č. j. 15 A 44/2022 - 35

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci 

 

žalobce: Statutární město Hradec Králové

se sídlem Hradec Králové, Československé armády 408

proti

 

žalované: Národní sportovní agentura

 se sídlem Praha 1 - Malá Strana, nábřeží Edvarda Beneše 4

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11.4.2022 č.j. NSA-NR21-00005/2021/NR21/10

 

takto:

 

  1. Rozhodnutí Národní sportovní agentury ze dne 11.4.2022 č.j. NSA-NR21-00005/2021/NR21/10 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

 

  1. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3.000,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

 

Odůvodnění:

 

  1. V řízení o žádosti o poskytnutí dotace, jehož účastníkem byl žalobce v postavení žadatele, žalovaná podle § 14j odst. 4 písmeno c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech”) usnesením ze dne 11.4.2022 č.j. NSA-NR21-00005/2021/NR21/10 (dále jen „napadené rozhodnutí”) rozhodla, že řízení o žádosti č. NR21-00005 se zastavuje.

 

  1. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná konstatovala, že žalobce podal dne 26.8.2021 žádost o poskytnutí dotace ve výši 292 670 459,- Kč (dále též jen „žádost“) v rámci Výzvy 6/2021 Nadregionální sportovní infrastruktura 2021 (dále jen „Výzva“). Výzva byla vyhlášena v rámci programu č. 162 54 Nadregionální sportovní infrastruktura 2020 – 2024 (dále jen „Program“). Dotace měla být podle žádosti poskytnuta na Multifunkční Fotbalový stadion Hradec Králové. Žádost žalobce o poskytnutí dotace byla zaevidována pod číslem NR21-00005. Po shrnutí investičního záměru projektu, ve kterém žalobce popsal budoucí využití sportovního zařízení, žalovaná uvedla, že musela posoudit, zda poskytnutí dotace představuje veřejnou podporu, a pokud ano, zda je tato podpora slučitelná s vnitřním trhem Evropské unie. Žalovaná následně zkoumala naplnění čtyř pojmových znaků veřejné podpory (1. podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků; 2. podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní; 3. je ovlivněn obchod mezi členskými státy; 4. je narušena hospodářská soutěž nebo hrozí její narušení) a shledala, že tyto znaky jsou v dané věci naplněny. Dotace má být poskytnuta ze státního rozpočtu, žalobce je nutné pokládat za podnik, poskytnutí dotace žalobci může ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie a narušilo by hospodářskou soutěž. Žalovaná se dále zabývala otázkou, zda je tato veřejná podpora slučitelná s vnitřním trhem. Konstatovala, že tento případ spadá do působnosti nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17.6.2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „GBER“). Podle článku 3 GBER je podpora slučitelná s vnitřním trhem, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky stanovené v kapitole I GBER a rovněž zvláštní podmínky platné pro příslušnou kategorii podpory stanovené v kapitole III GBER. Pokud jde o podmínky stanovené v kapitole I GBER, je v tomto případě určující posouzení motivačního účinku. Podle článku 6 odst. 1 GBER se podpory s motivačním účinkem pokládají za slučitelné s vnitřním trhem. Podle odst. 2 téhož článku je motivační účinek dán, pokud příjemce předloží dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením prací na projektu nebo činnosti. Podle článku 2 odst. 23 GBER se zahájením prací rozumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení či jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve. Žalobce v posuzované věci uzavřel smlouvu o dílo ze dne 14.4.2021, tedy ještě před podáním žádosti o poskytnutí dotace, a naplnil tím druhou z alternativních podmínek stanovených v článku 2 odst. 23 GBER. Práce tedy byly zahájeny před podáním žádosti, a proto není naplněn motivační účinek podle článku 6 odst. 2 GBER. Poskytnutí dotace žalobci by tak představovalo veřejnou podporu, která není slučitelná s vnitřním trhem Evropské unie.

