinak nevyvolal v žalobci důvodné očekávání, že analýza odpovídá požadavkům. Kvalitativní nedostatky se týkaly výhradně analýzy, nikoli dalších výstupů v rámci projektu. Žalovaný odkázal na body 53 až 66 napadeného rozhodnutí, ve kterých se s námitkou podrobně vypořádal.
14. Na nedostatky analýzy byl žalobce poprvé upozorněn v rámci e-mailové komunikace ze dne 7. 1. 2015, která je ve správním spise založena jako příloha písemnosti ze dne 28. 12. 2020, č. j. 49132/20. E-mailová komunikace neobsahovala jakékoli ujištění o správnosti a dostatečnosti analýzy. Za takové ujištění nelze považovat ani skutečnost, že předmětná část prostředků dotace byla poskytnuta před upozorněním na nezpůsobilost výdajů. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2012, č. j. 1 Afs 15/2012-38, podle kterého opomenutí poskytovatele dotace, díky kterému nebyl příjemce dotace upozorněn na nesrovnalosti, nevylučuje ani neomezuje odpovědnost příjemce dotace za dodržení všech podmínek dotací. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 25. 3. 2010, Sviluppo Italia Basilicata (C‑414/08, Sb. rozh. s. I-02559) je právo dovolávat se legitimního očekávání vázáno výlučně na poskytnutí konkrétního ujištění ze strany poskytovatele dotace, a to v případě, že tato ujištění jsou v souladu s použitelnými právními předpisy. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. 3. 2008, Vereniging Nationaal Overlegorgaan Sociale Werkvoorziening a další (spojené věci C-383/06 až C-385/06, Sb. rozh. s. I-01561) se zásady legitimního očekávání nemůže dovolávat příjemce dotace, který se dopustil zjevného porušení platné právní úpravy.
15. Žalovaný vyzdvihl, že nezpůsobilost výdajů vynaložených na analýzu spočívá ve skutečnosti, že se nejednalo o nový nebo inovovaný produkt, ale pouze o kompilát, což bylo v rozporu s částí 3 metodiky. Podmínka nového nebo inovovaného produktu byla stanovena právě v části 3 metodiky, z tohoto důvodu žalovaný rozporuje tvrzení žalobce, že by došlo k dodatečnému stanovení požadavků kladených na kvalitu analýzy. Žalovaný vycházel i ze stanoviska Centra AV, ale při přezkoumání podkladů se přiklonil k závěru externího hodnotitele. Právě externí hodnotitel upozornil, že analýza měla celkem 47 stran textu, z nichž je 8 stran citace disertační práce X „Návrh modelu systému řízení inovačních procesů ve VTP v podmínkách ČR“, což činí 17 % rozsahu analýzy. Zároveň byly obsaženy další rozsáhlé citace zdrojů. Ačkoli kompilací může dojít k vzniku nového, originálního díla, analýza trpěla dalšími nedostatky, kterými jsou neuvedení cílů a východisek v úvodu analýzy, přičemž následující části obsahovaly pouze obecné znalosti a informace získané z internetových stránek. Kvalita analýzy nedosahovala takové úrovně, aby ji bylo možné považovat za nové nebo inovované dílo ve smyslu části 3 metodiky.
16. K námitce nedostupnosti důkazních prostředků žalovaný uvedl, že není jasné, kdy žalobce o poskytnutí posudku externího hodnotitele žádal poskytovatele dotace, kontrolujícího správce daně nebo žalovaného. Takovou žádost žalovaný neobdržel. Posudek externího hodnotitele je založen ve správním spisu, přičemž byl postoupen písemností poskytovatele dotace zaevidovanou dne 27. 1. 2017, č. j. 687902/17. Žalobce tak měl možnost nahlédnout do spisu podle § 66 daňového řádu a případně si pořídit kopie.
17. K námitce neprovedení dokazování žalovaný odkázal na body 73 až 75 napadeného rozhodnutí, ve kterých se s obsahem vyjádření Centra AV vypořádal. Není tak pravda, že by se žalovaný odmítl vyjádřením Centra AV zabývat a odmítl jej provést. Pořízení znaleckého posudku nebo odborného vyjádření nebylo potřebné, přičemž žalovaný odkázal i na bod 32 zrušujícího rozsudku zdejšího soudu, podle kterého lze rozpor mezi vyjádřením Centra AV a posudkem externího hodnotitele vypořádat vlastní odůvodněnou úvahou žalovaného.

IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

18. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
19. Soud v dané věci rozhodl bez jednání, jelikož žalobce na výzvu soudu podle § 51 odst. 1 s. ř. s. nereagoval a žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil.
20. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalovaný v dalším řízení postupoval v souladu se závazným právním názorem uvedeným ve zrušujícím rozsudku zdejšího soudu.
21. Na základě vad vytýkaných zrušujícím rozsudkem zdejšího soudu žalovaný vyzval poskytovatele dotace, aby ten vyzval žalobce k vrácení části dotace ve výši 98 686,17 Kč podle § 14f odst. 3 rozpočtových pravidel. Poskytoval dotace tak učinil výzvou ze dne 20. 8. 2020, č. j. MSMT-5751/2020-17. Žalobce k výzvě uvedl, že veškeré vystavené platební výměry včetně příslušenství již byly v minulosti uhrazeny a společnost se v této době nachází v likvidaci, tudíž jsou její účty obstavené.
22. Žalovaný poté dne 21. 10. 2020 požádal prvostupňový orgán o doplnění stanoviska, a to zejména s ohledem na posouzení relevantnosti žalobcem tvrzeného vzniku legitimního očekávání v důsledku proplacení dotace v rozsahu odpovídajícímu zpracování analýzy a posouzení, zda kvalita analýzy odpovídala požadavkům projektu a naplnila podmínky poskytnutí dotace, zda analýza představovala nový nebo inovovaný produkt a zda její přínos odpovídal vynaloženým peněžitým prostředkům.
23. V návaznosti na to vyzval prvostupňový orgán poskytovatele dotace k vyjádření dne 3. 11. 2020, č. j. 8168994/20/2000-31475-110103. Poskytovatel dotace uvedl, že analýza nebyla žalobci vrácena k dopracování v průběhu administrace závěrečné zprávy o realizaci projektu. Žalobce využil svého práva podat proti závěrům poskytovatele dotace námitky, což učinil dvakrát a v obou případech byly námitky zamítnuty. K otázce možného vzniku legitimního očekávání poskytovatel dotace uvedl, že dle jeho názoru nemohlo dojít ke vzniku legitimního očekávání žalobce, neboť projekt byl financován v režimu ex-ante, tj. žalobce obdržel od poskytovatele dotace finanční prostředky dopředu v rámci zálohových plateb. Způsobilost výdajů byla následně posuzována v průběhu administrativní kontroly monitorovacích zpráv a žádostí o platbu na základě doložené dokumentace. V rámci druhého kola připomínek byl žalobce informován o postoupení analýzy externímu hodnotiteli k posouzení. Žalobci nebyly poskytnuty informace o tom, že by analýza byla schválena. Poskytovatel dotace dále uvedl, že analýzu kvalitativně hodnotil, a to s využitím externího hodnotitele, který shledal závažná pochybení. Na základě tohoto posouzení byla analýza označena za nekvalitní, a proto nebyla schválena. Poskytovatel dotace doložil komunikaci mezi ním a žalobcem, která uvedené skutečnosti potvrzuje.
24. Žalovaný seznámil žalobce se zjištěnými skutečnostmi a vyzval jej k vyjádření písemností ze dne 5. 5. 2021, č. j. 17065/21/5000-10611-712343, ve které stručně uvedl všechny nově zjištěné skutečnosti.
25. Ve správním spisu je dále založeno stanovisko poskytovatele dotace (odboru Centra pro výzkum, vývoj a inovace) ze dne 9. 3. 2015, č. j. 15472/2011-12, které analýzu hodnotí jako materiál s výrazným kompilačním charakterem, který je sice řádně citován, ale velká část analýzy je ze zdrojů převzata, přičemž tyto zdroje nebyly uvedeny v seznamu literatury. Dále v analýze nebyly uvedeny cíle a východiska. Doporučení a závěry analýzy poté představují pouhou syntézu primárních zdrojů bez bližší specifikace přidané hodnoty analýzy. Podle tohoto stanoviska neodpovídala vynaložená částka kvalitě analýzy. Tyto důvody jsou uvedeny v samotném přehledu proplacených výdajů projektu ze dne 7. 1. 2015.
