č. j. 3A 149/2021 - 37

[OBRÁZEK]      

ČESKÁ  REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM  REPUBLIKY

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a Mgr. Marka Zimy ve věci

 

žalobce:  T. D. N., narozený dne X

státní příslušnost X

bytem na území republiky X

zastoupený advokátem Mgr. Markem Sedlákem

sídlem Milady Horákové 1957/13, 602 00 Brno

proti
žalovanému:  Celní úřad pro hlavní město Prahu

   sídlem Washingtonova 1623/7, 113 54 Praha 1

 

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce ze dne 12. 11. 2021,

 takto: 

  1. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku v řízení vedeném o žádosti žalobce ze dne 12. 11. 2021 o nahlédnutí do spisu, který se týká celní kontroly osoby N. T. T., nar. X, provedené žalovaným dne 17. 9. 2018.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Marka Sedláka, advokáta.

Odůvodnění:

  1. Podanou žalobou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce (tehdy žadatele) ze dne 12. 11. 2021, kterou se chtěl domoci nahlédnutí do spisu o celní kontrole dne 17. 9. 2018 osoby N. T. T., nar. X (dále též „kontrolovaná osoba“).
  2. V žalobě uvedl žalobce, že podle § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) požádal dne 12. 11. 2021 žalovaného o nahlédnutí do spisu o kontrolované osobě, která byla dne 17. 9. 2018 v 19:10 hodin zastavena a kontrolována na benzinové čerpací stanici Robin Oil. Při kontrole mělo být zjištěno, že kontrolovaná osoba přechovávala při sobě a ve voze tov. zn. Renault Clio, RZ X, látku metamfetamin (pervitin) (dále též „OPL“). Žadatel odůvodnil žádost potřebou obhajoby v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 46 T 84/2019, jelikož byl odsouzen za dodání uvedené OPL, která byla v rámci kontroly zajištěna. Současně požádal, aby v případě, že žádost nebude dostatečná či trpí jinými vadami, byl vyzván k doplnění či odstranění vad žádosti. Žalovaný, aniž by o žádosti v zákonné lhůtě rozhodl, zaslal žalobci přípis ze dne 16. 12. 2021, že nevede žádný spis, jelikož případ týkající se podané žádosti, byl vzhledem k věcné nepříslušnosti na místě předán formou úředního záznamu policejnímu orgánu Policie České republiky, a je součástí trestního spisu vedeného policejním orgánem Policie České republiky. Dne 16. 12. 2021 žalobce zaslal Generálnímu ředitelství cel (dále též „GŘC“) návrh na opatření proti nečinnosti, které jej shledalo nedůvodným s tím, že žalovaný již dne 16. 12. 2021 odpověděl žadateli, že kompletní spis byl ve fyzické podobě předán Policii České republiky. Podle žalobce z vyjádření GŘC vyplývá, že kompletní spis byl ve fyzické podobě předán Policii České republiky, proto spis existuje. Skutečnost, že spis byl údajně ve fyzické podobě předán Policii České republiky, neznamená, že žalovaný není povinen o žádosti žalobce o nahlédnutí do spisu (který je podle žalobce veden i v elektronické podobě) v zákonné lhůtě rozhodnout. Podle žalobce o žádosti nebylo žalovaným v rozporu se zákonem rozhodnuto, lhůta pro vydání rozhodnutí marně uplynula a žalobce marně uplatnil prostředky na ochranu proti nečinnosti.
  3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Formulace GŘC „kompletní spis“ neznamená správní nebo kontrolní spis, toliko jedná se obecně o souhrn všech písemností a důkazů, které mobilní hlídka celního úřadu zajistila při prováděné kontrole a předala je Policii České republiky. Žalovaný nevedl ve věci správní či kontrolní spis. Předmětná kontrola byla provedena na základě běžné kontrolní činnosti hlídky podle Rozkazu ke službě č. 510602A-425/2018 vydaného na den 17. 9. 2018 (dále též „Rozkaz“). V Hlášení o průběhu plnění Rozkazu, které je součástí Rozkazu v aplikaci celní správy „Mobilní dohled“ a vyplňuje se ihned po skončení služby, jsou uvedeny úkony hlídky při provádění kontrolních činností. Při provádění úkonů byla hlídkou pořizována fotodokumentace. K nálezu OPL byl sepsán Úřední záznam z výkonu služby č. j. 370883/2018-510000-62, ve kterém byly popsány úkony hlídky mobilního dohledu ve věci nálezu OPL. Tento úřední záznam byl následně předán jako podnět Policii České republiky. Uvedené písemnosti jsou jediné písemnosti, které žalovaný k případu nálezu OPL u kontrolované osoby eviduje. Žalovaný současně uvedl, že dne 16. 12. 2021 žalobce podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též „InfZ“) požádal o nahlédnutí a pořízení kopie Rozkazu, záznamů o činnosti hlídky, která provedla předmětnou kontrolu vozidla a kontrolované osoby z předmětného dne, o spis sp. zn. 370883/2018-510000-62, o veškeré obrazové a zvukové záznamy pořízené dne 17. 9. 2018 v souvislosti s předmětnou kontrolou a veškerými úkony a jednáními týkajícími se kontrolované osoby a vozidla, ve kterém byla kontrolována, a o veškeré další informace související s kontrolovanou osobou a s vozidlem. Požadované dokumenty byly žalobci poskytnuty podle InfZ v anonymizované formě.