 

  1. Žalovaná přisvědčila žalobci v tom, že ve spise není žádný písemný doklad o individuálním posouzení motivačního účinku, tato skutečnost však dle jejího názoru neměla vliv na výsledek řízení. Obecně totiž platí, že procesní pochybení jsou významná pouze tehdy, pokud mohou mít vliv na výsledek řízení. Samotné hodnocení žádosti přitom proběhlo zcela standardně, v souladu s vyhlášenými dotačními podmínkami a obecně závaznými předpisy včetně GBER.

 

  1. To, že poskytnutí dotace je neslučitelné s vnitřním trhem Evropské unie, představuje dle žalované neodstranitelnou vadu žádosti. Žalovaná proto nemohla postupovat jinak než řízení zastavit podle § 14j odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech.

 

  1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. V žalobě předně namítl, že jeho žádost o poskytnutí dotace byla v rámci kontroly formálních náležitostí a přijatelnosti shledána perfektní, a žalovaná tedy neměla při rozhodování postupovat podle § 14j zákona o rozpočtových pravidlech, ale měla rozhodovat v intencích § 14m zákona o rozpočtových pravidlech a pokud nechtěla žádosti vyhovět, měla ji zcela zamítnout.

 

  1. Žalobce dále namítl, že některé úkony byly žalovanou v rámci řízení učiněny tak, že bylo ohroženo jeho právo hájit v řízení účinně svá práva. Poukázal na to, že výzvu k vyjádření se k podkladům před vydáním rozhodnutí ze dne 31. 12. 2021, č.j. NSA-NR21-00005/2021/NR21/6 mu žalovaná zaslala do datové schránky poslední den v roce v odpoledních hodinách. Pro vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí poskytla žalobci lhůtu 5 dní, fakticky ale pouze dva dny, neboť žalobce měl reálnou možnost se s výzvou seznámit až dne 3. 1. 2022. Takový postup žalobce považuje za odporující dobré správě a povinnosti správního orgánu umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. Žalobce mohl svá práva v řízení dále hájit jen s ohledem na svoji rychlou reakci a podání žádosti o prodloužení lhůty pro vyjádření, čemuž žalovaná usnesením ze dne 6. 1. 2022 vyhověla. V poskytnuté lhůtě žalobce nahlédl do spisu vedeného o žádosti, přičemž zjistil, že spis obsahuje pouze žádost žalobce a shora uvedenou výzvu žalované. Poté, co znovu nahlédl do spisu před podáním žaloby dne 30.5.2022, ke svému překvapení zjistil, že v mezidobí (podle soupisu spisu dne 6. 4. 2022) žalovaná do spisu založila dokument označený jako „Posouzení žádosti NR21-00005 Statutárního města Hradec Králové z pohledu veřejné podpory.” Tento dokument obsahuje obdobné závěry jako odůvodnění napadeného rozhodnutí, žalobce však považuje z hlediska hájení svých práv za nepřípustné, že byl do spisu založen až poté, co byl žalobce vyzván k seznámení se s podklady pro rozhodnutí a co na základě této výzvy do spisu nahlédl a s podklady se seznámil. Institut seznámení se s podklady pro rozhodnutí slouží právě k tomu, aby účastník řízení měl možnost seznámit se se všemi podklady, které správní orgán pro rozhodnutí opatřil a do spisu založil. Pokud žalovaná zmíněný dokument obsahující všechny závěry, na základě kterých pak bylo vydáno napadené rozhodnutí, do spisu založila až poté, co se žalobce seznámil s podklady pro rozhodnutí, bylo její povinností učinit novou výzvu podle § 36 odst. 3 správního řádu.

 

  1. Dalšími námitkami uplatněnými v žalobě pak žalobce brojil proti věcným závěrům žalované o naplnění pojmových znaků veřejné podpory a nenaplnění motivačního účinku podle článku 6 odst. 2 GBER. Jak bude dále v rozsudku uvedeno, tyto námitky nejsou pro posouzení žaloby významné.