26. V bodě 5 vyjádření Centra AV ze dne 2. 3. 2017 je uvedeno, že analýza je v kontextu doby relevantní, zpracovává veřejně dostupné informace, naplňuje svůj cíl a v rámci jeho plnění požaduje aktivní účast managementu VTP Milovice při interpretaci obsahu analýzy. Centrum AV doplnilo své vyjádření sdělením ze dne 19. 12. 2017, ve kterém uvádí, že je mu znám obsah příručky a metodiky. Vzhledem k absenci dostatečně konkrétních podmínek, které nelze objektivně měřit a ověřovat, považovalo Centrum AV analýzu za inovativní dílo, avšak v argumentaci se omezilo pouze na citaci inovovaného díla obsaženou v metodice, aniž by se vyjádřilo k problematice samotného zvýšení hodnoty díla provedenými změnami.
27. Žalovaný vyzval poskytovatele dotace dne 19. 7. 2021, č. j. 26380/21/5000-10611-712343, aby se vyjádřil k obsahu vyjádření Centra AV včetně doplnění a podrobněji odůvodnil vytýkané vady analýzy externím hodnotitelem v kontextu vyjádření Centra AV.
28. Ve vyjádření ze dne 25. 8. 2021, č. j. MSMT-20753/2021-3, poskytovatel dotace nejprve popsal způsob, kterým jsou hodnoceny předložené analýzy v souladu s příručkou, podle které primárně posuzoval kvalitu analýzy projektový manažer. V případě, že vznikly pochybnosti o kvalitě zpracování, byla analýza spolu s kontrolním listem předložena k posouzení gestorovi výzvy, který v případě potvrzení pochybností mohl využít externího hodnotitele, což v nynějším případě učinil. V případě negativní odpovědi alespoň na jednu z otázek není možné analýzu schválit. K vyjádření Centra AV poskytovatel uvedl, že pouze poskytovatel dotace je oprávněn vykládat příručku i metodiku, nikoli Centrum AV. V rámci podaných námitek z roku 2015 u poskytovatele dotace žalobce nepředložil žádné podklady na podporu svých tvrzení. Samotné vyjádření Centra AV a jeho doplnění je až z roku 2017. Poskytovatel dotace odmítl, že by mohlo dojít ke vzniku legitimního očekávání, neboť samotná analýza byla finálně doložena až v závěrečné monitorovací zprávě, a proto mohlo dojít ke konečnému hodnocení analýzy až v rámci administrace závěrečné monitorovací zprávy. Ve vztahu k hodnocení samotné analýzy poskytovatel dotace odkázal na posudek externího hodnotitele. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke schválení analýzy, nebyla započítána jako splněná do monitorovacích indikátorů. Neuznaná analýza zároveň nemohla být zveřejněna v databázi výstupů operačního programu, nemohla tak být dále veřejně šířena a tím nenaplnila další podmínku, spočívající v možnosti dalšího využívání analýzy pro účely vzdělávání.
29. Žalovaný písemností ze dne 10. 9. 2021, č. j. 34314/21/5000-10611-712343, seznámil žalobce se zjištěnými skutečnostmi a současně jej vyzval, aby se k nim v rámci odvolacího řízení vyjádřil.  Žalobce na tuto výzvu nijak nereagoval.
30. Dle zrušujícího rozsudku zdejšího soudu byl žalovaný za prvé povinen obstarat komunikaci mezi poskytovatelem dotace a žalobcem a poté posoudit, zda z obsahu této komunikace mohlo žalobci vzniknout legitimní očekávání. Jak bylo uvedeno výše, obsah komunikace je založen ve správním spisu. Posouzení komunikace provedl žalovaný v bodech 53 až 55 napadeného rozhodnutí. Žalovaný dospěl v bodě 60 napadeného rozhodnutí k závěru, že žalobce nebyl nikterak ujištěn o tom, že analýza splňuje požadavky, naopak byl upozorněn na její nedostatky, a tudíž i nezpůsobilost výdajů vynaložených za analýzu. V této části žalovaný splnil povinnost uloženou zrušujícím rozsudkem zdejšího soudu.