  4. Žalobce v replice setrval na své argumentaci a zdůraznil, že žalovaný připustil, že v průběhu kontroly bylo pořízeno větší množství dokumentů, proto požadovaný spis musí existovat. Pokud jej žalovaný nevede, je povinen jej rekonstruovat a o žádosti žalobce rozhodnout.
  5. Žalovaný v duplice uvedl, že veškeré dokumenty k věci žalobci již poskytl a jiné neeviduje.
  6. Městský soud v Praze vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí podle § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“). Městský soud rozhodl o věci samé bez nařízení jednání, jelikož žalovaný s tímto projednáním věci výslovně souhlasil a žalobce se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřil, souhlasil proto konkludentně (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).
  7. Z připojeného správního spisu vyplývají tyto podstatné skutečnosti.
  8. Rozkaz (ke službě č. 510602A-425/2018 ze dne 13. 9. 2018) vydaný Celní správou České republiky obsahuje rozpis kontrolních úkonů na den 17. 9. 2018.
  9. Podle Detailu Hlášení k rozkazu ke službě (č. 510602A-425/2018 ze dne 17. 9. 2018) je v něm popsán průběh plnění rozkazu. Ohledně předmětné věci je zde uvedeno, že „[v] 19:10 hod. bylo ke kontrole vytipováno osobní vozidlo Renalt Clio Combi, RZ: X, které řídil p. T. T. N. (X), nar. X. Kontrolou vozidla bylo zjištěno, že řidič ve vozidle převáží pod sedačkou řidiče cca. 100g hnědé krystalické látky, která provedením NARK II testu reagovala jako pervitin. Dále při prohlídce na zbraň byly v kapsách kalhot řidiče nalezeny dva malé narko sáčky s hnědou látkou, která byla taktéž dle sdělení řidiče pervitin […] O nálezu bylo informováno OC GŘC, KOO62 a dále byla kontaktována přes linku 158 místně příslušná PČR (ÚO PČR Louny), která si celý případ převzala k dalšímu šetření.“
  10. Z Úředního záznamu z výkonu služby ze dne 18. 9. 2018 (č. j. 370883/2018-510000-62) vyplývá, že dne 17. 9. 2018 prováděla hlídka mobilního dohledu Celního úřadu pro hl. m. Prahu pátrání po zboží uniklému celnímu dohledu. Během kontrolní činnosti bylo v čase 19:10 hod. vytipováno ke kontrole osobní motorové vozidlo Renault Clio, RZ X. V něm jako řidič byla ztotožněna kontrolovaná osoba. Během kontroly byly v čase 19:20 hodin u sedadla řidiče v blízkosti středového tunelu nalezeny dva igelitové sáčky se žlutobílou krystalickou látkou. Na dotaz hlídky o jakou látku se jedná, kontrolovaná osoba odpověděla, že o pervitin, přibližně 97 g. V čase 19:30 hodin byla u kontrolované osoby provedena prohlídka na přítomnost zbraně. Během této prohlídky byly u řidiče v pravé kapse kalhot nalezeny dva malé igelitové pytlíky s bíložlutou krystalickou látkou, podle sdělení kontrolované osoby se jedná o cca 1 g. Hlídka mobilního dohledu dále provedla u kontrolované osoby orientační test na přítomnost OPL s pozitivním výsledkem zkoumané látky. V čase 21:25 hodin se na místo dostavila policejní hlídka Policie České republiky, která začala provádět úkony v dané věci, a věc jí byla předána k dalšímu šetření.
  11. Podle předmětné žádosti dne 12. 11. 2021 žadatel, nyní žalobce, požádal o nahlédnutí do spisu podle § 38 správního řádu pro potřeby obhajoby v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 46 T 84/2019 ohledně celní kontroly kontrolované osoby dne 17. 9. 2018. Kontrolovaná osoba měla být v 19:10 hodin stavěna a kontrolována na benzinové čerpací stanici Robin Oil. Při této kontrole mělo být zjištěno, že u sebe a ve voze Renault Clio, RZ X, přechovává OPL. Žadatel žádost odůvodnil i tím, že byl odsouzen za dodání uvedeného pervitinu, který byl při kontrole zajištěn.
  12. Podle souboru fotografií je na nich zachycen průběh předmětné kontroly.
  13. Přípisem ze dne 16. 12. 2021 nazvaným Odpověď na žádost o nahlédnutí do spisu žalovaný uvedl, že v dané věci nevede žádný správní ani trestní spis, jelikož případ týkající se žádostí, byl na místě předán formou úředního záznamu policejnímu orgánu Policie České republiky vzhledem k věcné nepříslušnosti. Předmětný úřední záznam tvoří nedílnou součást trestního spisu vedeného policejním orgánem Policie České republiky.
  14. Žadatel dne 16. 12. 2021 uplatnil u GŘC opatření proti nečinnosti žalovaného.
  15. GŘC dne 22. 12. 2021 sdělilo žadateli, že jeho podnět k opatření proti nečinnosti není důvodný, jelikož žalovaný se žádostí žadatele zabýval a dne 16. 12. 2021 mu odpověděl, že kompletní spis byl ve fyzické podobě předán Policii České republiky.
  16. Dne 16. 12. 2021 žadatel podle InfZ požádal žalovaného o tyto informace:

 „1. o nahlédnutí a pořízení kopie Rozkazu ke službě č. 510602A-425/2018

2. o nahlédnutí a pořízení kopie záznamů o činnosti hlídky, která kontrolovala dne 17.09.2018 vozidlo a jeho řidiče, pana N. T. T., nar. X, a to za celý den 17.09.2018

3. o nahlédnutí a pořízení kopie spisu sp.zn. 370883/2018-510000-62

4. o zpřístupnění a pořízení kopií veškerých obrazových a zvukových záznamů pořízených dne 17.09.2018 v souvislosti s kontrolou pana N. T. T. a veškerými úkony a jednáními týkajícími se pana N. T. T. a vozidla, ve kterém byl kontrolován.

5. veškerých dalších informací souvisejících s panem N. T. T. a kontrolou jeho osoby a vozidla, které řídil, se kterými povinný disponuje.“

  1. Dne 5. 1. 2022 žalovaný žádosti žadatele podané podle InfZ vyhověl a zaslal mu v anonymizovaných kopiích Rozkaz, záznam o činnosti hlídky, která provedla předmětnou kontrolu dne 17. 9. 2018 s tím, že jedná se o jedinou písemnost založenou v evidenci celního úřadu pod č. j. 370883/2018-510000-62. Dále soubor fotografií vztahující se ke kontrole s vyjádřením, že jiné zvukové ani obrazové záznamy neeviduje. Žalovaný konstatoval, že s kontrolovanou osobou nevedl jiná řízení a nemá jiné informace. Po nálezu OPL dne 17. 9. 2018 věc předal Policii České republiky, jak je uvedeno v hlášení o službě. Zmiňované písemnosti připojil.
  2. Městský soud v Praze vycházel z této právní úpravy v rozhodném znění:
  3. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
  4. Podle § 79 odst. 2 s. ř. s. žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.
  5. Podle § 38 odst. 1 správního řádu účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73). Není-li účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho podpůrce.
  6. Podle § 38 odst. 2 správního řádu jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.
  7. Podle § 38 odst. 4 správního řádu s právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.
  8. Podle § 38 odst. 5 správního řádu odepřel-li správní orgán osobě nahlížet do spisu nebo jeho části, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze této osobě.
  9. V řízení podle § 79 a násl. s. ř. s. se lze domáhat ochrany proti nečinnosti správního orgánu pouze v případě, že má správní orgán povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení, jimž koresponduje subjektivní nárok žalobce na vydání rozhodnutí či osvědčení v dané věci (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2007 č. j. 4 Ans 10/2006-59, obdobně též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2009 č. j. 9 Ans 1/2008-135). Rozhodnutí, jehož vydání se žalobce v řízení na ochranu proti nečinnosti domáhá, musí splňovat definiční znaky rozhodnutí podle § 65 s. ř. s. Rozhodnutí tedy musí zakládat, měnit či rušit práva a povinnosti žalobce, popř. závazně určovat, že žalobce určitá práva nebo povinnosti má či nemá (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2004 č. j. 1 Ans 1/2003-50).
  10. V souzené věci se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného, kterou shledává v nevydání rozhodnutí o žádosti ze dne 12. 11. 2021, prostřednictvím níž žalobce podle § 38 správního řádu žádal o nahlédnutí do spisu týkajícího se celní kontroly kontrolované osoby, kterou provedl žalovaný dne 17. 9. 2018.
  11. Podle shora citovaného ustanovení § 38 odst. 1 správního řádu mají účastníci řízení a jejich právní zástupci právo nahlížet do spisu, a to i v případě, je-li rozhodnutí v právní moci. Druhý odstavec dotčeného ustanovení pak připouští, aby správní orgán umožnil nahlédnout do spisu i jiným osobám, tyto osoby ale musí prokázat právní zájem či jiný vážný důvod a zároveň jejich nahlížením nesmí být porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. Podle odstavce pátého citovaného ustanovení zároveň platí, že odepřel-li správní orgán osobě nahlížet do spisu nebo jeho části, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze této osobě.