 

  1. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vyjádření k žalobě k námitkám procesního charakteru uvedla, že procesní pochybení jsou významná pouze tehdy, pokud mohou mít vliv na výsledek řízení. V případě žalobce tomu tak není. Hodnocení jeho žádosti proběhlo zcela standardně, v souladu s vyhlášenými dotačními podmínkami a obecně závaznými předpisy, včetně předpisů Evropské unie. Nelze ani v nejmenším předpokládat, že výsledek řízení by byl jiný, kdyby k procesním pochybením žalované nedošlo. Procesní bezchybnost nemůže zhojit hmotněprávní vadu spočívající v nenaplnění motivačního účinku. V další části svého vyjádření pak žalovaná popřela důvodnost žalobních námitek mířících proti jejím věcným závěrům obsaženým v napadeném rozhodnutí.

 

  1. V posuzované věci soud vyšel zejména z této právní úpravy:

 

  1. Podle § 14j odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech výzva k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obsah výzvy musí být přístupný po dobu nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty pro podání žádosti. Obsahem výzvy je její věcné zaměření, okruh oprávněných žadatelů o dotaci, lhůta pro podání žádosti, popřípadě další požadavky, které žadatel o dotaci musí naplnit, a informace o podkladech podle § 14 odst. 3 písm. f).

 

 

  1. Podle § 14 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nelze podat ústně do protokolu. Žádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc obsahuje

a) údaje podle odstavce 4 písm. a) a b),

b) požadovanou částku,

c) účel, na který chce žadatel o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc (dále jen "žadatel o dotaci") žádané prostředky použít,

d) lhůtu, v níž má být tohoto účelu dosaženo,

e) je-li žadatel o dotaci právnickou osobou:

1. informace o identifikaci osob jednajících jménem žadatele s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě udělené plné moci,

2. údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,

3. informace o identifikaci osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu.

f) další podklady nutné pro rozhodnutí poskytovatele a

g) identifikace výzvy, na jejímž základě je žádost podávána.

 

  1. Podle § 14j odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že

a) žádost nebyla podána ve lhůtě stanovené výzvou k podání žádosti,

b) žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému ve výzvě k podání žádosti,

c) žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1,

d) žádost je v rozporu s věcným zaměřením výzvy k podání žádosti.

 

  1. Podle 14m odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech poskytovatel rozhodnutím

a) zcela poskytne dotaci nebo návratnou finanční výpomoc,

b) zcela zamítne žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, nebo

c) dotaci nebo návratnou finanční výpomoc zčásti poskytne a zároveň žádost ve zbytku zamítne.

 

  1.  Podle § 14q odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu.

 

  1. Podle § 37 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

 

  1. Podle § 45 odst. 1 správního řádu žádost musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Žadatel je dále povinen označit další jemu známé účastníky.

 

  1. Podle § 45 odst. 3 správního řádu žádost nesmí být zjevně právně nepřípustná. Takovou žádost správní orgán neprojednává a řízení zastaví (§ 66). Usnesení se oznamuje účastníkům, kteří byli o zahájení řízení uvědoměni.

 

  1. Podle § 36 odst. 3 věty prvé správního řádu nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal.

 

  1. Podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

 

  1. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí je nutno zrušit pro vady řízení. 

 

  1. Žalobce právem vytýká žalované, že z procesního hlediska pochybila, jestliže o jeho žádosti rozhodla usnesením o zastavení řízení vydaným podle § 14j odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech. Žalovaná sice výrokem napadeného rozhodnutí rozhodla o zastavení řízení, v odůvodnění rozhodnutí však argumentuje věcnými důvody, pro které nelze žádosti vyhovět a požadovanou dotaci žalobci poskytnout. Tímto procesně vadným způsobem žalovaná nepřípustně směšuje procesní rozhodnutí (o zastavení řízení o žádosti) s negativním rozhodnutím o věci samé, aniž by však o žádosti meritorně rozhodla postupem stanoveným zákonem, tedy aniž by žalobcovu žádost zamítla podle § 14m odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech.