31. Za druhé měl dle zrušujícího rozsudku zdejšího soudu žalovaný přezkoumatelným způsobem zdůvodnit, proč dal přednost závěrům externího hodnotitele před vyjádřením Centra AV, a to případně i za využití znaleckého posudku. Žalovaný znalecký posudek zpracovat nedal a zaměřil se na řádné odůvodnění svého rozhodnutí. Odůvodnění je uvedeno v bodě 67 až 83 napadeného rozhodnutí a zahrnuje jak posouzení kvality analýzy, tak i posouzení otázky, zda vynaložené finanční prostředky odpovídají kvalitě analýzy. Podle žalovaného externí hodnotitel při posuzování analýzy postupoval zcela v souladu s příručkou, metodikou a rozhodnutím o poskytnutí dotace, přičemž podle těchto dokumentů byl k posouzení kvality analýzy oprávněn výhradně poskytovatel dotace. Současně provedl žalovaný vlastní kontrolu splnění evaluačních otázek, které jsou součástí checklistu hodnocení analýzy, přičemž se jeho závěry shodovaly se závěry externího hodnotitele. Vyjádření Centra AV a jeho doplnění žalovaný nevyvracel, leč zdůraznil, že Centrum AV nebylo způsobilé k tomu, aby hodnotilo a kontrolovalo splnění podmínek dotace. Napadené rozhodnutí pak v bodech 73 a 74 zmiňuje, že se Centrum AV vůbec nevypořádává se závěry externího hodnotitele, ergo je nemůže zpochybnit. Soud dospěl k závěru, že ačkoli mohlo být odůvodnění žalovaného i propracovanější, je dostatečné. Lze dodat, že nešlo o porovnání dvou rozporných znaleckých posudků, na což judikatura klade přísnější podmínky.
32. Soud pak doplňuje, že tvrzení Centra AV o dostatečné kvalitě analýzy a její odpovídající finanční hodnotě nebyla nikterak podložena a konkrétně argumentačně zdůvodněna. Centrum AV obecně konstatovalo, že edukativní materiály nemusí obsahovat nové myšlenky autora a postačí jakási „novost uspořádání již známého“, s čímž soud s ohledem na podmínky dotace nesouhlasí. Dále Centrum AV k analýze uvedlo, že je relevantní, shrnuje veřejně dostupné zdroje a klíčové pojmy, nesnaží se šablonovitě uplatňovat zahraniční příklady a je užitečná pro transfer znalostí. Jedná se tak o prostá a obecná tvrzení Centra AV, otázka novosti či inovativnosti není konkrétně zmíněna vůbec. Oproti tomu závěry externího hodnotitele odkazují na konkrétní nedostatky analýzy, ať již poukazují na rozsáhlé citace, nebo chybějící východiska a cíle.
33. Tyto závěry vyplývají ostatně i z odůvodnění žalovaného, a to zejména z poukazu na to, že podle příručky byl k posouzení analýzy oprávněn poskytovatel dotace. Pokud žalobce chtěl úspěšně rozporovat tyto závěry, měl si obstarat přesvědčivé a přezkoumatelné argumenty, což neučinil. Skutečnost, že i silně kompilační dílo bez stanovených cílů a východisek je nové dílo z hlediska autorského práva, nemá na posouzení nynější věci vliv, neboť předmětem posouzení bylo naplnění požadavků uvedených v příručce a metodice, nikoli požadavků autorského práva. Žalovaný splnil povinnosti, které mu byly uloženy ve zrušujícím rozsudku zdejšího soudu.
34. K této argumentaci se váže i námitka pátého žalobního bodu, který soud na základě výše uvedeného shledal nedůvodným.
35. Při posouzení prvního žalobního bodu soud ze spisového materiálu nezjistil, že by došlo k retroaktivnímu uplatnění některých podmínek kladených na analýzu. Naopak byl žalobce v průběhu poskytování dotace upozorněn na nedostatky analýzy, a poté při administraci monitorovací zprávy č. 6 bylo odůvodněno, proč byla analýza považována za nezpůsobilý výdaj. Je pravda, že definice podmínky nového/inovativního díla je obecná, což ovšem plyne ze samotné povahy pojmu novost/inovativnost, který lze jen stěží vymezit jinak než obecně.
36. Příručka i metodika byly žalobci známy již v okamžiku podání žádosti o poskytnutí dotace a následné podmínky uvedené v rozhodnutí o poskytnutí dotace musely být žalobci taktéž známy. Žalobce neuvedl konkrétní argumentaci, na jejímž základě by soud mohl dovodit, že se podmínky kladené na analýzu v průběhu času změnily. Pokud žalobce tvrdí, že poskytovatel dotace zpětně změnil podmínky dotace, když požadoval výhradně vytvoření nového díla, zatímco vytvoření inovovaného díla by nepostačovalo, pak tomu soudu nemůže přisvědčit. Podmínky dotace byly v průběhu celého dotačního řízení neměnné a poskytovatel dotace žalobci vytýkal, že analýza není ani nová, ani inovativní. Tento závěr jednoznačně plyne z faktu, že externí hodnotitel v checklistu označil analýzu za plagiát/kompilát a ve slovním hodnocení nikde nezmínil, že by se jednalo alespoň o dílo inovované. Externí hodnotitel tedy odmítl jak novost, tak inovativnost. Soud též neguje, že by analýza byla shledána nedostatečnou z důvodu, že nebyl naplněn slohový útvar, rozsah nebo výsledná podoba díla. Námitka prvního žalobního bodu není důvodná.