  12. V dané věci žalobce dne 12. 11. 2021 požádal o nahlédnutí do spisu podle § 38 odst. 2 správního řádu jako osoba odlišná od účastníka řízení tím, že žádal o nahlédnutí do spisu týkajícího se provedené kontroly jiné osoby. Svou žádost odůvodnil tvrzenou potřebou obhajoby v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 46 T 84/2019, s tím že, že byl odsouzen za dodání OPL, zajištěné při předmětné kontrole. Ze shora uvedené vyplývá, že žalobce je osobou odlišnou od účastníka řízení v tamní věci, je tedy tzv. třetí osobou.
  13. K právu třetích osob (osob odlišných od účastníků řízení a jejich zástupců) nahlížet do spisu se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 6. 2010 č. j. 5 As 75/2009-78. Konstatoval v něm, že „[p]rávní úprava tedy zakotvuje veřejné subjektivní právo (právo na poskytnutí určitých informací) tedy i pro případ, kdy jiná osoba, než účastník řízení, resp. jeho zástupce, prokáže odůvodněnost svého požadavku. Příslušný správní orgán, který vede správní spis, za splnění stanovených podmínek může zpřístupnit tento spis i třetím osobám, tedy nejen účastníkům správního řízení. Jedná se tedy o svého druhu samostatné procesní právo osoby odlišné od účastníka řízení, o němž se rozhoduje v samostatném správním řízení, na něž se nepochybně vztahuje správní řád. V rámci správního řízení, které je zahájeno na návrh jiné osoby uplatňující právo na nahlížení do spisu, správní orgán pak nejen zkoumá, zda taková osoba prokázala důvodnost svého požadavku, ale z hlediska dodržení povinnosti, aby nahlédnutím do dokumentace nebylo porušeno státní, hospodářské či služební tajemství nebo zákonem uložená či uznaná povinnost mlčenlivosti, také musí zjišťovat, zda a v jakém rozsahu může být spis zpřístupněn k nahlédnutí. Pokud správní orgán po takto provedeném správním řízení dospěje k závěru, že právo na zpřístupnění spisu navrhovatel nemá, event. že toto právo může realizovat v omezeném rozsahu, vyjádří to ve svém rozhodnutí.“ Právo třetích osob nahlížet do spisu je koncipováno jako samostatné procesní právo, uplatňované v rámci samostatného řízení, o němž je správní orgán povinen rozhodnout. Takové rozhodnutí vydané podle § 38 odst. 5 správního řádu o žádosti jiné osoby, která není, resp. nebyla účastníkem řízení, je rozhodnutím konečným, proti němu je možné se bránit žalobou podle § 65 s. ř. s. a zároveň je i možné domáhat se jeho vydání prostřednictvím žaloby na ochranu proti nečinnosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2019 č. j. 6 Ads 118/2019-40).
  14. Lze proto konstatovat, že žalovaný své povinnosti nedostál, jelikož rozhodnutí podle § 65 s. ř. s. v předmětné věci žalobci nevydal. Žalovaný toliko přípisem ze dne 16. 12. 2021 informoval žalobce, že ve věci nevede spis a věc na místě předal formou úředního záznamu Policii České republiky. Takové sdělení má informativní povahu, aniž by jím jakkoli bylo rozhodnuto o právu žalobce.
  15. K argumentaci žalovaného z přípisu ze dne 16. 12. 2021, že ve věci nevede spis, soud uvádí, že žalovaný na výzvu soudu k předložení spisu doložil spisový materiál, jehož obsah je popsán výše. Jeho součástí je také Rozkaz (ke službě č. 510602A-425/2018 ze dne 13. 9. 2018), Detail Hlášení k rozkazu ke službě (ze dne 17. 9. 2018 č. 510602A-425/2018), úřední záznam z výkonu služby (ze dne 18. 9. 2018 č. j. 370883/2018-510000-62), a fotodokumentace z místa kontroly, což jsou dokumenty týkající se provedené kontroly, v souvislosti s níž se žalobce domáhal nahlédnutí do spisu.