 

  1. Ustanovení § 14j odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech, podle něhož poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1, je dle náhledu soudu možné aplikovat v případě zjištění takových vad žádosti o poskytnutí dotace, jako je neurčitost či nesrozumitelnost, nebo tehdy, neobsahuje-li žádost veškeré zákonem stanovené náležitosti. Jinými slovy řečeno, musí se jednat o takové vady, které znemožňují, aby poskytovatel o žádosti věcně rozhodl. Pokud ovšem žádost takovými nedostatky netrpí a lze ji meritorně posoudit, je na místě, aby tak poskytovatel učinil a aby o ní také meritorně rozhodl, a to způsobem stanoveným v 14m odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech. Právě uvedené samozřejmě platí pouze tehdy, nejsou-li dány jiné důvody pro zastavení řízení zakotvené v § 14j odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech nebo ve správním řádu, jimiž je opožděnost žádosti, skutečnost, že žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému ve výzvě, rozpor žádosti s věcným zaměřením výzvy či zjevná právní nepřípustnost žádosti.

 

  1. Smyslem a účelem ustanovení § 14j odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech zajisté není zakotvit alternativní postup, s jehož využitím by poskytovatel dotace mohl zjednodušeným způsobem „zamítat“ žádosti o dotace, ale zefektivnit posuzování žádostí o poskytnutí dotace tím, že z dalšího řízení a věcného přezkumu budou vyřazeny takové žádosti, které pro jejich vady nelze projednat. Soud v projednávané věci spatřuje zásadní a nepřeklenutelný rozpor mezi výrokem napadeného rozhodnutí, jímž je řízení o žalobcově žádosti procesně ukončováno jeho zastavením pro údajné vady žádosti, a odůvodněním napadeného rozhodnutí, v němž žalovaná hodnotí žalobcovu žádost z věcného hlediska, tedy z pohledu toho, zda je možné s ohledem na pravidla komunitárního práva této žádosti vyhovět a dotaci žalobci poskytnout. Věcné posouzení žádosti v odůvodnění napadeného rozhodnutí samo o sobě dokládá neopodstatněnost zastavení řízení, neboť je zjevným důkazem toho, že předmětná žádost není stižena vadami, které by žalované bránily o ní meritorně rozhodnout.

 

  1. Soud k tomu na okraj dodává, že žalovaná, stejně jako kterýkoliv jiný subjekt v postavení poskytovatele dotace, je při rozhodování o žádostech o poskytnutí dotace vázána zákonem, jenž jednoznačně stanoví, v jakých případech může být řízení o žádosti zastaveno. Tyto zákonem stanovené důvody je žalovaná povinna respektovat, což znamená, že nemůže jiné důvody zastavení řízení nad rámec zákona sama konstituovat.

 

  1. Pochybení žalované spočívající v zastavení řízení o žádosti žalobce podle § 14j odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech za situace, kdy nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro tento postup, je nutno kvalifikovat jako podstatnou vadu řízení mající za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Vytčené pochybení vedlo ve výsledku k tomu, že řízení o předmětné žádosti bylo skončeno, aniž by o žalobcově žádosti bylo meritorně rozhodnuto, přestože tak žalovaná mohla a měla podle zákona učinit.   

 

