USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: Ing. A. V., zastoupená JUDr. Veronikou Blaškovanovou, advokátkou se sídlem Písecká 1967/4, Praha 3, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, za účasti osoby zúčastněné na řízení: město Černošice, se sídlem Karlštejnská 259, Černošice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2022, čj. 036168/2022/KUSK, sp. zn. SZ 018272/2022/KUSK ÚSŘ/Vo, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2022, čj. 55 A 41/2022‑90, o návrhu na přiznání odkladného účinku,

takto:

1. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

2. Žalobkyni se ukládá zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]               Městský úřad Černošice rozhodnutím z 27. 8. 2001, čj. MUCE 139355/2021, schválil stavební záměr A. H. a P. F. na stavbu „RD pro sběratele veteránů“. Žalobkyně (vlastnice sousedního pozemku) se proti tomuto rozhodnutí odvolala; toto odvolání žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně brojila žalobou, kterou Krajský soud v Praze zamítl shora označeným rozsudkem.

[2]               Proti rozsudku krajského soudu žalobkyně (stěžovatelka) podala neodůvodněnou (blanketní) kasační stížnost. Nejvyšší správní soud ji proto vyzval k doplnění kasační stížnosti. Stěžovatelka tak učinila podáním z 27. 2. 2023. V tomto podání – jehož nadpis zněl mimo jiné „Návrh na odkladný účinek“ – stěžovatelka rovněž navrhla přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti. Tento návrh však stěžovatelka jakkoliv neodůvodnila. Stěžovatelka pouze odkázala na § 107 s. ř. s. a uvedla, že žádá Nejvyšší správní soud o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.

[3]               Vzhledem k tomu, že byl návrh na přiznání odkladného účinku neodůvodněný, nerozesílal jej Nejvyšší správní soud žalované ani osobě zúčastněné k vyjádření.

[4]               Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatelky přiznat, přičemž ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. upravující odkladný účinek žaloby se užijí přiměřeně. Řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku je přitom ovládáno zásadou dispoziční, a soud proto při posuzování důvodnosti návrhu vychází z tvrzení stěžovatelky a ostatních účastníků. Stěžovatelka musí dostatečně podrobně tvrdit naplnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku a na podporu svých tvrzení musí navrhnout provedení odpovídajících důkazů (srov. například usnesení NSS z 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32). Pokud stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku neodůvodní, Nejvyšší správní soud jej zamítne (usnesení NSS z 2. 7. 2003, čj. 1 Ads 10/2003-52, č 46/2004 Sb. NSS).

[5]               V tomto případě stěžovatelka svůj návrh na přiznání odkladného účinku neodůvodnila (neuvedla žádné skutečnosti, z nichž splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku dovozuje), a Nejvyšší správní soud jej tedy bez dalšího zamítl. Tím však soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

[6]               Usnesení o odkladném účinku s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).

[7]               Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32], přičemž poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona). Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

[8]               Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080428222. Nebude‑li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.

Poučení: Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 6. března 2023

Milan Podhrázký

předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.

↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