  16. Ze správního spisu též vyplývá, že žalobce podal u žalovaného i žádost o poskytnutí informací podle InfZ, v ní požadoval informace týkající se předmětné kontroly, citované shora. Žalovaný této žádosti vyhověl a zaslal žalobci požadované informace v anonymizované podobě. Přitom o žádosti podle § 38 správního řádu nerozhodl. Od práva na informace náležejícího vybrané skupině osob, tj. účastníkům řízení, jejich zástupcům a ostatním osobám, které prokáží oprávněný zájem ve smyslu § 38 odst. 1, resp. 2 správního řádu, je třeba odlišit obecné právo vyplývající z  InfZ, tj. obecné právo na informace, které přísluší všem a podléhá omezením stanoveným pouze na základě zákona. InfZ na rozdíl od správního řádu nevyžaduje prokázání důvodnosti požadavku na poskytnutí informace, na druhou stranu však možnost poskytnutí informací je limitována zákonnými výlukami.
  17. Žalovaný podle § 38 odst. 2 a 5 správního řádu byl povinen rozhodnout o právu žalobce nahlédnout do dotčeného spisového materiálu týkajícího se předmětné kontroly provedené dne 17. 9. 2018 a v rámci jeho žádosti posoudit, zda žalobce prokázal důvodnost svého požadavku a zda by nahlédnutím do dokumentace nebylo porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. Této povinnosti však žalovaný nedostál, když o žádosti žalobce žádné rozhodnutí nevydal. Soud přitom připomíná, že podle § 71 odst. 1 správního řádu má správní orgán povinnost vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán podle § 71 odst. 3 správního řádu povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Soud ověřil, že žalovaný ve věci zůstal nečinný i nadále, o žádosti žalobce o nahlédnutí do spisu nerozhodl ani následně.
  18. Soud též ověřil, že byla splněna i druhá podmínka, aby se žalobce mohl úspěšně před soudem domáhat ochrany proti nečinnosti žalovaného, a sice že bezúspěšně vyčerpal prostředky, které mu k ochraně před nečinností nabízí úprava správního řízení. Žalobce podal dne 16. 12. 2021 ke GŘC jako k nadřízenému orgánu žalovaného žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu. GŘC ve sdělení ze dne 22. 12. 2021 č. j. 67541-1/2021-900000-317, uvedlo, že podnět žalobce není důvodný.
  19. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu shledal důvodnou, proto rozhodl tak, jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozhodnutí. Žalovaný v dalším řízení za dané situace, kdy žalobci informace již poskytl podle InfZ, nejprve zjistí, zda žalobce trvá na podané žádosti. V kladném případě o ní rozhodne za podmínek § 38 odst. 2 a násl. správního řádu ve lhůtě shora uvedené. V případě, že žalobce na žádosti již trvat nebude a vezme žádost zpět, pak řízení usnesením zastaví podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu.
  20. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení. Tu představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady na zastoupení advokátem za dva úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, a podání žaloby § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu] po 3 100 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Repliku ze dne 10. 3. 2022 nepovažoval soud za důvodnou, neboť nové světlo do věci nevznesla. Náklady na právní zastoupení tak činí 6 800 Kč + DPH ve výši 1 428 Kč. Žalobci bude na náhradě nákladů zaplacena žalovaným celková částka 10 228 Kč.  

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 6. února 2023

 

 

JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r.

předsedkyně senátu