37. K druhému žalobnímu bodu soud předně stručně shrnuje průběh dotační řízení. V rámci procesu poskytování dotace žalobce vykazoval splnění některých ukazatelů, za které mu byla poskytnuta určitá část dotace. V průběhu tohoto procesu byl žalobce upozorněn na nedostatky analýzy. Poté, v závěrečné fázi, bylo provedeno konečně posouzení kvality analýzy, nejprve projektovým manažerem, poté gestorem výzvy a na základě záporného hodnocení analýzy byla nakonec analýza předložena k posouzení externímu hodnotiteli, který ji označil za nezpůsobilou. Nikde ve správním spisu není založen žádný důkaz o tom, že by analýza byla schválena; žalobce ostatně ani žádný takový důkaz neoznačil.
38. Pokud žalobce spatřoval schválení analýzy ve skutečnosti, že mu byly proplaceny prostředky odpovídající ceně analýzy, pak soud poukazuje na skutečnost, že poskytnutá platba byla v režimu ex-ante, a to v souladu s částí III odst. 3 bodem 2 rozhodnutí o poskytnutí dotace, tedy formou zálohových plateb, po kterých následuje mimo jiné právě kontrola, zde kvality analýzy. Soud nemá za to, že by na základě takto provedené platby mohlo žalobci vzniknout legitimní očekávání, že analýza bude shledána bezchybnou a její kvalita bude odpovídat vynaloženým finančním prostředkům. Lze odkázat i na judikaturu citovanou žalovaným výše v odůvodnění tohoto rozsudku a také v odůvodnění napadeného rozhodnutí, bod 55. Námitka druhého žalobního bodu není důvodná.
39. K třetí žalobní námitce soud uvádí, že žalobce měl možnost nahlédnout do správního spisu, kde byl předmětný checklist obsahující hodnocení analýzy založen. Žalobce byl žalovaným seznámen se zjištěnými skutečnostmi a současně byl vyzván k vyjádření se výzvou ze dne 10. 9. 2021, č. j. 34314/21/5000-10611-712343. Žalobce na to nijak nereagoval. Ve správním spisu není založena žádost žalobce o poskytnutí předmětného checklistu. Současně z žalobní námitky nevyplývá, jak se žalobce poskytnutí checklistu domáhal, popřípadě nejsou uvedeny skutečnosti, na základě kterých by mohl soud dovodit, že takové poskytnutí bylo žalovaným odmítnuto. Z obsahu správního spisu je zjevné, že žalobce musel vědět o existenci checklistu, který obsahoval závěry externího hodnotitele, což žalobce v žalobě nikterak nevyvrací. Není povinností správních orgánů proaktivně rozesílat veškeré podklady a součásti správního spisu, o které si účastník výslovně nepožádá.
40. V bodech 76 a 79 napadeného rozhodnutí žalovaný přezkoumával evaluační otázky týkající se toho, zda analýza není plagiátem, či kompilátem a zda vynaložené finanční prostředky odpovídají kvalitě analýzy. Zde žalovaný uvedl, že souhlasí se závěry externího hodnotitele a poskytovatele dotace, k čemuž soud opakuje, že žalobce teze externího hodnotitele konkrétně nevyvracel. Žalovaný sice neposoudil tvrzení Centra AV, že cena analýzy odpovídá vynaloženému úsilí a kvalitě, ovšem fakticky dal přednost závěrům externího hodnotitele, což soud pokládá za zcela dostačující vypořádání tvrzení Centra AV. Jak totiž soud již výše uvedl, Centrum AV svůj závěr, že kvalita analýzy odpovídala vynaloženým finančním prostředkům, opřelo o povšechné a nepodložené argumenty. Námitka čtvrtého žalobního bodu není důvodná.
41. Námitka žalobce, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s jeho odvolacími námitkami, byla formulována obecně a kromě výše žalobních námitek nebyla dále specifikována, pročež se jí soud nad shora uvedený rámec nezabýval.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

42. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
43. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady v řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 30. ledna 2023

Mgr. Milan Tauber v. r. 

předseda senátu