  1. Lhůtu k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí stanovenou žalobci ve výzvě ze dne 31. 12. 2021, č.j. NSA-NR21-00005/2021/NR21/6 žalovaná prodloužila do 20.1.2022 poté, co shledala důvodnou žalobcovu žádost o prodloužení původně stanovené lhůty. Takto ve výsledku stanovenou (prodlouženou) lhůtu považuje soud za přiměřenou a dostatečnou, přičemž ani žalobce netvrdí opak. Postupem žalované při stanovení lhůty k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí tudíž ke zkrácení procesních práv žalobce nedošlo. Za opodstatněnou však soud považuje žalobní námitku vytýkající žalované porušení § 36 odst. 3 správního řádu. Ze správního spisu soud ověřil, že žalobce po obdržení výzvy ze dne 31.12.2021 k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí nahlížel dne 4.1.2022 do spisu, o čemž svědčí protokol z téhož dne o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí. Poté, co se žalobce podáním ze dne 19.1.2022 vyjádřil k podkladům rozhodnutí, však byla do správního spisu žalovanou založena listina označená jako „Posouzení žádosti NR21-00005 Statutárního města Hradec Králové z pohledu veřejné podpory”, která je datována dnem 5.4.2022 a nese č.j. NSA-NR21-00005/2021/NR21/9. S touto listinou, v níž je ve vztahu k žalobcově žádosti hodnoceno jednak naplnění čtyř výše zmíněných pojmových znaků veřejné podpory a dále splnění podmínek pro poskytnutí veřejné podpory podle nařízení GBER se závěrem, že v daném případě nemůže být veřejná podpora poskytnuta, neboť byl porušen motivační účinek podpory, již žalobce před vydáním napadeného rozhodnutí seznámen nebyl, přestože se jedná o podklad rozhodnutí, ze kterého žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí zjevně vycházela. Upřením možnosti seznámit se s tímto podkladem rozhodnutí a vyjádřit se k němu, oponovat mu a zpochybnit jeho obsah s pomocí relevantních argumentů byl žalobce zkrácen na základním procesním právu, které účastníku řízení přiznává § 36 odst. 3 správního řádu. Smyslem tohoto zákonného ustanovení je umožnit účastníku řízení, aby před vydáním rozhodnutí, tedy poté, co správní orgán ukončil shromažďování podkladů rozhodnutí, mohl uplatnit své výhrady k veškerým podkladům rozhodnutí, resp. učinit procesní návrhy na jejich doplnění tak, aby následně vydané rozhodnutí správního orgánu mohlo vypořádat relevantní argumenty  vznesené účastníkem řízení a vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Za situace, kdy žalovaná považovala za potřebné založit do správního spisu listinu ze dne 5.4.2022 označenou jako „Posouzení žádosti NR21-00005 Statutárního města Hradec Králové z pohledu veřejné podpory”, která se k předmětné žádosti a důvodům jejího posouzení nepochybně vztahuje, bylo povinností žalované plynoucí z § 36 odst. 3 správního řádu seznámit žalobce před vydáním rozhodnutí s tímto podkladem a dát mu možnost se k němu vyjádřit. Porušení této povinnosti soud v daném případě kvalifikuje jako podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

 

  1. S přihlédnutím ke shora uvedeným skutečnostem a citovaným zákonným ustanovením soudu nezbylo než napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. rozsudkem bez jednání zrušit pro výše vytčené vady řízení. V souladu s § 78 odst. 4 s.ř.s. soud současně vyslovil, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení. Právním názorem, který soud ve zrušujícím rozsudku vyslovil, je v dalším řízení žalovaný správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

 

  1. Vzhledem k tomu, že žalovaná řízení o žalobcově žádosti o poskytnutí dotace v rozporu se zákonem zastavila, považuje soud za předčasné zabývat se těmi žalobními námitkami, jimiž žalobce zpochybňuje zákonnost věcných závěrů žalované o naplnění pojmových znaků veřejné podpory a nenaplnění motivačního účinku podle článku 6 odst. 2 GBER. Posouzením těchto námitek se soud bude moci zabývat až na základě žaloby směřující proti meritornímu rozhodnutí, jímž bude žalobcova žádost (zcela nebo zčásti) zamítnuta, bude-li takové rozhodnutí v dalším řízení žalovanou vydáno a bude-li opřeno o tytéž důvody. Před případným vydáním nového rozhodnutí však žalovaná neopomene poskytnout žalobci dostatečný prostor k realizaci jeho procesních práv, a to včetně těch, která žalobci jako účastníku řízení plynou z § 36 odst. 3 správního řádu.

 

  1. Ve druhém výroku tohoto rozsudku přiznal soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věta prvá s.ř.s. žalobci, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady, které žalobci v řízení vznikly, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3.000,- Kč. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v této výši.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

 

Praha 18. ledna 2023

 

Mgr. Martin Kříž v. r.

předseda senátu